Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

A také věz, že stavy bytí, satva, radžas i tamas pochází ze Mne. Já v nich však nejsem, to ony jsou ve Mne. ||7-12||

---

---

Kostič: Také všechny stavy sattvy, radžase a též tamase, věz, že ty právě jsou ze mne. V nich nejsem, ty však jsou ve mně!

---

Komentář Govind:
jé čaiva sáttviká bhává rádžasástámasáśča jé । matta évéti tánviddhi na tvahaṁ téṣu té maji toto je velice jednoduchý vešík. Je nemastný a neslaný na hrubé vnímání, ale když se subtilně bystře kouká, tak to má hodně velký význam. Akorád není českým zvykem, důraz na spojovací slovíčka. Písma jako je Dž, V, K, U. Předložky, spojky, předpony Z spoj znamená z čeho, odkud se to vzdalo. J to se musí utopit a porozumět a dívat se jemněji. Rozhodně písmeno Dž je nebo není. J a Dž jsou velice odlišné. A když přidáme nakonec V i to hraje roli. Dž, V, J. Vezmeme příklad, to je celý význam verše porozumět Dž, V, J. Dž nemůže být V a V nemůže být J a J nemůže být Dž jsou to identické významy. Běžně jsou díry na silnici, mikroskopické díry, které řidič vůbec nevnímá, když jede autem po silnici, strom je ze semínka. Strom není ...... strom nemá ponětí o svém semínku. Jako člověk nemá ponětí, že je vyrobený ze sperma a vajíčka. Možná si to někdo pamatuje, že byl ze sperma, zná z literatury a říkání ale to je jako jsem již říkal rozdíl mezi vzít a příjmout, může to vzít že to někdo sebral, příjmuté to není. Takto to jsou jemná vnímání, co si bere, neznamená, že příjme. Podobně člověk je a sperma a vajíčka jsou z ze sperma a z vajíčka. Ale o něm ponětí nemá. Člověk strom, strom je ze semínka, člověk je ze sperma a vajíčka. Sperma a vajíčka není člověk, semínko není strom, ale strom je ze semínka a člověk je ze sperma a vajíčka, to jsou nepodstatné věty. Nedává to žádný význam. Jako pro strom semínko, který vylez nepovažuje za nic, stejně tak člověk nepovažuje za nic sperma a vajíčka, ze kterých vylezl, proč to asi je? takto. Když uděláte bramborový guláš, jsou brambory, ale na talíři, tak jak vypadali brambory, kolik stály, jak se krájely, to je už bez významu. Význam je guláš. Co z toho vyplývá? Z není podstatné je podstatné J. člověk se soustředí a prožívá, hodnotí, užívá to J. Z nebere v úvahu. Z je zdroj. Naznačení zamyšlení o zdroji. J e považováno zajímání, zdůraznění zamyšlení a to všechno je J. tam je hra, proud, úsilí, ta síla, tam hraje existenční proud, životní proud úroud projevení, proud na projevení. To jsou proudy na projevení. To jsou satva, radžas a tamas. Kde sattva, radžas a tamas je, tak tam o zdroji není žádní myšlenka Takto J a Dž je trošku důležité pro komplexní poznání a znání a od J do Z to nějakým děláním není pochopitelné, není vyhmatatelné. Cesta od J k Dž může prošlápnout pouze buddhi, přemýšlením, pouze čintan manan svádhjáj. To není nic, co by se našlo, hledají, co mám dělat, na dělání to není. Kdyby se člověku zakázalo, co by dělal, tak se cítí vězení, potrestaný smutný. Člověk je člověkem, když něco může dělat, jinak jeho existence není. Pokud není dělání. My chceme pořád něco dělat, myslíme na dělat, konat. Neustále. Tím je člověk člověkem. Já nic nechci dělat, tak co chce dělat? Nic. Já musí to a to a to by pak nebyl člověk. Takto tady ve verši brahma sám přes Kršnu vypráví jé (kdo); ča (a); éva (vskutku, opravdu); sáttviká (satvický, čistý, podporující); bhává (stav bytí, existence); Slovo bháv už bylo rozebráno při různých příležitostech ve třídách. Bháv je podstata, proud je je je mezi mrtvolou a živým – ten rozdíl, kterým je mrtvola mrtvolou a živý je živým – ta podstata ten faktor to je bháv. Velice v denodenní praxi, v různých jazycích, jsou různá slovíčka, pod kterými se skrývá slovo podstata. Například, když jdete na farmářský trh někam nakupovat rajčata, zeleninu, a obchodníci jsou líní a nepíšou tam cenu. Jim zajímá jen počítat prachy a nedají cedulky na vystavené zboží a co se stane? Zákazník se musí zeptat kolik to stojí. Tady to slovo stojí, to je nějaké kilo, gram centimetr, věc předmět, není. Stojí je bháv rajčete. 