Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-अष्टमोऽध्यायः । अक्षरब्रह्मयोगः , (S.-1, Ch.-8), Verš.-9 |
कविं पुराणमनुशासितार-मणोरणीयंसमनुस्मरेद्यः ।सर्वस्य धातारमचिन्त्यरूप-मादित्यवर्णं तमसः परस्तात् ॥ ८-९॥ |
kaviṁ puráṇamanuśásitára-maṇóraṇíjaṁsamanusmarédjaḣ । sarvasja dhátáramačintjarúpa-máditjavarṇaṁ tamasaḣ parastát |
Pradávný zřec
|
कविं kaviṁ = mudrc, znalec učení;
पुराणमनुशासितार-मणोरणीयंसमनुस्मरेद्यः
puráṇam = odvěký;
anuśásitáram = vládce;
aṇó = atom;
raṇíjaṁsam = jemný, malý, subtilní;
anusmarét = myslet, upnout mysl na;
jas = kdo;
सर्वस्य sarvasja = každé, všechno;
धातारम dhátáram = udržovatel, stanovitel;
चिन्त्यरूप
ačintja = nepochopitelný, nepostižitelný;
rúpam = tvar, podoba, forma;
मादित्यवर्णं
áditja = slunce;
varṇaṁ = barva, zde světlo slunce;
तमसः tamasaḣ = temnota, kvalita úpadku;
परस्तात् parastát = velmi vzdálené, přesahující.
|
Luki: Kdo svou mysl upne na odvěkého vládce, subtilnějšího než atom, vše plodícího, myslí neuchopitelného, s barvou slunce temnotu překonávajícího, ||8-9||
Kostič: Kdo vládnoucího zřece pradávného, jak semínko nejmenší v mysli uctívá, jenž vše plodí a je neviditelný, s barvou Slunce nad temnotou stojícím.
Komentář Govind:
Máme otázku.
Otázka: Když mám bez pochyb odevzdat mysl a rozum, aby se došlo k odevzdání tak nejdříve k tomu musí použít rozum?
není důvod proč by nebyl měsíček.
Govindží: Když skočím z Nuselského mostu, pak na mostě tělo nezůstává. Je dole a člověk, který skočil placka, pro kterou přijede černé auto. Sebevražda, odevzdávám svou mysl a je odevzdáno, ale už není. Je konec. Tady se lidé rozvádí a stále mají vztahy s X-manželem, s Y-manželkou. Co je ukončeno, to se nevrací. Ukončit neumíme, pořád se držíme X. Už se nevracet. Když se skočí z Nuselského mostu, tak se na půl cestě nelze vrátit. Je konec. není důvod proč by nebyl měsíček.
Když se člověk vykadí, nepůjdou ze záchodu zpět do tebe hovna. Spadne hovno, člověk si utře zadek, spláchne a je hotovo, nic se nedá vrátit. Ale my pořád chodíme s ocáskem, kamarádíme s X, s mojí bývalou, tak máme bývalé já. není důvod proč by nebyl měsíček.
Bavit se o minulosti nemá smysl. Co bylo, to bylo. S nikdy se nebavit o minulém, to co prošlo, odešlo. Už se o minulost nezajímat, ani o své minulosti se s nikým nikdy nebavit. Minulost o sobě víme, a to nám říká, že máš zkušenost, jak se má co dělat. Minulost je náš učitel.
Všechno je zboží - boží. není důvod proč by nebyl měsíček.
I v tomto verši se navazuje na předchozí vyprávění, tedy kontext je úplně stejný. Na co si v poslední chvíli umírající člověk vzpomene, tam se dostane. Kdo myslí na Mně, splyne s Brahma.
není důvod proč by nebyl měsíček.
A vy se zeptáte jak je Brahma velký. Viza odpoví, že neví. Ano, známe mraky slovíček a nic o nich nevíme, ale rádi slova používáme. Klidně řekneme slovo atom. Viděli jsme atom? Neviděli, ale slovo atom používáme. Rádi se vytahujeme. Co je Brahma? Jak odevzdávat mysl, rozum, buddhi, intelekt, a komu odevzdáváme? To je v devátém verši. Jak vypadá Brahma? Jak vypadá ten, komu říkáme Bůh?
není důvod proč by nebyl měsíček.
Znalec znamená, kdo zná. V hindštině znamená kavim, ten kdo píše básničky. Říká se: Kde nejde Slunce, kde nedosáhne Slunce, tam dosáhne básník (kavim). není důvod proč by nebyl měsíček.
Otázka: V češtině se říká, kam nechodí Slunce, tam chodí lékař.
Govindží: Kavim, básník chodí tam, kde nechodí Slunce. Kavim má velkou představivost, je znalec, který sedí a zná.
