Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Člověk - zdánlivý pachatel zla, který Mě ovšem absolutně nosí v nitru, on by měl být nyní považován za svatého. Protože on je správně uspořádaný (v nitru).  ||9–30||

---

---

Kostič: Dokonce povahou špatný, který by miloval jen mne, ctnostným má být považován, vždyť ten je rozhodnut dobře.

---

Komentář Govind: Pro lidi se Bhagavadgíta stává učebnicí pro sektické uvažování.
 Uživatelé Bhagavadgíty jsou stejného názoru, jako když já mluvím, takže máte pocit, že to je Govindův majetek, Govindovo uvažování. Velice málo z vás cítí, že to rozhodně není Govindův majetek. Takoví lidé Bhagavadgítu považují za boží slova. Většina lidí ji považuje za Kršnova slova. Proto postaví kamennou sochu Kršny a představují si Kršnu jako člověka. To je sekta. Sekta znamená být zaseklý do vnímatelného. Pak nemohou dostat hloubku. Kršna není Kršna, to je boží, a to se nedá ani akceptovat. Řeknou Kršna je Bůh a Kršnu postaví na oltář. Tím jsou sekty a náboženství. Ty všechny příklady, interpretace - většina z nich jsou rozšířené a mají nádech sektismu. Ale ti, kteří vidí tam tu podstatu principu, tak ti se setkávají přímo s Bohem. Je jich málo, kteří se věnují Bhagavadgítě. Jsou takoví jako poslední slovo – samjagvjavasitó (správně uspořádané). 

Vzpomněl jsem si na Kaki slovíčko, které použila při nějakém vyjádření - se mi zdá. V sanskrtu je samjag (správný), vjavastitó (uspořádání, aranžování). A to když se aplikuje na nějakého člověka a řekne se: Ten, ta, to má to velice perfektně srovnáno uspořádáno. To je české slovo, že má někdo velice perfektně uspořádáno. Co to znamená? Když má někdo velmi správně a podle toho. Podle čeho? Podle jeho chování, a to vychází z jeho přesvědčení. A kde je ten pořádek? V přesvědčení. Není v regálu. Anebo to znamená srovnané peníze, bankovky srovnané v peněžence? Tomu se neříká uspořádat? Říká se, že to má velice uspořádané. To uspořádání je v projevu člověka, v uvažování, v konání. Je v rozhodnutí, které přichází z přesvědčení. A tam je ten pořádek, ze kterého vychází chování člověka. 

Má to velmi dobře uspořádané. Tak to jsou dvě poslední slova. Ale to se nedá dělat, to se stává, to se děje. Člověk se velmi dobře srovná, když srovná to, z čeho vychází mluvení, chování, vyjádření. To vyjádření je automatické, to se nedá uspořádat, nedá se manipulovat. To je automat. Tam prostor pro dělání není. 

Strom – jabloň se nerozhoduje, jestli má plodit banán nebo hrušku nebo manga nebo jablíčka. To je automaticky, to je v kořenech, to je v jejich DNA. To se bude automaticky objevovat jako plod na tom stromě. Zasadí se jabloň a očekává se, že to bude banán? Takové dělání není možné, to je automat. Jiným slovem českým se řekne, že to má hluboko zakořeněné. To znamená, že jenom podle kořenu budou vypadat ostatní části stromu. Jak vypadá strom, tak podle toho odhadujeme kořeny. Tak to je samjagvjavasitó.
Teď půjdeme od začátku. Navazujeme na kontext předchozího verše, kdy bylo řečeno: Nikoho nemám za kamaráda, za blízkého a nikoho za vzdáleného. Je pro mě všechno stejné. Prostor, čas, oheň, vzduch, voda, zem. Ale kdo mě bhadžaté (nese) v nitru, tak JÁ tam jsem úplně celý. V nitru, tak JÁ tam jsem úplně celý .... 

