Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Blahoslavený pravil: Brahma, nejvyšší a nezničitelná svébytnost, je nazýváno Nejvyšším Já (adhjátma). Je původem zrodu všech stavů bytí, jenž se činem nazývá. ||8-3||

---

---

Kostič: Věčné brahma je nejvyšší svébytnost – zvaná adhjátma. Tvoření bytostí, stavů karmanem je nazýváno.

---

Komentář Govind:
Tento verš odpovídá na otázky, které vyslovil Ardžuna a jemu odpovídá Kršna a Védvjás, který celou Mahabharátu vč. Bhagavadgíty, ho označil jako Bhagaván uváča. Oslovení Kršny a uváča pravil akšaram brahma paramam.
Slovo akšaram má dva velice známé významy, je to písmo jako samohlásky a souhlásky. Mandukhja upanišadě je ÓM akšaram a význam písmen je vysvětlen ve Védantě on-line. Druhý význam akšaram kš písmeno je úbytek ubrání. Když se něco z něčeho vyndá, tak je ubrané. Když se to nedá ubrat, tak tomu se říká akšar. Brahma je taková věc, kterou nelze ubrat. Podobným pochopením jako v ájurvédě máme slovo ákáš, to znamená éter, prostor, ale jak moc je rozebráno slovo ákáš éter prostor zná běžně v prostoru zde mezi lidmi. Je nezničitelné a nelze ubrat, kde není ákáš prostor neexistuje. I v teoriích vzniku Vesmíru uvažují, že vznikl z něčeho. Ale kdyby pochopili, co znamená ádi – bez začátku a bez konce, tak by toto zbytečné dohadování, necelé pochopení neměli. Byl nějaký třes a že z třesu také byl. Jak by mohl být bez třesu?
I v moderní době vědci začínají uvažovat o novém rozumu, inteligenci, která je tisíci biliony lety, ve védách, je zapsáno. Ale o Védantě se nemluví, protože by najednou přišli o Nobelovy ceny. Nenaznačuje se, že. V indii je nějaká filosofie. Jinak by byla západní inteligence k ničemu, vypadalo by vše jako páté kolo u vozu. To je proslulost, díky tmu neuznáváme. To neubratelné.
Infinit je to, co nekončí, a přitom se neuvažuje, že ani nezačíná. Akšaram to co je. Íšá Upanišada je v prvním verši o purnamidam. Je vše celek, z toho když se cokoli vytáhne, celek zůstává. MANTRA

