Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Inteligence, znalosti, realita, odpuštění, pravda, kontrola nad smysly, kontrola nad myslí, potěšení, smutek, zrození a smrt, strach a nebojácnost, nenásilí, vyrovnanost, spokojenost, askeze, dobročinnost, sláva a neblahá pověst - takové rozmanité pocity živých bytostí přišly pouze ode Mne. ||10-4,5||

---

---

Kostič: Rozum, poznání, neklamnost, milost, pravda, kázeň a klid,
v světě smrtelném nezná klam a hříchů všech se zbavuje.

---

Komentář Govind:
V tomto verši je uvedeno 13 bháv:
1) बुद्धिर् buddhih (inteligence);
2) ज्ञानम gjánam (vědění, moudrost);
3) सम्मोहः asammóhaḣ (bez klamu, bez zmatku);
4) क्षमा kšamá (trpělivost, shovívavost, krotkost);
5)सत्यं satjaṁ (pravda, pravdivost, upřímnost);
6) दमः damaḣ (sebeomezení, kontrola, vláda nad sebou samým);
7) शमः śamaḣ (klid, vyrovnanost);
8) सुखं sukhaṁ (potěšení, pohodlí, štěstí);
9) दुःखं duḥkhaṁ (bolest, nepohodlí, bída);
10) भवो bhavó, bhavah (bytí, stávající se, vznikající);
11) ऽभावो abhávó (nebytí, pomíjející);
12) भयं bhajaṁ (strach, hrůza);
13) भयम abhajam (nebojácnost, nepřítomnost);

V 5. verši je dalších 7 bhávů:
14. ahimsa (nenásilí)
15. samatá (vyrovnanost)
16. tustih (spokojenost)
17. tapah (askeze)
18. dánam (dobročinnost)
19. jašah (sláva)
20. ajašah (pohana)

Je to učební formule, vzoreček, to je důležité si zapamatovat. Význam slova bháv je pocit, podstata, význam, smysl, jádro, tato slova jsou synonyma pro bháv. Dnes je to veršík pro psychology z oblasti psychospirituality. Abychom tomu verši rozuměli, tak se musíme připravit. A jak se připravit? Musíme umřít. A kdo má umřít? Já musí umřít. Když já umře, jak to vypadá? Jak vypadá smrt? Se smrtí zkušenost nikdo nemá. Nikdo nemá zkušenost z toho, jak se rodil a s tím, jak umřel, protože v obou okamžicích není buddhi. Takže bez buddhi se nedá nic chápat, nic se nedá poznat, a proto nemáme žádné zkušenosti z rození a smrti. Protože s tím nemáme zkušenost, tak je to pro nás neznámé a neznáma se vždy bojíme. Cokoli, co neznáme, to je půda pro strach. Když ve sklepě nesvítí, nevíme co tam je. Je tam tma a bojíme se jít do sklepa. I když nevíme, co čeká v džungli, jestli lev, tak to neznání přináší strach. Jakékoli neznání nám postaví chlupy jako maják, všechny chlupy jsou jako májky. Je strach. Takže bojíme se neznáma. Žádná bytost nemá zkušenost se smrtí, ani mravenec, ani slon, ani člověk.

Takže smrt je, vidíme to v okolí, ale zkušenost nemáme. Jsme přesvědčení, že existuje, ale zkušenosti vlastní nejsou. Proto máme v psychologii jeden slide, proč jsou náboženství. Náboženství je ze strachu. Všechna náboženství vznikla ze strachu. Protože i ten Bůh je to, co neznáme a nemáme s ním zkušenost. Když si lehneme, tak se lekneme, když se v našem pokoji někdo objeví, dveře jsou zamknuté a okna taky. Když se někdo objeví, tak se lekneme, máme strach. Podobně neznáme smrt a přece je, tak z toho máme strach. Té se bojí všechna zvířata, všichni se bojí smrti.