Ananjabhák. Krásné české slovo je úplně. Co znamená úplně? Co znamená úplněk? Je celý kruh měsíce, je bezezbytku tmy. Bezezbytku celý svítí. To je ananjabhák. Tady v souvislosti s bhadžaté to je – MĚ nese. V nitru je absolutně. Tomu digitální lidi říkají stoprocentně. Když je v nitru stoprocentně, úplně, znamená žádné jiné myšlenky, názory, přesvědčení není. Je úplněk. Je ananjabhák. Předtím máme api čétsuduráčáró. Bavíme se o obsahu nitra ale myslíme dualistickým přístupem. Přirozenost mysli je co? Hodnotit. Pořád hodnotíme. A jaké jsou potom plody hodnocení? Plodem hodnocení je dualismus. Cokoli co budeme hodnotit nebo hodnotíme, dopad je líbivé nebo nelíbivé. Dobré, špatné, správné, málo, hodně. Tak toho všeho je plno v hlavě, je plná řeč. Tím je plné naše nitro. Proto co tam sedí, je hodnocení. Kde stojíme? Stojíme na včerejší kytičce. Jenom v hlavě předměty, lidi, věci. Tam jsme zaseklí. A to je mysl. 
Duráčáró jsou dvě slova durá-čáró, a to je špatné chování. Správné chování je sadá čáró. Sadáčár a duráčár, to je hodnocení. Říkáme, že se někdo chová špatně a někdo dobře. Tedy dobré chování a špatné chování je styl standardního běžného nastavení člověka. Tak když jsou v řeči v rámci vyjádření stále nějaké špatné, dobré, hodně, málo, krásné, ošklivé, tak člověk je kde? Někde v mysli, vychází z mysli. Člověk není v kořenech. To se říkalo včera. 

Roman zvýraznil fixem, že nemůže cítit, co je Átmá, Paramátmá, protože to nelze. Obojí je nedualistické. A hlava neumí nijak jinak existovat. Existencí mysli je hodnotit a proto když jsme v hlavě, tak člověk nemůže poznávat nedualistické, to je absolutně nemožné. S tím měl včera Roman problém. Takže duráčáró znamená špatné chování. Api čétsuduráčáró. Apičét duráčáró - i když se někdo chová nesprávně, apičét duráčáró, ale bhadžaté mám ananjabhák, ale nese mě v nitru úplně bezezbytku, je pouze JÁ. Tedy i když se chová přiblble, i když má špatné chování, ale v nitru nese MĚ, sádhuréva sa mantavjah. 

Mantavjah - kořenové slovo mat - to znamená mínění, názor, považování. Takže sádhuréva sa mantavjah - tak je považovaný za svatého. I když se chová špatně, chování je špatné, ale Mě nese úplně v nitru, tak je považován za svatého. 

Janda: Když má v nitru Brahma, tak jak může mít špatné chování?
 
Govindží: Kdo určuje špatné chování? Někdo jiný. Ten může označit, že je špatné chování. Tak musím říci jeden příběh. Já jsem to nezažil, říkal mi to duchovní bratr Parval. Čím je slavná Indie? Západ, Evropa spojuje Indii se slovem kastismus. Kde není kastismus, to nevím. V Indii je to absolutně. Je to velice nízká úroveň lidí. Tak ve vesnici, kde žil můj učitel DÁTÁ, podobně v každé vesnici v Indii, jsou tradiční rodiny. Tradiční rodiny ve smyslu, že co dělá tatínek, co dělal děda a co dělám já, budou dělat moje děti, to je tradiční. V rámci uspořádání sociálního systému jsou i různá konání. Ve vesnici jsou hrnčířské rodiny, truhlářské rodiny, kovářské rodiny. Tak jedna byla zabíječská rodina. Zabíjeli kozy, ovečky jako řezníci, tradiční řeznická rodina. Tady v Evropě se to nepovažuje za řeznickou. V Indii se chápalo, že mají špatné chování, že řežou hrdla zvířatům. Považuje se to za duráčárjó. Lidi se od nich vzdalovali, považovali je za nečisté, že jsou z nečisté kasty. Jen proto, že já to nedělám, tak posuzuju druhé, že je to špatné, to je druhá část chování. Řeznická rodina nebyla celou vesnicí akceptovaná. Celá vesnice nepila vodu nabídnutou těmito lidmi. Když řeznická rodina někde seděla, tak jako tady sedí Jágr, a když pak odešli, tak pak hadry, na kterých seděli, museli vyprat. To jsou dopady, že co dělá druhý, je špinavé, nečisté. Taková byla situace ve vesnici. Řeznickou rodinu považovala celá vesnice za nečistou. A Parval, můj guru, bratr mi vyprávěl: Viděl jsem Dátu v řeznické rodině, jak tam otevírá bránu a jde dovnitř. Dátá do nečisté rodiny? Govind to nemohl pochopit. Byly jsme mladí, a tak jsem řekl: To je špatné, co dělá Dátá. A po pár letech mi Parval říkal, že on tam byl a viděl celou situaci. Dátá mu říkal, ať přinese nějaké bylinky, medikamenty a Parval na to, že v ášramu, to není zapotřebí. Co se s tím bude dělat? Byl zvědavý a celý den sledoval Dátu, co dělal. A když bylo šero, po večerní hodinách, tak si Dáta vzal černý šál a vzal medikamenty a šel do té rodiny. Parval ho tajně sledoval. Jó, Dátá nese do té rodiny medikamenty, má v ruce taštičku a vrací se zpátky bez tašky, to znamená, že je tam nechal. Pak si uvědomil, že pro Dátu všechny rodiny z vesnice, jakákoli rodina je úplně stejná. I když lidé ve vesnici označují řeznickou rodinu duráčáró, pro Dátu jsou všichni stejní. To je duráčáró, špatné chování stejně jako dobré chování Dátá viděl v řeznické rodině úplně sedící, přeplněné Brahma. Pro něj to bylo úplně stejné, akorát to nemohl odnést přes den, protože by udělal rozpor ve vesnici. To je to, čemu se říká být vzhůru a nabuzený. Nabuzený člověk může být, ale musí být i vzhůru.
 
