Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-दशमोऽध्यायः । विभूतियोगः , (S.-1, Ch.-10),

Verš.-36

द्यूतं छलयतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम् । जयोऽस्मि व्यवसायोऽस्मि सत्त्वं सत्त्ववतामहम् ॥ १०-३६॥

djútaṁ čhalajatámasmi tédžastédžasvinámaham । džajóAsmi vjavasájóAsmi sattvaṁ sattvavatámaham ॥ 10-36॥

Jsem gunami všech



द्यूतं djútaṁ (hazard, zákeřnost);

छलयताम čhalajatáma (nepoctivých, podvodníků);

अस्मि asmi (jsem);

तेजस tédžas (zář, nádhera, lesk);

तेजस्विनाम tédžasvinám (praktikanti, skvělí);

अहम aham (Já);

जयो džajó∼džajas (vítězství);

ऽस्मि asmi (jsem);

व्यवसायो vjavasájó (úsilí, odhodlání, námaha, snaživý);

ऽस्मि Asmi (jsem);

सत्त्वं sattvaṁ (dobro, ctnost, pravda, skutečnost);

सत्त्ववताम sattvavátám∼sattvaṁ (o dobrých, o ctnostných, o těch, kdo jsou plní pravdy);

अहम् aham (Já).



Luki:

Jsem zákeřností mezi podvodníky; Já jsem září praktikujících; Já jsem vítězství vítězů; Jsem odhodláním snaživých; a Jsem sattvou sattvických praktikantů. ||10-36||




Kostič: Z her lestných hra jsem hazardní, jsem záře u všech zářících.
 Vítězství jsem i úsilí, statečných pravá podstata.

