तस्मान्नार्हा वयं हन्तुं धार्तराष्ट्रान्स्वबान्धवान् । स्वजनं हि कथं हत्वा सुखिनः स्याम माधव ॥१-३७॥

tasmānnārhā vajaṁ hantuṁ dhārtarāṣṭrānsvabāndhavān । svadžanaṁ hi kathaṁ hatvā sukhinaḣ sjāma mādhava ॥1-37॥

Zabíjet příbuzné?

तस्मान् tasmān (abl. sg.) = z toho, tudíž; न na = ne; अर्हा arha (m. nom. pI. from *arh) = oprávněný, zasluhující si, nající nárok; वयं vajaṁ (nom. pl.) = my;  हन्तुं hantuṁ (infinitive *han) = zabít, zničit; धार्तराष्ट्र  dhārtarāṣṭrā (m. acc. pl.) = synové Dhārtarātry; सबान्धवान् svabāndhavān (m. acc. pl.) = vlastní příbuzní;  svabāndhavān (m. acc. sg.) = vlastní lidé; हि hi = jistě, vskutku; कथं kathaṁ (interrog.) = jak?; हत्वा hatvā (gerund *han) = vraždící, zavraždil; सुखिनः sukhinaḣ (m. nom. pl.) = štěstí, ovládnout štěstí; स्याम sjāma (1st pI. optative act. *as) = měli bychom být, mohli bychom být;  माधव mādhava (m. voc. sg.) = potomek (následovník) Madhu, předchůdce Jadavů, Kṛṣṇův druh (rasa), tudíž jméno Kṛṣṇy.