Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Poté, co si užívali na rozsáhlých nebeských planetách, se po dokončení svých ctností (Punja) vracejí do tohoto smrtelného světa. Takto hledají ti, kdo touží po světských požitcích, útočiště u motivovaných činů předepsaných ve třech Vedách, a tak opakovaně odcházejí a přicházejí. ||9-21||

---

---

Kostič: Širými potěšivše se nebesy s vyčerpáním zásluh na svět přicházejí. Takto ti osvojivší si trojvédství s tužbami přerození opět dojdou.

---

Komentář Govind: Verš navazuje na předchozí verš, kde byla vysvětlena čtyři slova. Svarga (nebe) a narag (peklo), páp (zločin) a púnja (dobročin). Kdo si pamatuje - fajn a kdo si to nepamatuje, taky fajn.
Té (oni). Kdo oni? Kdo koná dobročin, dobré činy a je v nebi. V jakém nebi? Taṁ bhuktvá svargalókaṁ - kdo užívá, prožívá a baští nebe. A kdo baští nebe? Ten, kdo má dobré činy. A jaké je to nebe? Svargalókam višálam. Je to ohromné, velké nebe. To užívají ti, kdo dělají dobré činy.
Kšíné punjé martjalókam višanti. Ale když se dobré činy vyčerpají, vrací se zpátky do Mrtjórlók. Jako ti, kdo umí šetřit peníze, šetří a pak co s tím? Jedou na dovolenou do Itálie a užívají si zmrzlinu na palmovém ručníku na břehu moře. Jak dlouho? Pokud jsou našetřené peníze. Když jsou našetřené peníze na dovolenou vyčerpané, co dál? Vrátí se zpátky domů a zase šetří na další dovolenou. Peníze se vyčerpají za hotel, jídlo, dárky, procházky, výlety, focení, záznamy. Dojdou peníze je konec dovolené a zase zpět. Jestli je tento příklad srozumitelný, tak to je porozumění první části verše. Oni bhuktvá (užívají) velikánský, ohromný, nebeský svět. A když vyčerpají dobré činy, ze kterých se do nebes dostali, tak se vrací zpátky do Mrtjórlók. Úplně stejně jako punja karma, dobré činy - jako peníze. A velká krásná nebesa na pobřeží Itálie. Tak když dojdou dobré činy, tak se vrací do Mrtjórlók.
Évam trajídharmamanuprapanná. Évam (tehdy, tímto, i když); trajídharma (velké znalosti); prapanná (velmi dostačující, přeplněná). Velké znalosti prapanná - velmi dostačující a hodně přeplněné. Člověk sbírá hodně znalostí, hodně znání a z toho znání dělá své konání podle toho, co je lepší, co je horší, co je špatné, co je boží. Koná se podle znání a konání jsou dva druhy, zločin a dobročin a podle toho je nebe nebo peklo. To je princip přírody, že my něco známe a podle toho se chováme, konáme, žijeme a snažíme se co nejlépe žít. Pravidlo žití je bez volby, je jen jedno. Je to jednoválcový motor. Ten válec motoru je naplnit touhy. A jaké mohou být touhy? Touhy jsou vztahy, hromadění a udržení své proslulosti, prestiž. A když se tyto věci udržují, pak je z toho radost. Radost je hlavní motiv života člověka.
Je absolutně nemožné, aby člověk něco vykonal kvůli tomu, aby se mohl trápit. Lidská mysl na to není udělaná. Nikdy nekonáme, aby bylo špatně, zle, to nám není dáno. Nám je dáno, ať vykonáme, ať se chováme a všechno říkáme, projevujeme v mysli, či tělem jen pro získání radosti. Nejsme formátování jinak, pouze tímto způsobem nám je dáno a podle toho žijeme. To je princip přírody. Žijeme pro naplnění své touhy, se záměrem získání radosti. Jestli je to vaření, čůrání, kakání, pracování, nakupování, setkávání, cvičení, všechno je jen pro získání radosti a takto se snažíme posbírat znání a investujeme ho pro získání radosti.
