Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Protože, ó Pártho! Dokonce i ženy, Vajšjové (obchodníci, kuplíři i podvodníci), Šúdrové (dělníci) a ti zrozeni s hříšným původem, ať už je to kdokoli, také mohou dosáhnout nejvyššího cíle tím, že se Mi odevzdají.  ||9-32||

---

---

Kostič: Uchýlivší se jen ke mně, byť z hříchu zrození, Pártho, ženy, vajšjové, šúdrové, - i ti jdou cestou nejvyšší.

---

Komentář Govind: Máṁ (já, mě), na mě, jenom na mě Ó Ardžuno. Vjapáśritja jsou dvě slova – vjapa a ášrit. V češtině by se dalo říci vjápa, existující, žijící. A co znamená žijící, kdy je to žijící? Kdy to není žijící?
Janda: Když je tam vědomí. 

Govindží: Jak rozpoznáváš, že je žijící? 

Janda: Že se hýbe. 

Govindží: Takže žijící - vjápa je ze sanskrtského slova vjápár a to znamená obchod. A co znamená obchod? To znamená dát a vzít. My nadechujeme a vydechujeme. Rukama bereme a dáváme, pijeme - čůráme, jíme - kadíme, slyšíme a reagujeme. Je tam vjapár, je tam interakce, je tam obchod. 

Ašrit - závislý. Na Mně závisí existující život. Ó, Ardžuno, když je na mně někdo závislý, jéApi sjuḣ - i když ti, kteří jsou závislí, existující, žijící, tito lidé, tyto bytosti - i když jsou hříšní, pápajónajah. Jóne je luna. Pápajóné dohromady je ti, kteří vychází z lůna hříšného, mají původ zlý a hříšný. Ti, kteří se rodili v hříšném lůnu. A další slovo je antifeministické. Strijó (žena nevěstka), vaišja (obchodníci) a šúdra (nečistí), znamená nízké povahy. Strijó, vaišja a šúdra, i když jsou považováni jako pápajónajah. To je prostě kultura z dávných dob. Tenkrát se takto uvažovalo. I když dnes jsou rovnocenné myšlenky, považované. I když jsou tam také neustále dohady. Proč ženy a vajšja jsou pápajóné. Protože v hlavě ženy, vaišji a šúdry je konstantní tok zákeřnosti, chamtivosti, žárlivosti, chtivosti, škodlivosti. Tyto prvky jsou v nevěstce, v obchodníkovi i v uklízeči. 

Na Mně, jenom na Mně Ó, Ardžuno vjapášritja. Ano, vajšja je kasta a každý obchodník má zákeřnou myšlenku. Levně koupit a draze prodat. Vyhrábnout více peněz. Tomu se říká zákeřná myšlenka. 

Takže vaišja přeložíme jako obchodní kasta, když vaišja je kuplíř, obchodující s ženami. 
Govind byl obchodník, kupoval za levné peníze v Indii a v Česku prodává draze. Luky je také podvodník, kupuje za 200 Kč papíry a barvy a prodává za 2 miliony. 

To jsou vaišjové, znamená mající zákeřnou povahu. Tak i u těchto lidí pápjóne, když jsou na Mně, na Bohu závislí, žijící, Já jsem v jejich nitru obsazen. I tito lidé játi param gatim – dostávají, získávají param gatim. Param je vyšší a gati je tok, jít. Dohromady paramgatim je vyšší tok. V češtině by se dalo říci, s vyšším dopadem. Tady se říká, že to dobře dopadlo. Že to má šťastný konec. Znamená chod procesu, dopadl dobře. Tomu říkáme dobře dopadlo. Param gatim je hodně vysoko dopadlo. Padlo je dole a hodně je vysoko. Kdo dopadne hodně vysoce? Ti, kteří jsou závislí na Mně, i když jsou povahově podvodníci, povahově velice špatní, hříšní, vypadající jako žena, vaišja, šúdra. Ale jestli mají v sobě Mně, Boha, tak také dobře, velmi dobře, velmi vysoce dopadnou. Strijó, vajšja a šúdra - jak se v češtině říká, úzkoprsý a širokoprsý, říká se velkorysý a úzkoprsý. Strijó (žena), vajšja (obchodníci) a šudra (uklízeči) jsou úzkoprsí. Mají zákeřnost, chamtivost, chtivost, škodolibost a žárlivost na plné pecky. 

I tyto povahy, osoby, osobnosti, když jsou, žijí závisící na Mně a v nitru mají Boha, tak také získávají hodně vysoký dopad. Jak to bylo v předchozích verších řečeno, že i když je to řezník, ale nese Mně v sobě, tak jeho konání - zabíjení, není považováno za hříšné, ale je svaté. Toto je v podobném nádechu. Je jedno, jestli má člověk prsa široká nebo úzká. Když má uvnitř v nitru Boha, tak je to jedno. Dopad je podle toho, na čem visí. Zákeřníci visí na kořisti. Obchodníci visí na obchodování, šudrové a ženy visí na chamtivosti, chtivosti a žárlivosti, ale jestli mají v nitru Boha, tak jsou všechny tyto vlastnosti nepodstatné na dopad. Ani obchodování, ani zákeřnictví, ani úzkoprsost, chamtivost, chtivost, škodlivosti nejsou podstatné, když je v nitru Bůh. 

Janda: Když v nitru je Bůh, tak tam místo pro žádnou zákeřnost není.
 
Govindží: I ta zákeřnost je považována za svatost. 

Janda: A jak to může být zákeřné? 

