Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-दशमोऽध्यायः । विभूतियोगः , (S.-1, Ch.-10), Verš.-32 |
सर्गाणामादिरन्तश्च मध्यं चैवाहमर्जुन ।अध्यात्मविद्या विद्यानां वादः प्रवदतामहम् ॥ १०-३२॥ |
sargáṇámádirantaśča madhjaṁ čaiváhamardžuna । adhjátmavidjá vidjánáṁ vádaḣ pravadatámaham ॥ 10-32॥ |
Jsem počátek, konec i střed
|
सर्गाणाम sargáṇám = stvoření, zplození ;
आदिर ádir = začátek ;
अन्तश्च antaśča = konec ;
च ča = a ;
मध्यं madhjaṁ = střední ;
च ča = a ;
एव éva = také, skutečně (často používané jako rytmická výplň) ;
अहम aham = Já ;
अर्जुन ardžuna = Ardžuna ;
अध्यात्मविद्या adhyjátmavidjá = poznání Nejvyššího Já ;
विद्यानां vidjánaṁ = znalostí ;
वादः vádaḣ = diskurs ;
प्रवदताम pravadatám = těch, kteří mluví ;
अहम् aham = Já
|
Luki: Ó Ardžuno! Já sám jsem Počátek, Konec a Střed stvoření výtvory; mezi vším poznáním jsem duchovní poznání Já, a já jsem Logik mezi všemi logiky. ||10–32||
Kostič: 32. Počátek, konec i střed jsem všeho stvoření, Ardžuno.
Poznání ducha z véd já jsem, výkladem mezi proslovy.
Komentář Govind:
Sargánámádirantaśča madhjam čaiváhamardžuna.
Pohybujeme se v dosahu Slunce a jak velký je ten dosah, taková je myšlenka. A to, kde Slunce zapadá, tomu se říká sargánám.
Takže jaké k tomu může být české slovo? Asi stvoření, splození. Tato slova když použváme, tak máme v hlavě zeměkouli. A když máme slovo sarg jako působení Slunce, tak jsme nad galaxií a pohybujeme se někde jinde. To je velice jiná, velice odlišná dovolená, když cestujeme do galaxie. V hlavě máme ohromně velký objekt. Většinou jsme v noře moje rodina, můj partner, partnerka, můj bazén, moje auto, můj bazén, můj byteček, tak kde je ta hlava? Ta je velice omezená.
Tak sargánám ta ohromnost z reference Slunce, jejich ádi – nekonečný začátek. Dnešní vědci se mohou pohybovat před 4,5 miliardy lety, ale neumí si představit ještě dřívejší počátek. Ádi. To nekonečno.
Antaš ča - i konec jeho, i konec slunečního světa. Kolik miliard let? Nevím. Bohemka kývá hlavou, jako kdyby to bylo 10-15 miliard let. Takže zase nekonečno. Od nekonečna do nekonečna.
A madhjam – jejich střed.
Čaiváham – a to jsem také já, toho celého tvoření. Slovo tvoření chápeme od nekonečna do nekonečna a střed průběh, ve kterém jsme. To všechno jsem já – říká Bůh, Ó Ardžuno, kamaráde.
Adhjátma vidja vidjánam.
Vidhjánam je umění, technologie, uznání, know how toho adhjátmu, takové znání, znání adhjátmávidja
Je to několik slov. Adhja – átmá – vidhja.
Ad – je obsazen do átmá. Slovo átmá to je od druhé kapitoly pořád opakovaně vysvětlováno - co je to átmá a možná dodnes není pochopeno, protože je to mimo logiku. To co nemá logiku, tak tomu nerozumíme.
Ze sámkhji známe, z védanty to známe, že logiky jsou absolutně hmotné prvky.
Za logikama co je, to je átmá, adhjátmá a toho znání je adhjátmavidja vidjánám.
Mezi znáními je znání átmá – adhjátmavidhja.
Vádah pravadatám aham
Slovo vádah je ze slova vád a vad znamená říkání, mluvení.
A co to je mluvení a říkání? Proč se něco říká? Odkud to přichází?
Říkání – o tom pátrání je obor, který nazýváme filosofický přístup.
Tak lidi, kteří mají plnou zvířat, drog, peněz, vztahů, příbuzných, rodiny, tak jejich řeč je jenom kolem nich. Jinou řeč nemohou nikdy mít. A když příjde řeč o adhjátma, o átmá, s tím člověk ve všech úrovních mluvení, kde mluvení vzniká a působí a jak se objevuje mluvení. Takový filozofové a ta mluva – pravrdatám a mluva o ádhjátma. A to vajkrivani, slyšitelný hlas a samo slyšitelný hlas, který druhý neslyší jen uvnitř mumlá. A když jde ještě hlouběji, co je před mumláním, tam už slova nejsou, tam už je ticho.
