Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-नवमोऽध्यायः | राजविद्याराजगुह्ययोगः, (S.-1, Ch.-9), Verš.-22 |
अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते ।तेषां नित्याभियुक्तानां योगक्षेमं वहाम्यहम् ॥ ९-२२॥ |
ananjáśčintajantó máṁ jé džanáḣ parjupásaté । téṣáṁ nitjábhijuktánáṁ jógakṣémaṁ vahámjaham ॥ 9-22॥ |
Získání nezískatelného
|
अनन्या ananjá = není zaměřen na jiného;
श्चिन्तयन्तो śčintajantó = směřování myšlenek k, meditace o;
मां máṁ = mně;
ये jé = který, kdo;
जनाः džanáḣ = muži;
पर्युपासते parjupásaté = uctívat, ctít;
तेषां téṣáṁ = jich, jim;
नित्या nitjá = neustále, věčně;
अभियुक्तानां ábhijuktánáṁ = těch stálých, těch, kteří jsou spojeni s jógou; nitjábhijuktánáṁ (těch, kteří jsou věčně stálí);
योगक्षेमं jógakšémaṁ = držet to, co je nedržené a chránit držení drženého, k nabývání a ochraně majetku;
वहाम vahám = vedu, nesu, přináším;
अहम् aham = Já.
|
Luki: Jiní (oproti těm z minulého verše), kteří mají v nitru myšlenky obsazené mnou, ti, kteří takto prožívají uctívání, takoví lidé neustále spojení s tímto niterným obsahem získávají a drží nezískatelné, tímto tokem jsem já. ||9-22||
Kostič: Mne ctí lidé, ti kteří mne za nedílné považují. Zúčastněným těm já stále schopnosti jógy přináším.
Komentář Govind: Ščintajantó máṁ - nosit nitro v myšlenkách,
v nitru obsah myšlenek,
v nitru jsou myšlenky a obsah myšlenek je to mám (Mě),
JÁ jsem u jiných lidí obsahem myšlenek v jejich nitru.
Držení nedržitelného. Držet to, co je neudržitelné. Chránit to držení, takové držení, které je nedržení. Jógakšémam. Včera se mluvilo o mezeře mezi slovy. Držet tu mezeru a tu chránit, tím pádem je člověk na jednom bodu prázdnoty, toho nic.
Vahámjaham, vahám je tok. Život je tok, ten tok jsem já.
Dnes jsem byl šokovaný, že Úča nechápe rozdíl mezi dívat a vidět. Co to je dívat a co to je vidět? Jaký je rozdíl mezi slyšet a poslouchat? To mě vytočilo. Tak musím zjistit, jestli s tím nemáte problém všichni. Tak co, jak to máte? Jaký je rozdíl mezi slyšet a poslouchat?
Jágr: Poslouchat je to, co přichází a slyšet je to, co si z toho vezmu, co pochopím.
Luky: Vidět může člověk cokoli, co se mu objeví před očima, ale dívat se je už na něco dívat a vymezit z vidění ten kousek, co mě zajímá.
Jágr: Vidět můžou i bez očí.
Luky: Myslím, že lidé o tom v řeči moc nepřemýšlí. Když se nad původem slov zamyslí, tak je fakt, že je vymyšleno chytře.
Govindží: Když teď chodíte na kurz, tak slyšíte nebo posloucháte?
Luky: Posloucháme. Nejdříve posloucháme a pak je z toho slyšení. A po obědě je slyšení.
V češtině je to poskládáno. Slyšet je základ, ten kořen a potom co slyšel, tak něco vyhodnotil a tam je už proces. V tom slově je to pěkně poskládané. Je tam kořen slouchat, slyšet a pak předpona po - to je po slyšení. A potom co slyšel, něco vyhodnotil.
Govindží: Přednáška se má slyšet anebo poslouchat?
Nandi: Prvně slyšet.
