Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgita,-अर्जुनविषादयोगः arjunaviṣādayogaḥ, (S.-1, Ch.-1), Verš.-41 |
अधर्माभिभवात्कृष्ण प्रदुष्यन्ति कुलस्त्रियः । स्त्रीषु दुष्टासु वार्ष्णेय जायते वर्णसङ्करः ॥१-४१॥ |
adharmābhibhavātkṛṣṇa praduṣjanti kulastrijaḣ । strīṣu duṣṭāsu vārṣṇeja džājate varṇasańkaraḣ ॥1-41॥ |
Budou ohromné hříchy
|
अधर्माभिभवात adharmābhibhavāt (m. abl. sg.) = z převahy bezpráví, kvůli nadvlády bezpráví (adharma = bezpráví; abhibhavat = z převahy, z nadvlády); करष्ण kṛṣṇa (m. voc. sg.) = Kṛṣṇa; प्रदुष्यन्ति praduṣjanti (3rd pI. pr. indic. act. pra *dus) = stali se zkaženými, jsou poškozeni; कुल kula (n.) = rodina; स्त्रियः strijaḣ (f. nom. pl.) = ženy; (kulastrijaḣ, f. nom. pI.) = ženy z rodu); स्त्रीषु strīṣu (f. loco pl.) = v ženách; दुष्टासु duṣṭāsu (f. loco pI. p. pass. participle *dus) = zničeny, poškozeny; (strīṣu duṣṭāsu, loco absol., když ženy jsou poškozené); वार्ष्णेय vārṣṇeja (m. vOC. sg.) = Příslušník klanu Vrṣṇi, časté jméno Kṛṣṇy. Vresni (silný, mužný) Je jméno Jadava nebo Madhava kmene nebo jiného blízkého kmene, do kterého náleží Kṛṣṇa; जायते džajate (3rd sg. pr. indic. passive *džan) = je narozeno, je vyrobeno; वर्ण varṇa (m.) = kasta, barva; संकरः saṁkaraḣ (m. nom. sg. from sam *kr) = smíšenina, dohromady, zmatenost; वर्णसङ्करः (varṇasańkaraḣ, m. nom. sg. TP cpd.) = smíšenina kast.
|
Luki: Ó Krišno! Když hříchy budou ohromné, tak se ženy v rodině (rodu) stanou nečisté. A Ó Váršnéjo, když se ženy stanou nečisté (zkažené), bude následovat míšení kast (rodů), které budou mít za následek nechtěné (nedokonalé) děti. ||1-41||
Kostič: Bující bezpráví, Kršno, ženy z dobrých rodin kazí. Když ty se zkazí, Váršnéjo, míšení rodů nastává.
Komentář Govind:
Tímto veršem Ardžuna vzpomíná na následky války. Co se stane, když bude válka, to známe moc dobře. Tady v Evropě byla první světová válka a druhá světová válka. A co bylo po válce? Mužů bylo celkově málo a z toho mála byli vybraní muži posláni do války a byli zabiti. Najednou bylo hodně žen a strašně málo mužů. Tak se ženy musely stát muži. Musely dělat vše, co dělal muž. Tahat vozík, vychovávat děti, vyhřát dům, postarat se o peníze. Tímto vznikla evropská kultura, kde vládnou ženy, kde je králem Kakinka, feministka. Pak se šířily názory, že muži jsou k ničemu, že to je nepotřebný materiál. My ženy umíme vydělávat, krmit, tak na co potřebujeme muže? Ano tato myšlenka, tento styl je plodem války v Evropě. To se ženy naučily. A to se rozrostlo po zkušenostech od doby války.
Podobně si Ardžuna vzpomněl už tenkrát, co to znamená, když bude válka a všechny zabijí a zlikvidují všechny muže, kteří přišli a doma nechali malé děti a své ženy. Když ty muže zabijí, tak co se stane? A tady se říká varn. To znamená barva. Co je barva? To je produkt, je to prabha hmoty. Už v Povědomí a pak i v dalších kurzech se vysvětluje pojem prabha, čhaja. Takže barva, pigment, to je lingvistika. Když se ale nad slovem zamyslíme, nad tím, co je barva čehokoli, přijde nám, že je to projev nitra na povrchu. Co je uvnitř v genech, genetice, to se projevuje ven. Jako když člověk mluví, tak slova, která přichází, jsou odpovídající přesné kopie, jiné formy pocitu toho, co je uvnitř. Jak se člověk cítí uvnitř?
Podobně použitím slov jako: “Ty jsi magor, ty jsi blázen,“ vyčítáme druhým to, co vychází zevnitř. Ty to neumíš, já to znám, já jsem studovaný. Taková neúcta, nerespekt, to je uloženo v nitru. Slova jsou varan. Barva. Stejně barva kůže, růží, dýně, to je to, co je uvnitř v nitru. To se vyjeví ven. Něco, co je v genetice, v DNA. To když dozraje, tak hmota, tělo, produkt dostává podle toho svou podobu. Varana šankar je kontaminace, která dojde do genetiky. Pak samozřejmě když se pouští genetika, tak se vezmou rajčata a udělá se varan šankar a některé části řetězu se vymění za dýně a zasadí se do truhlíku nebo záhonu a vyrostou z toho rajčata. Ale jaká rajčata? Taková, která vypadají jako dýně. Je tam genetická porucha. Takže když bude válka a muži budou zabiti, ženy se stanou duštásu (poškozené). Ženy, které mají své rodové tradice, rituály, prostředí, ve kterém je děda, praděda, manžel, a to vše se najednou ztratí, tak se žena stane zdivočí. Zkrátka bude jí jedno, s jakým mužem bude plodit děti. Budou to úplně jiné geny, jiní potomci. Dojde ke kontaminaci. Budou to dýňová rajčata. Tímto Ardžuna poukazuje na dopad války. A používá to jako argument, proč nechce válku. Jako důvod uvádí varanašankar, poruchu genů. A proto válku nechce. Ve verších 25 a výše jsou jen slova Ardžunovi skleslosti a bezradnosti.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>