Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Jsem stejný pro všechny bytosti. K nikomu nemám nenávist, ani nikoho nemiluji. Ale oddaní, kteří Mě ve svém nitru nosí, v nich Já jsem. ||9-29||

---

---

Kostič: Ke všem bytostem jsem stejný, nejsou mi milé - nemilé. Oddaně jež mě milují, - ti jsou ve mně a já jsem v nich.

---

Komentář Govind:
SamóAhaṁ sarvabhútéṣu - pro všechny bytosti jsem úplně stejný. Na mé dvéṣjóAsti - nemám dvéš a rág vůči nikomu, nikoho nemiluji a nikoho nenávidím. Jsem vyvážený pro všechny bytosti. Jé bhadžanti tu máṁ - ti, kteří mě neustále nesou, bhaktaj - takoví oddaní, ti, co někoho nosí v sobě. Slovo bhaktjá budeme někde jinde více rozebírat. Je to ze slova bháv, znamená něco někomu, někoho nosit v sobě. Bhaktjá - v nitru nositele, ten, který Mě nese, v tom JÁ jsem.
Dva příklady. Jeden příklad dobře zapamatovat. Vzduch, jakýkoli mahábhút. Pro vzduch není nikdo nenáviděný ani není zamilovaný. Ale kdo ho nese uvnitř, tak ho okysličuje a podporuje jeho život. Podobně ostatní mahábhúty. Teplo - oheň, pro něj není nikdo přítel ani nepřítel. Když je to dům, tak vyhoří dům, spálí dům, a když je to sporák, tak uvaří čaj, jídlo. A když je ve vaně teplo, tak vyčistí tělo, detoxikuje tělo. Podobně Bůh. Pro Boha, pro Brahma není nikdo nepřítel ani přítel. Ale ti kdo ho nesou, tak v nich je také a je automaticky součástí podpory života, existence. Pro Boha nikdo není milý, ani nepřítel. Ti, kteří ho nosí, tak pro něj je již existenční faktor. Nosit ho uvnitř.
Janda říká: Proboha! Govind má špinavé kalhoty a ona říká Pro Boha. Pro Boha špinavé kalhoty. Nic neexistuje pro Boha. Bůh existuje pro každého i pro kalhoty. Takže nosit v sobě Boha je boží život, je boží člověk, je zboží. Takto být boží není nijak výjimečný. Výjimečné je mít ho. Jinak Bůh je všude, pro všechny je stejný, i pro mrtvolu. Ale pro nás mrtvola není stejná jako živý. To není boží problém, to je náš problém. Jak už bylo řečeno minule, to si zapamatovat, několik příkladů. Átmá, Paramátmá, man a předmět, cokoli, jaký je mezi nimi vztah, to se musí dobře pamatovat.
Átmá, Paramátmá je moře a z moře vychází vlna. Někdy nám připadá, že vlna je moře. Vlna je moře, vlna je mysl. Mysl není jiná než moře, vlny nejsou bez moře. Vlna je zrozená z moře, je to jiná forma toho moře a vychází z moře. Potom předměty kolem vln, surfaři, ptáci, to je jejich okolí. Jako když si vezmete kytičku – růži, jakoukoli kytku a koukáte jako celek. Tak je to záhon, kořen, stonek, větve, listy, pupeny, větvičky. Pak květ a na květ létající včelka, když máte celý obrázek, představu před sebou, kytička, listy větvičky, nemohou existovat bez kořene. A kořen nemůže být bez záhonu. Záhon je Paramátmá, kořen je Átmá. Jaký je vztah mezi záhonem a kořenem? Je to skoro stejné. Z kořene potom rostou listy, stonky, větvičky, kytička a ta kytička je vrcholná mysl. A co ta vrcholná mysl kytičky zná? Co rozpoznává? Včelku. Digitálnímu foťáku řekne, vyfoť mě a dej na FB jako profilovou fotku. Přesně tak je člověk. Jaké může mít kytička ponětí o kořenu a záhonu? O tom moc neví. O čem moc dobře ví, o včelkách.
