Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
|  |
Bhagavadgíta,-नवमोऽध्यायः | राजविद्याराजगुह्ययोगः, (S.-1, Ch.-9), Verš.-20 |
त्रैविद्या मां सोमपाः पूतपापा यज्ञैरिष्ट्वा स्वर्गतिं प्रार्थयन्ते ।ते पुण्यमासाद्य सुरेन्द्रलोकमश्नन्ति दिव्यान्दिवि देवभोगान् ॥ ९-२०॥ |
traividjá máṁ sómapáḣ pútapápá jagjairiṣṭvá svargatiṁ prárthajanté । té puṇjamásádja suréndralókam-aśnanti divjándivi dévabhógán ॥ 9-20॥ |
Svět Bohů
|
त्रैविद्या traividjá = znalci tří Véd (gján, poznání) ;
मां máṁ = mě, moje ;
सोमपाः sómapáḣ = pijáci sómy ;
पूत púta = očištěný, očištěný ;
पापा pápá = zla, hříchy (piltapapas, jehož zla jsou očištěna) ;
यज्ञ jagja = obětní oheň (spálení vztahů, hromadění, záruk, ahamkáru), agnihotra ;
एैरिष्ट्वा iriṣṭvá = uctívání, obětování ;
स्वर्गतिं svargatim = nebeský cíl, cíl nebes (tam, kde je Nevadí) ;
प्रार्थयन्ते prárthajanté = žádost, modlení, toužení ;
ते té = oni ;
पुण्य puṇja = čistý, záslužný, svatý ;
आसाद्य ásádja = dosažení, směřování, přiblížení se, setkání ;
सुरेन्द्र suréndra = pán bohů, Indra (náčelník) bohů ;
लोकम् lókam = svět (surendra-loka, svět Indry) ;
श्नन्ति aśnanti = jedí, pochutnávají si ;
दिव्यान divján = božský, nebeský ;
दिवि divi = na nebi, v nebi ;
देवभोगान् dévabhógán = božské radosti, božské požitky ;
|
Luki: Znalci tří Véd, ti, kdo pijí nápoj sóma, jsou osvobozeni od všech hříchů, uctívají Mě nepřímo skrze obětní ohně a modlí se za dosažení nebes. Oni díky svým dobrodinstvím dosáhnou božského světa Indry a užívají si ohromná boží jídla v nebi (ve Swarga, tam, kde nic nevadí). ||20||
Kostič: Znalci tří véd, ctností pijáci sómy přinesše oběti, nebe žádají. Oni dosáhnuvší čistý svět bohů, na nebi těší se z božských požitků.
Komentář Govind: Gján jsem JÁ. Bůh sám je gján. Úča říká „proboha“. Koho oslovuje? Gján. Gján nepřichází, je tam agján. Tak volá Boha, pojď Bože. Takže trividjá je gján, gján je to světlo, které se rozsvítí a pak můžeme vnímat ve světle. Když jdeme do sklepa a nesvítí se tam, tak padáme, boucháme, zakopneme. Nic nevidíme, až když se zapne vypínač, je vidět. Všechno je jasné, to vidění a konání se mění, jakmile je ve sklepě světlo. Přesně ví člověk, kde, co jak je. Když to světlo není, tak nic nevidí, nic nenajde a bůhví, kam šlápne, holé trápení, nejistota. To je gján a agján.
To znání jsem já, to bylo řečeno v předchozím verši. Sómapáh - páh znamená pití. Co je to pití? Když máte čajíček, co děláš s čajem? Piješ ho. Tak když čaj vyleze z hrnečku do pusy, tak co se děje? Dojde do tvé krve a krev odnese čaj do celého těla a každá buňka má čaj, smysly mají čaj, prosákne se to po celém těle. I mysl má čaj, nejen jazyk a pusa. Tělo a mysl má čaj.
To se stalo čím?
Janda: Pitím.
Govindží: Tak když se gján vypije, dostane ho tělo, mysl, motorické a senzorické vnímání, fyziologie, psychologie, anatomie. Všude vleze, když člověk polkne. A to je velký nedostatek dnešní doby, tady je rozdíl mezi studiem a studiem. Studiem, které se posbírá a studium, které se polyká. Polykané studium změní úplně všechno a sbírané studium je k ničemu, pro žádné působení. Tak nahrávky, videa, poznámky, přednášky, pokud se nepolknou, nic se nemůže dít. To je všechno na velké H.
