Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Celý svět je pomaten těmito třemi stavy (kvalitami), proto nejsem poznáván jako nepomíjivý, nad němi jsoucí. ||7-13||

---

---

Kostič: Těmito stavy z tří kvalit veškerý svět je pomaten, nezná mne nepomíjivého, kterýžto nad nimi stojím.

---

Komentář Govind:
Když se vyrábí auto, tak se určuje pro auto, jestli to bude mít na pohon na benzín nebo naftu, nebo plyn. Když se pohon určí na naftu, tak to auto funguje, jakmile je tam nafta, klíče do zapalování a když se klíče otočí, začne se točit čerpadlo, táhne naftu, spálí se nafta a startuje. Celou dobu jede, pokud je nafta. Bez nafty naftový motor nejde. Naftovým motoru, když se natankuje voda nebo benzín, je nefunkční. Takto auto ničemu nerozumí jinému než naftě. Jiná tekutina je pro něj nemožná. V naftovém motoru je nafta jediná možnost a podobně pro člověka, pro bytosti je jedna jediná „nafta“, jiné palivo není možné. Tomu člověčímu palivu se říká triguna bháv. Sattva, radžas a tamas bháv tímto (naftou) lidské auto motor nebo motor všech bytostí tohoto světa jede. Ten svět takto má svůj motorek. Svět živých bytostí jede na bázi Sattva, radžas a tamas To je způsob a princip fungování bytostí na zeměkouli v tomto světě. Jako pes je omámen, když vidí kost, míč, piškotu. Jako dieslový motor je omámený, když má natankovanou naftu, takto bytosti sarva idam džagatam móhitam (připoutaný, závislí) jako je motor závislí na naftě, pes je závislí na piškotě, každý je na něco móhitam připoutaný, a to považuje za podstatné a jediné. Takto všech bytostí jsou jejich piškoty a řídící systém, řídící jednotka je sattva, radžas a tamas. Detailní popis o tom, co je sattva, radžas a tamas je ve Védantě vysvětleno jinde, ale tyto principy znáte díky kurzu Povědomí, Psychologie, při různých příležitostech to bylo vysvětlené. Takto jsou bytosti namočeni do sattva, radžas a tamas. Do toho jsou životy bytostí úplně namočené. Jako utopenec v octové vodě, pokud je octová voda, utopenec žije, když není octová voda, tak utopenec zahyne a stane se z něj plesnivec. Takto jako utopenec je namočený, připoutaný, závislý na octové vodě, bytosti jsou jejich životy bytostí jsou závislí omámení připoutaní jsou triguny. Toto je základ pro pochopení tohoto verše. Bytosti tohoto světa jsou řízeny systémem trigun. Mě neznají. Jako pes nezná nic jiného, když mu dáte plastový kyblík, tak si s ním neumí hrát. Umí si hrát s klackem, s kostí, s piškotem, s míčkem, takto bytosti neznají nic jiného než sattva, radžas a tamas. Nic jiného na – e, abhidžánátí – znají Říká Kršna, to je asi ten důvod, proč nechápeme a necítíme nic jiného než svůj zájem o libo-nelibo, tady roste vášeň, takto každá bytost ve svých vášních je omámená. Jestli je to sattva, radžas nebo tamas, další možnost není. Jsme tak moc omámení do svých vášní, že na nic jiného nemáme ponětí. Máme jednu jedinou věc, čas v životě a ten čas je řízený sattva, radžas a tamas a jejich produktem vášní. Kromě vášně není nic jiného, a proto když se koukneme na život kohokoli ve světe vnímatelném pro nás, nic jiného není než omámení do své vášně. Takto celý čas, celý život člověk věnuje své vášni. A náš čas už nezbývá. Není zbytek času, protože bez veškerého času jsou probaštěné, snědené, spotřebované vášní. Tak naše omámenost, své vášně sežere absolutně celý čas. Na nic jiného, žádné priority nejsou. A kde není priorita, tam čas neroste, tam čas není. Často slyšíme, mám málo času, mám toho hodně, nemám čas. Co to je? Moje vášeň. Jsem vášnivý do své rodiny, domku, zahrady, počítače, telefonování, tak nic jiného život není než toto a tím pádem nejsou jiné přednosti a není čas. Člověk je omámený do svých vášní a nezná nic jiného člověk než své chtění touhy, liba a tomu věnuje celý život. Takto trigunam vzniká řídící jednotka člověka. Tím vzniká mysl, která se zatoulá