Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ten člověk se okamžitě v nitru stává dharmátmou, dosahuje věčného míru. Ó, synu Kunti! Pochop, že Mně oddaný nikdy nezhyne. ||9-31||

---

---

Kostič: On rychle stane se zbožným, dosáhne klidu věčného. Uznej přece, Kuntiovče, že můj uctívač nezhyne.

---

Komentář Govind: Kšipram bhavati dharmátmá – velice rychle, okamžitě se Átmá promění do Dharmátmá. V normálních okolnostech není Átmá v dharma, nebo dharma není v Átmá. Tady slovo Átmá se má chápat, jak bylo vysvětleno v psychologii, jako kořen. U člověka je Átmá to, čím je jeho přesvědčení, ze kterého vychází jeho každá myšlenka, rozhodování, uvažování. Jako v rostlině, co má téci, co má protékat v listech, v květu, to všechno vychází z kořene. Takto kořen člověka je Átmá. A co tam sedí? Rág - libo, nelibo, podle mě, a své (vlastní) přesvědčení. To když je v Átmá, tak Átmá ani není, je to holá mysl, tak kořen není ani kořen. Tak běžně v Átmá není dharma. 

V Átmá je mysl. Proto my neumíme Átmá ani procítit, nemáme žádné zkušenosti, o čem jsme přesvědčení, co je naše přesvědčení. O tom Átmá nemáme ani ponětí, takže běžně nevíme, co je Átmá, protože jsme uříznutí jako uříznutý květ od kořene. Tak my 24 hodin, jakmile se probudíme, otevřeme oči, tak hned řádíme s našima libo-nelibo a podle toho se řídíme, jestli něco dělat nebo nedělat. Všechno vychází z mysli, která je absolutně přiblblá, o dharmě nemá ponětí.  

Mysl zajímá jen to, co chutná, a co se líbí. To je cíl a to rozhoduje o našem veškerém konání. Jestli něco dělat, něco říci nebo neříci, všechno vychází z mysli. Náš život je pouze s kytičkama a s medem. Tak tam žijeme. Nic nevychází z dharmy, protože dharma není součástí mysli. Dharma tam nemůže být, protože mysl je naplněná a přeplněná rág.  
A tím jsme 24 hodin omámeni. Jako bylo v předchozích verších vysvětleno: Nesoucí Mě vevnitř. Kytička nemá ponětí o kořenu, i když se kořen o ní stará. Nemá ponětí, to je to, že člověk o sobě nemá ponětí. Pořád já a moje. Vlastnění, hromadění, proslulost, do toho je člověk namočený. Nezná nic jiného, nemá o ničem dalším ponětí. |Jak s tím může žít? Absolutně nemožné. Jak potom nějaká dharma, když neznáme ani Átmá, z čeho vycházíme, z čeho jsme my. Toto si neuvědomujeme ani sekundu. Jak se může uvažovat o nějaké dharmě? Takto dharma je jen na plýtvání proslulostí. Je to jen teoretická znalost, praktické je nemožné, je libo-nelibo, vhodné-nevhodné, dobré-nedobré, lepší-nelepší. To je v praxi. S tím člověk žije. Dharma v praxi není.  
Včera jsem koukal, přišli tady tři borci. Proč přišli na farmu? Stojí u plotu a půl hodinu převlíkání, stěhování. Kde je dharma? Kde je libo-nelibo, chutná-nechutná, baví-nebaví, tím jsme řízeni, to věnujeme času života. Libo-nelibo, tomu věnujeme životní čas. To je jednoznačná ukázka, že dharma nikde není.
Janda: To znamená, že kdyby byla dharma od narození, tak se ani nenarodí, protože není ani touha.
Govindží: Pak není ani život a tím je to osvobození. Z tvé řeči, kde je důraz? Na touze. Na libo-nelibo. Tak to má každý. O dharmu nejde nikde, nikde není ani troška, jen jsou o tom kecy. Hypoteticky řečeno, člověk neví, kde je nitro, co je obsahem nitra. Jak to může poznat? To je absolutně nemožné. Nitro nezná. Proto člověk nezná své přesvědčení a jenom podle toho reaguje. Nezná. Je to běžná věc. Protože je to běžná věc, tak mimořádná věc je nitro znát, mít s ním zkušenost, podle toho žít. Pak se člověk může bavit o dharmě. Dharma mysli je užít si? Jen si užijeme žrádlo, setkání, peníze, libo, odpočinek, to si užijeme. To je to, co si mysl užívá. Užívání není pro Átmá, kořen si neužívá. Užívají si listy, květy, okvětní lístky, barvy, ty si užívají, ty se houpou, ty se proměňují. Tak o Átmá nemůže být žádná řeč, a nemůže být, protože nevíme. Květ neví co je pod zemí. Zná jen nad zemí, zná hřbitov, mrtvolu, smrt zná a čeho smrt? Ne kytičky smrt, smrt květu, to zná. Že se květ rozpadne, spadne ze stromu. Tak známe jak tělo. Jaká vůně, jaký Avon, to zná. Jaká dharma? To nezná. Absolutně nezná. Je tam absolutní nula znání. Ani to není možné, jen výjimečně se může znát. A kdo zná Átmá, nitro, kdo s tím má zkušenost? Kšatram bhavati. Tam se to Átmá velice rychle, okamžitě, bleskově objevuje, proměňuje. Věčné šánti.  