Govindží: To hodnotí jiní. Člověk sám neříká, že je zákeřný. Druhý to posuzuje. Někdo je strijó, vajšja, šúdra, to považují a posuzují jiní. To nejsou slovíčka pro označení sám sebe. Ženy nepovažují samy sebe za ženy. Včera mi to říkal Luky. Vyprávěl, že mezinárodní světové ženské tenistky žádaly světovou tenisovou organizaci, ať dostávají stejné peníze za zápas jako muži. Muži jsou oceněni dvakrát vyšší výhrou. Ženy chtěly také, my také hrajeme tenis. Předseda svazu říkal, dobře, ale budete hrát pět setů, jako muži. Ne, ne, ne, to my nevydržíme. Tak dostanete poloviční odměnu. Ale my jsme tenistky! To je žena, to je rovnocennost. Žena sebe považuje, že je jako chlap, ale ve skutečnosti není. Ale to ona uznat nechce. Když je třeba kopat kanalizaci, tak v tu chvíli žena zmizí. Nechce kopat krumpáčem kanalizaci. Ale jakmile je rozdávání odměn, tak se postaví stejně do řady jako chlap. To druhý vidí, žena sama to nevidí. Ona vidí, že je rovnocenná. Tak slovo strijó, vaišja, šudra jsou hodnocení od jiných, ne od sebe. 
Podstatné je, jaké má člověk nitro. Kytička nemá ponětí o kořenu, to jsme si dříve říkali. Jako ty kytičky orchideje, masožravky jenom ať si někdo sedne, hned ho zavře a sežere. Úmysl není čistý. Podobně žena, obchodník, šúdrové, jakmile je možnost něco sebrat, tak hned to sebrat, přivlastnit si to. To je špičkový vrcholný hrob života. To je zákeřnost. Jestli tomu slovu rozumím, říkala mi to Sandálka. Ona mě učila, co je to zákeřnost. Má někdo, co by dodal? Je to na vás. Co Hanáku? 

Hanák: Přemýšlím o slovu zákeřnost. Zákeřnost může být, dokonce ani ten druhý to nevidí.
Janda: Zákeřník schovává svou přirozenost. Orchidej je také krásná, aby tě nalákala. Věci navenek vypadají jinak, než jsou uvnitř. 

Govidží: Zákeřnost stojí za keřem a sleduje. Sám je schovanej a je jako liška, vlk. To je jako obchodnické bilboardy. Nový mobil nebo tiskárna u silnice. Jen tě lákají a hned je deset tisíc korun v čoudu. Tak chápu zákeřnost. Možná to chápu špatně. Vy jste Češi, takže vy tomu rozumíte lépe.
Děda Rad: Nějak mi to nesedí, že když konám se zlým úmyslem, budu mít v sobě nějakého Boha. To přece není správné.
Govindží: Ta samá věc vrtala do Jandy. Teď ti to vysvětlí Janda, protože říkala, že už rozumí, že už to chápe. Jemu to nesedí, dej mu kladivo, ať to roztluče. 

Janda: Romčo, když máš v sobě, v nitru obsaženého Boha, tak tam nic jiného nemáš, jenom Boha. Tam nemůže být žádný zlý úmysl. To je posuzování druhého. Druhý vidí řezníka, ale nevidí, co má řezník v nitru, nevidí, co má řezník v kořenu. Vidí jenom kytičku. A řezník má v nitru Boha, tak se tam nic nevleze, protože Bůh je všechno. 

Govindží: Ty někomu říkáš, že je podvodník. Ten, kdo je podvodník o sobě neříká, že je podvodník. On ani neví, že dělá podvod. 

Děda Rad: Hm. On dělá s dobrým úmyslem. Slovo podvodník je ze slovníku druhého člověka. 

Govindží: Ty říkáš nutriční, že je pitomka. Ona si to ale nemyslí, že je pitomka a dělá pitomosti. Ona když jí to řekneš, tak tě zastřelí. Ona si myslí, že dělá výborně a je nejlepší. Akorát ty jí říkáš pitomka, protože ti sebere vodu Toma z kuchyně a vypije ti jí. Vypije ti vodu Toma, tak je pitomá. 

Děda Rad: Toto když si člověk uvědomí, vidí ve všem Boha.
 
Janda: Protože má sám v sobě Boha, nemůže vidět nic jiného. Když budeš plnej polévky, tak budeš všem přát polévku. Když jsi plný, tak už ti nic nechybí. Tak pak už nic neřešíš. Právě nemáš nic dělat, dnes je ne-děle. Nic nemáme dělat. 

Děda Rad: Tak to mám co dělat. 

Janda: To právě nemáš nic dělat. To je nejlepší. 

Govindží: Dneska je neděle, to se nemá nic dělat. 



मां máṁ = (já, mě); हि hi (opravdu, opravdu); पार्थ pártha (syn Prthí, Ardžuna); व्यपाश्रित्य vjapáśritja (uchýlit se, uchýlit se k); ये jé (kdo); ऽपि api (sudý, také); स्युः sjuḣ (být oni, měli by být, měli by být); पाप páp (zlý, zlý, hříšný); योनयः jónajaḣ (dělohy, původ); pápijónajas (ti, jejichž lůna jsou zlá); स्त्रियो strijó (ženy); वैश्यास vaiśjás (vaišjové, příslušníci třetí kasty); obchodníci); तथा tathá (sudý, tedy také); शूद्रास śúdrás (šúdrové, členové čtvrté kasty); ते té (oni); api (také, dokonce); यान्ति jánti (jdou, dosáhnou); परां paráṁ (nejvyšší, k nejvyššímu); गतिम् gatim (cíl, cesta, k cíli). M MA

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>