Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-नवमोऽध्यायः | राजविद्याराजगुह्ययोगः, (S.-1, Ch.-9), Verš.-23 |
येऽप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयान्विताः ।तेऽपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम् ॥ ९-२३॥ |
jéApjanjadévatá bhaktá jadžanté śraddhajánvitáḣ । téApi máméva kauntéja jadžantjavidhipúrvakam |
Podstata uctívání
|
ये jé = kdo, ti kdo ;
अपि api = dokonce, také ;
अन्य anja = jiní ;
देवता dévatá = bohové ;
भक्ता bhaktá = uctívají, oddávají se (anjadevatā bhaktā = uznávání jiných bohů) ;
यजन्ते jadžanté = uctívat, velebit;
श्रद्धया śraddhajá = s oddaností, s vírou ;
अन्विताः anvitáḣ = spolu s, doprovázen ;
ते té = oni.;
ऽपि api = také, dokonce ;
माम mám = mě, ke mně;
एव éva = skutečně (používá se jako rytmická výplň) ;
कौन्तेय kauntéja = synu Kunti (Ardžuna) ;
यजन्ती jadžantí = obětovat, uctívat ;
अविधिपूर्वकम् avidhipúrvakam = nesystematické, ne podle pravidel, při absenci pevných pravidel
|
Luki: Ó synu Kunti! Oddaní, kteří se odevzdávají jiným bohům, naplněni svojí vírou ve skutečnosti také uctívají Mě, ale jejich přístup není systematický a pochází z nevědomosti. ||9-23||
Kostič: Dokonce i lidé, kteří jiným bohům jsou oddáni, obětují mně, Kauntéjo, způsobem však nesprávným.
Komentář Govind:
JéApjanjadévatá bhaktá jadžanté.
Jé api (ti také, ti kdo), anja (jiní), dévatá (bohům), bhaktá (uctívají, uznávají jiné bohy), jadžanté (jsou oddaní).
Jadžanté šraddhajá anvitáh. I ti, kdož jsou oddaní jinému Bohu, ti co uznávají jiného než Mě - Brahmu, vesmírný tok, také ve skutečnosti uctívají Mě. Mě neuznávají, ale uznávají jiného, který je pro ně všechno a k tomu mají plnou důvěru beze zbytku. Ti, kdož toto uznávají, mohou uctívat kohokoli, ale jejich uctívání přichází ke Mně.
Vidhipúrvakam a avidhipúrvakam, to jsou náročná slova. Vidhi znamená metodika, postup, přesný a jediný návod. A vidhipúrvakam je obsazené dopředu, podle toho dělané, konané, děné.
Avidhipúrvakam je opak. Napadá mě slovo, které není české, je to slovo nesystematické. Vidhipúrvakam, tomu odpovídá systematické. Rozhodně můžete někteří z vás procítit, že když se řekne systematické, pak se dodržuje krok za krokem, návod, řád. To je systematické a opak je nesystematické. Tak lidé, kteří uctívají Bohy a je to systematické uctívání, tak automaticky už znají, že to je vesmírný tok, že to je Brahma. Slova mohou být jakákoli, ale pocit je jeden jediný. Je jenom jeden pocit. To když znají, tak to znají jako systematické.
V posledním verši Aštanga hrdajam ve 4. kapitole jsme měli obrázek parního hrnce a viděli jste několik úrovní. Od elektriky, jejího ovládání, puštění plynu, vytvoření plamene, správná teplota vody, vytvoření páry a párou se vaří jídlo. To je kompletní systematické chápání, proměna suroviny na hmotné úrovni. Brambory, knedlíky, kukuřice, mrkev, to všechno změkne a promění se a stane se použitelné pro trávicí systém. Zaseknutím v různých úrovních můžeme procítit různé pravdy.
Pro uvaření jídla se musí otočit knoflík - to je pravdou spodní vrstvy. Když vlezeme do jiného patra, do jiného uvažování, že plyn vaří potraviny, to je také pravda. Další úroveň je, že pára vaří. To je také pravda. Že pára neuniká, je uzavřená, to je také pravda. Že se jídlo vaří samo v prostředí hrnce, to je také pravda. To jsou různé pravdy, které můžeme chápat a uznat.
Nicméně když se vaří, tak automaticky zahrnuje zásah mysli knoflík, zapínání a vypínání, plamen, páru, vodu a suroviny. To že jsou mrkve uvařené je pravda. I když o tom nevíme, nemyslíme na to, že je to díky plameni, věříme a uctíváme, uznáváme, že to vaří pára, to se to nedá eliminovat. Počítá se s tím, že bez zapínání se ta pára nemůže vytvořit.
Tím že jednotlivé sekce uvažování neznáme, nepostupujeme, nechápeme komplexnost, to je necelostní, avidhipúrvakam. To je defaultně dáno každému člověku. A to celostní je vidhipúrvakam. Bylo to již několikrát řečeno, že naše uvažování, myšlení, přemýšlení závisí pouze na vnímání. A vnímání považujeme za pravdu, zasekneme se a nikdy nemáme celostní uvažování. Říkali jsme tomu styl - „na to“. Znamená to být omezený ve smyslovém vnímání. Jako když dítě pláče a říká, že ho maminka mlátí, slzy má až na podlaze. Kdo na to dítě kouká, chlácholí ho, ať nepláče, myslí, že maminka je zlá. To je necelostní.
Celostní uvažování je pohled „za to“. Chápe se, že dítě nepláče celý život. Jaký je rozdíl mezi tím, když neplakalo a teď pláče? Co je příčinou pláče? Maminka dítě mlátí. Proč ho teď mlátí? Dala facku z různých důvodů. Nechodí do školy, přináší pětky, neuklidí po sobě, krade z peněženky peníze, tak dostalo facku. Ale to je vidhipúrvakam, celostní, komplexní uvažování. Toto slovo vidhipúrvakam se v ájurvédě používá často.