Abychom se nebáli, tak je jedna jediná věc, která člověka brání a chrání. To je poznání. Znání a poznání vychází z odůvodňování, logiky, to člověku dává pocit, že zná. Ale protože zkušenosti to nejsou, tak to jenom vypadá jako dojem. My jsme v rámci studia pátrání sama sebe odhalili, že je anatomie, je fyziologie, je psychologie, je spirituologie, je tělo, je mysl, je Átmá, ale zkušenost s ním nemáme. Jenom logicky uvažujeme, že je nějaké Átmá. Musí být Átmá. Jako spousta věcí v matematice, fyzice, biologii jsou koeficienty, předpoklady. Skutečně nevíme, ale považujeme. To považování je co? Dojem, bez zkušenosti. A tomu často říkáme v češtině, nevím. Co to je nevím? To znamená, že nejsou zkušenosti, jsou pouze dojmy. Takže i ti, kteří jsou přesvědčeni o svém dojmu a dojmy považují za skutečnost, i když to tak není, tak těm se říká moudrý. Ale ani moudří rišiové, svámiové Boha neznají, protože je jejich podstatou. To bylo řečeno hned v prvním verši.

Janda: To je znání jiným způsobem. Govindží: Jako podstatu nezná, protože není zkušenost se smrtí a vznikem. Jak může znát svou vlastní podobu, podstatu? Proto všichni považují sebe za tělo, za jméno. To je cizí, externě dané. Úča se považuje za Janu. Jsem Jana. Proč se považuje za Janu? Její vlastní to není. Ona s tím nemá žádnou zkušenost, jenom maminka nalepila etiketu na tělo, že tento výrobek se jmenuje Jana. Ale když se rodila, tak vůbec nevěděla, že je Jana K. Jen ostatní natloukali, proč je A písmenem A, matematika matematikou, ekonomika ekonomikou, peníze penězi, málo málem, hodně hodněm. Všechno je natlučeno, teď je šest hodin a dvacet minut, je ráno, a to je natlučené. A co je natlučené, s tím zkušenost máme. Takže naše zkušenost je také falešná. Je to natlučená. Co je skutečnost? Že je obrázek s modrým pozadím. Jak to víme, že je to modré - považujeme to za svou zkušenost. Protože maminka to říkala, učitelka to říkala, že je to modré. S čím si hrajeme? Co je do nás natlučeno. Podstata to není, podstata neví, co je to modré.

Tak kdo to zná, to je mysl. Átmá nic není. Átmá je nirguna, kdo má guny? Guny má mysl, z čeho mysl vychází? Vychází z Átmá. První ujasnění tohoto. A vlastnosti Átmá - Átma nemá žádné vlastnosti a z toho vzniká mysl. Co je to za kontaminaci Átmá, kde není Átmá? To byla moje první otázka. Že o zrození a smrti žádné bytosti nemají žádnou zkušenost, tak co to jsou? Takže když ti chytří lidé uvažují, jak se něco může rodit, jak něco může umřít, co je to smrt a co je to zrození, tak se objevuje různé povídání, principy, teorie. Že je to z touhy, džív, individuální identita. Ta individuální identita je kontaminace, která vleze do Átmá a z toho se potom objevuje a projevuje mysl. A ta kontaminace, to „sám sebe“ co lítá venku, tomu se říká džív a Komenský tomu dal slovo vlohy. Balíček jsou různé touhy a s tím balíčkem včetně obalu, se nazývá džív. A tohleto lítá jako virus, bakterie v těle, ve vzduchu pořád a nemůže sám sebe projevit. Vyžaduje Átmá. Balíček jako každý předmět ve Vesmíru vyžaduje ákáš pro svou existenci. Tak každý předmět je součástí prostoru. Počítač, vlasy, tělo, kosti svaly, zvířata, stromy, všechny předměty vyžadují ákáš. Bez ákáš se předměty nemohou projevit, nejsou známy, nejsou chápány, nejsou vnímány. My neznáme prostor, o prostoru uvažujeme v souvislosti s předmětem. Když se mluví o prostoru, spousta lidí nemá ponětí co je ákáš, prostor.