Tak pokud gján člověk nepolkne gján jako čaj, tak nikam nedojde. Pán je pití a slovo sóm je nektar, to je ten gján, to je to znání. JÁ, to je Bůh. Když člověk polyká Boha, je po celém těle, v mysli, duši, úplně všude kompletně. Jako když sestřička dává pacientům infuze, léky, injekce, tak ten medikament, to léčivo se dostane úplně všude, je v celém těle. To je páh. Znání, učení když se vypije, tak se všechno mění. Mínění se mění, přesvědčení se mění, znání které je podklad pro jádro se mění, řídící jednotka našeho uvažování a chování, všechno se mění, když se polkne, když je to pán, když je to vypité.
A teď nelibo. Nechci pít, nesnáším čaj, možná si někdy dám, bůhví kdy se to bude hodit, posbírám si to. Ségra přinese pilulku a pacient ji vyhodí do koše. Co z toho bude? Bude nějaká změna? Bude nějaké světlo? Bude to na něco? Bude to na hovno. Sómapáh - pijáci sóma. Mě, Védy, znání. Kdo Mě vypije, púta pápá, detoxikuje, vyčistí se. Když se vezmou antibiotika, tak všechny viry jsou likvidované a tělo je čisté. To je púta.
Pápa hřích a púnja dobrý čin. Co to je hřích a dobrý čin? Podrbání hřbetu kočky to není dobrý čin, ani zločin, ani hřích. To nemá nic společného s hříchem a dobrým činem. Ujasnit si slova, co znamená hřích a dobrý čin. Tak to musíme opakovat, protože si nic nepamatujeme.
Konání jsou dva druhy. Hříšné konání a konání dobrých činů. A jak se určí, jaké je to konání? Jestli je to hříšné konání nebo konání dobrých činů. To se poznává a měří podle karma fala, podle plodů konání. A jaké jsou plody? Jsou zase dva druhy. Plody, které prospívají záměru anebo plody, které neprospívají záměru. To co prospívá záměru, punja konání, naplňuje záměr, přináší radost, spokojenost, klid, úspěch, blaho.
A konání, které přináší lítost, smutek, bolest, trápení, to neprospívá záměru. Konání, které přináší lítost, trápení, bolest, neúspěch, chyby, vadí - to je páp konání, hříšné konání. Bakterie, bacily, mikroby v těle jsou proto a jejich existence je trápení. Když se při odběru nudle z nosu zjistí koronavirus, tak viry udělají 14denní dovolenou v pokoji. Pak je samé trápení, to je páp konání. To přináší bolest a neklid. Konání je to páp, to je hřích. Kdo to udělal? Nečistoty, viry to udělaly. A likvidovat virus je pút - čištění, detoxikace, eliminování, odstranění. Čeho? Páp, hříchu. Hřích je odstraněn, odstraňuje se polykáním. Bakterie se odstraní polykáním antibiotik. Tak polykáním Mě, gjánu, světla se eliminují veškeré hříšné zdroje. Detoxikace páp a páp mizí, už není. Jako nevidění ve sklepě mizí, jakmile se rozsvítí světlo. Když se rozsvítí světlo, tak nevidění zmizí a je tam všechno jasné. Rozsvícením se stalo to, že tma zmizla. Spolkla světýlko. I když polykáme znání, tak naše strachy, obavy, veškeré látky, které člověka trápí mizí.
Traividjá máṁ sómapáḣ. Kdo polyká Moje, znalost gján, jemu pút likviduje veškeré trápení, veškeré hříchy. To je jasné?