Šašvaččhántim jsou dvě slova - šaš a šánti První je šašvač a pak čhánti. Když se to spojuje, tak se to vyslovuje se šašvaččhánti. Když člověk zná, kde je nitro, okamžitě do něj vleze. Vlézt do něj a je okamžitě klid. Tam mysl nevleze, já tam nevleze. Když je Átmá, tak tam mysl nemůže být, kytička nemůže nikdy být v kořeni. Takto když člověk nemá jiné přesvědčení, ani neví, z čeho vychází myšlenky, z čeho vychází naše libo-nelibo. 
 
Když je vůbec ponětí nitru, jak může mít ponětí o kořenu a zkušenost s tím? Takže v předchozích verši, to co bylo řečeno, kdo nese MĚ v nitru - co to znamená? Nenese své přiblblé přesvědčení, ale nese dharmu. A to může být titul, lidem, kteří žijí s dharmou v nitru, se nazývají Dharmátmá. To byli výjimeční lidé v dějinách lidstva. Jejich každý okamžik života byl spojený s dharmou. Oni se nerozhodovali podle libo-nelibo. 

Existuje jeden pradávný příběh. Jedni manželé nemohli mít děti, tak dělali hodně tvrdou sádhanu. Potom se jim zjevil Bůh a zeptal se: Tak co si přejete? Oni na to, že si přejí dítě. Tak ano. A hned byla žena těhotná, měli dítě a pak se vyprdli na svou sádhanu. Už měli, co chtěli. A tak přišel Bůh zpátky a zapálil oheň. Pán Bůh řekl: Hoďte to dítě do ohně. Ne, dítě nemůžeme hodit. Dítě né. Bůh říkal .... a chtěl jim ho sebrat. Ale oni byli Dharmátmá. Ty jsi to chtěl. A tak dítě hodili do ohně. To je Dharmátmá, a kde jsme my?
Luky mi půjčil peníze, já mu je nechci ani vrátit. Janda mi půjčila peníze. Proč je nechci vrátit? Protože se mi líbí peníze. Co to je? Luky chce vrátit peníze, Janda říká, kde jsou peníze. Kde je dharma? Je jenom libo. Dharma vypadá jinak, když je vůbec nějaké nitro, tak člověk může mít pocit, co je to Átmá. A to my ani nemáme, i když ty kořeny jsou tak jednoznačně k dispozici, pro kytičku, pro rostlinku, ale ona o tom nemá ponětí. Člověk nemá ponětí o tom nitru. Jen podle mě, takto nebo takto. Ten kabel .... Minule jste dávali kabel ze shora, tak to musí být shora.
Vůbec první výzvou je poznat, co je nitro. Pak je záruka, že jakmile člověk pozná nitro a vleze do něj, tak mysl není. Co pak může být? Tam je jen klid, tam bydlí velký šumák. Tam člověk objevuje svůj vlastní šumák. S šumákem se nekamarádí, jen ho dá do sklenice a natočí vodu a vypije ho. Kamarádí se se šumákem jen takto. Když dojde do nitra, tam je šumák a dharma okamžitě. Ale náš problém je, že neznáme nitro, neznáme to, z čeho vycházíme. Jak to tam vypadá? Páté kolo u vozu. Kolečka ty dobře jedou, mě nepotřebujou, jsem páté kolo u vozu. 
Kde je prosazování, přesvědčování, kde je Nandi, může být u šumáku? Může být v nitru? To není možné. Ale jakmile se tam vleze, je šumák. Tak ať je po tvém, co je mi do toho. Je to hned. To netrvá dlouho. Ne jako Nandi - postupně se vylepšuju, mě to dlouho trvá. To se musí promyslet.
Janda: To trvá od doby dinosaurů, To je náročné, my jsme se to neučili. Tam nejsou turistické značky, do nitra. 
Govindží: Do nitra. Kšipram bhavati, to se stává velice okamžitě. To se stává Dharmátmá. Do Átmá vstupuje dharma. Na nic jiného myšlenky nejsou. Tam nejsou myšlenky, tam je rovnou dharma. 
Šašvaččhántim. A sattva - věčné šánti. Pořád šánti. 
Šánti nigačati. Objevuje se, vstupuje, přichází šumák, je okamžitě - ať je po tvém. To vůbec netrvá dlouho. Šumák si neřekne: Já se ještě rozhodnu, dejte mi víkend, nebo až budu ve 4. ročníku. Šumák se stává okamžitě. Když to tak má být, když to tak chceš, tak ať to tak je. O co jde? Chceš to tak, tak ať to je. Tak dharma přichází na prvním místě. Ale my máme na prvním místě libo-nelibo. Takže o dharmě, o nitru, nemáme ponětí. 
Ó Kauntéjo, ó Ardžuno, je to okamžitě, kšipram bhavati. Velice rychle se Dharmátmá objevuje, stává, navěky. Ta obavu, kterou člověk má, je, že nechce ztratit libo-nelibo, a pak umře. Tak k tomu dodává: Ne mé bhakta .... tak můj oddaný, v nitru, kde pořád bydlím - bhakti na mé bhaktah - mí oddaní nikdy nezmiznou, nikdy neumřou, jsou stejně věční jako já. Nepřijdou o život, o existenci. Ale my hlupáci chápeme já jako tělo. My neumíme chápat a rozpoznat než to, co se objevuje v zrcadle. Koho vidíme, tomu říkáme já. Můžeme vidět v zrcadle JÁ, je to možné. Jako kytička, zeptáš se: Co vidíš? Kytička řekne, že vidí svůj odraz. Řekne, že vidí svůj kořen? Má vůbec tuto možnost? Tak my se ztotožňujeme pouze s tělem, proto nemáme ponětí o nitru. Takže verš je takový. Kdo v nitru MĚ má, je bhakta, ten nezmizí. O tom buď přesvědčený Ardžno, to chápej, buď si toho vědom, buď vzhůru. Nebuď spící. 
Kšipraṁ bhavati dharmátmá. To je okamžitě, to netrvá dlouho. Lidi, kteří říkají, že to trvá dlouho, pracuju na tom ... 