A radost je jako šetření peněz na dovolenou. A když dojdeme na dovolenou, utrácíme peníze a vracíme se domů. A doma zase začneme vydělávat a šetřit na novou dovolenou. Užít si dovolenou, užít si víkend, užít si oslavy a zase jsme zpátky. Vše je vyprázdněno, investováno, člověk se vrací je zpátky. Co se stává? Tomu se říká gatá gatam - chod tam a zpět. Tam a zpět. Neustále se běhá tam a zpět. Země - nebe - peklo. Pořád se točíme mezi těmito třemi. Žijeme na zemi, prožíváme peklo nebo nebe a zase jsme na zemi. A toto je nekonečný koloběh, řetěz, který je věčný, pořád. Gatá gatam. Země nebe peklo. Doma a dovolená a zpět. Gatá gatam. Jaký má pohon gatágatam? Na co jede? Na benzín nebo na naftu? Pohon je kám kámá (vášeň a touhy). Toužíme po vášni. A jaké mohou být naše vášně? Nemůžou být jiné než vztahy, hromadění, prestiž, proslulost. Já vím, já znám a velké ale. Kolem toho se člověk neustále motá v kruhu. Takže gatá gatam kám káma labhanté (získávání) kám káma, vášně a touhy. To je pohon, ze kterého se stává dění, chod.
Slovní překlad verše je tento: Ti, kteří užívají ohromné velké nebe, když dojde jejich dobročin, tak se vrací do světa smrtelníků a podle znání, poznání praktikují dobročin i zločin. Co se vydělalo, to se utrácí a když je utraceno, tak se vrací zpátky. To je koloběh. To je princip, který se tady ve verši 21. vysvětluje. Co je rozsah života? Dévalók - nebe-peklo- zem. Dobročin a zločin a točí se dokola. Tak to je všechno.
Jágr: Patří mezi touhy a záměry jistota? Govindží: Jistota je jiné další slovo. Ano, když máš jistoty, máš radost. Když máš havarijní pojištění, tak nebudeš platit ze své kapsy. Pořád člověk hledá jistotu. To, že tento člověk je dobrý kamarád, není podvodník, je chytrý, není hloupý, podle toho si člověk vybírá, jestli s ním má být. Má jistotu, že se něco dozví, že nebude utrácet, ale že bude získávat. Takže z čeho může mít radost je sambhand, sangraha, vyšší prestiž. To já vím, ale nesouhlasím. Proč nesouhlasím? Protože mám své jiné, odlišné přesvědčení. To vím, ale nesouhlasím. Z čeho je ten nesouhlas? Z vlastního opačného přesvědčení. Ale to vím je co? To jsou vztahy a hromadění. Aby se udržely vztahy, tak je - to vím. Ale abych měl svou proslulost, tak to vím, ale nesouhlasím, protože mám své. Takto člověk pořád žije, konfrontuje, diskutuje bez jakéhokoli přijímání, pokory, šraddhá a šumáku. Když se člověk stane šumák a šraddhá, tak najednou není nic podstatného a z toho koloběhu se vymaní. Když přijde šraddhá a šumák, tak se celý kruh rozpustí. Jinak se stále točí a točí, jako pilový řetěz.
Vymanění je šraddhá a šumák. I když o tom můžeme hodně znát, tak se to nemůže objevit. Je to velice subtilní, to se nedá chytat a kdo to chytne, je najednou v jednom okamžiku moudrý. To je všechno.

ते té (oni); तं taṁ (to, toto); भुक्त्वा bhuktvá (užívat si, užívat si); स्वर्ग svarga (nebe); लोकं lókaṁ (svět); svargalókaṁ (svět nebes); विशालं viśálaṁ (široký, prostorný, rozsáhlý); क्षीणे kšíṇé (vyčerpaný, zničený); पुण्ये puṇjé (ve zásluhách, v dobru, ve ctnosti, v čistotě); मर्त्यलोकं martjalókam (smrtelný svět, svět smrtelníků); विशन्ति viśanti (vstupují); एवं évaṁ (tedy tímto způsobem); त्रयीधर्मम trajídharmam („tří zákon“, zákon tří Véd); अनुप्रपन्ना anuprapannas (vyhovovat, následovat, provádět); गतागतं gatágataṁ (jít a přicházet, co přichází a odchází); कामकामा kámakámá (touha po předmětech touhy); लभन्ते labhanté (získají, dostanou).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>