Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ardžuna řekl: Jsi nejvyšší Brahman (Pán), nejvyšší příbytek, nejvyšší očistec, věčná, božská osoba, Pán všech Pánů, nezrozených a vše prostupující. Všichni velcí mudrci jako Narada, Asita, Devala a Vjasa to o Tobě hlásali a nyní mi to potvrzuješ Ty sám. ||10-12,13||

---

---

Kostič: Ardžuna promluvil: Největším příbytkem brahma, nejvyšší čistotou, Pane,
 A věčným božským Purušou, prvním, nezrozeným, mocným.

---

Komentář Govind:
Od 12 až do 18 verše mluví Ardžuna. Verš 12 a 13 je propojený. Když chcete něco získat z ranního satsangu, tak abyste byli vhodní kandidáti k získání znalosti, vyžaduje Bhagavadgíta držet se kontextu a vždy přečíst předchozí dva, tři verše, nejlépe celou kapitolu. Přečíst a porozumět jim a pak vstoupit do satsangu, pak jste vhodní a vážní k získání principů. Jinak když přicházíte jen na blint, vůbec nemáte kontext v ruce. Každý verš navazuje na předchozí verše. Bez znalosti předchozích veršů se nic nevytváří. Nedojde vůbec k pochopení. Bhagavadgíta vyžaduje udržet kontext, přečíst předchozí verše. Aštanga hrdajam vyžaduje znát předem verše, které se budou vyprávět, následující verše, co se budou číst. A tímto způsobem Bhagavadgíta zezadu a Aštanga dopředu. Alespoň tak můžete pochopit principy a pustit je do vašeho nitra. Pak to má význam, jinak to vypadá jako čtení Metra, časopisu, který je zadarmo a lidi ho používají na čištění oken. Takto připravení lépe satsang vyčerpáte. U připravených se snadno načerpává. Jak se účastnit satsangu?
Lidé, kteří nemají čas, jsou žebráci a chudáci, protože oni dělají. Kdo nemá čas, ten dělá. A kdo nedělá, ale je součástí dění, ten je bohatý a má mraky času. Nemá časovou krizi. Kdo si dopředu stěžuje na nedostatek času, tak ten vhodný kandidát není, protože v životě jenom dělá. Kdo chápe, že je součástí dění, tak najednou se vyskytne spousta času. Kdo dělá není ani vhodný kandidát pro posbírání a držení vědomostí a principů. Je to jednoduché, ti kdo si stěžují, že nemají čas, proč nemají čas? Protože dělají. Ale když se stanou součástí dění, tak mají neomezený čas. Tím se pozná, kdo jak žije a kdo nemá čas a dělá, je chudák žebrák, nic nemá, chybí mu, tak mu chybí všechno. A kde chybí, tam je trápení. Ti lidé stěžovatelé se musí trápit, jsou trápoholici. Tak jim přeju hodně trápení, protože to jim chutná.
Komu trápení nechutná, ať se vzdá dělání a stane se součástí dění. To jsou kandidáti. Všechno jde samo. Kde jsou blokády, tam to nemůže tejkat (téci). Blokáda je tam, kde se dělá. A to je podmínka k držení a získání principů, chápání. Ale bohužel držitelů vědomostí je strašně málo na světě, jsou nevhodní kandidáti pro principy a moudra. Většina lidí je vhodná pro držení trápení. Takže je potřeba do praxe přivést, jestli nás zajímá držet principy a vypustit dělání a stát se součástí dění. Pak je všechno fajn, všechno teče.
Po vyprávění Boha v předchozích 11-ti verších nyní ve dvanáctém verši říká Ardžuna: Param Brahma. Ardžuna to říká Kršnovi, který když mluví, v tu chvíli není Kršna, je Brahma. Tak je Ardžuna propojený s tím, co se říká a tak nabírá a říká: Param Brahma - Nejvyšší Brahma. Ty nejvyšší Brahmo, Ty to nejvyšší místo, Ty nejčistší Puruš, konateli šášvatam, Ty největší, ohromný, Ty věčný Dévam Dév, co neustále dává tok, existenci, Ty Jsi nezrozený a Jsi vibhum (existující). Ahuttvam - tak Ti všichni říkají. Sarvam (všichni) moudří. Déva riši, jako Nárad a Sítódéva a mudrci jako Vjás, sedm moudrých, jako hvězdy, ti všichni i Ty to teď říkáš. Slyším to z tvých úst. Všichni říkají: Vi brši méj, pro můj prospěch, co říkáš je k mému prospěchu. Ardžuna si uvědomuje, že získává vědomost, principy přímo od Tebe, to co o tobě všichni moudří říkají, jaký ty jsi. A já to slyším přímo od tebe. To je hodnocení Ardžuny, kterému radí přímo Brahma sám. To, co lidi říkají - mě napadlo, já jsem to udělal - oni nechápou odkud to přišlo, kdo jim to hodil do hlavy. Udělají z toho svůj nápad. Já toto, toto, a nejsou schopni to říct, kdo to hodil. My se okamžitě stáváme jako malá dětska, moje.. můj pelíšek. Vůbec nechápou, kdo to dával. Maminka to dávala, neříkají že je to maminčina hračka, oni to nejsou schopni říci. Ani my dospělí nejsme schopni říci, kdo mi to dával do hlavy. Moje myšlenka, můj názor. my jsme chytří. Nejsme schopní být jako Ardžuna, který rozumí tomu, co může interpretovat, interaktivně uvažovat, odkud ty názory, nápady, peníze, majetek, vztahy přichází. Nechápeme s někým se setkáváme něco uslyšíme, uvidíme, a kdo nám to ukáže, kdo nám to říká, dává do hlavy, tluče do hlavy. Kdo to je? A kdo to Je, z toho uděláme já sám. To je ukázka dávky schopnosti pochopení. To vidíte kdekoli na TV, rádio, při vyprávění různých úspěšných podnikatelů, vědců, malířů, řemeslníků: já jsem to udělal, mě napadlo. Dávka Interaktivního uvažování u takových lidí je nulová. Ti, kteří to chápou, že ty nápady, které přichází do mojí hlavy a realizují se Rukama, co mám, tak to nemohou ani vyslovit, že jsem to udělal já. I když řeknou: Já jsem to udělal, v hlavě je to jednoznačné, že to moje dílo není. Potom je spojený, propojený s Brahmou je schopný držet vztah a je tam automaticky vztah. O tom se nemusí ani mluvit. Automaticky takový nemá problém s časem, majetkem, a takovými lidem nic nechybí. To všechno, co je je, všechno je patří k Je. Je - je konatel, Je držitel, Je je dělač, Je je žijící.
Odkud přišla ta bublinka, která nemá hlavu ani patu, to já? A pořád já to a já to. Takže verš č. 12-13 je jenom uvědomění, že všechno co říkali o Brahmovi všichni moudří, to říkali úplně stejně. A co všechno je Brahma, to já Ardžuna slyším přímo od Boha. Je takových šest veršů, kterými Ardžuna vypráví a je vidět, v jakém je stavu a proč je Ardžuna vhodný kandidát k držení, poslouchání, setkání vesmírných principů. Z těch šesti veršů jednoznačně můžeme interpretovat, proč někdo může chápat a pro koho je chápání určené. Kdo takto bere a je přesvědčen. Takže kde ta proslulost je úplně stažená na dno, tam je možné chápat. Jak to bylo řečeno – vikšép, múdh, ékágr a niródh jsou stavy mysli. A když dojde k ékághr a niródha stavu mysli, tak chápání je dálnice. To protéká samo a když je stav kšép, múdh, tak nic neproteče. Pak je jenom já, já, já. Tam je chápavost nula. Je to absolutně nevhodná, neplodná půda je to Sahara, tam nic nevyroste. Zasadíš jabloň, ale nevyroste nic. Jako když hrneček nemá dno, ten hrneček není schopný jakoukoli tekutinu udržet. Podobně kde není schopnost držení, tam není nic. Tyto verše ukazují jenom schopnosti držitele. Ardžuna si váží Kršny, cítí jeho váženost, a tak to říkají všichni moudří a ty přímo říkáš mě. Tak já to mám přímo od Tebe, od Brahmy. To je ta úcta, respekt, takto když se poslouchá, tak všechno dojde dovnitř.
A my nemáme českou mahámantru Kde domov můj, my máme ale. Já chápu, ale. Já tomu rozumím, ale. Co je to ale? To jsou absolutně nevhodné podmínky, prostor. Máš pravdu, ale. Co je to za kvalitu pravdy, když je tam ale? Máš pravdu, ale. To je moc hezké, ale. Tak potom nevím, co je to hezké. Tímto stylem jsme absolutně nevhodní pro získání čehokoli. Pak nemůžeme získat a pak chodíme jako žebrák, chudák. To je jenom co ten verš naznačuje.
Překlad verše může být úplně jiný. Takže dodalo se, co tam není, doplnil se význam. Dá se z toho spousta vědí odvodit a k tomu odvození je toto, co jsem řekl. Samozřejmě lingvisté to mohou překládat úplně jinak.