Janda: Ono to netrvá dlouho ... 

Govindží: Lidi říkají, pracuju na tom, severní aliance NATO. 
Janda: Govindží, ta cesta do nitra je dlouhá. 
Govindží: Jak dlouhá? Zmáčkneš vypínač a zhasne ti světlo, nebo se rozsvítí, je to hned. 

Janda: Koukněte se na Ramanu. Než vyšumákoval, tak mu to taky zabralo nějaký čas. 

Govindží: Vůbec. Ramana byl už ve 14-ti letech Dharmátmá. Kde to trvalo, kolik dalších se narodilo po Ramana Mahárišim? Titul Dharmátmá není k rozdávání, je pro výjimečné. Stát se šumákem netrvá dlouho, stává se jen mrknutím očí, šumák. Tak dlouhé mrkání, rychlé, ne pomalé. Když má člověk čisto v hlavě, tak chápání je raz dva. Ale když je přeplněno, 30+, tak vůbec žádným mrknutím nové nepřijde. Žije se staromódně, na stejné koleji, neznají žádné nitro. Dává ti to nějaký smysl? 

Luky: Govindží, ještě slovíčko pránašjati. 

Govindží: Pránašjati je prán ašjati, zmizení prány. A zmizení prány se chápe jako smrt. Na mé bhaktaḣ praṇaśjati. Ve verši říká Bhagaván: Ale moji oddaní neumřou. Protože nitro neumírá. Umře to, co je vidět v zrcadle. V zrcadle názory nejsou, v zrcadle chtění nejsou. V zrcadle jsou pančmahábhút, tělo, prakrti. A defakto ony také neumřou, jen se rozkládají. Ale my trváme na tom, aby se nerozkládalo, nerozložilo.
Janda: Govindží, nesmíte umřít, bolí nohy? Jak se cítíte?
Govindží: Na co jsme lepení? Na kus masa. Je toho hodně v tomto verši na chápání, ale chápání vyžaduje přemýšlení, přesvědčení, poslechnutí a změnu. Náš styl, ani cíl to není. Náš cíl je proč a jak to, ať je to podle mě, to je pravda. To je náš styl. O jakém nitru se bavíme? Co je to za nesmysl, co to je za blbost? Kravina, co je na co je dobré. Ptáci Loskutáci. Jenom holé libo-nelibo. O dharmě ponětí není, to je jen hypotetické. Nedochází nic do přesvědčení, do poznání. Člověk je hned úplně jiný, jakmile má uvnitř šumák, dharmu. Pak žádný konflikt ani sám se sebou ani s okolím není. My bez konfliktu nemůžeme žít. Jestli je správné dát chleba nad amoletu nebo pod omeletu? Proč je dnes pod amoletkou, včera to bylo správné, dnes to není. Včera to bylo hezké, dnes to není ono. A pořád jsme do toho zamotaní. Dharmátmá není. Není ani dharma ani Átmá. Neznáme. Jak můžeme chápat takovýto verš, co říká Ardžunovi Kršna. Tak to je všechno, co se týká verše. Je spousta věcí, které sami můžete vydlabat. 



क्षिप्रं kšipraṁ (rychle, okamžitě); भवति bhavati (stát se); धर्म dharma (pravidla časoprostoru, svědomitost); आत्मा Átmá, Já (dharmatma = ten, jehož Já je ctnostné); शश्वच्छ śaśvaččhántiṁ = věčný, nepřetržitý; शा śáन्तिं santiṁ (mír); निगच्छति nigaččhati (jde k, vstupuje); कौन्तेय kauntéja (syn Kunti, Ardžuna); प्रतिजानीहि pratidžáníhi (buď vědomý, chápej); न na (ne); मे mé (ze mě); भक्तः bhaktaḣ (oddaný); प्रणश्यति praṇaśjati (je zničen, je ztracen). MA

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>