Takto balíček když se projeví, ,jeví, je pro-jev. A ten balíček venku, který vnímatelný a viditelný není, se jednoho dne projeví. V tu chvíli začíná mysl, v tu chvíli poznáváme, že existujeme, v tu chvíli vzniká já. A to je o dost později než fyzický vznik. Takže když se miminko rodí, nemá žádnou mysl, ale později do něj maminka začne natloukat, hrát si se smysly a mysl se začne vyvíjet. Potom tatínek, škola, učitel, univerzita, okolí, kamarádi si začnou hrát s myslí a mysl sama sebe rozrůstává a potom se stává přesvědčením i to, co není, jako třeba bubák nebo modrá obloha. Obloha modrá není, ale jsme o tom přesvědčení, protože to vidíme. Ve skutečnosti je černá. Tak ten obsah balíku, kterému Komenský dal jméno vlohy, je obsah identity. Co to je obsah identity? Tomu se říká obsah předmětů tomu se říká bháv. To je projev. To je předmět pro spiritualitu. Když něčemu rozumíme, je porozumění. Kdo se projevuje je bháv. A bháv je ta podstata, která je absolutně nevnímatelná. Co to je? Janda má černou bundu a ta černá bunda je vidět. Jakou podstatu má černá bunda? 1 399 korun stojí bunda plus PPL a balení. To je podstata, to je ta cena, a cena jakékoli věci je její podstata. Cena vidět není, a bunda vidět je. Kdy se objeví bunda? Kdy začne lítat 1399 korun, to je bháv. Cokoli co mluvíme, říkáme, reagujeme - to reaguje náš bháv. V první řadě to existuje v nepozorovatelné, nevnímatelné podobě. Ale když to přes pusu vyleze ven, přes ruku, svaly, tak začne projev. Odkud vychází projev? Z nějakého neznáma, to je bháv.

Ve spirituologii je 20 bhávů. Zde ve verši se mluví o 13-ti bhávech. To jsou bhávy, které se projevují. Říká se svabháv, vlastní podstata, neboli vlastní podoba, neboli vlastní skutečnost. To je bháv. V češtině se říká - jaký to má záměr. Zloděj, lhář, podvodník má záměr, že bude krást, bude podvádět - to jsou bhávy, a s tím bhávem jdou do akce a pak vykonávají. Tak my vykonáváme život, protože bháv někde je a pak z toho je život. To je nejjemnější vlastnost jakékoli existence. Tady je popis, co znamená existence, co znamená „je“. A slovo „je“ je balíček bhávů, které se projevují. To jsou semínka, podstata. Až sem to moudří znají, že to jsou bhávy. Ze svého logického uvažování mohou vyspekulovat, že nějaký bháv musí být. Dál už není proč a co a jak. To je konečná stanice, že musí být bháv. Bůh říká poslední slovo éva ča - dalo by se říci a také. Ča je a, éva znamená taky. Bůh říká a taky - to z kontextu předchozího verše znamená, že to všechno jsem Já (Bůh).

Buddhirgjánamasammóhaḣ kšamá satjaṁ damaḣ śamaḣ sukhaṁ duḣkhaṁ bhavóAbhávó bhajaṁ čábhajaméva ča. 1-13 taky. To znamená, to všechno jsem Já. A ta podstata je také Bůh. Protože co je ta podstata, to jsou bhávy, obsah individuální identity, vlohy. Ta vloha je balíček, a co je balíček? Bhávy, a to je inteligence, gján, to se všechno zjeví, projeví, roste. Bhávy 1-13, to všechno patří k procesu růstu a tomu říkáme život. Dítě nezná, odkud přišlo a kam půjde po smrti. Mezi tím je všechno jenom růst, proměňuje se. Dobré ráno, ráno už má nashledanou, už je odpoledne. Dopoledne nashledanou, už je poledne. Takže ráno už je nashledanou. A Úča říká nashledanou ne, jenom dobré ráno. Dobrý večer je co? Co už bylo, to je nashledanou, uvidíme se příště. Co to je? Proměna. Pořád je nový a nový, ale my to nechceme, protože jsme zaseklí, pořád chceme to stejné, což je absolutní nevědomost, ani neuznáme, co je dávno uznáno. Proměna je uznána, ale nechceme uznat.