Pútapápá jagjairiṣṭvá svargatiṁ prárthajanté. Hřích likviduje praxe, sádhana, jagja nebo agnihótra. Agnihótra není zapálení dřeva, zapálení ohně. Jagja toto není. To není táborák, kde se opékají buřty. Obřad, jagja, agnihótra je takový oheň, kde jde o idam na mamá. Agnihótra znamená idam na mamá. इदं न मम (Idam na mama) Idam - to, na - není, mama - Můj-Mě. Tělem nejsem, penězi nejsem, domem nejsem, tak sambhand, sangraha, to všechno jde do ohně, záruky, proslulost s tím nic společného nemám. Žádné majetky, žádné vztahy, žádný ahankár, tím nejsem. Všechno je a všechno házím do ohně. To, když se hází do ohně, tomu se říká agnihótra. Agnihótra nejsou bylinky, ghí. To není agnihótra. Agnihótra jadžna je idam na mama- sváhá. To je spáleno. Spálení vztahů, spálení hromadění, spálení záruk, spálení ahankáru. To vše házím do ohně. Tento rituál, tato praxe se nazývá jadžna, tomu se říká agnihótra, tak nebrat to jako ohnivý rituál. Ohnivé rituály dělají i vesničani, když grilují. To je také rituál, ale to jadžna není. Jadžna je, když se do ohně hodí vztahy, tím nejsem. Vztahy nejsou moje, hromadění není moje, ahankár není můj. To všechno do ohně. Co pak může zůstat, když nemám vztahy, majetek nemám, ahankár, proslulost, nemám záruky? Co pak zůstane? Čisté Átmá.
To je jadžna. Takto někdo, když praktikuje, tak první praxe je polykání gjánu – znání.
První polykání, první věc. A druhá věc - s tím se detoxikují všechny hříchy. Hřích je co? Co přináší obavy, strachy, trápení. To všechno je pryč. Provádí a praktikuje se likvidace mysli.
Likvidováním vztahů, posbírané předměty, peníze, domy, kočky myši, hadi, nic s tím nemám společného. Nemám nic společného se vztahy, s hromaděním, s proslulostí.
To když někdo praktikuje, svargatim prárthajanté. Svarga je další pojem, je to nebe a peklo. Co je to nebe a co je peklo? To nejsou prostory. Říká se, že peklo je v zemi a nebe je nahoře. Tak to rozhodně není myšleno. Svarga je tam, kde je nevadí. Kde nic nemůže vadit.
Je špína, jsou hovna, je nečisto, je málo peněz, je hodně práce. Ale nic nevadí, to je nebe. Tak když procházíte parčík s krásnými kytičkami, tam nic nevadí. To je nebe. Kde nic nevadí, je nebe. Kde může být nevadí? Tehdy, když jsou vyhozeny vztahy, hromadění majetku, předmětů, věcí, proslulost. Ty když jsou tak vadí, ale to jsme spálili. Praxí agnihótry jsme to likvidovali a zůstává cesta svarga, kde nic nevadí.
Když nic nevadí, tak co se stává? Krásný spánek, ani člověk neví, kde je deka, polštář, postel a tvrdě spí. Ani tělo nevadí, ani bolest, rány nevadí. Nic necítíme, nic není. Když nic necítíme tak je co? Hluboký spánek, po kterém touží každý člověk. Spát krásně nepřerušeně, proč je to krásné? Protože je to svarga, nebeský. Když nám vadí pejsek, manžel, děti, prachy, soused, tak jsme v pekle. Pekelný život je to, kde je vadí. Jsou výhrady. A Govindží zpívá: Neměj výhrady včelko, vylez z toho pekla ven. Přestaň s pekelným chováním vadí - vyčítám, neměj výhrady. To je peklo. To je pekelný život, to je zaručené trápení, zaručený neklid. Tak toto je peklo.
A nebe, nebesa, to není po smrti. Že člověk po smrti jde do pekla nebo do nebe? Obojí je za života. Někdo žije pekelný život, kde pořád něco vadí. Děti nedělají úkol - vadí. Mám málo peněz - vadí. Mám málo času - vadí. Někdo sahá na můj majetek - vadí. Někdo sáhne na moje vztahy - vadí. Někdo mi říká, že jsem blbej - vadí. Někdo řekne, že jsem ošklivej - vadí. Sambandh vadí, sangraha vadí a proslulost vadí a s tou vadnou myslí žít, to je pekelný život. Není spánek, vysoký cholesterol, krevní tlak, zácpy, svědění, suchost. To všechno se objevuje, a to je trápení. Proč? Protože žijeme život v pekle, tam fouká pouze vadí. A kde toto není, kde je nevadí - nic nevadí. Mám peníze - nevadí, nemám peníze - nevadí. Někdo mě miluje - nevadí, nemiluje - nevadí. Mám někoho - nevadí, nemám nikoho - nevadí. Kde nevadí je, tam je klid, to svarga, to je nebe.
Práthajanté, ti co touží po nebi. To je modlitba, to je žádost, to je cíl, to je přání.
