Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Těm lidem, které se Mi oddali a uctívali Mě s Láskou, uděluji jógu moudrosti, pomocí které ke Mně mohou dojít. ||10–10||

---

---

Kostič: Těm trvale ukázněným, kteří mě s plnou láskou ctí,
 dám tu schopnost rozmyslu, skrz niž mne oni dosáhnou.

---

Komentář Govind:
Téšám satata - neustálá proměna. V devátém verši bylo vysvětleno o úrovni mysli. Úroveň mysli se konstantně rozrůstá životem jako květ na rostlině. Než se květ na rostlině projeví, tak není. Ode dne, kdy se začne projevovat, se podoba květu neustále mění. Objevuje se první pupen a druhý den už to není tentýž pupen, ale stále se proměňuje, to běží, až jednoho dne rozkvete a jsou okvětní lístky. Tím to nekončí, začne vonět, začne pyl a ještě to pokračuje, je plod, ovoce. Celý květ se promění do ovoce. Plod roste, mění se od hořké svíravé chuti až ke sladké a neustále se mění. Podobně se naše mysl konstantně mění. Pořád se upgraduje. A tomu se říká vývoj, neustálý tok a co mění (měnič) je energie.
Takto náš život, naše mysl se neustále mění. Co bylo včera, to není dnes, a co je dnes, to zítra není a nebude. To je každý den jiné. Neustálý růst, neustálý vývoj, konstantní proměna, tomu se říká život. Podobně mysl. Je pět úrovní. Prvotní úroveň mysli je jako moucha. Mysl znamená téšám a to je lítající, měnící se. A tak se vracíme do devátého verše. Moucha neustále lítá od jednoho předmětu k jinému předmětu, konstantně skáče, na jedno místo si nesedne dvakrát. Neustále skáče na Kakinku, na Jasmínku, na Sebastiánka a pořád. Náměty k tomu dávají smysly. Něco uvidíme, uslyšíme, něčeho se dotkneme, něco zavoní, čichneme si, nebo si něco vzpomeneme.
Podněty smyslů a paměť konstantně člověku něco připomínají. A tak si připomene, vzpomene, je jiný pohled. Mysl je jako moucha, skákající. To je jedna úroveň.
Co je v mysli? To je nějaký člověk, předmět a nějaký čas. Čtvrtého v hlavě nic není. Kolem toho se točíme. Nějaký předmět se nám zalíbil, nelíbil, podobně člověk. A to bylo výraznější, zajímavější. Buďto vynadáno nebo pochváleno. Tak se u toho zasekneme, čas utíká a člověk je zaseknutý do jednoho bodu - s nějakým člověkem. To je druhá úroveň mysli a žádný vývoj už není.
Třetí úroveň mysli byla múdh (hlupák, nic nechápající). Když ta kytička je a silným větrem se zlomí, už na nic nereaguje, není růst, proměna. Zahynula a chová se jako mrtvola. Když je mysl mrtvola, tak jakékoli vnímání nepokračuje, interpretace, vývoj není, je konec růstu. To je hlupák nechápavý, ničemu nerozumí.
A pak byla úroveň ékaghrt. Bodovitá úroveň mysli, konstantně proměňující hloubku nebo porozumění víc a víc a přichází větší jasnost. Nové a nové zkušenosti. A poslední bylo, že člověk najde dno a už více nejde a poslední stanice - ukončete výstup a nástup - kde člověk absolutně nic nepřijímá, není co přijímat, není na co reagovat, vnímat, už je úplně všechno hotovo. Pak je absolutní klid, kterému se může říci nic, nirvána, nebo samádhí nebo jakékoli jiné slovo. Nezbyde, co znát, nezbyde, na co reagovat, tak se nereaguje a komunikace, která se vyžaduje u normálního člověka, tak ta normalita tam není. Potom je člověk namočený a úplně silný. Soubor není nahraný a je to asi jiný
Janda: To znamená, že je dozrálé buddhi?
Govindží: Když máš ..., a pořád se může rozrůstat, teče z toho mléko a mák, ale když dozraje a uschne, už nic nelze táhnout, mléko z rostliny, tak vyschne na rostlince jako bobek. A už veškerá komunikace rostliny s makovicí končí, ta rostlina dozrává. Pak je jen sklizeň a odchází.
