Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Madhusúdano! Dokonce i kdyby mě zabili, nechtěl bych je zavraždit. Nechtěl bych je zavraždit ani v zájmu všech tří světů, tak proč pro tuto obyčejnou zem? ||1-35||

---

---

Kostič:
nechci zabíjet, byť bych měl sám být zabit, Madhusúdano, ani pro vládu v třech světech, tím méně na zemi pouze.

---

Komentář Govind:
Vítejte na satsangu Bhagavadgíty. K veršům, které jste měli prostudovat, přišly dotazy. Tak si projdeme verše 35, 41 a 42. Je povinností nejasnosti vyjasnit. Ptá se ten, kdo přečetl a nerozumí. Někdo to přečetl a zamyslel se nad tím. Tak spolu projdeme verš 35 z prvního zpěvu.
Ó Madhusúdano! Dokonce i kdyby mě zabili, nechtěl bych je zavraždit. Nechtěl bych je zavraždit ani v zájmu všech tří světů, tak proč pro tuto obyčejnou zem?
Ardžuna odůvodňuje své pocity, které vyplývají z jeho úkolu jít bojovat. Je pro něj hrozné vidět, s kým bude bojovat. Vnitřně to odmítá a říká, že nemá žádné nutkání, že to nebude dělat, i když přijde Bůh, že to dělat nebude. Že nebude válčit, i když přijde triloka. Právě minulý týden jsme měli v rámci satsangu Mundako upanišad pojem trikál. Znamená tři časy, a zahrnuje veškeré podoby času minulého, přítomného i budoucího.
Tady je řečeno: “I když se stanu králem tří prostor, trí lókašja.” V češtině tři prostory chápete určitě jako peklo, země a nebe. Nevím, co je peklo, co je země a co je nebe. Ale určitě myslím, že tato tři slova znáte, a to jsou ty tři světy, kde je peklo, země a nebe. Takto i v sanskrtu tenkrát v čase dvaparjugy mluvili, že jsou tři světy. A Ardžuna se vyslovil jednoznačně, že válku nechce, i kdyby se stal králem všech tří světů.
Ve verši jsou sanskrtská slova „hantum a ghnato. Dhátu hanan se používá i v ájurvédě, hanan, hán. Jako vašodhan krijá v léčbě je odstranění příčiny hanan. Většina z vás prošla studiem padesáti mahákašaj a tam se objevuje ahnan příčiny a ghna, někde v dravjagunách jste se učili váta ghna nebo pitta hanan, aj. Hanan znamená odstranit, ukrást. A podobné slovo hanán je na některých bylinkách. (Trifla tridoša ghna). To je to samé slovo. Nemám chuť zabíjet likvidovat, odstranit nikoho, i když se stanu králem tří světů. To nemám zapotřebí. To je ukázka nechuti. O Madhusúdano, to je styl dvaapurjugy, jak se hovořilo před dvěma a půl tisíci lety. Vzpomínám si na jedno slovo digniti. Jak se to řekne v češtině? Důstojnost. Každý člověk je identifikován se svým jménem, třeba Petr Cieluch. Tomu samému říkala maminka Petr, takže jeho kamarádi ho znají jako Petra. V práci, tam se mu říkalo pan inženýr Cieluch. To jsou důstojnosti. Začala to maminka, pak ve škole dostal další hodnocení - přezdívky, pak po absolvování vysoké školy přibylo slovo inženýr. To už se poznalo, že má certifikát z vysoké školy. Pak přišel na AUP Kuti, viděl ho Govind, toho Petra Cielucha s cieluchatými vlasy. Ale on neviděl ty cieluchaté vlasy, viděl jeho srdce a mysl, pohled plný něžnosti, a tak mu Govind začal říkal Prém. A nejen taková louže, ale rovnou moře něhy. Tak mu říká v sanskrtu Prém Ságar. Moře něžnosti, to je jeho identita. Maminka ho, už jako miminko, hodnotila Petrem. Podobně Govind ho hodnotil Prém Ságarem. To je jeho důstojnost. Toto budoval, tím ukázal svou identitu. Takže dostal oslovení a známe ho dnes jako Prém Ságara. Podobně Luky má svou identitu jako Lakšman dží maharádž. Jeho jméno jsem vyslovil dost pozdě, ale věděl jsem o něm, když ukázal svůj první úkol. Byl to plakát metr vysoký a ve třídě vyprávěl Sámkhju od Puruš a prakrti, ahamkár, tanmátra, mahábhúty a doši a tělo, nakreslil veliký nádherný papír a na konec prezentace domácího úkolu místo abych měl otázku, tak měl otázku Luky, tedy spíše prosbu: “Chtěl bych znát Sámkhju. Toto byl jen jeden verš. Chtěl bych víc. Chtěl bych detailně studovat Sámkhju.” Viděl u Govindy mraky knih, jako v antikvariátu. Samé staré knihy. Govind řekl: “Asi tady bude, co hledáš.” Tak Luky dostal Sámkhju. Tak Govind pomyslel, co je to za člověka, co má uvnitř. Je to člověk, který je jako hrot šípu. Chce znát vše do detailu a mít jasný cíl. Cíli se říká Lakš. To je to, co je přilepené na cíl, tomu se říká Lakšman. Tomu se říká man mysl, která je plně zaujatá cílem. V hlavě není nic jiného než cíl a takovému člověku se říká Lakšman. Tak jsem říkal, že Luky je Lakšman. Takto vznikla důstojnost, osobnost, hodnost. Hodnotí se tím. Takto Govind tyto lidi hodnotil. Podobně Ardžuna hodnotil Kršnu, svého celoživotního přítele. Neříkal mu Kršna, tak mu říkala maminka. Ardžuna mu říkal Madhusúdana. Madhu má několik významů, jeden je med. Druhý je sladké. Současně madhu bylo jméno jednoho ohromného démona. A toho likvidátor Súdan zlikvidoval. To je tedy Madhusúdana. Sítaram baba a naše kmeny používaly slovo madhu súdan. Madhu znamená rágy, smysly, jejich sladké dojmy, sladký a sudana znamená likvidátor. Např.: to je hezké, to chci, to je nádherné, výborné. Co chci, je všechno sladké. Likvidovat rágy, protože rágy motivují, tahají. Tím se odpojí lokomotiva od vlaku. Lokomotiva je rág, likvidátor liba.
Kršna říká: „Ó Madhusúdano, i kdyby mě zabili, nechci nikoho zabít. I když mě protější armáda zabije, nemám touhu zabíjet, nechtěl bych zavraždit nikoho. I kdybych se měl stát králem všech tří lók, nebe, pekla, ráje. Takovou válku si nepřeji.” To je jeho vyjádření. Nechce tu válku. Je na bojišti, je voják, přišel tam a má takováto slovíčka. Je zcela jímán moh, namočený v moh.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>