Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Po mnoha zrodech se ke Mne mudrc uchýlí, protože zjistí, že Vasudéva (Krišna) je vším. Takto Velké (Ohromné, Výjimečné) Já však není snadno k mání. ||7-19|| 

---

---

Kostič: Po mnoha zrodech mě dojde, kdo je obdařen poznání. Ten je vzácný duch veliký, jemuž je Vásudéva vším.

---

Komentář Govind:

Zárukou je, že nemůžeme chápat podstatu, proto potřebujeme slova. Pohybovat se v podstatě, pak svět je čirý i samozřejmý, ale neumíme ani sáhnout do světa podstat. To je to, čemu říkáte, co je za slovy, to je podstata. To vidět, a to je pak všechno, není nic víc. Jen se pohybovat do podstaty. V podstatě je gján. Gján není ve slovech. Ve slovech je vigján. Co je gján? Procítit podstatu. Na to přijít. Každé vnímání, tady je moudrý člověk. Ten se pohybuje v podstatách. Pak je mu vše jasné. Guny s tím je celé prakrti, celé vnímatelné, co my vnímáme jsou guny, co cítíme je pak podstata a ta se nedá říci slovy. Tak jakákoliv komunikace je dementrána. Když člověk nemá schopnost mít probuzené poznání podstaty, hledá ke každému předmětu správná slova a pak je podstata. Když nejsou slova, nedá se hovořit, cokoli je vnímané, je pouze vigján, interpretované. Podstatu člověk cítí, o tom se nedá mluvit. A pohybovat se v podstatě, znamená pohybovat se v gján. My ani nemůžeme číst, když nejsou háčky čárky, pak jaká je šance jít do podstaty.

Celý zpěvník Védanty, Čandavali, který napsal člověk žijící ve vesnici, (blízko od místa, kde se narodil Govindží). Vesničani zpěvy zapsali, ale ty jim nedávají žádný význam. Najít tam tu podstatu, ta schopnost, když není, zpěvník je zbytečný, proto není v plánu zpěvník udělat jako divadlo, jako všechny ostatní spisy, aby mohli lidé číst. Je třeba otevřít svět nitra, to je jiné než svět venku. Tam jsme zaseklý, jaká slova, jaké omáčky, to je jediné, co chápeme, pak cítíme, co je dobré, co je špatné, zlé, je to příliš povrchu, to je náš svět, tam žijeme, žít uvnitř, vstoupit dovnitř, tváří dovnitř, to drží podstatu. A to buď je nebo není, to se nedá sehnat, buď takové vlohy jsou nebo nejsou.

Opět je tu slovo prapadjaté, které bylo opakované a pochopením různých překladatelů jako uchýlit se, tam ten to je slovní příklad. Někdo to tak přeložil, ale podstata slova prapadjaté je stav, jestli umíte. V józe jsem říkal, pokud není představivost, není nic.

Podstata je pouze představivost, to je na základě vnímání funguje. Ale hloubku vnímání táhne slovo představivost, to není ve slovech, o představivosti nejsou slova, k tomu člověk najde procítění. V procítění najít slovo je nemožné, proto podstaty nemají slova. Já vás miluji, vy mě milujete, to jsou jen slova, jaká je podstata? Tam když vidíme, jaké jsou intriky, očekávání, nároky, jaké jsou přikrývky, jaké jsou kudly na krk, tam je jen slovo miluji a podstata je jiná.

A my se zasekáváme jen na tom, že nás Govind miluje a mi ho milujeme, ale podstata je jiná. A pokud podstatu neumíme procítit, tak se zasekáváme jako mouchy na mucholapce, jen na slovech. Vyžadování říci to jinak, použít háčky, čárky a tím myslet, že jsme našli podstatu? To je kořen plevelu, to je hloupost, to není kořenu dubu, který je 4 metry dolů, a to je jen na povrchu.

Jestli jsme dozráli do podstaty, pak se o tom nedá mluvit.

Prapadja – pocit je miminko, které je v náručí maminky, kde je absolutní (odevzdání).

