Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-दशमोऽध्यायः । विभूतियोगः , (S.-1, Ch.-10), Verš.-22 |
वेदानां सामवेदोऽस्मि देवानामस्मि वासवः ।इन्द्रियाणां मनश्चास्मि भूतानामस्मि चेतना ॥ १०-२२॥ |
védánáṁ sámavédóAsmi dévánámasmi vásavaḣ । indrijáṇáṁ manaśčásmi bhútánámasmi čétaná ॥ 10-22॥ |
Jsem podstata podstaty
|
वेदानां védánáṁ = z Védy ;
सामवेदो sámavédó = Sáma Véda ;
ऽस्मि Asmi = jsem ;
देवानाम dévánám = (mezi) bohy ;
अस्मि asmi = jsem ;
वासवः vásavaḣ = Vasava, jedno ze jmen Indry, védského nejvyššího boha ;
इन्द्रियाणां indrijāṇāṃ = bůh - síla (síla smyslů) ;
मनश् manaś = mysl, myšlenka ;
च ४a = a ;
अस्मि asmi = jsem ;
भूतानाम bhútánám = bytostí, tvorů ;
अस्मि asmi = jsem ;
चेतना čétaná = vědomí, mysl, inteligence, myšlenka
|
Luki: Mezi Védami jsem Sama Védou, mezi bohy jsem Vasuem (Indrou); mezi smysly jsem myslí, a já jsem vědomím čit živých bytostí. ||10–22||
Kostič: 22. Sáman jsem mezi védami, mezi bohy jsem Vásava,
mezi smysly vjemů citem, v tvorech jsem mocí myšlení.
Komentář Govind:
Tento verš vám nemůže nic říci. To vychází z kultury. A když kultura taková není, tak pak ta slovíčka vám nemůžou nic říci. Máme verš 22 z 10. kapitoly.
Co znamená české slovo nej? Čemu se říká nej? Používáte to dennodenně, ale nevím, do jaké míry chápete. Jak to chápete.
Úča: Při srovnání něčeho s něčím ve skupině je to nejvíc výrazné.
Govindží: Zase jsi tam narvala slovo víc. Možná neexistuje samotné slovo nej. Když nechápete slovo nej, tak vám to nemůžu vysvětlit.
Úča: Zvýraznění. Úplně to stačí, když to vysvětlíte, jak to chápete vy.
Govindží: Když nevíte, co je nej, já to nedokážu vysvětlit. Já tomu odpovídající slovo v češtině neznám.
Marci: Máš běžce a o vítězi řeknou, že je nej. To je jednička. Druhý není nej.
Jágr: Jedinečný.
Govindží: Tady je védánám sámavédóAsmi. Védy jsou čtyři - Sáma véda, Atharva véda, Rg véda a Jadžur véda. Mezi nimi Já jsem Sáma véda. Bez pochopení Sáma védy se nedají žádné další védy chápat.
Dévánámasmi vásavah, dévy - to je mimo česká kulturní slovíčka a chápání. Mezi bohy jsem Indra. Co znamená Indra, co znamená Varuna? To neznáte, proto je tento verš pro vás nepochopitelný.
Marci: Co dělá Indra výjimečného?
Govindží: Co dělá Indra? Je to síla a bez síly žádný Bůh není. To je ten nej, takto chápu nej. Bez něho nelze nic, bez síly nelze nic. Jako pro stavbu a stavění je nej cement, v pekárně je nej mouka. To je to nej. Není druhé nej. Mám pocit, že je to přídavné jméno přídavných jmen.
Marci: Je to stupňování.
Govindží: Vy pořád hledáte vyšší, vyšší, vyšší a lepší, lepší, lepší. Protože nemám jiné slovo, tak chci, abyste mi pomohli, ale vy jste takové mrtvoly.
Marci: Výchozí, prvotní?
Jágr: Hlavní, jedinečný.
Govindží: Tady je snaha vysvětlit - Já jsem to nejpodstatnější, když to musím říci tak miminkovsky. Mezi védami je Sáma véda nejpodstatnější. Mezi Bohy je Indra nejpodstatnější. Mezi smysly je mysl nejpodstatnější. Mezi existencemi - bhútanam, co existují, je čétna - džív (vědomí) nejpodstatnější.
Ale nemám pocit, jestli víte, co je vědomí. Při vědomí pro vás znamená, když reaguje, tak je při vědomí. Dýchá, pulzuje, mluví, reaguje. Tomu říkáte při vědomí. Když není vaše reakce, tak nevím, co víte a co nevíte, co vám říct, jaké téma držet. Jste jako zlaté ryby, které neustále mlčí. Není žádná komunikace, řeč, vztah.
Verš je velice holý a pro vás bez šťávy. Mezi védami jsem Sáma véd. Mezi Bohy jsem Indra. Mezi smysly jsem mysl. Mezi bytostmi jsem vědomí. To je celý verš.
Marci: Mě zarazilo, že se mysl srovnává jako nej vůči smyslům.
