Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Bytosti jsou proměnlivé existence, Puruša je božské, Já jsem obětí zde v těle, Ó ty z vtělených nelepší. ||8-4||

---

---

Kostič: Zjev je bytí pomíjivé, božské jak však duch Puruša, oběť zde v těle jen já jsem, ó, ty z vtělených nejlepší!

---

Komentář Govind: tak už to letí. Co je to letí? Na zdi před chvilkou omítka nebyla a je, co je to odpadne a zase není, a tak to letí. To je kšaró – neustále proměňující, nic věčné, není nikdy nic stejné. Kde je dům, zítra je tam dům a kde je dům, zítra bude louka, to letí. Ta věčná existence není nikdy stálá, bhút není nikdy stálá. Pořád je letící. Ve Vesmíru není nic, co konstantně přežije, všechno letí a letí. Mají všechny existence. To říká Kršna Ardžunovi co to je adhibhút, co se neustále proměňuje, není nic stálého. Jen pitomý člověk chce, ab bylo všechno stále stejné, napnutá tvář, bez vrásek. Dětství letí, mládí letí, stáří letí do hrobu. Pořád letí a my pořád chceme stejně malé děti. Ale ono všechno stárne, proměňuje se. De jsou domy pak jsou ruiny a kde jsou ruiny.... Jen my chceme, aby bylo stejné, to je ale absolutně nemožné. Říká se roste z vody, ale ono to letí, co bylo včera to není, co bylo včera to at je dnes. Kam to jdeme? Co to chceme? Nemožné. Absolutně nemožné. Co je záruka, trápení, naše radost je, aby se nezměnilo. Bude taková radost někdy, když všechno letí? Když se radost přesměruje do letí, bude někdy zklamání? Stačí přesměrovat a radovat se z toho co letí. Ne radovat se s tím, co je, ne co bude zítra. Všechny bhúty mají tendence se měnit. Puruš, zástupce Átmá, takto to máme v samkhje, V anatomii jsme včera mluvili o nimitj příčina v procesu dělače je samvaj a Regulace v těle, kdo to reguluje čitt Takže tento Puruš je adi dév, adi dévik adhi bhútik tři nezačínající a nekončící hmoty, dravja látky, jsou bez konce, nekončící. Neztrácející se a stále se proměňující, vypadá že se rodí a umírá, ale ve skutečnosti se nikam neztrácí, I když se proměňuje, nekončí se. Proměna neznamená zmizení. Všechna slova, kde je adhi- je nezačínajíc a nekončící tedy puruš – adhi dév adhi dévik je všechny dravja existující a adhjátmik, věčné Átma. adhibhútaṁ kšaró každý den něco není a něco je a nic se neztrácí. Včera nebyl manžel, dneska je, a dnes je a zítra nebude. Včera byla rýže a kadí a dnes není Budou hovna. Nic se neztrácí Jágr: Proměňuje znamená agni a to dokazuje, že energie je trvalá. Veškeré letí Puruš, existence a Všechno, když letí .... tomu se pak říká Íšvar, Brahma, který udržuje všechny lítačky. Toto je Brahma a lítačky jsou lítačky. Ty dělají život. Tak Adi a adhi adiguru atd Adi neznamená hranici, adi je atd nekonečné. Tam kde nevidíme žádný konec. Nelepit se na to co bylo včera, musí být i zítra, tak jedeme do pekla. Jestli to tak máme, tak nás čeká peklo, ale zítra je nová proměna. Radovat se s novou proměnou, tak trápení nikdy nedosáhne. Očekávat, že bude zítra něco. Jágr: Cesta je cíl. Govindží: Ano, cesta je proměna. Když je takový styl života, Harpagon Trápení nejsou, když se letí. Ale moje, to je už včerejší, zítra ještě nebylo, není. Být se zítřkem, pak moje nehraje roli. To je paráda co nás trápí, proto veškeré trápení je to co je moje, čemu se říká moje je trápení. Moje manžel, trápení s dětma, se zvířaty, můj dům trápení s domem. Kde je nějaké moje, tam je trápení, kde je trápení, tam je moje a z toho se člověk může probudit a nepovažovat zbytečně za moje. Co je dnes moje, jedno nebylo, moje dítě nebylo, můj manžel nebyl můj manžel, můj nosánek nebyl můj nosánek, jednou nebyl a nebude. To si uvědomit, potom trápení utíká před letí. Trápení uteče, zmizí. Takový gján léčí. Takže Puruš je adhidévik, Tady tělo, co všechno dělá, vykonává, děje se to jsem já. Adhijagjó, to už jsme řešili a co se děje, a to jsem já, kdo Brahma, říká Kršna. F Kdo to žije? Žije to Brahma, my to nežijeme, tělo ani náhodou nežije, kdyby tělo umělo žít, tak by nikdo neumřel. Pochopit, že já to tělo nejsem, já to tělo dělá živé, a to já je Brahma samotné Brahma. Ó Ardžuno, adhibút jsou letící. Adhidév je puruš, dév je síla. To je adhi věčný nekončící nerodící. Adhi jagjó to co se neustále děje a proměňuje, to jsem já sám samotný Brahma. Jaké máš ponětí o sobě, ty nikde nejsi, ty dravja – látky jdou sami a fyziologie čit, to zrození a cítění jede samo, a veškeré konání je Brahma, tak co jsi zač ty Ardžuno, kde jsi? Existuješ? Jsi falešný neexistující a máš ponětí, že jsi králem světa? Jaké máš o sobě mínění. Co si o sobě myslí? Co je to člověk. Který je absolutně prd. Ten aspoň smrdí. Ale člověk nemůže ani smrdět. Tak to je. Zač co je zač? to zač e proslulost, proto je člověk hlupák namočený do omáčky proslulosti. Takto verš říká, že najde své místo, kdo je a co je? Co je člověk? Bubák, který neexistuje. Je mamču písničky o tom že se mění? Ano je Časy se mění. .... Děje se boží vůl. Moje vůle není, je to boží vůle. अधिभूतं adhibhútaṁ = nadbytost, původ bytostí; To co nezačíná a nekončí क्षरो kšaró = proměnlivý, podléhající zkáze; mění se, proměňuje se tendence se proměnit भावः bhávaḣ = existence, bytí; पुरुष puruṣa = puruša; च ča = a; अधिदैवतम् adhidaivatam = nadbůh, původ bohů; अधियज्ञो adhijagjó = nadoběť, původ oběti; ऽहम Aham = Já; एव éva = jistě, samozřejmě, zajisté; अत्र atra = zde, v tomto případě; देहे déhé = = tělo; देहभृतां वर déhabhṛtáṁ vara = Vtělený, nejlepší z vtělených - Ardžuna.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>