Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Čtvero lidí ctnostných Mne uctívá Ardžuno. Lidé trpící, hledající pravdu, lidé potřební prostředků a mudrci, Býku mezi Bharaty. ||7-16||

---

---

Kostič: Čtyři lidé ctnostných činů mne uctívají, Ardžuno:
 trápený, chtivý poznání, hledač smyslů a moudrý.

---

Komentář Govind:
20210814 BHAG K7V16 
 Pojem Átmá byl vysvětlen již dříve. Má někdo dotaz, aby nebylo zkreslené poznání? Ať nejsou dutá semínka, která nemají žádný význam.
Navazujeme tedy na to, co je ten svět a jaké jsou jeho funkční mechanismy. Automatizace světa, čím je a jak funguje. Rozumíme slovu automatizace? Co všechno je potřeba k tomu, aby bylo něco automat? Student: To znamená naučeno. Govindží: Musí být nejprve cíl a aby se dosáhl ten cíl, musí být zdroj energie. Cíl, prostředky kolečko, kryt, display a potřebné hmoty a když se sladí dostatečná energie, cíl, potřebný materiál a může být automat, který drží stále cíl a ten cíl je do kruhu, uzavře se okruh. Cíl se nemůže najít. Co je na okruhu nemá začátek a cíl. Cíl je do kruhu uzavřený, jde tam zdroj energie a pak je hmota. Tak kdy क्६ úča koupí hračku na automat, kde je na hřídel je zapojený větrák a ten se zvedne, točí a tím se zvedne a vrtulník je ve vzduchu, a létá. A energie s motorem je do kruhu. Automaticky létá, dokud bude baterie.
Tak to končí, je konec vrtulníku, hračky nemají konec, stále jsou předměty - podobně jsou lidi, pokud mají cíl, dokola se točí. Anička a úča Puruš a Prakrti vytvoří spoustu hraček, pokud je to Nandi a jeho podnik, tak budou pořád domy. Ten barák začíná – probíhá a končí, a vždy je objednávka – materiál – zakázka, kreslení, materiál, emaily, pokud bude Nandi, a podnik bude automatický systém, svět je automat.
To je řízení, a říká se tomu mája (hmotná iluze), a tím je celý svět zaručen. A jak je to automatický systém, do kruhu uzavřený, jinak není možné. Vrtulník na vodě nebude plavat, vlak mimo koleje nepojede. To je nemožné. Takto je vytvořen svět z Boha, Paramátmy, Íšá. Tímto stylem, automaticky. A nelze vyskočit. Automatický systém máji je tak silný, že nelze vyskočit. Kruh je tak pevný, že má silné mantinely, může se jen běhat.
To je kontext, co je svět a jak je vytvořen. Čím se živý, a proto změny mimo kolej jsou výjimečné. Jen tak se nestane. Proto jen čtením není možné Bhagavadgítu pochopit. Když jsme Bhagavadgítu pochopili, není možné podle ní žít. Co děláme? Máme různé zábavy, setkání, povídání. A najednou uděláme kříž a bude konec zábavám. To je mimořádné. Tady to, kdo automatický systém vymyslel dal i návod, jak hračka může poznat svého stvořitele. Jak může vrtulník poznat, kdo ho vyráběl. Kdo ho vyráběl není ani náhodou součástí vrtulníku, vrtulník má motorek, ... baterku, nic z toho není stvořitel. Nebo je? je to pochopitelné? Tak naše tělo, čemu říkáme já, neobsahuje stvořitele. Neexistuje není možné. Tak nehledejme zbytečně. Tak stvořitel vrtulníka není, je mimo. Minule jsme říkali, že Átmá je jinde. Je mimo, to vlákno hřídele je mimo Átmá není nějaká věc. Je mimo. A to, co je milo, ten vyrábí vrtulník. To rozpoznat. A jak se může vrtulník dostat ke stvořiteli, a ten je každým atomem součástí vrtulníku. Tomu se říká Bůh v .... Ten vrtulník, světýlka, tam ve všem je vložný tvořitel. Není možný, aby tam nebyl. Takto Átmá, bytosti nebytosti vše je vrtulník hračka a do nich je vlezlé Paramátmá. To není jiné. Jiný. Zároveň je mimo, je to ákáš uvnitř i venku. Nikde bez něj není. To poznat
Hranice je vědomost a nevědomost mezi nimi kde je hranice? Mi pořád hledáme hranice, kde je hranice mezi znáním a neznáním. D se říci, že je uvnitř a venku, je něco ... janda mluví Ale kde je?