Při výrobě medikamentů, bylinek, receptů, je daný určitý postup. Když se podle toho vaří, připravuje, tak je to celostní, a dopad je plnohodnotný. Když člověk začne dělat podle svého, nebere v úvahu celostní a začne rejpat, proč musí vařit 7-10 minut, že stačí jen horká voda, tak porušuje pravidla receptury. Potom samozřejmě takové medikamenty, jídla, pití nemohou konat komplexně. Je to necelé. Podobně cvičení, léky, bylinky, chování. Člověk zná, ale přece to dělá jinak, advidhipúrvakam. Zná, ale dělá jinak.
Tady Kršna říká: Ti, kteří uctívají jiného Boha, považují někoho jiného za Boha, ale je tam jejich plnohodnotná víra, automaticky ta víra přichází ke Mně. Ale je to avidhipúrvakam. Není to správné, systematické, celostní.
Když jsem viděl v rusko-ukrajinské válce, jak záchranáři a dobrovolníci chránili sochu Krista, tu nádhernou sochu, tak mi to bylo k smíchu. Je to na kříž postavená figurka Ježíše Krista, oni měli na boku pověšené zbraně. Bylo ve zprávách, že tamní lidé jsou křesťané a chrání sochu Krista. Co mi bylo k smíchu? Že Kristus, který žil svůj život pro radost a štěstí svého okolí, obětoval své tělo, svůj život. Ti, kteří tu sochu chrání, se nenaučili ani jednu větu, co řekl Kristus. Alespoň jednu větu vzít do života. Ne, místo toho budeme válčit a chránit sochu. Ta víra je avidhipúrvakam, je nesystematická. Kdyby to znali, tak by neválčili, a nebylo by potřeba přemísťovat sochu někam jinam. To je avidhipúrvakam.
Lidi mohou meditovat, chodit do kostela, zapalovat svíčky a darovat, ale to je jen jedna vrstva při vaření v parním hrnci. Systematickým uvažováním, systematickou vírou by nejprve obětoval ruku. Ruka není samotná, ta je řízená hlavou, tak obětovat hlavu. Ale to může jen člověk, který je schopný prožívat, co je „za to“.
Vidhipúrvakam, to je celostní Brahma, Bůh, ten Vesmír, šumák a přírodní princip. Příroda, vesmírné vědomí, přírodní vědomí, kterým je řízen celý Vesmír, celá příroda je jenom jedno. Růzností tvarů a slov se to nestane jiným. Tak toto je všechno k dnešnímu verši. Má se vytěžit, že je třeba být systematický. Kde není systém, tak vznikají chyby, a to přináší nemoci, neštěstí a trápení. Žádné neštěstí nevzniklo bez chyby, žádná nemoc nevznikla bez chyby. Žádné trápení nevzniklo bez chyby. Chyby děláme, když žijeme a konáme nesystematicky, nebereme v úvahu celostní. Jestli je to dílna, kancelář, doma - kde se nebere v úvahu celostnost, tam jsou chyby a ty chyby přináší neštěstí a trápení. Tak dávku rozumu, intelektu brát do svého života.
Sandálka: Narazila jsem ve druhé kapitole Bhagavadgíty, ve verši 47 na slovo bhúrma a nevím, co znamená. A je tam má karmafalahétu.
Govindží: Má je můj, Má není to ne a nikdy, znamená mě a jinde to znamená obsazené. Karma fal hétu - výsledek, dopad karmy, konání je v Mých rukách.
Má - sangoastva, tady to má je ve stejném významu jako české má, měl. Oni by měli sang (společně) astva (s tím konat, být). Společně konat.
Akarmani - tady to slov akarmani je podstatné, protože ten celý verš naznačuje, že člověk by měl jenom konat a nedívat se na výsledky a dopady konání, protože dopad je v Mých rukách.
A to člověka svádí k tomu nic nekonat, protože když nemám nic za konání, nezajímá to. V hlavě má, že co dělá, dělá pro dopad, který není v jeho rukách. Kam to vede taková rada, instrukce? Nedělej nic. To je orientace pro toho, kdo chce konat pro dopad, to je orientační člověk. Když z toho nic nemám, tak proč bych to dělal? Tak to dělat nebudu. Takto uvažuje člověk orientovaný na výsledky.
Člověk by měl konat společně a nebýt akarmani, nedělač. Karmani je druhý druh člověka. Člověk by měl konat a nezůstat akarmani, bez konání. Konání má být, neustálá nadšenost, chuť má být. Ale my neustálou nadšenost pověsíme na hřebík. Co z toho budu mít? Neumíme se radovat jenom z konání. Výsledek není nikdy zaručen a my hledáme hlavou záruku, že to dobře dopadne. Zajímá nás výsledek, ne konání.
ये jé (kdo); अपि api (dokonce, také); अन्य anja (jiní); देवता dévatá (bohové); भक्ता bhaktá (uctívají, oddávají se), anjadévatá bhaktá (uznávání jiných bohů) ; यजन्ते jadžanté (uctívat, velebit); श्रद्धया śraddhajá (s oddaností, s vírou); अन्विताः anvitáḣ (spolu s, doprovázen); ते té (oni); ऽपि api (také, dokonce); माम mám (mě, ke mně); एव éva (skutečně (používá se jako rytmická výplň) ; कौन्तेय kauntéja (synu Kunti, Ardžuna); यजन्ती jadžantí (obětovat, uctívat); अविधिपूर्वकम् avidhipúrvakam (ne podle pravidel, při absenci pevných pravidel).
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>