Proto je pro člověka výzvou, náročné a těžké i nemožné nosit v nitru Boha. My dýcháme, okysličuje se tělo, nic o tom nevíme, ale jasmínový prst, o tom moc dobře víme. Děláme všechno možné, abychom měli takové jasmínové celé tělo. Nemáme peníze, tak jdeme vydělávat na jasmín. A jsme zamotaní do jasmínu. Co neseme? jasmín. Neneseme kyslík, ale jasmín. Ani o tom nemáme ponětí. Podobně je Bůh, skrze nás, v nás, pro nás a my to necítíme. Cítí se potom, co v mysli se honí. Takto nosit Boha v nitru je mimořádná schopnost, je jen pro mimořádné. Těm se říká bhakta, oddaný. Jako mladí nosí v hlavě partnera. Takto nosit Brahmu je bhakta. Tam potom samozřejmě je Brahma cítit, že ho nosíme. Akorát je to strašně náročné, protože je to něco jiného než co chce mysl. Mysl chce předměty a Brahma není předmět. Co není předmět, to chtít je náročné a je těžké.
Naši výjimeční předkové, moudří k tomu přišli, jak nosit Brahmu. Velice pradávný spis zrovna na toto téma se několik tisíc let předávalo ústně. Pak se zpívalo a stejně jako spisy se nakonec zapsaly a vytiskly. A dnes dokonce i s poznámkami se objevily a tomu se říká Vigján bhajrav tantra. Tantra jako systém metodiky. Tam je vysvětleno, jak uspořádat nitro, jakékoli uspořádání vyžaduje nejdříve vstup. Musíš vstoupit do pokoje a pak se může uspořádat. A tak člověk nejdříve nese pokoj v hlavě a pak je v pokoji a může být pokoj uspořádaný. Co to je? Nosení. To je velice důležitý postup praxe jógy, který po různých předchozích postupech, ásány, mudry, pránájámy, pratjahár - pak je dharana. To je nošení. A teď co nosit? Brahmu. Jak se k tomu můžeme dostat? Takto ve Vigján bhairavu , formou rozhovoru mezi Šivou a Párvatí nebo Šivou a šaktí, nebo sluncem a světlem při rozhovoru bylo sepsáno 112 otázek, které pokládala Párvatí Šivovi. Šiva vyprávěl ty možnosti, techniky. Takto byly techniky dále vysvětleny. Je to 112 technik, jak získat nošení Brahmy.
Když jsem minulý týden objevil Vigján bhajrav tantra, tak to jsou praktické dovednosti, tam není vysvětlení, jsou to jen techniky, velice komplexní. Až do nedávna někteří významní světoví mudrci ty techniky ze zápisu Vigján bhairav velice silně rozšířili po celém světě. Jako například Osho, Radžníš a mnoho dalších. V pokročilých jógových učeních se bez Vigján bhajravu neobejde. Dharana dhján - dhján nemůže být bez dharana a dharana znamená nošení. To v Bhagavadgítě znamená nosit Boha.
Když Mě někdo nosí, tak tam jsem. Jinak jsem všude pro všechny úplně stejný, pro dobrého, hloupého i moudrého. Jsem obzvlášť tam, kde Mě někdo nosí. Podobně jako v naší ulici, v našem městě, v naší vesnici máme spoustu lidí, zvířat, ale pro všechny lidi máme jen dobrý den a na shledanou. Výjimečně z vesnice, z ulice, z přátelského okruhu je někdo, kdo nás nese. Pořád na nás vzpomíná, pořád má touhu se sejít, přiblížit se. Jemu nestačí dobrý den, a na shledanou. Pak si dáme sraz, dáme si čaj, díváme se do obličeje. Sbližujeme se názory, cítíme se jako přátelé, spokojení. Kdy někoho cítíme jako přítele? Když ho nosíme. Když neneseme, tak přátelství a blízké vztahy nejsou. Má se nejdříve nosit. Když se nosí, tak jsou kamarádi, neseme ho a podle toho je propojenost, cítění, jednota. Podobně jak něco uvnitř nosit? Jak Brahmu nosit? Je bez tvaru, bez zvuku, žádné vlastnosti, jako má fyzický předmět. To Brahma nemá. Jak se k němu dostat? Není jednoduchý, běžný. Běžné je když je předmět, tak si ho vezmu, udržím, a když není takový předmět, tak co s tím udělat? Nedá se chytit do ruky, do uší, do očí. K tomu jak ho nosit, k tomu je Vigjan bhairav spis.