Janda, žena, řidička, kde jsou hranice? To je kreslená fantazie, představy, to je naše schopnost a je to hranice naší pravdy, naše pravda maximálně naše inteligence, co nejde je nějaká představa. A představa je vždy falešná, je to jen dojem tak ečár, dcera, řidička, psychoška, to jsou jen holé dojmy. Nic takového není. Tomuto poznání se říká osvobození. Tomu se říká setkání s Bohem. Setkání s tvořitelem, to není setkání to je splynutím, tím je. ) To se stává kdy, když Janda není dcera, není křovinořezka, nic z toho není, pak se stává Janou, která není a je. Tomu se říká, tomuto okamžiku, tomuto statusu, zkušenosti se říká praxe, sádhana, být sám sebou. Nebo se říká s ečárem, s kamarádem, maminkou, křovinořezem, vysavačem. Bez toho, co je, pak je i není. To není představa, to je skutečnost, jediná tomu se říká jediná. Není ničím a vším je Takže mája je ve zpěvníku, to je svámi bhóle baba píše démon. Mája je démonská síla a tou je řízený svět. Tu přeskočit je nemožné. Kdo to může přeskočit, tak to mu prozradí sám Bůh.
čaturvidhá = čtyři druhy, čtyři poznání, čtvero vědění; čtyřmi způsoby to, co neustále prožívá (bhadžanté) jako dělají Kršnáci, vyslovovat není bhadžanté. To není jestli spí chodí, koupe, kupuje, pořád jede nepřetržitě bhadžanté, čtyřmi způsoby pořád kdo je mě zná. bhadžanté = uctívat; máṁ = Mne; džanaḣ = lidé; sukṛtin = ctnostní;
Ó, Ardžuno, tyto čtyři věci, když s nimi neustále je, tak mě poznají. Kdy Janda pozná co je Janda, když není dcera, řidička, vysavačka, když je nic. Tehdy pozná. Tak co jsou čtyři věci čtyři způsoby je v další části. Ptáka loskutáka receptura, jak dostat ke svému stvořiteli. V sanskrtu je to ve stylu sanskrtu, V moderním stylu Arthártí. Arto jako druhý. Džigjásu jako třetí. Gjáni jako čtvrtý. To jsou čtyři způsoby, jak se člověk může setkat s tvořitelem, první slovo arthárti arth se chápe slovem českým slovem – význam. Takže, když použijeme slovo význam p Jaký význam má uklidit, to dělat, postavit dům. Jaký je to vůbec význam. Čím je ten význam spojen? Je spojen s hmotou, s majetkem a hmota dravja – fyzická i psychická hmota – i radost, spokojenost, podvádění, vydělávání, jistoty, proslulost, já znám, já vím, to jsou hmoty psychické, prachy, moje, zámek, dům byt, katastr, dopravní inspektorát řidičák, Op,... to je hmota. Hmota psychická a hmota fyzická. Arthárthí hmota pro hmotu dvakrát arth Je to velice hrubohmotná věc. A hmota arth není jen fyzická, ale je i psychická, radost, důvěra, podvod, zlomysl, dobromysl. To jsou různé hmoty psychické a fyzické. Člověk je ztotožněn s dělačem fyzické hmoty nebo psychické hmoty. Mimo obojí. S tím se sám neztotožňuje. Neztotožňuje se s fyzickou hmotou ani s psych. Hmotou tak, co to pak je neztotožňuje se - je to šumák – mám, nemám, je to jedno, dám nedám je jedno, jsem nejsem je to jedno. Sam avasta. Když je jsem řidička, jsem dcera a je to jedno, nemá vůbec fyzické a psychické dopady, bude se dít, budeš dcera, budeš vysavač, to budeš a