Jágr: Pozorný a opatrný. 

Nandi: Lidé ve vesnici jedli maso? 

Govindží: Ne, ve vesnici nebylo rozšířené jedení masa. Jen byla tradice, pěstovali dobytek a tak když kozel nedává mléko a je jich hodně, tak nějakého zabili a udělali jídlo. S tím hospodařili, ale to že zabili kozla, některé rodiny považovaly za špatné a nepřijaly je. Ale lidi, kteří sekali hlavu kozla měli v nitru Brahmu. To je přesně tento verš. I když se člověk chová blbě, my jeho chování hodnotíme, ale co je uvnitř nevidíme. Ale když je uvnitř Brahma, tak je považován za svatého, tam se rozdíl nedělá, to Dáta poznal. A proto sloužil každé rodině úplně stejně. I k těm svatým, vegetariánským, proslulým, kteří dodržovali zásadu ahmisa a neubližovali. Rozhodovalo se podle toho, co měli v nitru. Govindží zpíval kousek z písně: Různé kytky různé voní, svět je zahrada o mé mysli, kdo to pozná, to je gjáni. Takže pro gjáni je to úplně stejné. I když je člověk api čét duráčáró bhadžaté mámananjabhák, ale úplně mě nese, je úplně jedno, jaké má člověk chování, ale v nitru jsem JÁ. Ten je považovaný za svatého. Sádhuréva sa mantavjaḣ samjagvjavasitó hi saḣ. I ten řezník byl považován za svatého. Nejen ten, kdo zpívá mantry, cvičí jógu, nosí oranžové oblečení. Svatý je ten, kde v nitru jsou úplně obsazeny přírodní principy, z toho se vychází. A dále se říká: Samjagvjavasitó hi saḣ - protože on to má velmi dobře, správně, přesně uspořádáno. Uvnitř to má srovnáno. A proto je považován za svatého. Takže když je uvnitř úplně srovnáno, vychází jeho názory, chování, vyjádření z principů a zásad přírody. Pak je ten člověk automaticky svatý. Tak toto je verš 30. 

Nandi: ... na bojišti ...
 
Govindží: Je to v pořádku, není to špatné, zabíjíš svou rodinu. Jestli si kuchař vzpomene, jak se choval. Pravda je to, co říkají všichni. Roman nemohl unést to, že jsou všichni hlupáci. A všichni mohou být hloupí, většina lidí to říká. Neuměl si představit, že většina lidí jsou hlupáci. Většina jsou magoři, výjimečně někdo mluví jinak. Tak on podléhal jiným lidem, jak to jiní říkají. To je správné? Většina lidí jsou hlupáci, ne-li všichni.
 