Celou dobu stárneme, každý den stárneme, ale musíme s tím souhlasit, že stárneme. Chceme pořád být mladí jako puberťáci. Takže to je absolutní nevědomost. Nepřijímáme to, co už je dávno přijaté. Takže tady všechny guny, všechny bhávy, vlohy jsou vyjmenované. Ty vlohy jsou identickým balíčkem, ten dělá identitu, ale Bůh říká i podstatu - bhávem jsem také Já. A tím je naše identita originál, každý má svou identitu velice originální. I dvojčata mají identitu originální, každý jinou, protože podstata je u každého člověka vnímatelná jako originál. A s tou identitou se člověk ztotožňuje. Já jsem jiný, co já vím je mimořádné, já jsem jedinečný - to je proslulost. Odkud to vychází? Že je člověk zamotaný do své identity. Do hlavy nikdo nevidí. Kam povede ta válka, ptají se politici, ale do Putinovy hlavy nikdo nevidí.

Takto člověk je zamotaný do své identity, což je vyloženě jenom ten růst, ale podstata toho je sám Bůh. A proto se říká, že ten život žije jen Bůh, já je jenom zkreslený falešný dojem. Život je boží a to znamená Jeho. Potom co je mi do toho? Mám či nemám, komu to vadí? Čí to je? Moje to není, je to boží. Tak mít je Boha, nemít je také Boha, s tímto porozuměním to vyplyne, že všechno je Boží. A pak je člověk vajrágí, je splynutý do Boha.

Na začátku jsem říkal, v první řadě musíme umřít. Kdo má umřít? Identita. Pak je to splynutí, kvůli tomu nemusíme do Pelhřimova, jenom ztratit identitu. Je to jedno, je to šumák. Šumák ahankáru, já. Když si člověk zpívá „jenom já já já jenom já“, tu písničku, tak nemá šanci mít zkušenost s Bohem. A šumák to je Bůh. Hotový. Co to je šumák? Kde není já, kde není ahankár. Tam je šumák a to je Bůh a to je k dispozici pořád. Kdykoli můžeme být šumák, kdekoli můžeme být šumák. A šumák je boží. Takto Bůh vypadá, protože Bůh má jméno šumák. Kde já není, tam je šumák. Kde je já, tam šumák není, pak je co? Důležitý, potřebuji, musím. A člověk je neustále v problémech, s nimi žije. Tak ať žije. A co mám dělat já a co máš dělat ty? A to není sociální, je důležité být sociální. A už jsme udělali důležité - sociální, pomáhání, namáhání. Je důležité a je z toho potom únava. Když nevadí problémy, tak je člověk šumák. Ať je co je. Co je třeba, to se dělá.

Bháv je učební formule, vzoreček, to je důležité si zapamatovat. Význam slova bháv je pocit, podstata, význam, smysl, jádro. Takže bhávy: buddhi - intelekt, gján - znalosti, vedení moudrost, asammóhah - bez klamu, bez zmatku, nejasnosti, kšama - odpuštění, nemít výhrady satjam - pravda , skutečnost, to je jenom jeden damah - odvaha, síla k realizaci šamah utišení uklidnění, jako v povědomí - kšaj prokop ašam. U dóš utišení uklidnění. Sukham, dukham - radost a trápení, potěšení a bolest, nepohoda, bída. Bhavó, bhavah - být, jevit se, vznikající (v Gajatrí - Óm bhur bhuvah svahá) abhávó - nebýt, pomíjející bhajaṁ - strach, hrůza ; abhajam - nebojácnost, nepřítomnost strachu, strach a nestrach, to všechno jsem Já.