Govindží: Potom nemůžete nikdy odpovídat na telefon. Halo halo, do you lisn me?
A teď pro ty, kdo nemají moc společného s angličtinou a mají řidičák a umí řídit auto. Sednou za volant, zastrčí klíč do zapalovače a točením klíče se startuje. Převodovka je na jedničce a otočením klíčem se auto rozjede, protože je převodovka spojená se startováním. Když se dá převodovka na neutrál, tak co se stane? Přestože se točí klíčem, je převodovka vyřazena. Motor startuje, ale auto nejede. Motor hučí, a i když se šlape na plyn, auto nejede a jen se točí motor. Když je převodovka spojená s motorem, tak kola jedou, kola se točí. To je jasné a přesně takto je slyšení a poslouchání. Poslouchání je s převodovkou plyn. Když člověk poslouchá, tak převodovka přivede plyn a spojení s koly a už se jede. Podobně když jsou přednášky a posloucháme, tak ten zájem, ten rozum je převodovka.
Zájem a rozum je převodovka a pak je z toho slyšení nebo poslouchání. Tak mraky lidí ve třídě slyší, ale převodovka není. Jsou tam přítomni a v hlavě lítají v Beskydech. Slyšel jsi? Slyšet člověk může, ale chápání není. Protože tam převodovka, rozum, zájem není.
Z vlastní zkušenosti to považuji za přirozené, že v některých okamžicích si člověk některá slova, některé tvary navěky zapamatuje a nikdy je nemůže zapomenout. A jiné pohledy, jiná slova neustále zapomíná a nemůže si na ně vzpomenout. Když byl zájem a převodovka byla spojená, tak to dojde až do kola, až do přesvědčení a nemůže na to zapomenout. A někdy si vůbec nevzpomíná, nemůže si vzpomenout, protože převodovka, řazení je vyhozené.
Když je rychlost vyhozená, soustředěnost je vyhozená, tak je to slyšení. Je to absolutní plyn a motor bez převodovky, jen plyn a motor. Takové slyšení je absolutně bez významu, projdeme celou cestu, čumíme z okna a nic si nepamatujeme. Nebo jedeme a máme otevřené okno a vidíme veverku běhající po stromě. A tu si pamatujeme navěky.
Když rozum a zájem (převodovka) je přítomná, to je poslouchání. My ve třídě slyšíme, my ve třídě neposloucháme. Na slide se koukáme, nedíváme se (nevidíme).
Omáčky si ze slov udělejte, jak chcete. Když se jen díváme, tak z toho nic není, není tam převodovka, není zájem, tak to uteče před očima, pohledy a nic neregistrujeme, nic nedojde.
Je to všeobecný problém lidí, že nevnímají rozdíl mezi koukat a vidět a poslouchat a slyšet, je to guláš, maďarský guláš.
Luky - Každé slovo má kořen a na něj se nabalují přípony a předpony, to jsou také přídavná jména a kořen je čistá akce. Jako třeba četl jsem. Stávalo se mi, že jsem četl, ale nevěděl jsem obsah, nebyl jsem schopný si nic zapamatovat.
Govindži: Neprošlo to přes převodovku.
Jágr: Je v tom velký rozdíl, když člověk četl, přečetl a ještě tomu dokonce porozuměl.
Govindží: Snažil jsem se to vysvětlit na příkladu převodovky, jak moc je spojený rozum a zájem o danou akci. To je rozdíl mezi myslím a znám. Myslet není znání. Já si myslím, to může být jakýkoli level. Já znám, to je přesvědčení. To je konečná. To jsou lingvistické věci, ale lidé žijí na povrchu a používají češtinu bez rozumu. Necítí rozdíl mezi slyším a poslouchám a koukám a vidím. Rozumět slovům je ukázka přítomnosti buddhi. Žít se smysly nebo s buddhi? Život je jasný. Ale někteří žijí život bez buddhi, bez rozumu a někteří žijí s rozumem. Ti, kteří žijí s rozumem, tam je větší pravděpodobnost chápání a přesvědčení.