Nemá žádné obavy, jestli mě maminka upustí, vyhodí, fackujeme, podvede mě. Vůbec tyto možnosti může mít miminko, které je v náruči maminky. Tyto slovíčka nemá ani vnitru takové možnosti nemá. To je prapadjaté – a takto je člověk v náručí Boha a to se stane výjimečně, stane se to tehdy, když sám sebe zničí. Já to nejsem, nemá ani možnost, že já jsem, tu možnost nemá, to je to slovo absolutní. Pořád pochybovat, možná mě nebude kojit, bude mě držet špatně, sebere plínku,....s těmi to pocity žije miminko v náručí maminky? Bohu nám džanmanám po mnoha životech, takto předává Bhagavadgíta, po tisíce a tisíce životech, jeden po druhém, se nakonec po zrozeních anté

Se gjánván rodí bytost, která je gjánván. Co dělá gjánván – ta je v podstatě. Mě udělá celebring mamince, je stoprocentní důvěra. Bez jakékoli pochyby. Není možné, aby miminko pochybovalo o mamince. Nejsou možnosti. Ale my máme velkou bednu, ve které přemýšlíme, kalkulujeme, zdravím dobré ráno, co by mohlo být, co je vhodné, o co přijdu, co utratím, na co bude dobré na co nebude dobré. Po mnoha, mnoha životech nakonec člověk přichází gjánván. Přijde jako člověk, ve kterém je možné dozrát ke gjánu. Proč jen člověk, proč ne pejskové, ...

To je celebring, co já říkám, máte možnosti proti tomu vytvořit mraky logiky. Tomu se říká 30+ nepodlehnout tomu co já říkám, máte své. Kde je prapadjaté? Porovnávat s tím co již mám, co jsem viděl, co jsem slyšel, Sedí tu aby mě poslouchali a teď ukazují co všechno znají, co já řeknu, zůstaňte doma, proč tady chodíte. Abych byl v dalším seznamu, kdo co říkal, jako je to prapadjaté, o jakou hloubku, o jaký gján jde? Žádné jde o sbírání dalších zajímavostí, máme zajímavou tuto knížku, tu věc, toto video to je zajímavé, a chci další zajímavosti, tak sbírají zajímavost. Proto je to jiné a nepochopitelné.

Po mnoha životech nakonec člověk možnost gjánván má, a pak poznává podstatu. Kde je podstata? Ta je jen jedna, jenom jedno jen JEDEN, kévalja, advajt, to jedno slovo JEDEN. Když říkáme jenom jeden, pak automaticky znamená že druhý není, co je to druhý, to je možnost, další není. Když říkáme možnost, pak se chceme bavit o druhý.

V češtině je železná věta: možné je všechno. Tak nemožné neexistuje, ale jenom jeden je bez možnosti. Žijeme s plno možnostmi, co já vím je také pravda. Co to jsou to jsou možnosti, kde možnost není. Tomu se říká jen jeden, to je podstata. To je mam prapadjaté, jsem jen jeden, bůh, kršna, vesmírný tok to je jen jedno a totéž. Procítit. Nejsou další možnosti, k tomu nemůže se dojít. Vásudéva

Durlabhah – nemožné absolutně nemožné. Tak takové praphu.... Vásudéva – kršna tvořitel celého kosmu, on sám je Vesmír. K tomu považováno je jen jeden, více jich není. Druhý není, není další jiné možné. Sarvam všech iti sa – mahátmá velká duše je kdo toto zná gjánván, gjáni, je s durlabháh. Takové gjáni zralost, kterým já jsem jediný neexistuje. Je durlabháh, horko těžko, výjimečně. Je to těžké a ještě horké, z ájurvédy vyplývá, že tato kombinace nelze. Možná je těžké a studené. Protože mucholapka, když si sedne, je horko těžko odletět. Tam končí veškeré možnosti. Sám tvořitel Vesmíru říká je nemožné najít takového gjáni, kterým je podstata. A my pro své vytahování a prosazování hledáme další možnosti. Tím se cítíme lepší, dobrý, cítíme se znalci, slavní. A to je náš směr, najít a prožívat další možnosti.

Proč zbytečně plácat rukama a nohama, proč se snažíme předělávat, aby bylo lepší, krásnější, proč to přebarvujeme, tlačíme a taháme? Když jiná možnost není? Tomu se říká sántí, kde jiné možnosti se škrtnou. Šánti je klid znamená Nic, žádné možnosti. Co znamená česky klid? Úča Nic se neřeší Je nemožné neci hubígi he prapatí Objev kalkulačky, je objev neklidu. Kalkulačka výhod. My nemůžeme mít ani jeden dech bez kalkulačky. Náš sebemenší krok, sebemenší myšlenka je s kalkulačkou, co z toho budu mít, co z toho bude. To je naše lokomotiva, vlaku našeho života. A to prapat nikdy absolutním odevzdáním se nezastaví na této stanici. Když kalkulačka zmizí, přichází ohromný klid. Jakmile se ufikne lokomotiva, vagony stojí na místě. Jsou v klidu. A to je ten klid, který hledáme, ale my nechceme opustit svou lokomotivu, to je náš styl, Musíme mít kalkulačku i klid, to připadá jako skočit do vody a nechci být mokrý. Tak si dělejte, co chcete.