Govindží: Protože nechápeš význam. To musí každý pochopit sám. Mezi smysly jsem mysl. Mezi stavebními materiály jsem cement, mezi náhradními autodíly jsem kolo. V pekárně jsem mezi pečivem mouka.
Janda: Bez toho Já nic není, to je význam.
Govindží: Tomu člověk musí rozumět. Mezi smysly jsem mysl. To znamená - může být nějaký smysl bez mysli? Nemůže. A k tomu jsem hledal klíčové slovo, které může být a napadlo mě slovo nej. Ale vy nechápete slovo nej. Chápete nej jako nejlepší, nejvyšší. Chápete přídavné jméno k přídavnému jménu. Přivádí mě k rozčílení blokády nechápavosti. To je ten Bůh. Říká se zde, co je Bůh. Včera bylo v Sámkhje o příčině a výsledku. Pak Bůh není zapotřebí. Stačí jen příčiny. A to chápeme, ale nechápeme, co je nej. Nejlepší, nej-lepší - když škrtneme druhé podstatné slovo lepší, zůstane nej. Jsou dvě podstatná slova vedle sebe. Lepší a nej, vyšší a nej, hnusný a nej. A samotné slovo nej? Nevíme. Tak pak nevím, jak to vysvětlit. Neumím tak česky. Musí přijít někdo jiný. Poslední dvě slova jsou i z české kultury. Smysly a mysl, bytí a džív. Džív je také české slovo (živ). Tak jaký je rozdíl mezi bytím a džív, jaký je rozdíl mezi smysly a myslí? Co je z nich podstatné?
A to nejpodstatnější jsem Já. Aham asmi.
Jágr: Smysl je s myslí.
Govindží: Tento verš říká jenom to, co je základ. V hmotném světě je to atom. Bez atomu žádná hmota není. Tak atom je tam nej. Ale vy samotné slovo nej nemůžete chápat, když se nemůže říci další přídavné slovo. Váš styl uvažování je mi neznámý. Tak nevím jaká komunikace může být mezi námi. Jedině pan Filip vám to může vysvětlit (filip znamená důvtip).
Verš říká toto: Mezi védami Sáma véd, mezi Bohy Indra, mezi smysly mysl, mezi bytostmi vědomí, to jsem Já. Co je to Bůh, to říká verš. Bůh je toto (to vyjmenované).
Slyšeli jste slova jako dno dna, podstata podstaty. Taková slova už byla, ale žádná reakce, žádné vyjádření, naznačení chápání nikdy nebylo. Jen tu plácám do větru, vrtám díry do vody.
Jágr: Verš se snaží naznačit v různých oblastech to jádro.
Govindží: Já verš chápu, spíš jestli vás něco trklo.
Janda: Govindží, Jágr vám řekl reakci, jak to pochopil.
Govindží: No tak Jágr je jediný, kdo tady poslouchá. Ostatní jsou vybité baterie, které nemají žádnou šťávu.
Jágr: Já jsem přes elektriku, tak ještě šťávu mám.
Govindží: Tak ty jsi dobrej. Aspoň vím, že někoho něco trká.
Určitě můžeme chápat - mezi smysly jsem mysl, mezi bytím jsem džív. Jestli toto chápeme, tak to ostatní je podobné. Mezi bohy jsem Indra. Je pět porovnání. Bůh říká o sobě, co On je.
Nevím, co jste z toho verše pochopili. Není ve vás zvědavost. Zvědavost je náznak vědomí, zvědavost náznak buddhi. A kdo je zvědavý, tak patří znání. Kde zvědavost není, tam se znání nezastavuje. Když je zvědavost, tak svítí a poznání přichází. Když není touha, není nic k získání. Když člověk nemá touhu po majetku, penězích, tak práci nehledá. Když není touha, není nic. Touha se nedá vytvářet, buďto tam je nebo není. Když dítě nechce pít mléko, tak dudlík může být jakýkoli.
Jágr: Takže touha je Bůh činu?
Govindží: Může se to tak říci, ano, protože bez toho není nic.
Jágr: V diagnostice když se něco děje a když cítím nebo jsem schopen rozlišit, rozpoznat touhu, tak můžu rozpoznat čin a dopad.
Govindží: Ano určitě. Přesně tak to je. Ale když touha není, tak nic není. Je to jako když
děti tahají rodiče do nemocnice, když rodiče nechtějí být léčeni. Pak jsou jenom hádky, nespokojenost. Chceme něco, co není možné. Proč to není možné? Protože tam není touha. A když je touha, tak nikdo nikoho nepotřebuje. Když máte touhu být elektrikářem, tak vás nikdo nezastaví a jste elektrikář. Když je touha na Chorvatsko, tak jste tam za každou cenu, autostopem, na kole, pěšky, protože je tam touha. Když touha není, tak vás někdo může zabalit do kufru a odvést do Chorvatska, ale moře neuvidíte. Jste namočeni ve svých touhách. Touha se nedá předat, stimulovat. Buďto je anebo není. Kopáním do mrtvoly se mrtvola nepostaví.