अर्जुन ardžuna (Ardžuna); उवाच uváča (řekl, mluvil); परं paraṁ (nejvyšší); ब्रह्म brahma = (Brahman); परं paraṁ (nejvyšší); धाम dháma (obydlí, místo, sídlo, doména); पवित्रं pavitraṁ (čistič); परमं paramaṁ (nejvyšší); भवान् bhaván (ty, Pane tvá); पुरुषं puruṣaṁ (duch, bytost, osoba, člověk); शाश्वतं śáśvataṁ (věčný); दिव्यम divjam (božský, nebeský); आदिदेवम ádidévam (prvotní Bůh, Bůh existující od počátku); अजं adžaṁ (nenarozený); विभुम् vibhum (všeprostupující, všudypřítomný). avīṣi = thou sayest, thou tellest.; मे me = to me, me.
To je moderní styl, že lidé jdou poslouchat, dívat se a pak si vezmou esenci a řeknou, to vím také, to znám také. Absolutní neúcta. Přijdou na konzultaci a řeknou, to vím taky. Absolutně zablokovaní, tak potom tady máte na MHD 32 korun a na shledanou. Nevhodní kandidáti k vylepšování. Když to všechno vím, tak co chci slyšet? Cokoli co slyší vyvrací, to vím také. Já nevím. Tak co nevíte? Co chcete? Je to konstruktivní setkání? A to je náš hlavní styl chování. Jaký to má potom význam? Žádná úcta, žádné poznání, žádné hodnocení, vděčnost není. To nemá význam s takovými lidmi komunikovat, to je absolutně nevhodné pro jakékoli chápání. Ale tak to je bohužel. Tady v Mrtjórlóku se musí trápit trápoholici, jak by se mohli netrápit, když se takto chovají? Trápení musí být, to je záruka života.
A jak to vnímá Děda Rad?
Děda Rad: Když je pokora a uznání, tak to tam krásně plyne, stáhnout hlasitost, volume a pak může něco přijít.
M+A

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>