do řídící jednotky a vytvoří sambandh, sangraha, záruky, jistoty, proslulosti, ahankár a život jde dál. Život funguje. Ve chvíli, když mysl není, sambandh, sangraha není, proslulost není, život končí. Je konec života. Takto nemůžou mě znát, to říká Kršna. Jako myši, krysy, hmyz neznají nic jiného než žraní, sraní, strach, spaní, reprodukce. Kromě toho není nic jiného existence. Co existuje, je co žrát, co srát, čeho se bát, spát, a reprodukovat. Jestli je to mravenec nebo slon, včetně člověka. Takto část našeho života je věnováno těm čtyřem předmětům. Ahár, bhéj, nidra, maithun – sex. Kromě toho žádné myšlenky, žádné plány nejsou. Pro nás není nic jiného známo, tady končíme a tady začínáme. A proto nic jiného pro nás neexistuje, takto nás čeká tvořitel. Jsme jenom na áhár, jídlo, bhéj strach, nidra spaní a méthun sex. Nemáme žádné jiné priority, kolem toho se točí život. Před lety jeden náš aktivní student farmář říkal já chci čaraka samhita ČS ŠSa hned na začátku od 20-40 verši se začalo. Je popis Átmá, co je Átmá. Asi jsem to neuměl vysvětlit, protože nikdo nechápal a dodnes neumím vysvětlit, co to je Átmá. Je to mimo mísu, je to předmět je to znalost je mimo žrádlo, mimo strach, mimo sex, mimo spánek. A proto asi pro lidi je nemožné se dotknout toho, co to je Átmá, co to je paramátmá, co to je já. Je nepodstatné, bezpředmětné pro život. Pro život stačí jen mechdhš...., radost, spokojenost. Když pejskům se hodíte 50milionů korun v bankovkách Masaryka, otočíte kufr, co s tím pes udělá, sedne si na kopeček, a bude hýbat ocáskem, potrhá, počůrá, nejde si koupit domeček, do banky, koupit elektroniku, letenky, to nejde. Proč? Protože tomu nerozumí, není to předmět jeho života. Takže když slovo Átmá, Paramátmá, co je já, co je život je bezpředmětné. Čemu rozumí pejsek, to je suchá kost, klacek, míček, piškot. Hraní a spaní, svá budka, své vodítko. Jako člověk má, tak má i pejsek já-mé-moje, můj pán, můj dům, moje hračky, tak jaký je rozdíl mezi životem pejska a člověka, i hmyzem, pavoukem, mravencem, žížalku žádný. A je nemožné pak nic jiného chápat. Takto Kršna říká: Ten celý svět jsem vytvořil a dal jsem tam řídící jednotku sattva, tamas a radžas a z toho je tak omámený, že mě nemůžou znát. Pro ty bytosti jsem velmi vzdálený, daleko a jsem avjajam komu se nic nemění Vjajam znamená útrata, člověk, který má prázdné kapsy, nemůže nic utratit, a když nenosí s sebou peníze, hotovost, ani kartu, šeky, taka jeho peníze na účtu jsou stejné, krom bankovních poplatků. Nic se neutrácí, tak jsem jiný velice jiný než sattva, radžas a tamas. To je to co bylo ve včerejším verši. Jsou ze mě vyrobené existující, a na mě rostou, ale já to nejsem, já nejsem peníze, ty peníze na mě rostou. Když něco uděl Tak vyroste odměna, výplata, a pak zajímá jen výplata, ani práce nezajímá, zajímá jen výplata, co z toho bude, kolik z toho bude, a začíná kalkulačka, začne svět. Vznik světa, co z toho bude, Sattva, radžas a tamas a to zůstává podstatné, žádné jiné časy nejsou. Pak nemůžeme rozumět co je Átmá, Paramátmá, Vesmír, tok, Brahma, nemáme ponětí a nemáme představu a nemůžeme ani mít, nedivím, proč jsem neschopný vysvětlit, co je Átmá. Je to mimo místu. Lidi zajímá pták loskuták, jak vyřešit, jak získat. Lidi nezajímá práce, ale zajímá je prachy. Jestli někdo říká, že peníze nezajímají, ať pracuje bez odměny, jak dlouho tam vydrží? Kde se nedostane žádná odměna, žádné jídlo, žádné výhody, ještě musí zaplatit, řekne, e dělá pro radost, po pomoc, dělá dobro druhému, to nelze, kdž z toho nic nemá tak to nedělá. To člověk chápe. Naše priority se staví podle naší kalkulačky. Kalkulačky výhod. Kam je vhodné investovat, mít záruku, aby se neztratilo, aby se získalo. Takto je .. Rozpoznat sám sebe tím nic nezískáme nejsou peníze, není jídlo ani k pohoda a klid, žádný sex reprodukce to není proto je