Říkal jsem včera Jandě, že bych moc rád s vámi všemi sdílel přemýšlení znání, rozebírání, chápání vigjan bhairav, tak jestli je to možné? Janda hned vzala mobil a zavolala Brahmu a prohlásila: 30. července až 2. srpna je volný termín. Tak můžeme udělat vigjan bhairav - praktické techniky pro vstup do nitra. V tom víkendu, pondělí a úterý. Možná bude stačit víkend. To záleží na vás, jak se s tím poperete. Může být vigján bhairav tantra. Dnes se to stává komerční záležitostí. Je dost materiálu na internetu. My bychom pak společně více rozebrali a připravili materiál pro chápání a pro praxi. Poslední část verše. Ti, kteří Mě nesou, tam JÁ jsem, JÁ jim sloužím. K této části, jak to udělat, jak cestovat do destinace nitra, to je dovolená do nitra. Bez palmového ručníku.
Jágr: Co je potřeba je dhárana (držení, duchovní koncentrace)?
Govindží: Dhárana znamená nosit.
Jágr: Být proti proudu nebo s proudem je dhárana?
Govindží: Jak to říkáš. Když neseš řeku, nebo řeka nese tebe.
Jágr: V souladu.
Govindží: Nevím co je pravdou.
Jágr: Na začátku ve verši se zmiňuje oddělenost něčeho, co odděleno být nemůže. Brahma je všechno, nemůže se říci, že je ve všem, mohl by být mimo. Je zmiňován pohled, že když to někdo cítí a vnímá, tak On je pro něho. A je jedno jestli Ho vnímá nebo nevnímá, stejně tam Brahma je.
Govindží: Proto jsem říkal dva příklady. Vztah mezi Átmá a mysl, vlna a rostlinka. To si ujasnit. Jsou to slovíčka, která používáme, pochopit, jaký to má mít význam a barvu. Pak automaticky člověk pozná, jak jsou velké kořeny. Ale i když jsou tak velké, tak je to subtilní pro kytičku vůbec uznat, že má kořen. Pro ni je důležitá jen včelka, sluníčko, nese v hlavě jenom toto. Kytička může nosit, že má svůj kořen.
Jágr: Agni a átmá už nese ...
Govindží: Agni je jen metodika nošení. Tak nekoukej na agni zvlášť. To je forma. Když někam jedeš, tak nemluvíš o autě, auto je samozřejmé. Auto je jako agni, agni je jen prostředek, ale to jádro je řidič, který chce jít z jednoho místa na druhé. Nemusíme vybočit, že jsme se setkali se slovem jako agni.
Govindží: Zpátky. Jaký je vztah mezi záhonem a kořenem, vlnou a mořem, jaký je vztah mezi nimi, to se musí dodržet. Pak můžeme cítit, co znamená Paramátmá, Átmá, man, předměty. Tomu důkladně porozumět a pamatovat. Bez porozumění nikam nedojdeme. Paramátmá, Átmá, mysl, to usadit v hlavě. Máme schopnosti logikování, to je jediná struktura, jiná možnost není. Pětibodovost je komplexní porozumění, s tím se veškeré věci dají v rámci psychoterapii řešit. Tam je komplexní pochopení. Velice jednoznačně mít pětibodový program (Paramátmá, Átmá, mysl, smysly, předměty). Kde jsem v rámci pětibodového programu já? V mysli. O čem ví? O smyslech a předmětech. O Átma a Paramátmá nemá ponětí. Co je výzvou? Co je přirozené pro mysl? Smysly a předmět. A co je pro mě výzvou? Átmá. Jako pro kytku je nejvýznamnější výzvou poznat kořen a záhon. Velice jednoduše kytka poznává slunko a včelky. To je přirozené. Vůbec nepozná, na čem stojí, kdo se o ni stará. Kořen a záhon, tomu porozumět. Co jsme my - tělo, mysl, duše, tak to chápeme. Co je podstatné pro tělo je výživa, kyslík světlo, pití, to je všechno smyslové. Mysl je také něčím řízená - Átmou. V češtině se říká: Ten, ta, to utrápilo duši. Říká se to tak? Ale duše se nedá utrápit, duše se netrápí, duše není nemocná. Co to je? Mysl. Ten kdo takto uvažuje, pro něj není rozdíl mezi myslí a duší.
