Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

S myslí upřenou na Mě se mi jejich životy vždy odevzdaly, navzájem se o mně poučují a stále o Mně mluví, zůstávají vždy spokojeni a blažení. ||10-9||

---

---

Kostič: S myslí a životem ve mně, navzájem se povzbuzují, 
o mně stále vyprávěj, žijí šťastně.

---

Komentář Govind:

Dnes to jsou velice složité pojmy a pokračujeme na vibhuti padu, 10. kapitola, 9. verš. Maččittá jsou dvě slova, ma znamená mě, moje a čittátó se nedá jedním slovem přeložit, je to bytí, niterný stav bytí. To si musíme ujasnit. Je to pojem terminologie z psychospirituality, z psychologie, z jógy vajrágí. A tady je potřeba si uvědomit, že mysl má pět různých stavů a toto si má člověk zapamatovat.

První stav mysli je kšép. A kšép jsme už jednou rozebírali. Mysl je jako moucha, neovládaná, pořád skáče, to je běžný stav mysli, když pořád skáčou myšlenky. Druhý stav mysli je vikšépa a to znamená zaseklé myšlenky. Člověk je zaseklý do jedné myšlenky. Jako Govind má zaseklou myšlenku na elektrárnu. Pořád je do toho zaseklý, každou minutu na to myslí. Den uteče a je stále jeden bod. Je vikšép - zaseklá myšlenka. Někdo může mít zaseklé vadí, nevadí. Je plán, nějaká řeč, vyjádření, vztah, člověk, předmět a do toho je člověk zaseklý, to je stav vikšép. A třetí stav mudh stav. A to znamená hlupák, tupý, ničemu nerozumí. Člověk není vůbec schopný se spojit s vnímáním. Co člověk vnímá, to mu nic neříká. Jako když Jágr vytáhne matematické tabulky pro vypočítání proudu elektřiny. A k tomu různé složité matematické rovnice. Tak běžnému člověku to nic neříká a nechytá se, neví o čem je řeč. Všechno ulítne mudh avasta. Nic nezapadá, vnímá, ale nechápe. Čtvrtý stav je ékaghrt. To znamená soustředění. Rozdíl mezi vikšép a soustředěnou myslí je, že soustředěná mysl neustále proniká a objevuje se neustále další a další poznání. Ve stavu zaseknutí se prožívá jen jedno, stále to samé a další poznání není. Člověk zažívá emotivní strachy, liba. Ale u ékaghrt prociťuje, získává zkušenosti, nové a nové obzory. Ék znamená jedna a ghrt je hrot. Jeden hrot. Takže člověk je zaměřený na jeden bod, jako hrot šípu míří do terče, jede neustále vpřed. A pátý stav je niródha. To známe z Patandžáliho jógasúter, kde je psáno „Jóga čitta vritti niródha.“ To je překážka. Na to je krásné české slovo a l e . To je ródha. A niródha - to je bez blokády. Kde nic neblokuje, kde nic nevadí, kde nejsou žádné výhrady. Když má člověk frustraci, tak je zablokovaný, samé vadí. Když člověk cítí ponížení, tak to vadí. To jsou všechno ródha. A když je niródha, tak nic nevadí, žádné blokády. Všechno je přijaté, jak to je, tak to je.

Takto je pět stavů mysli - kšép, vikšép, múdh, ekáhrt a niródha. Mysl je jako jako vesmírný tok, jako otáčení zeměkoule, jako svícení slunce, jako tok vody, foukání vzduchu, gravitace země. Nedá se nikdy zastavit. Mysl se nedá zastavit. Lidi mají touhu zastavit mysl, ale to je absolutně nemožné. Co je možné, je jí přesměrovat. A jak jí přesměrovat? Z pěti možností co jsou, když je v první možnosti, může se přesměrovat do druhé možnosti. Když je v druhé, pak se může přesměrovat do první nebo třetí. A když je ve třetí, pak do čtvrté, do páté nebo do druhé. Tyto možnosti jsou. Zastavit to není možné. A tady je ohromný prostor pro praxi s myslí - možnost přehazování. A k tomu je celý business jógy, různé techniky, různé kurzy, knížky, školy, kde se prodávají techniky přehazování. Jsou různé transcendentální meditace, mnoho dalších druhů. Od pradávných dob se na tom pracovalo a v historii lidského přemýšlení, tam je ten vigján bhairav.