Takže apičét duračáró bhadžét mán - co nese pořád. Luky pořád zpívá jedinou písničku, 24 hodin. Můj Ronaldo, můj Ronaldo, a Ronaldo bydlí v nitru Lukyho. Roman pořád zpívá moje Jůlinka, moje Jůlinka a Jůlinka bydlí uvnitř. Janda zpívá: přijetí, výpověď, toho vyhodím, toho vezmu. A Jágr, moje Lucinka. To je v nitru obsazeno. Co my recitujeme, to je to, co bydlí uvnitř, to je bhadžét. Jako naše Blondýnka, logika, nelogika, logika. Takto je člověk obsazen. Jeho nitro je obsazeno, z toho se pak objevuje projev, neustálé vyjádřování. Bhadžét man - kdo mě neustále recituje. Tak tady je pak prostor pro sekty. Haré Kršna, haré Kršna.... Tak se Kršna zabydlí. Nezabydlí se Brahma, ale Kršna. Bhadžét man - tím je absolutně přeplněné nitro. Slzičky. Co jsou to slzy? Záplavy. Čeho? Nitra. Když je dítě naplněné do nitra maminky, a když má úraz, umře, má horečku, tak maminka začne plakat. Co jsou slzy? V nitru je to přeplněné dítětem. Pak se stává záplava. A to je ta slza. I když lidi slzí emotivně, to je to, že nitro je už přeplněné, přetéká skrz oči. Když má někdo slzičky, je to ukázka, že je nitro něčím přeplněné. Radostí jsou slzy radosti. Nebo smutkem, pak jsou slzy smutku. Je to jedno, je to to, co je obsazeno v nitru. Může být euforie, pak jsou euforiové. Teče to z toho, co je přeplněno v nitru. 
Takže ananja bhák sádhuréva sa mantavjaḣ - tak toho uznává jako svatého. Kdo MĚ má úplně v nitru. MĚ, ne Govindu, Brahmu. Bůh ho uznává za svatého. Protože ten člověk má velmi dobře uspořádané nitro. O dnešním verši se toho může říci hodně. Toto je jádro. A je to velice dobrá kapitola pro psychologii. 

Toto verš nabízí a už je na vás, co s ním. Každý si může napsat své porozumění.
 
Děda Rad: Je krásné, jak se to propojuje. Co jsme si říkali dnes, to je totožné s včerejším povídáním. Stačí se udržet dole v kořenech a automaticky člověk nemůže hodnotit a vidí všechno jedním pohledem. Takže když se člověk udrží v kořenech, tak nemůže být jiné hodnocení. A když jde vzhůru, do stonku, do větviček, do květů, tak pak už může rozpoznávat – ahá, je to ta mysl. Je úžasné, že v kořeni nemůže být nic jiného. Ať je člověk takový nebo makový, tak pohled je to hodnocení. To je z mého pohledu jasné. A dva příklady, které jsme si říkali s kočičkou, kterou jestli Nandi hladí nebo bije, tak je to totéž. Je to jako lidé ve vesnici, kteří meditují, uctívají Brahmu. Že vlastně je to jedno, jestli je to na pravo nebo na levo. To mi cinklo. Příklady jsou úžasné, mají velkou moc, ale buď se rozsvítí nebo nerozsvítí. Stačí pár příkladů a v člověku to zarezonuje. Takže paráda. Včerejší a dnešní verš je strašně silný, a když to člověk procítí, tak vnímá, že je to totožné. 

Govindží: Dobře. 

Luky: Jeden příběh o mladém jógínovi, který chodil po světě a dozvěděl se o učiteli, o kterém se říká, že nadává, je neslušný, špinavý. Toho mladého jógína štvalo, že se neslušně choval. Svrbělo ho to. Šel za tím učitelem a říká mu: Jak to, že vy, takový mudrc, se tak neslušně chováte? On mu říkal: Víš, i staré, škaredé, špinavé koště dokáže pozametat celou ulici. Mladý jógín padl k zemi a poklonil se mu. 

Govindží: Tento příběh je skutečný. Je o guru Góratnáthovi, mistru hathajógy a jeho učitelem byl Matasjendra. Indranát v určitém období života šel do hambince, žil s kurvama, žral všechno možné, chlastal. Žák Góratnáth si říkal: Co se stalo s učitelem, úplně zblbnul, to je hrozné. Tak žák šel za Matjasendrou do kurvárny, aby učitele našel. Tam se stal tento příběh učitele Matjasendry a jeho slavného žáka Góratnáthy, po kterém jsou nazvány polohy v sedě, kdy jsou obě chodidla u sebe. Speciální poloha, kdy se špička dotýká pupku a obě chodidla u sebe. V hathajóze a tradici jógy byl mistr. Jógíni považovali Góratnáthu za Boha jógy. 



अपि api (i když dokonce, také); चेद čéd (jestliže); सुदुराचारो suduráčáró (páchat zlo, špatné chování); भजते bhadžaté (nošení nitru, oslavovat, uctívat); माम mám (Mě); अनन्यभाक् ananjabhák (s plným pocitem, oddaný nikomu jinému); साधुर sádhur (svatý, pravý, dobrý); एव éva (skutečně - používá se jako rytmická výplň); स sa (on, toto); मन्तव्यः mantavjaḣ (míněn, považován, být myšlen, být zvažován); सम्यग samjag (správně); ग्व्यवसितो vjavasitó (uspořádán, srovnáno, organizováno, vyřešeno, rozhodnuto, vyřízeno, podniknuto); हि hi (protože, opravdu); सः saḣ (on, toto).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>