Komentář Govind: V desáté kapitole vypráví Bůh o sobě, jaké jsou jeho schopnosti. My se lišíme jeden od druhého podle toho, jaké máme představy. Věci ani lidi nejsou dobří a špatní, jsou takoví, jací jsou. Jestli jim něco vyhovuje nebo nevyhovuje, podle toho se vytváří pravidla co se smí a nesmí. Každá věc, člověk nebo předmět je podle svých gun a dharma. Každý má své vlastnosti. Věc nebo člověk, každý má své guny a tím je ohraničený. Jako sůl je ohraničená svojí vlastností a to je slanost, oheň je ohraničený světlem a teplem. Lidi jsou různí, někteří pomáhají, jsou dobré duše, velkorysí, velkoprsí či úzkoprsí. Ty guny a dodržení těch gun je dharma a takový je celý vesmír. Lidi, kteří toto znají, se podle toho řídí a potom pro ně není nic překvapením. Když dají sůl do pusy a pusa je slaná, tak to je guna, vlastnost soli. Když dáme do pusy čokoládu, nejsme překvapení, že chutná sladce. Když je někdo lhář a lže, tak nás to nepřekvapuje, protože je to jeho guna. To že had kousne nás nepřekvapuje, nevyplivne mléko, ale jed, a to jeho vlastnost. A každá guna, každá vlastnost je jen síla. Tomu v sanskrtu říkáme šakti. Každá bytost, předmět má svoji sílu a podle toho je, jaký je. Bůh tedy říká - ty síly, ty guny jsem Já. To jací jsme není v našich rukách. Podobně jako když nás něco baví. To bavení nemá žádnou logiku. Mně se líbí červený balonek, druhému se líbí zelený. V tom není žádná logika, prostě to je v nás a my s tím nic neuděláme. Někomu se líbí ájurvéda, tak v pět opustí svojí postel, připraví se a poslouchá. A druhý leží a spí, protože to v jeho rukách není. Jako myšlenky. Ty přicházejí a odcházejí, a to není v našich rukách, nikoho se to neptá. Tak to je naše síla. Podobně jsou síly v předmětech, bytostech a ta síla není v bytosti ani v předmětu, je boží. Bůh říká: „Já jsem ta síla“.
Djútam čhalajatámasmi. Djútam – hazardní hry, co to je? Vlastnost. Znáte slovo zákeřnost? Co to znamená? Když vezmeme nůž, nakrájíme, podíváme se mikroskopem dovnitř, co tam je, je to chamtivost, chtivost, žárlivost, škodlivost. To je obsah slova zákeřnost. A někdo má tu dávku větší nebo menší, to zjistíme po pitvání. Člověk může pitvat pozorováním druhého a pozorováním sebe člověk zjistí, jakou sám má zákeřnost. Djútam, hazardní hry. Hazard je získat pro sebe na úkor druhého peněženky. Když se hrajou karty, o co se tam snažíme? Sebrat prachy cizích a obohatit se k vlastnímu prospěchu. To je chamtivost, chtivost, žárlivost, škodlivost. I ta síla, která chce ukrást, čhalajatám, podvádění, to jsem Já.
Určitě znáte slovo podvodník a obchodník. Každý obchodník je podvodník, protože v celém světě, v žádném obchodu se neuvádí pořizovací cena. Banány za dvě koruny kilo se nenapíše, píše se prodejní cena čtyřicet korun kilo. A to mezi tím, 38 korun zůstane v hlavě obchodníka. Bez podvodu není obchod, to je v hlavě obchodníka. Tak podvod, ta síla, kterou se stane člověk obchodníkem, jsem Já. Takže všechny verše desáté kapitoly vypadají stejně, naznačují stejné síly, je to sám Bůh.
Tédžas, ta síla, zář, kde probíhá? Jak vzniká? Zář vzniká procesem ryzosti. Jako když se zapálí oheň, dřevo, tak je chvilku plamen, pak plameny klesnou, zůstanou žhavé uhlíky. Ta žhavost je tédžas a to uhlí se usadí, ochladí a je popel, už není teplo. A když chceme pokračovat dál, tak přijde Úča, železnou tyčí rozhrabe popel, uhlíky začnou svítit a na ně když se hodí dřevo, tak oheň opět chytne. To je ta zář. Ten, kdo praktikuje, ta praxe je odstranění popele a udržení ryzosti ohně a to je tapasví, tédžasvinám. A to jsem taky Já, Bůh. Džajóasmi vjavásájó - sláva, vítězstí. V češtině se říká, ať žije náš král, to je vítězství, bravo, sláva. Takže sláva, džajó, to jsem Já. Sláva čeho? Těch, kteří usilují, konají, věnují se něčemu. Jako malíř když s úsilím namíchá barvy na papír a pak z toho vytvoří obrázek, stává se slavným. Ta sláva jsem taky Já. Ve čtvrté kapitole bylo zdůrazněno, že karmafal (plody konání) jsou v rukách Boha, radost je v rukách člověka. Takže slávu omylem považujeme za vlastní slávu, jako malíř považuje slávu za svojí slávu. Ale sláva je v božích rukách. DžajóAsmi - Já jsem to vítězství. Koho? Těch snaživých.
Sattvam. Chod vesmíru, kosmu, hmotných i nehmotných, živých i mrtvých je řízený principem sattva, radžas, tamas. Je to veliká kapitola. Vznik, vrchol, přežití a zánik života, to je princip, který je všude aplikovatelný. Mnohým způsobem se dá vysvětlit podle daných situací a zájmů. Vznik je sattva. Cokoli co vzniká, má jiné parametry, jiné faktory. A cokoli, co dominuje, má jiné faktory. Cokoliv co zaniká má jiné faktory.
Abyste se snaději orientovali, tak si vezmeme příklad funkce běžného lidského uvažování a to jsou vztahy. Vztahy vznikají, dominují, zanikají. Když se díváme na faktory, vznikající faktory, jaké jsou? Z vlastní zkušenosti znáte i ze svého okolí, kde jsou sattvické faktory, tím je plnost, velebení, přijímání, akceptování, uznání, pokora, respekt. Takto potom vznikají vztahy. Když mezi dvěma lidmi je velebení, přijetí, tak se začnou spolu spojovat.