bezpředmětné, bez priority. Strávíme svůj čas tam, kde něco získáme. Kde se nezíská, tomu se nevěnujeme, takto jsme dokonale udělaní. Jiná možnost ani není. Proto utopit se do Átmá, ztotožnit se s Átmá je bez významu. Význam je kde? V zisku jídla, odpočinku, zisku jistoty, bez strachu, zisku doteku – sexu. Kde toto není, je bezpředmětné, a proto duchovní praxe je bezpředmětná, nepřináší zisky, naopak ztráty jsou jisté, jídlo je ztracené, peníze jsou ztracené dělání je ztracené, tělo je ztracená, identita je ztracená, já-mě moje, veškeré vztahy jsou ztracené, proslulost, hromadění, vztahy, když není to se nedělá. To je pak mrtvola zombie. Proto vstup k procítění, praktikování procítění já, Átmá je výjimečné. To, co bylo ve verši Kršna vyprávěl hned v 1-2 verši v sedmé kapitole, že mnoho tisíc výjimečně někdo chápe. A ti, kteří výjimečně chápou mezi tisícem chápačů také ještě praktikuje, mezi tisícem praktikantů výjimečně někdo procítí, co to ten já, Átmá, Brahma je. To je výjimečnost. Je výjimečné, že pejsek vidí bankovku masarika a jde si za bankovku koupit maso, hadry, většina pejsků se po tréninku naučí rozpozat že je to bankovka, je výjimečný, když pozná že je to bankovka, výjimečný pozná, že může jít do Lídlu si koupit maso, granule. To jsou výjimčné, tak výjimečné je pro člověka rozpoznat, Átmá, Brahma. To je výjimečné. O tom byl ujiž první verš sedmé kapitoly. Tak bhakta oddaný je vyjímečný. Zamotat si hadr kolem pasu, držet korálky a skákat na ulici, tím není oddaný, tím se kršna nepoznáá. Vyjímčné. Ten to nepotřebuje skákat na ulici, ten už je uvnitř. Je v tichosti a v klidu a prožívá se. Takže já Brahma, říká Kršna, jsem bez ztráty, změn, strašně daleko několik kilometrů a je v dosahu bytostí, které jsou řízeny řídící jednotkou sattva, radžas a tamas, který je ze mě vyrostlý. Jsem mě se nic neztratí, jsem pořád stejný, neplatím bankovní poplaty, jsem stále stejný avjaj K všem bez úbytku, Brahma je bez úbytku, nic se mu nesníží. Jako v Íšá Upaišadě je v nultém verši "purnamidam, ... Jsem úplně celý, a když se z celého něco ztratí, nic neubude. Nic se nestane. Cítit se je zárukou pro člověka cítit se jinak než je identita a identita se stává pouho, pouhé tělo, mimo dosah není tělo. To je takové okénko přes, které je vidět podstata života řídící systém života. To je ta diagnostická aplikace v NB který když mechanik spojí malý displaj hned ví, jaké poruchy má motor, jaký má VIN, jakou má schopnost, kolik má litrů, vše zná a jen maličá diagnostická aplikace, tak ví o celém motoru. Podobně sedmá kapitola je takový .... Celá Bhagavadgíta je diagnostický přístroj, kterým zná úplně všechno. Takto je verš. Je nepochopitelná, není možné ho procítit, to je záruka Takže o nic nejde. Nic se nemění. Protože jsme utopenci a bez octové vody neumíme žít. To je vše. Jarda - třeba obraz prostor, když si zaberu prostor, je to iluze, protože prostor, Když vybuchnu , je to iluze Stále se zamýšlím nad myšlenkou, když vznikal život, je to fáze procesu a za tím nevím, jestli je nebo není je iluze – život vznikl त्रिभि tribhi (trojí); र्गुणमयै guṇamajai (kvalitami tvořený, tvořen kvalitami); र्भावैर bhavair (stav, existence); एैभिः ebhiḣ (těmito, jimi); सर्व sarvam (vše); इमिदं idaṁ (tyto, toto); जगत् džagat (svět, vesmír); मोहितं mohitaṁ (pomatený, zmatený); ना na (ne); अभिजानाति abhidžánáti (zcela poznat, rozpoznat); माम mám (mne); एभ्यः ébhjaḣ oni, z nich; परम param (nejvyšší); अव्ययम् avjajam (neměnné, nehybné, skutečné, stálé). Dopsat po satsangu Z čeho je identita vyrobená, co je v naší bedně, slova a pohled, absolutně nic jiného není, zkuste najít, co je bez pohledu. Jarda – je země a já to neusem, je na mě nezávislí, Rodiče – sperma vajíčko dítě je z nich a le neuvědomuji si , oni to nejsou a jsou. G – zlatá česká ryba, mlčení zlato

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>