Ti, co žijí jen ve smyslech, a hned reagují podle toho, co vidí, slyší, to jsou bubny. Něco vidí a buch a hned mluví.
To mi ráno napadlo, když měla Úča otázky: Jak se spalo? Co se zdálo? Já jsem jí říkal: Nevím nic, nic se mi nezdálo. A ona na to: Jak to? Celý den čumíte na válku, jak to že se vám nezdálo o válce?
Govindží: Já se nedívám na válku. Já čumím na válku, to je kino. Jako vy chodíte na ájurvédu, tak neposloucháte, vy jenom slyšíte. Tak to s vámi nic neudělá. Tak já jenom slyším, neposlouchám. Tak o válce, o které slyším celý den, se mi nezdá, ke mně nic nedojde.
Ananjáś (jiné) - to znamená není. Co není? To, co bylo v předchozím verši. Že ti lidé, kteří šetří, vydělávají a pak jedou na dovolenou, utrácí a když peníze utratí, tak se vrátí zpátky domů. A zase začnou vydělávat, zase šetří a zase jedou utrácet a zase se vrátí.
Takto i ti, kteří dělají dobré činy, dělají punja. Nedělají zločiny páp, ale mají punja a dostávají odměnu a tu utrácejí v svarg (v nebi) a pak dojdou punja, dobré skutky a co dál? Tak se vrací, aby dělali další dobré činy. To je koloběh.
O tom není řeč. Řeč je o jiných. Ne o takových, kteří jsou v koloběhu. O jiných, co v koloběhu nejsou. Jak vypadají? Ananjá (jiné) a ščintajantó, kde je několik slov. Činta a čintan.
Přemýšlet - v češtině je jen jedno slovo přemýšlet, ale jedno přemýšlení vytváří strach, obavy. Je válka a Luky už hledá pozemek na ostrůvku Havaj. Kam pojedu, když tady bude válka a Putin obsadí naši republiku. Odkud budu prodávat plakáty? Už se prodávají pozemky na Měsíci, aby odtamtud PPL posílal obrázky na zeměkouli. To je co? Strach. Je přemýšlení, ale vytváří v sobě obavy, strach. To je činta. A činta je, když dochází k tvorbě strachu.
Čintan je další druh přemýšlení, které člověku dává poznání, jak to funguje. Jako když je na chodníku vykroucený tvar a je šero, tak to vypadá jako had. A když je had, tak je strach. Jedno přemýšlení, že je to had a druhé přemýšlení, že zkusím, jestli se to hýbe. Nehýbe se to. Chodí to, jede to? Nejede to. To je také přemýšlení a zjistí se, že je to lano a dochází k poznání, že je to lano. A když zjistí, že je to lano, tak strach není. To je také čintan, také přemýšlení. Čintan je když dochází k poznání.
Čintajantó. Čintan je přemýšlení a antó v nitru, v nitru antah. Přemýšlení v nitru o čem? O mám, Mě. To je obsahem přemýšlení, to Mě, Bůh. Když se v nitru přemýšlí o Bohu. A co to ten Bůh je, to jsme už mnohokrát říkali. Bůh je sloveso, Bůh je prostor. Co znamená prostor, to bylo již vysvětleno. Mezera mezi slovy, kde není žádné písmo, to je ákáš, to je ten prostor, to je ten Bůh, který nemá žádný význam, protože tam není žádné písmeno, ale dává význam všem slovům, která ve větě jsou. Význam jednotlivým slovům dává mezera. Když není mezera, tak se význam všech slov vynuluje. Když není ve větě mezera, tak ji musíte vymyslet. A kamkoli dáte mezeru, tak hned máte význam. Ta mezera, to sloveso je Bůh. Díky tomu, díky mezeře rozpoznáváme význam. Odkud přichází význam jednotlivých slov? Mezerou, kde nejsou písmena.