Tu mího mátá, pitá tu mího, to je práthajanté. To je žádost, to je cíl. V hlavě je pouze žádost o nevadí.
Ať mi nic nevadí.
Ať je, co je. Ať jsem velký šumák. Takže svarg gati prárthajanté té puṇjamásádja. To už je druhá část verše. Slovíčko té (oni). Kdo jsou oni? Ti kdo polykají, detoxikují, vyhazují, likvidují hříchy. Ti, kdo obětují a neustále konají jagja, agnihótri idam na mama, to nejsem já. A mají jeden jediný cíl, svarga - nebe. Kde nic nevadí. Tvrdý hluboký spánek. Nic nevadí, žádné sny, žádné tělo, není tam nic. Žádná proslulost, vztahy. Manželé spí v posteli jako zauzlovaná lana a když padnou do hlubokého spánku, tak jeden padá na jednu a druhý na druhou stranu z postele, to je hluboký spánek. Manželka spadla doleva a manžel doprava, nevadí. Už není žádný manžel, manželka. Nevadí. Takže, kde je nevadí, po tom se touží.
Ti, kteří punjam asádja (dosažení zásluh). Dobročin je punja a hříšný čin je páp. Tedy ti, kdo likvidují páp, projdou cestou polykáním gjánu a takovým rituálem, konáním přesvědčení, že to nejsem já - idam na mama s neustálou touhou po nevadí. Takové konání je dobročin, který přináší nevadí. Punjam ásádja, to se usadí, to se přijme. Punjam se usadí, dobročin se usadí. Usazení dobrých činů znamená nevadí, znamená nebe.
Co se pak stává? To je celá další část verše. Suréndra lókam - Dévalók to jsme v psychospiritualitě říkali o lókách - Mrtjórlók, Dévalók a Brahmalók. Dévalék je svět sil, svět Bohů, kde vládne král Indra, král Dévalóku. V Dévalóku vládne Indra. Proto se říká Suréndra - jeho svět - Indrův svět. Dévalókový svět.
Ašnanti (jedí, pochutnávají si). Ašnanti - co znamená jedení? Kousání, prožívání jídla, patlá se do vlasů? Ne, jídlo se užívá a prožívá, prociťuje. Pak to šranti, užívá a prožívá.
Divjándivi dévabhógán. To jsou všechno ohromné pochvaly, superlativa. Divján (ohromný); divi, Dévabhógánam (boží jídlo). Užívá ohromná boží jídla. To užívá. To není chleba s jahodovou marmeládou a máslem. Dévabhógánam jsou boží jídla. To užívá. Kdy? Když proběhne, praktikuje to předchozí a žije ve světě nevadí. Nic nevadí. Je nemocný - nevadí, umírám - nevadí. Rodím se - nevadí, ztrácím - nevadí, získává se - nevadí. A nevadí je jinak řečeno, šumák a bubli bubli fuk.
Takto pitvání verše je všechno.
त्रैविद्या traividjá (znalci tří Véd); मां máṁ (já); सोमपाः sómapáḣ (pijáci sóma); पूत púta (očištěný, očištěný); पापा pápá (zla, hříchy) ; यज्ञ jagja (s oběťmi, oběťmi); एैरिष्ट्वा iriṣṭvá (uctívání, obětování); स्वर्गतिं svargatim (nebeský cíl, cíl nebes, cesta nebes); प्रार्थयन्ते prárthajanté (hledají, žádají, touží); ते té (oni); पुण्य puṇja (čistý, záslužný, svatý); आसाद्य ásádja (dosažení, směřování, přiblížení se, setkání); सुरेन्द्र suréndra (pán bohů, Indra (náčelník) bohů); लोकम lókam (svět); suréndra-lóka (svět Indry); श्नन्ति aśnanti (jedí, pochutnávají si); दिव्यान divján (božský, nebeský); दिवि divi (na nebi, v nebi); देवभोगान् dévabhógán (božské radosti, božské požitky); त्रैविद्या traividjá (znalci tří Véd); मां máṁ (já);
सोमपाः sómapáḣ (pijáci sómy); पूत púta (očištěný); पापा pápá (zla, hříchy); दिव्यान divján (božský, nebeský); दिवि divi (na nebi, v nebi); देवभोगान् dévabhógán (božské radosti, božské požitky).
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>