Nitro, ta duše, je úplně něco jiného. Pro někoho to znamená kostel. Co se z toho dá chápat je různorodé. Ty jsi zahrada o mé mysli, ... To jsou lidi. Vstup do nitra, hlavně prvním zásadním úkolem je pětibodovost - Átmá, Paramátmá, mysl, smysly a předmět, to jednoznačně chápat. Analýza mysli, první věc. Pak se automaticky objeví, co je ta mimořádnost, nitro. A jak se k tomu dostat? Člověk hledá možnosti, techniky. Aby byl celek, k tomu jsou i techniky. V rámci vzdělávání AUP jsme došli ke spisu Vgján bhairav tantra spis.
Verš je jednoduchý, akorát ho přivést do života, to je jako vždycky náročné. Zůstáváme vždycky přirozeně ztotožnění s myslí a žijeme se smysly a předměty, a proto nemáme ponětí co je matkou mysli a co je prababičkou mysli.
Jágr: Jak je přeložený verš Lukyho, že Brahma je ve všem a oni Mě mají, tak mají ho všichni, akorát to uvědomění si ho, to je výjimečné
... Govindží: Mají v sobě znamená dualita. Když někdo někoho má, tak jsou dva. Když jsou sloučení, tak nikdo nikoho nemá. Tím to je. Oddaní lidé Bohu jsou sami Bohové. Není žádný rozdíl. My neustále máme pocit, že něco máme, my jsme něco jiného než ten druhý, jiný. To je mysl, smysly, předmět ... . Kytička roste nad zemí, a o spodku neví. Kdo o spodku ví, pak ví o včelkách i o kořenech. Kořen není nic, záhon je úplně všechno. Jinosti nejsou. Co znamená jinost? Jenom jeden je nejinost. My pořád řešíme jinost, žijeme v jinosti a tak potom nemáme možnosti procítit, co znamená nejinost. Ti, kteří mají jinost, žijí v jinosti. Také tam Jsem, ale nic se u nikoho nezmění, protože on má jiné zájmy, dívá se jinam, slyší jiná slova a tvary. Nebo jsou ti, kteří řeknou: já jenom Bůh, nic jiného. Tak tam je jenom Bůh. Jenom každý člověk žije jiným způsobem, kyslík je pořád stejný. To není jiný kyslík pro strom a jiný pro člověka, je to stejné. Ale je to absolutně s jinou podstatou, když člověk vnímá kyslík v sobě v metabolismu nebo jen tak dýchá. Je to stejné, ale je to rozdíl v hloubce. Co člověk zná, podle toho žije, nebo je to jen znání v batohu. Můžeš vzít jakýkoli mahábhút, je to úplně stejné, ty faktory a principy jsou úplně stejné.
Jágr: Je všechno hmota? Když je prostor a mezi tím není nic, tak je to hmota?
Govindží: Ano.
Jágr: Z čeho je stvořena, když tam nic není?
Govindží: Z toho nicu, velice jednoduché. Co je problém, že jsme přilepení k nějakému názoru. Vypustit názory je cesta k duchovnu. Tam nejsou žádné názory. Držet se svého názoru je profesionální magor. Magor má názor. Kde je - ať je co je, je šumák. Jako mák. Dobrá lidi, zítra pokračujeme.
समो samó (stejný, nestranný, nezaujatý); ऽहं Ahaṁ (Já); सर्वभूतेषु sarvabhútéṣu (ve všech bytostech, všem bytostem); न na (ne); मे mé (ze mě); द्वेष्यो dvéṣjó (nerad, nenáviděný); ऽस्ति Asti (to je, toto je); न na (ne, ani); प्रियः prijaḣ (drahý, oblíbený); ये jé (kdo); भजन्ति bhadžanti (uctívají, ctí); तु tu (ale opravdu); मां máṁ (mě); भक्त्या bhaktjá (s oddaností, s láskou); मयि maji (ve mně); ते té (oni); तेषु téṣu (v nich); च ča (a); अपि api (také, dokonce); अहम aham (Já).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>