To je niród, nejsou žádné požadavky z rostliny. Můžeš tomu říci buddhi, ale nedávej tomu jména. Lidé je používají s tisíci pocity. Pořád se mele pele a zpátky do mouchy. Poznal jsem a nemusím mít za každou cenu slovíčko. To je první úroveň, pořád létat. Téšám - ti, co mají poslední úroveň, nemají potřebu předvádět se druhému. Ani bádání není zapotřebí, je konec. Dobře slovu konec rozumět. Nevím, jestli máte pocit ze slova konec. „K“ je nic. Konec -tomu se říká konec. Ale nám se K NIC nechce. Nám se chce pořád být jako moucha. Aby byla zábava. Sandálka řekne: To je nudný život. Co nám chutná? Ta moucha, ale tam není vývoj. To je neustálý život v klíčku, který nechce růst, ani nechce kytičku, plody a zůstane jenom klíček, není tam vývoj.
Tak o tom není řeč. Téšám - řeč je o tom, co neustále dozrává a přichází k ustálení, o tom je řeč. Takže ti, kteří dozrávají nebo jsou dozrálí, mají uvnitř už jenom makovou paličku a zrníčka jsou plná oleje. Tak se celé mléko proměňuje do zrnička, do oleje. Barevné květy, vůně, to skončilo, je nic. To je konec. Ale my konec nechceme, chceme pořád něco.
A takto potom člověk nemůže mít zralou mysl, vždy má hořké, svíravé, sladké, pestré. Pořád chce zůstávat, a to ho baví. Konec bavení, konec zábavy. Jít k nic. A takový stav je dozrálý stav a v dozrálém stavu semínka máku vydrží měsíc, dva měsíce, dokud se neudělá maková bábovka. I padesát let zůstanou semínka a nic se nemění. Ve sklenici zůstávají semínkem. Zralé semínko je neustále obsazené olejem. To je v semínku obsazené celou dobu. co člověk poznal, tak s tím zůstává, s tím názorem zůstává. Poznává, kdo jsem, kdo je Bůh. Už jsou ty myšlenky dozrálé.
Bhadžantam prítipúvakam a neustále prožívá, užívá si olej v semínku, konstantně stejně dneska, zítra, večer, ráno, celý rok. Konstantně stejně to má. Kolik má semínko oleje se nesnižuje, nezvyšuje, je spokojené, láskyplné. Nic víc není potřeba, nic míň není potřeba. Tam je spokojenost. Jako důchodci na vesnici. Dostanou svůj důchod, k tomu mají jedno prase, tři slepice, jeden záhon brambor, jeden záhon rajčat, pár králíků v králikárně a důchod pět tisíc. Nic víc a nic méně. Úplně konstantně, úplně stejně.
Takto když je mysl dozrálá, co zná, to má. Ani víc a ani méně, láskyplně. Láska je z plnosti, když se člověk naplňuje, tak přichází láska. Když je člověk láskyplný, tak je stejný. Máte zažité pocity, jak se chová tělo, jak se chovají smysly. Když máte láskyplnost, tak není napětí v očích. Svaly v obličeji jsou uvolněné jako úsměv, jako spokojenost. To už je láskyplnost. Čemu se říká láskyplnost? Můžeme se bavit o tom, co je láskyplnost. Trochu probádejte, kdy přichází láskyplnost. Ta přichází, když je člověk naplněn. Už není co dělat, co říci, co mluvit. To pak je šťastný ve svém klidu. Když přichází soused nebo pes, má stejný úsměv pro všechny, dívá se stejnýma něžnýma očima. Říká se řeč očí. Když jsou oči napnuté, ostré nebo jsou prochladlé a víčka padají sama, jenom se vnímá. Nic nevzrušuje, ani řeč, ani pohled, ani vůně, ani dotek, není žádné vzrůšo. Je trvalá spokojenost.
Prítipúrvakam - láskyplně, dadámi - dávám.