A když jeden, v tom co vzniklo začne dominovat, prosazovat svoji pravdu, přesvědčovat druhého, že jen on má pravdu, on je inteligentní, tím ponižuje druhého. Přijetí zmizí, velebení nejde, vyschne, uznání zmizí, respekt zdrhne a vzniká ohromná proslulost. A tím vznikne dominance a to už začíná roztrhávání. To spojení už není a začne dominance. Ten, co dominuje, se tím odřezává ze svého okolí, se kterým vytvořil vztahy a vztahy se začnou roztrhávat. Člověk padne do izolace jako jablíčko, které spadne zralé ze stromu. Nejdříve je květ, pak je malinká pecka součástí toho stromu, to je sattva. Pak jablíčko dozraje, říká si – já jsem jablíčko, budu viset dolů, listy jsou nahoru. Já jsem jiné. Pak se odtrhne od stromu a spadne na zem. A na zemi čekají slimáci, kteří ho sežerou, přijde hniloba, plíseň a jablíčko se rozpadne a splyne se zemí. To je tamas.
Tak to je princip, který je všude aplikovatelný, jestli to je podnik, rodina, manželství, přátelství, cokoliv. Všude jsou tyto tři fáze, funkce. Sattva, radžas, tamas. Když chceme mít pevné krásné vztahy, je tam požadavek sattva - velebení, respekt, pokora, přijetí. Tím může být úmysl udržet vztahy krásně realizováné. Neustále se musí dbát na to, aby tam nepřišel radžas, ukazování svojí proslulosti. Tak sattva je síla, sattvatám jsou ti, co praktikují sattvu.
Když má oheň vlastnost pálit, tak nemáme nenávidět horkost ohně, to je jeho guna, jeho síla. K tomu máme mít pokoru, je to Bůh. Stejně tak naše prvky, guny, schopnosti jsou boží prvek. Žít s plnou pokorou a rozumem je odvození z tohoto verše. To je styl života člověka, praktikujícho, chápajícího psychospiritualitu.
Z psychospirituality se pak vyvine psychologie, z psychologie se vyvine fyziologie a z fyziologie se vyvine anatomie a morfologie, struktury těla. Naše tělo je produkt naší fyziologie, naše fyziologie je produkt naší psychologie a naše psychologie je produkt naší psychospirituologie. Bhagavadgíta je učebnice pro spirituologii. Ve spirituologii je filosofie nedualistická, v psychologii je dualistická a od toho začíná náš vnímatelný, viditelný život, kde se dokonale orientujeme a žijeme a máme kompletní vybavení, náš jazyk, řeč, slova, chování, považování, všechno je dualistické. Tady začíná dualistický svět a tím jsme živí ve světě. Je to složitá a těžká věta, ale časem pochopíte víc a víc. Vaším přemýšlením, uvažováním, odvozením dostanete šanci.
V naší komunikaci často používáme slovo přemýšlet. Když se na slovo přemýšlet podíváme pod lupou, co to znamená, tak tam najdeme dvě kategorie přemýšlení. Jedno přemýšlení má svoje prostředí, ve kterém dominuje strach, obava, jak se zbavit trápení a jak získat radost. Tam naše přemýšlení obsahuje hledání řešení, jak se zbavit trápení, jak získat radost.
A druhý druh přemýšlení je, ve kterém probádáváme porozumění funkci. Cokoli se děje, tomu se snažíme rozumět, proč, co a jak je to, co je. A probíhá přemýšlení. Dopadem je porozumění a to porozumění má jiný výsledek, jiný dopad, jiné vlastnosti než přemýšlení o zbavení trápení a získání radosti, kde je dopadem strach, stres, deprese. Tak jedno přemýšlení vede ke strachu a depresi, druhé přemýšlení vede k poznání.
Jedno přemýšlení vede k trápení, stresu, depresi, nemoci a druhé přemýšlení které nás vede k posílení jistoty, víme, chápeme, známe, pak nemáme strach. Když na ulici vidíme něco, co vypadá jako had, tak se chůze zastaví. Bojíme se, že kousne, zabije, naše myšlení je o obavách. Druhé myšlení - co to je? Aha, had, vezmu klacek a zjistím, že to je lano. Pak nebude bušit srdce, nebudeme mít strach, protože jsme poznali, že je to lano.
Takto znání je o přemýšlení a stres je také o přemýšlení. V tomto védantském příkladu můžete procítit, co ten pohled na vlnitý předmět a přemýšlení se strachem udělá s tělem. Chlupy se postavily, srdce se málem zastavilo, někdo se málem počůral. To je všechno změna ve fyziologii. Takto naše přemýšlení ovlivňuje náš život.
Tam, kde je čintan, dochází k poznání. To člověka zbavuje strachu a žije s plnou radostí, bez obav. Vše je otázka, jakým stylem přemýšlíme. Je důležité porozumět každému českému slovu. Na festivalu byla přenášky od Verušky, jaký nádherný jazyk je čeština a co se z toho dá vytěžit. Je to na FB. Dneska se mluví na Povědomí na Kuti, určitě jste zažili Lukáše, našeho lektora, který je velice přemýšlivý, s čintanem. Máte různorodé představy o studiu ájurvédy na Kuti, ale vaše představa ať je jaká je, hlavně vytvořte svůj koncept, porozumění. Dávejte věci do souvislostí pomocí principů a sestavte kompletní koncept, jako se staví puzzle. Takto porozumět funkcím života je ájurvéda, věda o znání a životě. Tak vytvořit koncpet, jak život funguje ve všech úrovních, spirituologických, psychologických, fyziologických a tělesných. Rozhodně se vyvarujte, abyste nebyli ptáci Loskutáci - co je na co. Toho je plný trh. Ale ptát se, proč je něco na něco dobré. Jste inteligentní, dospělí, tak už znáte, jak to je na světě. Tak více tomu porozumět, chápat, ne recepty. Recepty se budou sypat, když to rozpoznáte. Recepty jsou součástí poznání. To vyplývá z toho verše.
Luky: Jsem zákeřností mezi podvodníky, Já jsem září praktikujících, Já jsem vítězství vítězů, jsem odhodláním snaživých a jsem sattvou sattvických praktikantů.

द्यूतं djútaṁ (hazard, zákeřnost); छलयताम čhalajatáma (nepoctivých, podvodníků); अस्मि asmi (jsem); तेजस tédžas (zář, nádhera, lesk); तेजस्विनाम tédžasvinám (praktikanti, skvělí); अहम aham (Já); जयो džajó∼džajas (vítězství); ऽस्मि asmi (jsem); व्यवसायो vjavasájó (úsilí, odhodlání, námaha, snaživý); ऽस्मि Asmi (jsem); सत्त्वं sattvaṁ (dobro, ctnost, pravda, skutečnost); सत्त्ववताम sattvavátám∼sattvaṁ (o dobrých, o ctnostných, o těch, kdo jsou plní pravdy); अहम् aham (Já).
ali

Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>