současně nebudeš. Jsi a nejsi. Jsi a tím jsi arthárthí, význam života je hmota fyzická a psychická, prachy a radost. Tam se cítit, tam mít pořád hlavu, to je mája a takto to jel. I zvířata, stromy, hmyz, žijící i nežijící mají své prachy a radost. Jak milujeme prachy a milujeme radost, bez toho ani neumíme žít. Někdy cítíme radost v prachách a někdy cítíme radost ze získání prachů. Něco je at, pořád něco pořád arth fyzická i psychická. A kdo toto není, je i není. Není je vstoupený, tím je nezmizí. Takže artharthí to je hodně hrubé. Pak je ártó to už je trochu. to už je trochu jemnější a ártó je už z nitra. Nitro, které i když nejsi éčár, dcera, řidič, vysavač, děláš a jsi současně, tak kde nejsi to je antah - nitro, tam nejsi. Ale tendence přirozený cyklus, je že tě tam nenechá, přitáhne tě zpátky, kde v ártó zůstane, je těžké nepřirozené. Artó. Tam když zůstane, ale to je nemožné, aby tě automatický systém mája nechala, Když někdo se probojuje, to je sádhana, praxe, snaha, když má neustále člověk vize, toto chce, tak to je arth. Je silnější než mája, Toto jsou čtyři způsoby, jak překonat máju, odplavat takové vnitřní přesvědčení, když má člověk, tak může máju přeskočit. Ale my co říkáme? Je to těžké, to není možné, to mi nejde. To je zabetonované, jsem na to slabý. Ti nemají v životě šanci překonat máju. Takto nikdo nemá šanci, krom výjimek. Takže arthárthí Artó a třetí slovo je džigjásu (hledající pravdu). Džigjása je pořádná silná touha k získání máme silnou džigjásu, ale na co na prachy, jak vydělat, jak vlastnit, na to máme džigjasu. Jak aby to byl moje. Jak abych byla lepší, na to máme džigjásu, máme sílu, zvědavost. Na to máme, ale kdo na to má Na artharthí, Arté kdo má na to džigjasu? Pak je kdo je? gjání, ten kdo touží po poznání. Touží po poznání tvořitele. Tak takto čtyři způsoby s tím se ke mně můžou dostat a přeskočit moře máji. Mně mě moře máji. Nemít arthártí to je past, to nemít rozpoznat, co to je. Když se někoho zeptáš: Proč žiješ? Co je význam, života tak je nějaká hmota, psychická či fyzická. co plánujeme den a noc, není žádný plán, kde není arth psychická a fyzická existuje, plán co není psychická a fyzická, není nic bez hmoty, to je základní surovina. A z toho musí člověk poznat, čím jsem, co je základní surovina, z psych. Hmoty anebo psych. Hmoty, to je železobetonová stěna, skrz to není vidět nic. Toto vypustit, žádná hmota. Arth árthí, hmota hmoty. není možné to asi ani chápat, protože naším cílem, smyslem, je hmota bud fyzická nebo psychická. Dravja jedním slovem. Okamžik, kdy toto není, už začíná hned jiný svět. Hned je boží vesmírný Ráj. Když člověk je mimo dravja, jedno jak. Zapadne automaticky do arth, pak zapadne do džigjása, pak automaticky gján. Proto se říká že gjánem vidí člověk Boha. Takto poznání provádí úplně všechno, není možné se dostat přímo, hned první dveře jsou silné, je hmota, co se mi nelíbí nebudu dělat, co není logika, nebudu chápat, co to je hmotný automat máji. Mě se