Strach a nestrach, to všechno jsem Já. Takže bhávy: buddhi - intelekt, gján - znalosti, vedení, moudrost. A proto v určité třídě jógového studia je vlastní identita vyhozená. Proč vyhozená? Protože se poznává podstata a podstatou je Bůh. Tak co potom já? Tak to já se vyhazuje. Proto jógínům je ukradené, co dělá identitu. Co dělá identitu Úči, jsou černé kalhoty, černá bunda. Žlutou bundu vyhodí, protože Janda znamená černá. Tak jógíni všechno vyhodí a nechají jen jednobarevný oranžový hadr. Žádné jiné rozmanitosti. Když jedí, natáhnou dlaň a co přijde, to snědí. Přemýšlejí jestli chutná nechutná, moc nebo málo? Jejich identita, jejich jména se změní. Je nějaká ánanda, dévananda, šivánanda? Je to šumák. Všichni svámiové jsou ánandové, a tento systém se v Indii respektuje. A tam mohou spokojeně být šumákem. Tak to je k veršíku všechno, víc mě nenapadá.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi touhou a bhávem? Govindží: Touha, záměr, úmysl je bháv, to všechno je bháv, je to všechno, co se bude projevovat, co existuje, je. Ve svém času a prostoru se bude projevovat. Překlad slovy „a také“ nic neříká tomu, kdo nebere v úvahu souvislost předchozích veršů. Význam není úplný. Význam slov „a také“ se může chápat v souvislosti, když je udržen předchozí kontext. Pak člověk rozšíření může chápat. Když se řekne samotné a také, tak to je bez významu. Když Janda zalévá a stojí u levandule s hadicí a řekne a také a ukazuje na záhon s levandulí, tak je jasné, že se má levandule také zalévat. Ale když stojí na nádvoří, má slovo a také nějaký význam?

Závěr po satsangu - Marci: Boží bhávy jsou stěžejní pro pochopení, kam kdo směřuje díky bhávu. To byl dobrý výčet pro pochopení. Ve sledu vývoje té filosofie když Marci řekne, jak to je, když to bylo minule tak a dneska je to tak - to je ten vývoj, co nám Bůh ukazuje. Že to není pořád stejné, že ráno skončí, je dopoledne, pak poledne, pak večer, noc a pořád se to mění, není pořád slunce na obloze. Takže odkazovat se na minulost je fakt nesmysl, toho se zbavuju, a v přítomnosti všechno, zdá se, že je, jak má být. I když to není podle mě. Chci to mít podle sebe, ale ať se to děje, jak se to má dít. Ale takhle kdyby nás slyšeli lidi v tramvaji, tak by si řekli, že jsme blázni, že si myslíme, že je vše v rukou vyšší moci a že nic pro změnu nechceme udělat. Třeba změnit prezidenta. A proto v podstatě můžeme jenom sledovat a netřeba ani komentovat. I důsledky koronaviru byla boží tříděnice, válka je taky boží tříděnice, že se lidi bojí blackdownu, to je taky třídění zrna od plev. A v tuto chvíli Bůh nepotřebuje plevy, už je nás dost na planetě, tak je třeba trochu profiltrovat tu armádu lidí. Do nové doby satjajugy je potřeba už pročištěné zrno a vždy klíčivé. To znamená vždy oddané, to znamená, že jedině a pouze je Bůh. Tak si to uvědomit a nést si to. A když nějaká duše bloudí a byla by schopna toto učení Bhagavadgíty přijmout, tak říkat tuto moudrost lidem, předávej. Ale pozor tam, kde si naběhneš do srážky. Když narazíš na materiálního argumentalistu, tak tě může zviklat. Ale když máš přesvědčení a druhého nelze přesvědčit, ať si nechá svoji víru, tak ho přesvědčí něco jiného. Ty to nebudeš. Otázka: Pozdravení hari Óm, co přesně znamená? Hari je Bůh, Óm je vesmírný zvuk. Pozdravuji tebe jako Boha.
M+A

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>