Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

A tyto dvě cesty, Ó Pártho, jogín dobře zná a nikdy není zmaten. Proto buď Ardžuno v každém čase jógou spřažen! ||8-27|| 

---

---

Kostič: Jógin, jenž tyto cesty zná, ten se nemate, Párthovče. Proto ty v každé době buď ukázněn jógou, Ardžuno.

---

Komentář Govind:
Verše 22-26 byly velice syté. Byly vysvětleny dostačující informace pro porozumění člověka tohoto života a tohoto světa. Otázka jenom je, kdo kolik pochopil, ale to není předmětem satsangu. Pokračování dalších veršů je závěrečné vysvětlení, to je automaticky je propojeno s předchozími verši.
Naité - ité znamená to, co už bylo vysvětleno. Avritti, anavritti - tam a zpátky. Jsou dvě možnosti dělat opakovaně chybu, nebo se ze zkušenosti poučit a už chybu nedělat. Tak je dvojí možnost, srtí (cesty, možnosti) padat kolem dokola do stejných problémů anebo se poučit a navěky se z toho dostat ven.
Ó Ardžuno, džánanjógí, ten který praktikuje vědomosti, poznání, gján, znání. Na muhjati se dá různě chápat. Muhjati znamená tvář, iti znamená „na to“.
Když někdo něco zajímavého říká a ostatní otočí tvář k němu, je tam zvědavost. Člověk hned, co jsi to říkal? - to je muhjati - otáčení tváře k zajímavému, být zvědavý. Přeloženo je muhjati jako zmatek, ale to není zmatek, je to zvědavost. Lidé často říkají, mě to zajímá, to je zajímavé.
Jógín věnující se poznání se nezajímá o cokoli. Jestli je to cesta taková nebo maková, je mu jedno. Ale normální člověk za stejných okolností takový není. Je pořád vzhůru a hlídá neustále co kdo říkal, co kdo dělal a chce o tom vědět. Včera jsem zažil vesnický pochod ke studánce. Já jako starý člověk jsem šel pomalu, tak mě předbíhali s pejsky, dětmi, kočárky a tak jsem měl dost příležitostí si poslechnout jejich vzájemné povídání, které bylo plné muhjati. Někdo říkal o své zkušenosti a druhý se ptal a ještě vyptával. Tak takto celá vesnice vedle mě prošla a slyšel jsem jejich povídání. Absolutně celá vesnice. Samé kecy, zajímali se jen, co říká druhý. A jógín věnující se „za to“, ten úplně v tichosti procházel. Možná to bylo v tichosti navenek a uvnitř v hlavě to šrotovalo stejně jako u těch mluvících.
Praktikanta jógy nic nezajímá. Není zvědavý na to, že já jsem tudy běhala, tady byla jedna polička, jedna spadla. Kdo je gján jógy, toho to nezajímá. Ano, všechno je dobře, fajn, ať je, co je, co je mi do toho. Tasmát sarvéšu, káléšu - ve všech časech, ve všech, situacích, ve všech případech. Jógajuktó bhavárdžuna.
Ó Ardžuno, být jógajuktó - to znamená být spojený jen s nitrem. Ať je, co je, máš-fajn, nemáš- fajn. Nic nerozruší, ať je, co je, OK fajn. Jéé, to je připálené, je to je liška nebo pejsek? Jak začínají mluvit, jógín je fuč. Jógín je ve všech situacích, při všech změnách pořád stejný, jóga-juktó. A jak se toto dělá? Tomu se potom říká ovládání mysli, poznání mysli.
Je práce s myslí a práce na mysli. Chápu gigantický rozdíl práce s myslí a  na mysli. Práce na mysli znamená, já mysl nejsem. Práce s myslí, znamená - já jsem mysl. Když je práce na mysli, tak člověk může mysl ovládat. A práce s myslí, znamená točení mysli. A když dochází k práci na mysli, když se to naučí, může se praktikovat. Praktikovat můžeme jen to, co známe. Co neznáme, to nemůžeme praktikovat. První krok k praxi je znání. To záleží na tom, čemu dáme přednost, co chceme znát, co chceme praktikovat.


न na (ne); एते été (tyto dvě, tyto); सृती sṛtí (cesty); पार्थ pártha (syn Pártha, Ardžuna); जान džánan (znát); योगी jógí (jógín); मुह्यति muhjati (ZVĚDAVOST, ZAJÍMAVOST, zmatek); कश्चन kaśčana (cokoliv, jakkoliv); तस्माय tasmát (proto); सर्वेषु sarvéṣu (vždy, vše, každý); कालेषु káléṣu (čase); योगयुक्तो jóga-juktó (spřažen jógou); भाव bhava (buď!); अर्जुन ardžuna (Ardžuna).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>