Takto když člověk popátrá, jak to vypadá, podobně jako když jsme vzhůru, kde jsme, když spíme, , kde jsme když hluboko spíme, jaká jsou slova a jazyk, když jsme v hlubokém spánku. Jaká jsou slova, když spíme a jsme ve snu. A jaká slova jsou když jsme vzhůru, když jsme vzhůru, tak máme slovo kolem předmětů smyslů. Co vidíme o tom je řeč, co slyšíme, co si vzpomene - o tom je řeč, to je vajkrivani, to je mluva kterou člověk slyší.
Madjaváni slyšíme jen my, co mluvíme, druhý o tm ponětí nemá. Tak jsou dva druhy řečí, když jsme vzhůru. Když spíme, tak nikdo neslyší, co mluvíme, i když pořád mluvíme. Kdž pořád mluvíme a nikdo to neslyš, tak tomu se říká vrtění v posteli. Sám si člověk mluví a proto nemůže usnout apřeúnout do režimu paščanti. A když přestene sám k sobě mluvit, tak je další úroveň a ve všech úrovních je to co nás zajímá – naše zájmy - naše cestování, zvířata, rodina, peníze, majetek.... To adhjátma není. Adhjátmá je to, o čem se bavíme v satsangu, a to jsme v jiné sféře.
Když máte zájem slyšet o adhjátmá, jste na satsangu Bhagavadgíty. A to znamená ráno se probudit a zrušit spánek.
Adhjátma vidja, i to vyjímečné znání, poznání, mluvení a přemýšlení a vyprávění o tom, i to jsem Já. Tak to je, když člověk vyskočí z vlaku obsazeného jenom zájmy, předměty, lidmi. Taková schopnost, i to jsem Já. Bez boží přítomnosti myšlenku o satsangu normální smrtelník běžně nemůže mít.
Defaultní nastavení člověka, smrtelníka, je zájem o věci, lidi, o tom si člověk myslí, že to vede ke štěstí. Mimořádný je zájem o satsangy a to není projev člověka, to je projev Boha. Když je člověk trochu čistý, oproštěný od toho hmotného okolí, to je ukázka boží přítomnosti v člověku. Bez boží moci člověk svoje defaultní nastavení nemůže opustit. To jsou vyjímeční lidi, které satsang zajímá, protože je zájem o nejvyšší znání a to znání je Bůh. To jsem taky Já, aham.
Adhjátma vidja vidjánam vádah pravadatám aham. JÁ jsem mluvení, přemýšlení, důvěra, ale potom nemám žádné kamarády. Většinou máme kamarády, kteří mají zájem jenom o hmotný svět, o rodinu, příbuzné, věci, to jsou jejich zájmy. Toto defaultní nastavení mají i zvířata, to není nic vyjímečného. Ale možnost se od toho osvobodit zvířata a hmyz nemají. Tak Bůh je vše podstatné a bez něj nic není. Všechno je absolutně a pouze jenom jeden. I to defaultní. Příbuzní, předměty, to vše je běžné, o tom nemusíme mluvit. Vidhjá je o sebepoznání. Ale my máme jako prioritu realizaci ve hmotě, vztahy. Jídlo, pití, sex, spát, vztahy a strach. To dělá každá bytost. To je defaultní nastavení, myšlenky jenom kolem toho. Pořád se řeší strach, co bude a nebude.
Tak je boží mocí, že nás to adhjátmá zajímá. Adhjátma vidyá je v překladu přesně spirituologie, manóvidhja je psychologie, šarírvidhja je fyziologie a anatomie. Orientovat se ve spirituologii je boží věc, jestli to někoho zajímá, to je přímo Bůh. Je přítomný boží prvek, který člověku umožní pátrat ve spirituologii a z toho vznikne ta psychospiritualita, která absolutně nechutná lidem s defaultním nastavením. To je vše k tomuto verši. Je nějaký dotaz?
Roman: ???
Govindží: To je také návod, vybrat, v jakém prostředí chceme být. Chceme být v prostředí smrtelníků, protože jsme defaultně nastavení anebo chceme být v adhjátma módu. Tak když máme partnery, okolí prátele defaultně nastavené, tak nemáme nikdy šanci ochutnat, co to je adhjátmá. Ani když máme kamarády, přátele, plány, záměry o adhjátmu, tak mezi takovými lidmi v takovém prostředí užíváme a posouváme se jinam. Jinak se posouváme v defaultním prostředí do defaultního světa.
सर्गाणाम sargáṇám (stvoření, zplození); आदिर ádir (začátek); अन्तश्च antaśča (konec); च ča (a); मध्यं madhjaṁ (střední); च ča (a); एव éva (také, skutečně, často používané jako rytmická výplň); अहम aham (Já); अर्जुन ardžuna (Ardžuna); अध्यात्मविद्या adhjjátmavidjá (poznání Nejvyššího Já); विद्यानां vidjánaṁ (znalostí); वादः vádaḣ (diskurs); प्रवदताम pravadatám (těch, kteří mluví); अहम् aham (Já).
chybí začátek - dodala Marci bez Ali
Ali od Adhjátmá vidja, dodo
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>