Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2), Verš.-2 |
श्रीभगवानुवाच कुतस्त्वा कश्मलमिदं विषमे समुपस्थितम् ।
अनार्यजुष्टमस्वर्ग्यमकीर्तिकरमर्जुन ॥२-२॥ |
śríbhagavánuváča kutastvá kaśmalamidaṃ viṣamé samupasthitam ।
anárjadžuṣṭamasvargjamakírtikaramardžuna ॥2-2॥ |
Kršna pronáší tvrdá slova k Ardžunovi, jako důkaz přátelství
|
श्रीभगवानुवाच = śríbhagavánuváča (m. nom. sg.) Všemocný Pán + promluvil (3rd sg. perf. act. *váč);
कुत kuta (interrog.) = odkud?, jak?;
त्वा tvá (acc. sg.) = tobě;
कश्मलम kaśmalam (n. acc. sg.) = zbabělost;
इदम idam (n. acc. sg.) = tento;
विषमे viṣamé (m. n. loco sg.) = v neštěstí;
समुपस्थितम् samupasthitam (n. acc. sg. participle sam upa. *stha) = přicházející;
अनार्य anárja (adj.) = nečestný;
जुष्टम džuṣṭama (n. acc. sg.) = nepatřičné (anárjadžuṣṭama, n. acc. sg. = nevhodné pro Árju, nepřípustné mezi Árji);
अस्वर्ग्यम asvargjam (n. acc. sg.) = nevedoucí do nebe;
अकीर्ति akírti (f.) = ostuda, hanba;
करम karam (n. acc. sg.) = dělání;
कीर्तिकरम akírtikaram (n. acc. sg. TP cpd.) = způsobující ostudu;
अर्जुन Ardžuna (m. voc. sg.) = Ardžuna.
|
Luki: Velký Pán pravil: Ardžuno, kde se v tobě vzala taková nevědomost v tuto zvláštní hodinu? Protože toto není chování šlechetných lidí a nepřínáší ani věhlas ani nebe! ||2-2||
[Není moudré pro člověka, v momentě jeho povinnosti konání, mluvit o filosofii (moudrosti). Pokud koná nerozumně, potom nedosáhne ani slávy a věhlasu ani nebe.]
Kostič: Vznešený Bůh řekl: Z čeho je tato tvá skleslost, jež přišla k tobě v nesnázích? Árjům nesluší, Ardžuno, nevede k slávě, do nebe.
Komentář Govind:
Druhá kapitola až do verše desátého je pokračování první kapitoly.
Saňdžaja vypráví Dhrtaráštrovi, jak Ardžuna, ten největší, nejsilnější a nejmocnější voják je smutný a na jeho tváři je plno slz. Adržuna je smutný, sedí u Kršny a je zhroucený. Je totálně namočený ve smutku. A víme, jak vypadají smutní, zklamaní lidé. Jsou skleslí. Když se nenaplňuje touha, vzniká lítost a smutek, dostaví se nechuť, nechutenství. Zvýší se hněv, nespokojenost, kritika. Graduje do rozčílení, nenávisti, kritiky a hluboké beznaděje. To se vše děje, když se touha nenaplňuje. Ale když se touha naplňuje, člověk je veselý a chce stále víc a víc, a tak se rozrůstá chamtivost. Ten, kdo vydělá nějaké peníze, chce další měsíc víc a víc. Takže moh vede život do problémů. Je-li touha po životě, vede buďto k naplnění nebo k nenaplnění. Oba stavy přináší problémy. Člověk nemá moc na vybranou. Moh je virus.
V tomto prvním verši druhého zpěvu přešla Ardžunova lítost do smutku. Ale to je jen díky nevědomosti a ignoranci. Jeho moh, připoutanost ho vtáhla do ohromného procítění smutku. Kršna je zde pojmenován jako Madhusúdana, což je ocenění. Podobně ve svém domácím úkolu Čarodějnice z Jedovnice jako první slovo vyslovila ty moje zlatíčko. To je hodnocení. Její dcera není vyrobena ze zlata, ale přináší jí dojem vzácnosti. Podobně se připomíná ocenění Kršny jako likvidátora veřejných problémů. Zabil démona, který se jmenoval Madhu. Moudří učitelé slovo madhu nevnímají, že je to démon, ale med. To je lingvistický překlad a med je symbolem přitažlivosti, neboť co má v sobě přitažlivost, to táhne k sobě i člověka. O některých lidech se říká, že jsou jako med. Kdo přitahuje? Touha je to, co přitahuje. Touha znamená přitahování, takže likvidovat touhu je praxe jógína. Takže Madhusúdana je v jógínském povídání likvidátor touhy. V pohádkovém světě je likvidátor démona Madhu. Ve vajrágja podání je to zbavení sladkého, co přitahuje a líbí se. To je madhu, likvidovat to, co přitahuje. Jako Prém byl zbaven svých sladkých vlasů. Madhusúdana je jméno pro Kršnu, které znamená zbavení se moh, touhy. To je podání myslitelů a vidíme, kolik může být různých uvažování
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>