Když je počet dva. Dva prsty nejsou, pokud mezi nimi není mezera. A mezera sama o sobě, co obsahuje? Nic. Ta obsahuje Nic. A to Nic je nirvána. To rozšířili po celém světě buddhisti.
To je ta mezera, která dává mrtvým život. Bez významu se dává význam.
Takže řeč je o takových lidech, kteří již nejsou součástí řetězu dovolená a vydělávání.
Parjupásaté je ze slova upásana, to jsme také vysvětlili v předchozích verších. Ale protože my slyšíme, neposloucháme, tak si nic nepamatujeme. Upásana je uctívat. Parjupásaná znamená užívají uctívání. Když si někdo užívá zapalování svíčky, tyčinky, zdravení, požehnání. To užívání toho jídla, dívání se na jídlo, poslouchání a užívání si jídla. Porozumět slovům užívat to uctívání. Když se přednáší a přednáška není slyšení, ale poslouchání, i když jedete autem, stále celá přednáška duní v hlavě. To dunění je co? To je užívání si přednášky, toho poslouchání. To je když je parjupásaté - to uctívání se prožívá.
Téšám - jim, takovým lidem. Téšám nitjábhijuktánám. Ábhijuktánám je několik slovíček. Základ je jukta (obsazené). Jako čaj obsahuje cukr a cukr je tam obsažený, čaj je jukta cukrem.
Když sedíte a jste soustředění, s rozumem, tak je soustředění a to vámi protéká. A co protéká je hned pochopené. To je slovo jukt, obsazené. Při jízdě je převodovka daná. Tak auto s plynem, šlapáním, když obsahuje převodovku, může jezdit. Plyn když obsahuje převodovku, tak je jízda.
V nitru je to přemýšlení takto obsazené, je všechno propojené, je spojené - slovo jóga.
Juktánám vychází ze slova jukt - leze jógou. Bez jógy není jukt možný. Když čaj obsahuje cukr, mezi cukrem a čajem je jukt, spojení.
Takto upásana, uctívání probíhá v nitru, to co probíhá, to je u jiných lidí.
Ábhijuktánám jógakšémam.To je více náročné pro představu. Je to velice jemněhmotné uvažování. Jsou to dvě základní slova, jóg a kšém. Slovo jóg znamená to, co propojuje, spojuje. Plyn, kola, motor, převodovka, to když se sloučí dohromady, to je ten jóg.
Kšém je to, co je odděluje. Z ájurvédy známe slova vátakšéj, pittakšéj, raktakšéj. Kšéj znamená úbytek, kdy se spoj rozpadá. Ta mezera mezi dvěma slovy spojuje i rozděluje. Tak ta mezera, to nic, to co chybí, není. Držet se té mezery. Jógakšémam - jóga to spojuje, ale to co odděluje, co zůstává, co je prázdné, co není. Získání toho nezískaného.
Je nezískání a je slovo získání. Získáme co? Nezískání co znamená? Že jsme získali nic a mezeru. To jsme získali. A jóga kšém ještě znamená získání toho nezískaného a udržet to držení toho zisku, neustále mít držení, mít ho v sobě.
Luky: Tady ty verše 9. kapitoly nejsou přeloženy jako význam slov ze sanskrtu, ale jsou velmi emotivní.
Govindží: To jsou lidi, kteří mají rádi omáčky ahankáru. Přídavná jména, pro takové lidi není Bhagavadgíta-
Janda: Když člověk přemýšlí o Bohu, získá nezískatelné.
Govindží: K tomu dochází automaticky. Všechno je jedna a ta samá věc. Takové žijící bytosti, už to nejsou ti, co vydělávají, šetří a jedou na dovolenou do Chorvatska a do Itálie. To jsou lidi, kteří žijí, vydělávají a nikam nejedou. Zůstávají doma celý rok. Jestli je sobota a neděle nečekají na nějaké volno. Pořád jsou na jednom místě. Nehejbnou se nikam.