Toto je Brahma, nemáme takovou představu, to si neumíme představit. A takový člověk je každý každý jsme nekonečný, nezačínající a nekončící. Datum výroby a datum spotřeby a datum smrti a o tom jsme přesvědčení. Neuvažujeme neumíme jinak uvažovat než jako o těle. Datum narozenin chápeme jako začínající život, to je den, kdy začíná tělo a smrt kde končí tělo a považujeme toto za celek? Největší mahámantra je nic se neděje.
Lidé říkají: Ten se narodil, ten umřel, ten zdědil, ale nic se neděje, jen my to prožíváme, prožíváme to, co ve skutečnosti není. Jsme takový dokonalí tupci. To je problém. Čandavali zpěvník Védanty.
Neustále se soustředit na kroužky a jít do hloubky do nejmenšího bodu do mozku, tam se nic neděje. Tam je věčnost, nezačínající a nekončící. Tam prožívání je prožívání Brahma. Ale hned na to naše obavy, co můj pejsek, co moje děti. To neexistuje, ale neumíme si představit život. Jsme absolutně v iluzi. To, co se nedá ubírat, taková věc existuje, taková věc je, to můžete dosáhnout rozumem, kde rozum není, ten dosah není. To je mimořádná schopnost člověka, které říkáme odvození. Když byl včera vichřice, a houpaly stromy, zleva doprava. Kdo ho houpe pomyslel jsem si, toho hybatele nevidím, jen všechny listy, větve, celá koruna stromu se hýbe. A věřím čemu? Že někdo mi říkal, že houpe vzduch. Do hlavy to přišlo nevidím říkám vzduch, slyším listy, neslyším zvuk, to není vzduch, to je list, ale věřím, odkud tu víru mám, přitom smysli nejsou schopni zaznamenat, jsem stoprocentně přesvědčený, že vzduch existuje. Co je to za kravinu. Věřím něčemu, co nevidím. Moje víra je to co je. Nevidím vzduch, proč je to vzduch To že věřím tomu, že vzduch je to je pouze mentální přesvědčení, že někdo tomu tak říká. Říkala to maminka, škola, tak tomu věřím. Toto je odvození. To odvození je více pravda, než skutečné oči. Tu schopnost odvození člověk má a má k tomu silnou důvěru. Vůbec o tom nepřemýšlíme, jakou velkou Jen falešným odvozením věříme, že takto to je. Ve skutečnosti to není. Hrneček je bílý, proč je bílý, co je bílá? Protože takto mi to řekla maminka. Proto je to bílá.
Takto žijeme ve falešném odvozeném světě. A můžeme prohloubit, že odvození se odvádí. To je také odvozené. Co je potom prvotní odvození? S kšaram param brahma –
Pak se Ardžuna ptal, co je to adhjátmam. Rozebíral jsem, co všechno adhjátmam, to se ukáže, když se rozdělí na dvě části, na adhj a átmam. Ani se neptám, co si pamatujete.
Janda: nad a pod a átmá.
Govindží: není v moderních jazycích slovo átma, tomu co je adhátmam Kršna říká slovo svabháv.
Slovo sva –znamená vlastní a bháv je procítění, tedy vlastní procítění. Když člověk cítí, že já jsem, i když je vzhůru, cítí, že je vzhůru, i když spí, cítí, že spí, když spí hluboko, cítí, že hluboko spí, někdo ani neví že spí, řece ví, že je. ano já jsem. V jakémkoli stavu člověka cítí že je. to je pocit vlastní existence má to ve spánku, hlubokém spánku, říká se že i v samádhí to je. Tento pocit je adhjátmá to je důkaz Átmá. Toho mám, toho se držím, z toho jsem, od, v pod Átmá. Z čeho, do čeho, pod čeho jej pocit, že jsem, to je referenční bod, to je bhávo. To potvrzení visargah (původ zrodu).
Náznak pozůstatek dělání, že existence – existuje dělání se nazývá sangji Slovo sangja znamená vyjmenování, tomu se říká čin – karma, karma konání dění, proces, fungováni, proměnování, všechny ní je karma. Tím se dělá existence existencí. To dělá existenci existencí. Někdo vyrobil myš k PC, to se přichází, rodí. Kdo to rodil, tomu se říká karma. Stůl, čepice, když přišli do existence, tomu se říká karma. Takto vypráví verš a odpovídá třemi pojmy, Brahma, adhjátma a karma. Na co se zeptal Ardžuna v první části prvního verše, k tomu takto Kršna odpovídal, co je Brahma, co je adhjátma a co je karma. Ardžuna se ptal na mnoho věcí, a k tomu se postupně dostaneme. Lingvisti překládají .... Spiritualit ....
Karma překládají jako akce, konání, dělání. A to je absolutně mimo.
Je to nebe a dudy. Lingvisté to tak překládají, ale je třeba pochopit, vyhmátnout význam. Slova překladatelů nejsou srovnatelné s moderními jazyky a původním významem. Držet se překladatelů a nesnaží se chápat, nevede ke gján. Qwen: Jaký je vztah mezi Brahmou a karmou.
Govindží: Jsou to samostatná slova, nehledáme mezi nimi vztah. Bude mezi nimi vztah tehdy, když budou uznané. Samotná slova jednotlivě neuznáváme. Jak nás může zajímat vztah mezi nimi. Neznáme samostatnost. Neznám Jandu a Jágra, jak můžu hledat mezi nimi vztah. Nevíme, jestli existují, neznáme nic o identitě.
Nechápeme, co je Brahma, karma a adhjátma a hledáme mezi nimi vztah.
Jágr: karma je ....
Govindží: Tvoření je karma.
Často přes den blábolím, co všechno jsme dělali a co to může být, to si uvědomit, na to není ani jedna buňka volná, trochu uvědomění, co se děje kolem člověka, kde stojí. Dovede do procítění Brahma, toho věčného, to člověk pocítí. Ale to nejde, protože pořád blábolíme a žijeme ve zkresleném světě.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>