Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Proto Ó Partho! Neber na sebe tuto nemohoucnost. To ti nenáleží. Odlož tu zbytečnou slabost srdce, povstaň a bojuj (veď válku). ||2-3||

---

---

Kostič:
Nepropadej zbabělosti, to tobě, Pártho, nesluší.Tu malodušnost ubohoushoď, Páramtapo, a vzchop se.

---

Komentář Govind:
Ardžuna, stojí jako velký válečník, silný bojovník, nejlepší střelec na válečném poli, kde se má zahájit válka na život a na smrt. Kvůli tomu tam všichni přišli a on se začne litovat. To Kršnu dopálilo. Oslovil Ardžuna Partho. Part vychází ze sanskrtkého slova prthvi. Tím mu připomenul, že je syn Prthvi, Kunti.
Rodiče jsou v Indii velmi důležití. Oslovení jménem rodičů, předků se využívá na oslavu identity. V některých státech jako Gudžrát je zvykem ke jménu dávat jméno tatínka. Indický premiér se jmenuje celým jménem Naréndra Dámodar dás Módí. Naréndra je jeho jméno, Dámodar je jméno tatínka, Dás znamená otrok či oddaný a Modi je příjmení. Člověk je takto identifikovaný s rodičem. Někdy i zde dostávají děti jméno jako rodiče. Jako je Honza malý a Honza velký.
Zde je rozhovor mezi dvěma kamarády, přáteli. Přátelství je tam, kde jsou zároveň předaná vzájemná práva a v rámci toho práva jeden dovoluje mluvit na druhého. Kolik dáme někomu práva, tolik si dotyčný dovolí říct. To je ukázka toho, jak moc jsou si dva vzájemně otevření a můžou si říct hodně citlivá slova. Protože když něčemu říkáme formální rozhovor, slušný rozhovor, tak je slušné vyjádření nebo je neformální rozhovor, tak je vše o velikosti vztahu. Jako jsou velikosti trička S, M, XL, tak podobně jsou i vztahy.
Z toho vyplývá, že jak se mluví na někoho, tak se cítí, kolik si dotyčný může dovolit říct. A zde ve verši Krišna říká Ardžunovi: Odkud se ten nesmysl v tobě vzalo? To je projev naštvanosti, nespokojenosti Krišny. Ty jako nejsilnější voják na zeměkouli, proč takto blázníš? Vyloženě zde Kršna Ardžunovi nadává. Protože cítí tam právo, že může vynadat. Když to právo tam není, tak tam zbývá jen pochvala. Jé, ty jsi tak hodná, tobě to sluší. To jsou holé nesmysly, které se vyjadřují, aby se člověk neurazil a říká se tomu slušný a jsou to nesmyslná slova. Nejsou tam práva. Kde nejsou práva předaná, tam zbývá jen ticho, není třeba mluvit. Také neříkáme mravencům, kam jdou. At si delají co chtejí Kde je důvěra, respekt, kde je vděčnost, tam je větší rozměr vztahu, tam se může říci i kritika i pochvala. Když je neznámý čloévěk, tak se říká jen samá chvála, jako se v češtině říká maže se med kolem pusy.
Z textu verše je třeba, aby byla cítit naštvanost Krišny.
Kdo má právo, tak nejprve vynadá: Co to vyvádíš? A pak přichází hlazení, pochopení. Kršna mu nejprve vynadal a teď ho hladí. To je normální příběh, všude se to takhle děje.
Jako Prém říká, my jsme byli dohodnuti a najednou je Pavlínka naštvaná, tak si Prém položí ruku na hlavu a říká: No, už jsme tam měli dávno být. A pak to je hlazení. Chtěla jsi vidět srnečky. Ať je ještě před setměním můžeme vidět. To si Prém může dovolit k Pavlíně, ke své ženě. Takto kde jsou práva, tak tam je možnost vynadání.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>