Horko-těžko najít člověka, který jede jen k jedné jediné možnosti. Tu možnost má člověk, ale nevybere si ji, růžová kytička má možnost se otevřít, ale neotevře se. Zahyne dříve než se otevře pupen okvětních lístku- až bude prázdniny, vánoce, so-ne budu to dělat, ale dnes prší, až bude sluníčko. A čas minul, a pupen musí dolu, nerozkvete.

Protože nemáme cílevědomí, kde je cíl, tak se nevidí nic jiného, piti jídlo, spánek, vidí jen cíl. A cíl je i naplněn. Ale když existuje únava, masáž, glukóza, kde je cíl, padá ztrácí se. A nikdy nic není hotovo. Není srovnáno v bedně, co chci. Vše je důležité, chci plavat a být suchý,

Je to ytong, takový život je stejně pekelný jako tisíce životů, které jsme prožili, možnost být gjánván – žijící s podstatou Pak samozřejmě je to jiné, je to výjimečné, je to horko-těžko. Gján

Ván co je naplněné gjánem.

Bhagaván je naplněný září Sluncem.

Govindží: žije, existuje, funguje

A nestále jiskří

Jiskra g je žije. Vyzařuje,

Bh. Ven do prostoru A tím vyzařováním naplňuje Proto kde je bhagván, tam člověk dojde, ani se neptá, nepoloží otázku, je vše jasné, není třeba vysvětlování, otázky, jde to samo. Jen jak jsi se ptala na 1-2 kapitole abhjás, jenom přítomností se poznává úplně všechno. Když žijeme v nitru, pak v nějaké situaci, cítíme podstatu, tak každý člověk může blábolit co chce, použije oděv, mluví, co chce, ale podstata je jen jedna, k tomu se člověk dostane. To je poznání, to je gján, a pak je druhý předmět, pak je to všechno známo. Stačí prapath jít do podstaty. A držet se ho je jediná možnost, problém je pochybovat, a my pochybujeme každou chvíli. A hlavně cíl - l když se práva a povinnosti, jaký je smysl podniku. Náplň činnosti podniku.

Když známe podstatu podniku, tak veškeré možnosti, styl, metodika --- vše je jasné. V každém projevu, když někdo řekne, ano či ne, dobrý či špatný, když dojdete do podstaty, i to co nebylo řečeno, vše je vidět. Protože podstatu považovat jen za jeden. Co když je špatný předpoklad – kalkulačka. Tak žijí kalkulačky. Kalkulačka je jedná, která brání jít dovnitř. To je halucinace, to je sugesce. To je orgodox, fanatismus, a tisíce slovíček vyhodí kalkulačka a bráni člověku dostat se do podstaty. Neustále máme v hlavě pochyby. Přijdeme o něco, nebudu mít. A to člověka odtahuje od klidu několik kilometrů daleko a klid nemůže být. A to je to, co protéká v hormonech, v orgánech do fyziologie a pak tak vypadá tělo, peněženka. Všechno, co se dá vnímat, má jednu jedinou podstatu, a tam sedí kalkulačka,

Bez kalkulačky, kde je horko těžko pořád létáme za slovy.

Vstoupit dovnitř znamená svléknut se ze slov a tvarů.



बहूनां bahúnáṁ = mnoho, z mnoha, v mnoha; जन्मनाम džanmanám = zrození; अन्ते anté = nakonec, v závěru; ज्ञानवान gjánaván = mudrc; माम máṁ = Mne; प्रपद्यते prapadjaté = uchýlit se; वासुदेवः vásudévaḣ = syn Vasudévy - Kršna; सर्वम sarvam = vše; इति iti = tak, proto; स sa = on, to; महात्मा mahátmá = velké Já, Velký duch; सुदुर्लभः sudurlabhaḣ = velmi těžko dosažitelný, získatelný.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>