![]() |
Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2), Verš.-1 |
सञ्जय उवाच तं तथा कृपयाविष्टमश्रुपूर्णाकुलेक्षणम् । |
sañdžaja uváča taṁ tathá kṛpajáviṣṭamaśrupúrṇákulékšaṇam । |
Připoutanost, móh a touha po libém vedou k trápení |
तं taṁ (m. acc. sg.) = jemu (Ardžunovi);
विषीदन्तम viṣídantam (n. acc. sg. pr. participle vi *ṣad) = zoufalý, sklíčený; |
Sandžája pravil: Madhusūdana (Kṛṣṇa) směřoval následující slova Ardžunovi, jenž byl smutný a jeho oči byly plné slz plynoucí z jeho lítosti. ||2-1||
Druhá kapitola až do verše desátého je pokračování první kapitoly.
Saňdžaja vypráví Dhrtaráštrovi, slepému králi, jak Ardžuna, ten největší, nejsilnější a nejmocnější voják, je smutný a na jeho tváři je plno slz. Adržuna je smutný, sedí u Kršny a je zhroucený. Je totálně namočený ve smutku. A víme, jak vypadají smutní, zklamaní lidé. Jsou skleslí, oči jsou plné slz, obličej skleslý a jsou příliš někde jinde. Když se nenaplňuje touha, vzniká lítost a smutek, dostaví se nechuť, nechutenství. Zvýší se hněv, nespokojenost, kritika. Graduje do rozčílení, nenávisti, kritiky, smutku. To se vše děje, když se touha nenaplňuje.
A když se touha naplňuje, člověk je veselý a chce stále víc a víc, a tak se rozrůstá chamtivost. Jako když někdo vydělá nějaké peníze, tak chce další měsíc víc a víc. Takže moh, touha, vede život do problémů. Je-li touha po životě, vede buďto k naplnění nebo k nenaplnění. Oba stavy přináší problémy. Člověk nemá moc na vybranou. Moh je virus.
V tomto prvním verši druhého zpěvu přešla Ardžunova lítost do smutku. Ale to je jen díky nevědomosti a ignoranci. Jeho moh, připoutanost, ho vtáhla do ohromného procítění smutku.
Kršna je zde pojmenován jako Madhusúdana, což je jeho ocenění. Člověk se hodnotí, podle toho, co umí, co je jeho vlastnost. Jako když vystupovala se svým domácím úkolem Čarodějnice z Jedovnice a jako první slovo vyslovila to je moje zlatíčko, to je moje dcera. To je hodnocení její dcera. Její dcera není vyrobena ze zlata, ale přináší jí dojem vzácnosti. Podobně se připomíná ocenění Kršny jako likvidátora veřejných, sociálních problémů. Kršna zabil démona, který se jmenoval Madhu.
Někteří moudří učitelé slovo madhu nevnímají, že je to démon, ale berou ho ve významu med. To je lingvistický překlad a med je symbolem přitažlivosti, neboť co má v sobě přitažlivost, to táhne k sobě, to táhne k sobě i člověka. A co přitahuje? Touha. Touha znamená přitahování. Takže likvidátor touhy je lingvistické vysvětlení. O některých lidech se říká, že jsou jako med.
Takto Madhusúdana je v jógínském povídání likvidátor touhy. V pohádkovém světě je Madhusúdana likvidátor démona Madhu. Ve vajrágja podání je Madhusúdana zbavení sladkého, co přitahuje a líbí se. To je Madhusúdana, likvidovat to, co přitahuje. Jako Prém byl zbaven svých sladkých vlasů. Madhusúdana je jméno pro Kršnu, které znamená zbavení se moh, touhy. To je podání myslitelů a vidíme, kolik může být různých uvažování