Ten druhý když našetří, hned jde do hospody. Máme trošku peněz, pojedeme na výlet. Máme trošku peněz, tak koupíme auto. Kolik stojí auto? Trochu peněz a jdeme do Ikea, dnes je neděle, půjdeme na pizzu. Trochu peněz a jdou utrácet. Tito lidé nejsou vhodní kandidáti pro pochopení Bhagavadgíty.
Tak v takových lidech, o kterých se tu mluví ve verši (vahám -tok, rakt vahá - tok krve, džal vahá- tok vody, tok života) jsem já tokem jejich života. Vahám aham, JÁ. Kdo? Brahma, Bůh. Bůh sám je jejich životem.
Otázka: Cítím se JÁ ...
Govindží: Ne, cítit může ten, kdo je.
cítit ten, kdo JE. Ahankár cítí. Tam žádné cítění není.
Tuto větu říká Bůh, JÁ žiju, JÁ jsem tokem těchto lidí. Oni nejsou, oni jsou bez ahankáru. Cokoli vyslovíš, to je tvůj ahankár, co vidíš, co rukama děláš, to jsi ty jako člověk. To jsi ty, tvoje vztahy, znání, hromadění a proslulost. Jedině lze ticho. Jako Nandi si hraje na ticho a myslí, že všechno chápe.
Jukta je, co obsahuje a mukta je, co už neobsahuje. Osvobození. Čemu se říká osvobození? Získání toho nezískaného. Co obsahuje osvobození? Žádný vztah, mezera. To je osvobození. Obsahuje neobsah. Je to jako Jágr a jeho manželka. Manželka si stěžuje: Ty mi nic neříkáš. Ty jsi pořád ticho. A Jágr: Já nemám, co říct. Ty mě ignoruješ, ty jsi tak laxní. Tebe to nezajímá. Manželka je jukta a Jágr je mukta.
Janda: Uděláme dětem divadlo jukta a mukta. Ty to budou chápat.
Govindží: Tebe nezajímám? Včera jsem si koupila krásnou růžovou rtěnku a ty to vůbec nevnímáš? To je jukta.
Je spousta pojmů ale velice subtilních, se kterými se v běžném životě nesetkáváme, ani poslouchání a slyšení, vypadá a zní stejně. Koukání a dívání zní stejně.
To jsou labutě, sankhjisti, kdo nic nepoznávají. Vidí stejně. Labuť vidí ve vodě, kde je mléko přimíchané, to mléko samostatně. Labuť vidí
v té vodě mléko a to vypije a vodu nechá.
Govindží: Umí to udělat pes?
Janda: Labuť to pije a rovnou destiluje, ona umí pracovat s mezerou.
Je to v Sankhja vysvětleno.
अनन्या ananjáś (jiné, není zaměřen na jiné). श्चिन्तयन्तो śčintajantó (směřování myšlenek k, meditace o);
अनन्या ananjá (není zaměřen na jiného); श्चिन्तयन्तो śčintajantó (směřování myšlenek k, meditace o); मां máṁ (já); ये jé (který, kdo); जनाः džanáḣ (muži, lidi); पर्युपासते parjupásaté (užívají uctívání, ctít); तेषां téṣáṁ (jich, jim); नित्या nitjá (neustále, věčně); अभियुक्तानां ábhijuktánáṁ (neustále spojení s obsahem, těch stálých, těch, kteří jsou spojeni s jógou); nitjábhijuktánáṁ (těch, kteří jsou věčně stálí); योगक्षेमं jógakšémaṁ (držet to, co je nedržené a chránit držení nedrženého, k nabývání a držení, k nabývání a ochraně majetku); वहाम vahám (vedu, nesu, přináším); अहम् aham (Já).
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>