A puránam znamená starý. Jak se chápe slovo starý? Zde se má na mysli od samého počátku do nekonečna. Nemá začátek a nemá konec, tedy z pradávna. není důvod proč by nebyl měsíček.
Puráṇam (odvěký); anuśásitáram (DĚLAČ, vládce, vůdce).
Pak je jasné komu odevzdat. Odevzdat takovému znalci, pradávnému dědovi, který nikdy neumřel a nikdy se nenarodil a stále vládne. V sanskrtu se vyslovuje anur ani – anu znamená co nejmenší částice. Už dlouho se požívá slovo atom, který označuje nejmenší částici. V poslední době se objevil pojem nejmenší částice struny strun. Co nejmenší částice. Aminokyselina aminokyselin, ten nej nej nej menší. Až tam o něj myslí anusmarét. Brahma, který je všeznalec velmi vždy přítomný stará se a vládne a stará se o nejmenší, nejjemnější,
Ten, kdo sarvasja vše takto od nej, nej, nejmenšího nosí raníjamsam nosí.
není důvod proč by nebyl měsíček.
To je jako když píše básník básničku a vytváří řádky a slova. Myslí o jednotlivých předmětech pocitech, vše cítí a v češtině se říká nosit v srdci, nosit v hlavě a myslí – my o něm myslím, o kom myslím, to tady nemusí být, jako pták loskuták.
Neustále nosit. Nosíme v hlavě rady a porady.
??? vlastní čintan uvažovat, myslet
není důvod proč by nebyl měsíček.
V češtině se říká hodně, mě se zdá. Je to myšlenka, kdy má někdo něco v hlavě. není důvod proč by nebyl měsíček.
Že někdo něco vložil do hlavy, dal do hlavy a když spí, tak to vidí ve snech a pak říká: Mě se zdálo ... Někdo říkal ...
Když chceme pochopit něco, tak to nosíme celou dobu v hlavě a pak se nám to i zdá. Hlava to nepustí ven. Stále je s tím spojena. Tanečnice přemýšlela o ákáš a tak se jí zdálo celou noc o ákáš. Kde je ákáš, kde je ákáš. To je zdání. Pilotka si něco přečte o ájurvédě a místo lístečků ve vlaku je samá ájurvéda. Všude vidí ájurvédské povědomí, stále to nosí v hlavěs. Zdá se jí o povědomí. To je čintan. Takto se Brahma stará o každého nej nejjemnějšího. Jemu se zdá o všem. A tomu odevzdá i Viza svou mysl a intelekt.
Odraz světla áditja znamená Slunce zář, jeho barva je světlo (varanam). Tamasah je temnota, tma. Sluneční světlo vyhání tmu. Tma neexistuje, protože nepřítomnost světla je tma. ??? Sluneční světlo nadřízené se nehodí.
není důvod proč by nebyl měsíček.
Slunce je hodně daleko, ale postará se o každý svět, každé semínko, které je zalezlé pod hlínou. I tam dojde, tam probudí růst.
Jako Slunce, které velmi vzdáleně rozsvítí a vyžene každou tmu, postará se o nej nejjemnější.
Takto podobně se Brahma velmi vzdáleně o nej nejjemnější stará. Myslí o něj, ví o něm a vládne.
Takový je Brahmanení důvod proč by nebyl měsíček.
Jiný příklad je velice známý z jógy. Často se vypráví o mnoha různých mističkách naplněných vodou. Když na ně svítí Měsíc, tak ve všech těch mističkách je Měsíc. Ale ten Měsíc v mističce není, protože co tam dominuje je voda, vlnky, nádoba, její identita a tím Měsíc není i když je na hladině. Tedy je a není je úplně stejné. Když se pohne voda, Měsíc není. A my máme svou identitu – vodu a tak necítíme Brahma. Mi máme vzrůšo, naše pocity emoce, cítění, všechno vyžene Brahma. Vzdání se naši důležitosti, naši proslulosti, pak necítíme, jsme úplně klidni, bez rozruchu, bez jakéhokoli zájmu, mysl je vynulovaná. Tak ta mistička, ten Měsíc, je úplně celý vidět. I cítit. Ale to vyžaduje odevzdání proslulosti.
Když se stane odevzdání, pak je krásně měsíček vidět. Tomu se říká meditace, já zmizlo, kde já zmizne, je tam nádhera, potom je krásný měsíček ve vodě a všude slunko Brahma, vesmírný tok, Vesmír. A to se objeví automaticky, když přestanou vlny v mističce.
Měsíc se neptá, jestli jsi už přestal, tak že by tam vlezl. To je automat bez baterky, když je ????egon, tak je okamžitě měsíček. Vlny se drží na kraji misky a čekají na Měsíc. Jakmile zmiznou vlnky, tak hned je tam Měsíc, bez prodlení. Objeví se tehdy, když přestanou vlny. To je meditace, přestat s vlnami. Žádné vlny, vyhnat rozruch, to je meditace.