Šiva a Párvatí vysvětlili 112 druhů technik, jak se přehazuje. A úplně na začátku dharana techniky jak přeházet mysl, je pracovat s dechem. Spojit mysl s dechem. A tato prvotní technika vigján bhajrav vznikla už před několika stoletími a vzniklo mnoho škol. Jako první podnikatel byl Buddha před 2,5 tis lety, který dal té technice jméno vipásana. Později ve středověku jógíni založili spoustu dalších škol s možností dharana jako cvičení trátak - dívat se na jeden bod. Pozdější podnikatelé prodávali techniky, velice známý je Osho, který neřekl o gján bhajrav ani slovo, a ty techniky se prodávají. I dnes moderní svámiové prodávají různé techniky, a to všechno je k tomu, aby se mysl přehazovala od jednoho ke druhému a nakonec se dosáhla niródha avasta., to znamená nic nevadí, žádné blokády. Toto dosáhnout. Takže jestli jsou techniky vipasana, transcendentální meditace nebo bůhví jaké meditativní techniky, to jsou všechno jenom přehazovačky.

Jógínské techniky jako SÓ HAM, mantry, čakry, to je všechno k tomu, aby ta mysl přeskočila z jednoho stavu do druhého. Takže ma ččittá - ten čitt je takto ve Mně usazen. A ve Mně když je ta mysl, tak co je jednoznačné, že vlastní identita tam už není. Já tam není. Je absolutní absence já. A tehdy se stane bez výhrad. Kde není já, tam blokády nejsou. Když je ten čitt ve Mně, tak už ten člověk svoji identitu nemá, nemá ztotožnění s ničím. Slovo madgatapráṇá - mad - gat - práná. Madgat - ve Mně nebo do Mě, gat - chod, posun, pohyb. Práná -životní síla, když životní síla jde do Mě. Jednak čitt je ve Mně ale i ta fyziologie, dýchání, vitalita, čím člověk žije svůj život, to jde do Mě. Jediná strana, co je vidět, ten chod je do Mě. Bódh znamená znát, poznat, ant - konec. Konec jakéhokoli poznání. Konec, žádná chuť k žádnému poznání. Že už nic není, co mě táhne ke znání, k poznání. Je konec. Konec chuti, že chci něco znát. Parasparam - spolu, vzájemně. Není touha pro znání a co se s tím stane - kathajantas, mluvení není. Není co říci, kat znamená vyslovit, pak není co vyslovit. Když chuť k znání není, pak řeč se ztratí, pak je co? Ramana. Když někoho vidíme, říkáme dobrou noc, dobrou chuť, to je chuť poznat druhého náladu. A když to nejde, tak to prochází vedle člověka a je to šumák, tak k tomu není co říci. Tak se nic neříká a automaticky je vajrágí. Když není chuť k poznání tak automaticky není co říci. Říká se, když se vyžaduje, abych byl v očích druhých lepší. Proto musím velice slušně mluvit, vyjádřit emoce, je to celá psychologie. Ale když není chuť a zvědavost, tak není žádná řeč. Tusjanti - spokojený, santóš - klid, bez jakéhokoli rozruchu je umístěn ve Mně, je pořád takto umístěn. Čaramantiča - ramanti - raman - učitel Úči, splynutý. Jako cukr když se zamíchá do kafe, tak už není vidět. Splyne s vodou. Když se Vltava sloučí, splyne s mořem, Vltava zmizí. To je ramanti, raman-anti. Je konec, splynutí, je všechno splynuté. Člověk je potom splynutý s Bohem. Slovo Bůh je titul bhagaván, který používáme při oslovení Ramana - říkáme bhagaván Ramana. Boží Ramana. Takže když maččitha madgataprána, pak je automaticky bódhjant a pak kathajantaš. Takto když je věčně, tomu se říká boží zjevení. Člověk se setkává s Bohem a pak už není člověkem. Je konec člověka. Toto je teorie k seberealizaci. Já už není, je jenom realizace a splynutí. To bude v dalším verši pokračovat. Tento veršík jsme vyždímali.

Děda Rad: Já tam mám tu přehazovačku, a můžeme přehazovat a vnímat, kde zrovna ten převod je a makat na tom. Vím, že jsme probírali tyto stavy v psychologii, že když už se dostaneme k ékahrt, tak dokážeme vnímat zpětně i předchozí stavy, ale naopak to nejde. Govindží: O víkendu bude praxe na Vajrag vigján. Můžeme se sejít a ochutnat, že zastavit to nejde, ale můžeme přehazovat.

Má (mě); nitjam (pořád), tušjanti (spokojené); मच्चित्ता maččittá (ti, kteří na mě myslí); मद्गतप्राणा madgatapráṇá (ti, kteří na mě soustředili vitální dech); बोधयन्तः bódhajantaḣ (osvícení, způsobující osvícení, probuzení); परस्परम् parasparam (vzájemně); कथयन्तश् kathajantaś (mluvení, vztahování se, vysvětlování); च ča (a); मां máṁ (já); नित्यं nitjam (neustále, věčně); तुष्यन्ति tuṣjanti (jsou spokojeni); च ča (a); रमन्ति ramanti (radují se, těší se, těší).
MA

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>