Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Toho nejvyššího Puruš lze dosáhnout jedině oddaností, Ó Pártho. Tam setrvávají všechny bytosti, Tím je vše prostoupeno. ||8-22|| 

---

---

Kostič: Nejvyššího Puruše však lze dojít vírou, jinak ne. V něm dlí bytosti veškeré, Vše je jim, Pártho, prodchnuto.

---

Komentář Govind:
Tento verš zdůrazňuje bhakti (oddanost). Víra je jedinou cestou ke sblížení, splynutí s Bohem. Ve verši se to takto říká. Purušah sa parah prtha bhaktjá - Puruš se může získat bhakti. Ale je to řečeno dvakrát. Toto je princip dennodenního života. Nic se nezískává celoživotní praxí, kde víra a důvěra není. Kde není důvěra k ničemu a k nikomu, takový život se neposouvá. Posun života je pouze s důvěrou. Kde člověk nedůvěřuje, tam se nic neposouvá. Tam nic není. Kde důvěra skončila, tam život skončil. Pokračování, ta síla času a prostoru zahynula, zmizela. Bez důvěry se nemůže posouvat nic. A kde je důvěra, tam je lábh a to znamená dostávání, zisk a s tím pak člověk získává úplně všechno, ať už se vydá na jakoukoli cestu. To je první část verše.
Ve druhé části verše je jasjántaḣstháni bhútáni jéna sarvamidaṁ tatam.
Všechno, co je předmětem smyslů, vnímání - to znamená všechno je součástí Boha nebo je umístěné do něj, do Boha. Nic mimo něj není. Mimo něj je jen považování, že já jsem zvlášť, že jsem něco, moje je něco. Považování, že je něco jiného vzniká něco druhého. To vznikání druhého a vznikání sebe, to je to jiné. Čím je toto? Tak samozřejmě nemůže být jinak, když víra tam je jiná. Víra je tam, že já jsem něco jiného než ostatní. A ostatní znamená jiní. Víra když není, tak člověk je ztracený. Tak je loď bez kotvy. Víra neznamená věřit nějakému člověku, nějaké věci, nějakému místu, nějaké nauce. Víra, bhakti znamená nebýt sám sebou. Tatvam asi mahavákjam. Bhakti, důvěra neznamená sám sebe někam strčit. Ne. Důvěra znamená sám sebou nebýt. Když sám není, zmizne, cítí se důvěra. A když sám nemizí, důvěra tam je? Když zhasne svíčka, je tma. A když svíčka svítí, tma zmizí.
Tak kde je bhakti, tam já není. Nemusí se odnášet já. Stačí mít bhakti, nemusí se tlačit na tmu, stačí mít v ruce svíčku. Není potřeba mít žádnou myšlenku ohledně tmy, myšlenka, že mám mít svíčku. Druhý je protipól, takže automaticky ti, kteří důvěřují, i nedůvěřují, všichni jsou v Bohu. Ale k Bohu se dostat znamená nebýt sám sebou, tak se člověk automaticky dostane k Bohu. Když člověk sám sebou není, tak se automaticky stává nesvůj (nejá). A když je nesvůj, tak patří komukoli, kdo o něj má zájem.
Když se člověk sám nějak cítí, tak nemůže patřit nikam. Tak nesedne. Když trojúhelník říká, že je trojúhelník, tak do čtvercového otvoru nesedne. Ale když trojúhelník řekne: Udělejte si co chcete, netrvám na ničem, já to nejsem, tak si sedne (zapadne) úplně všude bez ohledu na to, jaká je formička. A kde se trvá na tom, že já jsem něco, já jsem to, tak nikam nesedne. A je nevítaný a s ničím a nikým si nesedí. Když se člověk přizpůsobuje, to znamená co? Ztratí se jeho jáství.
A bhakti znamená ztráta jáství. Tat tvam asi = ty a ty jenom. Tak je jeden kus, jedno těsto, jedna věc.
V úvodu verše se zdůrazňuje bhakti (oddanost). Víra je jedinou cestou ke sblížení s Param, s nejvyšším, to je dno dna, příčina příčiny, to jádro.
Jádro je, příčina příčiny je a kdo vnímá také je. Kdo vnímá je ahankár, to je ten já. To je ten, který se potom nemůže spojit s tím Param, dostat se k příčině příčiny, protože tam něco je, a když je není, tak se tam automaticky padá. Tak když já není, existuje jenom Ty. A když chce splynout do něčeho něco, tak jeden musí zmiznout.
Snažíme se likvidovat druhého, aby bylo splynutí, aby se ten druhý likvidoval do mě. Ne že já se likviduju.
Marci: Já se likviduju a vstupuju do něj.
Govindží: Já už není, to je jeho věc.
Pořád máme pocit, že já jím cukrovinky, ne že cukrovinka žere mě, tu myšlenku nemůžeme mít. Cukrovinka z mého těla, z mého života dělá smrt. Likviduje ho a odnese do hajzlu. Máme pocit, že jíme jídlo. Že nás jídlo žere, ten pocit nemáme. Já mám auto. Nemyslíme, že auto má mě, protože bhakti není, oddanost není, důvěra není. Co tam je? Já jsem něco. Když v hlavě máme neklid, tak kdo je v hlavě? Někdo, něco, někdy. Tím je hlava. A proč toto všechno je? Protože já drží myšlenky. Když je nedržím, mě se netýkají, bylo by něco v hlavě?
Já musí držet. Protože já je, tak drží myšlenky. Když zmizí držitel, tak všechno spadne, všechno zmizí. Proto se radí nestrčit ahankár, sám sebe někam, ale stačí nebýt s tím, žádné ztotožnění. Problémy rostou, klid je. Problém se objevuje, klid se neobjevuje, klid je. Objev a je. Zamyslet se nad tím, co znamená objev a co znamená je. Objev je ahankár, objev je mysl a „je“ je klid. „Je“ je věčnost. Strom je a větev se objevuje. Plody, kytičky se objevují, strom pořád je. Objevuje se to, co je je. Řešení pořád je, problémy se objevují. Někdo může mít opačný názor, tak je opačný.

पुरुषः puruṣaḣ (Puruš); स sa (on, ten, tak); परः paraḣ (nejvyšší); पार्थ pártha (Pártha, syn Prthi, Ardžuna); भक्त्या bhaktjá (oddanost); लभ्य labhja (dosáhnout, získat); स्त्वन stvan (ale, však); अन्यया ananjajá (pomocí jediné, skrze ne mnohost, výlučně); यस्या jasjá (on, ten, ze kterého); न्तःस्थानि antaḣstháni (setrvávající uvnitř); भूतानि bhútáni (bytosti); येन jéna (skrze, pomocí); सर्वमिदं sarvamidaṁ (vše toto, úplně vše); ततम् tatam (prostupovat, prolínat).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>