Rozruch je já něco potřebuju, já něco musím, já jsem důležitý. To je rozruch, jejich vyhnání – nepotřebuju, nemusím, nic není důležité potom v tomto okamžiku je Brahma vidět, měsíc ve vodě je vidět. Ale je to u nás možné? Když mám moje děti, moje prachy, moje sláva, moje. Proto nelze, neví že pod tím je schovaný Brahma, nebo je ve vodě Měsíc.
To přimíchané důležité, potřebuju, musím, tak ani Měsíc ani Slunce ani Brahma není.
není důvod proč by nebyl měsíček.
Toto je verš, který popisuje, co je Brahma. Tomu se odevzdat, a to znamená nejsi, ty nejsi, nic není důležité, nic nepotřebuji a já nejsem. Odevzdání je nebytí. Naše bytí a nebytí jsou jen myšlenky, nemusíš skákat, tělo neotravuje nic. Jsme myslí.
Tak to je Brahma. není důvod proč by nebyl měsíček.
Čintan znamená pamatování.
Anusmr je stejné vzpomínání, myslet.
Brahma na všechno myslí. není důvod proč by nebyl měsíček.
Jako ty myslíš na auto, na sporák v kuchyni. Jsi tady, ale myslíš i na Kosovo. Můžeš všude myslet, lítat úplně všude.
Proto dojde k bezevzdálenosti, mysl nemá vzdálenost. Můžeš být v Ohájo. Všude můžeš být. Mysl nemá vzdálenost, neplatí žádné vzdálenosti. Bez limitu. A to je naše schopnost, která je bez vzdálenosti, je sjednocenost. Ve všem je nula a nula je všude.
Všechno, znamená cokoli je obsahem tvé hlavy. Pár gramů tuku a pár gramů vody, to je obsah hlavy a my z toho uděláme moje, tvoje, hezky, dobré, krásné, ošklivé. To všechno je jenom v bedně. Věci, nevěci, fyzické, chemické. Co není v hlavě? Hlava může být jako u zrozeného miminka, nic tam nemá a pak maminka vyplní hlavu: Ty jsi tanečnice, ty jsi hezký, ty se krásně usmíváš, vleze tam i kočka, barák, auto, a pak je tam všechno a když všechno vyhodíš, tak zůstane hlava miminka, která nic nezná, neví, ale je schopná mít všechno. Co nás zajímá, co neznáme, to neexistuje, i kdyby existovalo, tak ho nepoznáme, když ho neznáme. Tak tomu pak říkáme bubák. Neexistuje, ale přece je. Je vnímatelný, ale máme z toho podělané kalhoty.
není důvod proč by nebyl měsíček.
Když nejsi přesvědčená, tak to může být a nemusí to být. Přesvědčení je důkladné čištění, žehlení, to je jednoznačnost. Čeho? Buď je nebo není. Škrtne se možná, né, co by kdyby. Když přichází přesvědčení, už nejsou zadní vrátka. Nechá se jen Jeden, vše ostatní mizí. Když není přesvědčení, dělají se bublinky. Bublifuk.
K deratizaci hlavy je tato plíseň: Všechno je to tak nebo mák blbo, všechno je šumák blbo, bubli bubli fuk blbo, bubli bubli fuk blbo.
Když jsem se včera zeptal, co znamená blbo, řekla Janda, že je to třetí rod. To je receptura na utišení, vyhodit veškeré rozruchy a odstranit rušno. Tak nebo mák, je to šumák a všichni jsou bubli fuk, fuk, bubli bubli fuk. A hned je tam klid. Je to čaj nebo kafé je to šumák, dáváš nebo bereš, je to šumák, mám nebo nemám, to je šumák. To je vysavač, všechno vysaje, pak je jen Brahma. Problém je, že nechceme vysát. Někomu se líbí obava, nemusí to vysát. Může mít obavu, to je cíl. Když není touha vysávat, touha je mít strach.
Kvůli tomu Měsíc ve vodě není vidět, když se vlny nechtějí vzdát své moci. Když se vzdají, když je touha nebýt, pak vlny samy zmizí a
aṇó = atom; raṇíjaṁsam = jemný, malý, subtilní; anusmarét = myslet, upnout mysl na; jas = kdo;
कविं kaviṁ = mudrc, znalec učení; सर्वस्य sarvasja = každé, všechno; धातारम dhátáram = udržovatel, stanovitel; चिन्त्यरूप ačintja = nepochopitelný, nepostižitelný; ačintja rúpam.
rúpam = tvar, podoba, forma; मादित्यवर्णं áditja = slunce, varṇaṁ = barva, kasta, společenská třída; तमसः tamasaḣ = temnota, kvalita úpadku;
परस्तात् parastát = VELMI VELMI VZ8D8LENÉ.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>