Bůh říká: V takovém stavu, když člověk je, tak mu dávám buddhijógam, schopnost rozlišování. Pak tato úroveň se zvyšuje dál. Co pokračuje je buddhijóg, schopnost rozlišování a poznání se tam hrne, ta se zvyšuje. Pak vesničani, dědulové a babičky, když vidí děti, kluka nebo holku, starší nebo mladší, nevidí všechny úplně stejně. Rozpoznávají, že malý kluk chce Tatru s pejskem nebo chce čokoládu, větší kluk chce IPAD, nebo chce peníze, nebo na dovolenou. Tak dědulkové mají ušetřenou svou penzi, protože nechodí nakupovat. Z důchodu si za rok ušetří 50 tisíc. Tak když vidí, že přichází malé děti a dcera, vnoučata, tak hned: Tady máte peníze a jeďte do Chorvatska nebo kam chcete. Tady už dochází k buddhi jógam, to přichází.
Jéna mám upajanti té - jen ti, kdo takto praktikují, tak ti Mě upajanti - dostávají.
Bůh říká: Tito mě dostávají. Koho? Boha. S kým se setkávají? S Bohem. Pak rozpoznávají, co je to Bůh.
Není potřeba mít zralost, tam není nic potřeba, ale to náš případ není. My chceme tři stovky, chceme fasádu, chceme natankovat nejlepší naftu na Sheel, která je o tři koruny dražší. O tom není řeč, to všechno zmizí, jako když palička máku dozraje. Ta palička má svá zrníčka a nechce nic ze stromu, od čmeláků. Je hotovo.
Takže o tom je řeč, je řeč o hotových. Není řeč o mouchách. Když stav mysli dochází k takto Na těchto dvou verších 9 a 10 si vyzkoušíme dozrálou makovou palici.
Jenom maková kytička, ta si užívá vzduch, čmeláky. Ukáže se slunce, tak ukaž barvy, stáhne se a to je nezralá makovice. Čím více dozrává, tak už je - včely-nevčely, čmeláci-nečmeláci , je klid. V této úrovni potom automaticky přichází klid, Bůh jim dává buddhi, rozlišovací schopnost, kterou se poznají mouchy.
To je všechno, co se týká verše 10.
Kdo nestihne dozrávání, tak musí růst jako naše pórky, musí přicházet dozrání, když to nepřijde, tak máme koloběh. Máta z minulého roku se obnoví a zase roste.
Hlavně stihněte na podzim dozrát, jinak vás přijdu otravovat i další rok. Růst je potřeba, nevadí, že to na začátku není. I když není, tak to je také růst, to se proměňuje do Je a Je se proměňuje k Nic. Ke konci, k Nic. Ten konec musí přicházet, k zmizí a zůstane nic. A to je sám Bůh, Vesmír.
Děkan: Přestavuju si to jako zrníčko, které leží v zemi.
Govindží: A je v něm energie. Je tam nachystané zrníčko v zemi, pět tisíc let. To je úžasné.
Když ke starým penzistům přichází děti, vnoučata, tak oni rozpoznávají, proč přijeli. Nemají peníze na dovolenou. Celý rok nic a před dovolenou se objeví. Tak rovnou vytáhnou obálku schovanou pod polštářem. Jeďte na dovolenou, pošlete mi pozdrav, až budete v Itálii. Ale oni se na to vyprdnou, a vzpomenou si až doma.
Děkan sedí na křesle a děti si hrajou na koberci. Děkan velice dobře chápe, co dělá Sebastiánek Sebík a co dělá Jasmínka. Tak mě tahej, a děda se usmívá. Děti dělají, co je baví. A Děkan ví, co chtějí dělat. To všechno chápe, jenom si užívá chápání, a to přichází, když člověk dozraje. Jinak se pořád plácá. Bla bla bla. Nezralé.

तेषां téṣáṁ (jich, jim); सतत satata (neustále); युक्तानां juktánáṁ (vytrvalých, ukázněných); satatajuktánáṁ (těch, kteří jsou neustále neochvějní); भजतां bhadžatáṁ (uctívajících, uctívajících); प्रीतिपूर्वकम् prítipúrvakam (s laskavým doprovodem, s náklonností, láskyplně); ददामि dadámi (dávám, obdaruji); बुद्धियोगं buddhijógaṁ (jóga inteligence, disciplína mysli, jóga diskriminace, síla rozlišování); तं taṁ (to, toto); येन jéna (kterým); मामु mám (mně); पयान्ति upajnti (přicházejí, odcházejí); ते té (oni).
A+M

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>