Bez touhy není nic. Touha je Bůh. Touha je nej. Nejpodstatnější je podstata podstaty. Je to tak subtilní, a proto nechápeme. Je to mimo dosah. Tak jemně nechceme a neumíme uvažovat, není zájem. Proto tento verš mi nepřipadá pochopitelný, když není touha pochopit. Ode mne je to velice zklamané vysvětlení. Neumím jinak, máte si najít jiného vysvětlovače.
Kde se pohybujete nevím, satsang má být jako zrcadlo, do kterého se člověk dívá a opraví svůj vzhled. Ale vy chodíte za zrcadlem se zavřenýma očima. Co udělá dívání se se zavřenýma očima před zrcadlem? To je váš případ. Tak to cítím.
Jágr: Mě ten verš připadá jako velmi subtilní, jako jaderný. Jako když vezmeš jádro nebo atom, hmotu, ale tu hmotu uvnitř drží takové drobné síly, které když se ze všeho uvolní, tak je to takový velký výbuch, takové velké uvolnění. Tak bych to chápal tak silně, že Bůh je spatřitelný ve všem a může být až tak silný, tak jemný, nevnímatelný a přitom je tak silný.
Govindží: Určitě, tak to je.
Jágr: Napadlo mě přehlédnutelný, ale přitom je to ta základní podstata, to jediné co Je. Protože jak je ve verši psáno, bez Indry by nebyla hmota, protože síla drží tu hmotu samu v sobě.
Govindží: Jenom někdy zauvažovat, co je síla síly, co je mouka mouky, co je kolo kola. Takový styl našeho uvažování není. Nepřemýšlíme, to není náš styl. Náš styl je sběratelský. Přemýšlení, uvažování, hledání není náš styl. Jenom neustále sbíráme a toužíme po sběru. Jsme sběrný dvůr. Když se sbírá, tak člověk pořád porovnává, co má a co nemá. A je dlouhý seznam o tom, co nemám a to je porodnice problémů a trápení. A s tím trápením člověk žije, protože náš styl jiný není. Náš styl je sbírání, ne chápání a přemýšlení.
Jágr: Ještě mě napadá, jak říkáte sbírání, že jsem všechno. Jestli sbírám nebo nesbírám, nic nepřibude a nic neubude. Já mohu
proniknout jen do toho, co Je.
Govindží: Vše co říkáš je možné. Nic z toho nemožné není. Snažil jsem se vám říct, proč jsme zabetonovaní. Protože toužíme jenom sbírat informace. Nic nechápeme z vysvětlení, nechápeme principy. Proč nechápeme z principu? Chápání principu, držení principu, pamatování principu je jiný styl než pamatovat, chápat, chtít vysvětlení a z toho udělat princip. Naše principy jsou z vysvětlení. Naše principy nejsou z principu, kterým jsme řízeni. Každý verš je princip a je to někdy jenom jedno slovo. Vysvětlení je pak tisíce slov. A my z těch tisíc slov chápeme. Ale udělat z jednoho slova tisíc slov, to ne. Máme jiný styl, a to je jednoznačný náznak, vlastnost trápoholiků. Děláme závěry z vysvětlení. Neumíme dělat závěry z principů. To nedává žádný smysl.
Buddhi je to, co dělá z principu princip. Magorismus je to, co dělá z vysvětlení princip. A my milujeme vysvětlení a nemilujeme princip. Princip je jen náznak a z něho musí rozkvést úplně všechno. To je jiný styl. Ten, kdo je schopný chápat princip jako princip a ten rozvést, tomu se říká moudrý. Hlupák se říká tomu, kdo z omáčky udělá princip.
Tato slova vypadají zase naštvaně. To je mimo mé schopnosti vám to vysvětlit. Když člověk nemá na to, aby to rozluštil, nezajímá ho dávat věci do souvislostí, nepochopí. Chcete být ájurvédař ale Aštangu se vám číst nechce. Nevím, kam to vede. Žít se vám chce, ale dýchat se nechce, plavat se vám chce, ale nechcete být mokří. Tak nevím jak to řešit, jak to udělat, na takové křižovatce stojím. Co s tím nevím.
वेदानां védánáṁ (z Véd); सामवेदो sámavédó (Sáma véda); ऽस्मि Asmi (jsem); देवानाम dévánám (bohů); अस्मि asmi (jsem); वासवः vásavaḣ (Vasava, jedno ze jmen Indry, védského nejvyššího boha); इन्द्रियाणां indrijáṇáṁ (smyslů); मनश् manaś (mysl, myšlenka); च ča (a); अस्मि asmi (jsem); भूतानाम bhútánám (bytostí, tvorů); अस्मि asmi (jsem); चेतना čétaná (vědomí, mysl, inteligence, myšlenka).
MA
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>