to líbí, mě se to nelíbí, radost smutek, co s tím? To je hloupost. Z pohledu Co znamená klíč. Andi??? Klíč v hindí je kíčel Kíčel je velice smradlavé bahno. Které neprospívá nikomu. Nedá se pít, ani zvířata, ryby nemohou plavat, stromy, neprosákne se odpuzuje každého kdo jde kolem to je kíč Smradlavé bahno. Kíč je naše přirozenost jsme výborní kíčové, snažíme se být lepší a lepší kíč. To je smysl našeho života, být profi kíč. Na nic jiného nemáme nárok, pak pro diamanty, nemá zlato žádný ne, Kíčové vlastnosti sambana sangraha, Jistota proslulost Kíč se promění do slunečního světla. Ale tam není naše volba. Tam naše touha nemá. To nás netá Nás táhnou psych hmoty, jistoty, moje. Co znamená jáství – co pracuješ na Véndanta zpěvníku, tam bude často používané jáství. A mojeství. Jáství je to já toto já toto, pořád cítit já Když otevřete oči a uši, tak nevnímáte nic jiného než já, všude svítí já, jsem koupila totototo, Když vylezu z pokoje, já uvařím, kašičku, já kávičku, já jdu na Barandov, samé já, já, já. Bez já není věta. A tomu se říká jáství, proč vyjádřit. Vypadnout, padá rovnou do Boha, do přímý skok z Nuselského mostu, jáství, to je největší nepřítel a svámi Bóla, který napsal zpěvník, použil slovo démonka, démon to je, nic nepřežije v přítomnosti démonky, to je jáství, druhé slovo, co používal, mojáství, moje dítě, moje zlatíčko, můj pejsek, moje babička. Moje, moje, krásná, dobrá, moje. To je mojáství. Jiné cizí, ty on ona se rodí z jáství, stačí jedno slovo z toho je celý svět. Existence celého světa je tehdy, když je jáství. Bez mojáctví není žádné cítění. Když jsou peníze není zajímavé, když jsou to moje peníze to je zajímavé. Když jejen dům, to nevadí, když je můj dům, začínají pocity, auto nevadí, to není problém, je to moje, to je problém, to je podsatata, auto není podstata, člověk není podstatné, podstatné je čí tvoje, moje, To je magor, to je smradlavý kýč. Co nám vadí, co řešíme? Nepodstatné. Neřešíme dům, ale čí to je, to řešíme Tomu se říká kýč. Smradlavé bahno. Tam Bhóle baba – vypustit opustit svět. Neměj nic společného. Vem si šavli gjánu a uřízni hrdlo nevědomé iluzi. Celý zpěvník, více jak 50 procent jsou rozkazy. To je od učitele, pro sanjási. Ten zpěvník je od učitele k žákům. To je původní určení k žákům, sanjásí přichází moudra, nezní moc lákavě a použitelně pro kýče. Co řeší kýč, neřeší dům a auto, ale řeší mojů, čí to je, zde je zaseklý. Takto je svět, to vyhodit, vypustit ardžuna (Ardžuna); ártó (trpět, strádat); gjání (znalý, mudrc, moudrý); ča (a); bharatarṣabha (býk mezi Bharaty, jméno Ardžuny). Slovo artháti není ve slovíčkách ártó O ardžuno, ke mně se těmito čtyřmi způsboy dostane. Prém: Čtvero lidí ctnostných Mne uctívá Ardžuno. Lidé trpící, hledající pravdu, lidé potřební prostředků a mudrci, Býku mezi Bharaty. ||7-16|| Kostič: Čtyři lidé ctnostných činů mne uctívají, Ardžuno:
 trápený, chtivý poznání, hledač smyslů a moudrý.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>