20 korun za kilo Padesát korun za kilo, padesát je bháv a podle toho se rozhoduje koupit nebo nekoupit, hodně kilo nebo málo, má to cenu Když bháv a začne kalkulačka. Takto bháv je podstatou a co všechno bháv dělá? Většina nelze vyjádřit. To člověk zůstává v bedně a o tom uvažuje. To není nikdy předmětem projevu. Takto bháv je předmětem cítění. Z čeho se cítění vyrábí? Z jakých ingrediencí? To je bháv - podstata. A to my neumíme vyjádřit. Proto je vyjádření filtr a do toho filtru nelze oddělit podstatu. Tam se vyjadřujeme podle našeho buddhi, man, co se hodí říci, a to je závislé na libo-nelibo, uvažování hodí se nehodí se, jestli je to ono nebo ne ono a pak se projevuje a ten projev je z podstaty. Z bháv, kterým je cítění. Co cítíme, to neprojevujeme, projevujeme se tím, co se hodí. V našem projevu je, co se hodí. Co se cítí to uvnitř zůstává o tom nikdo neví, to ví jenom člověk sám. Různé psychické faktory, líbivé nehodí se, bude blbé toto říci, to se nemá říci, to se má projevovat, co si kdo o tom pomyslí, co si pomyslí o mě, a podle toho se projevujeme Takže slovo sattva a sattva bháv, radžas je bháv, tamas je bháva, kterým vzniká cítění, vzniká dění. Tím je život, cítěním je život. Když není cítění, tak nejsme živí. Jsme považováni za mrtví. Takto nejpodstatnější prvky života, sattva radžas a tamas. Tady Brahma říká, to jsou ze mnou. Je čaiva sátvika... Tak ta radžas (dominující, prosazující); tamas (temnota, ukončující, padající směrem dolu, upadající); ča (a); jé (kdo); sattva radžaas a tamas jsou ze mne jako semínko řekne, tento strom je ze mě. Protože strom vznikl ze semínka a vypustil, vhodil Nebere v úvahu, nic nemá společného se semínkem, ze kterého vylezl, jako kuřátko, když vyleze z vajíčka, tak už si skořápku nijak nepovažuje, chodí po ní, nebere ji v úvahu. Kdyby měla skořápka hlavu, co by asi řeklo? Moje kuřátko žije a vzniklo ze mě. Kuřátko není skořápka vajíčka. Je odděleno ale díky podstaty kuřátka, podstaty skořápky zmizí, přikryje se. Jako kuřátka, jeho podstata, přikryje podstatu vajíčka Skořápka, ze které vznikl člověk díky své sattva, radžas a tamas, znamená život o svém zdroji nemá ponětí. A proto nejsme schopni vnímat svůj zdroj, a proto nevíme co jsme zač. Protože, co přikrývá sattva, radžas a tamas. To je silná betonová deska, nikam nepustí, proto pořád myslíme, užíváme, prožíváme život a vůbec nejsme schopni vnímat dž, jsme schopni vnímat j je jen sattva, radžas a tamas. kršna vyprávěl Ardžunovi, sattva, radžas a tamas je ze mě. Ale jaká je podstata j Skoro žádná matlas (abl. sg.) = Mne, ze mne; éva = vskutku, opravdu; iti = tak, proto; tan = oni, těch; viddhi = věď! znej!; na = ne; tu = ale; aham = Já; téṣu = v nich; té = oni; maji (ve mne. Takže Ča je mata évatí to všechno sattva, radžas a tamas jsou ze mě. Takto sattva, radžas a tamas oni ve mně nejsou a já v nich nejsem. Já Brahma není v sattva, radžas a tamas a sattva, radžas a tamas není v brahma. Jako ....kuřátko DOPSAT jako strom není v semínku a v strom stojí venku, semínko odpadlo do hlíny. Takto je Brahma. Brahma, ze kterého je úplně všechno, bůh je vše vzniklo z boha a bůh ničím není. A v bohu nic není. stejné je naše jádro, Átmá naše podstata já. To já, ze kterého jsme, v něm nejsme. A on v nás není. Z toho důvodu člověk velice bezpochybně se ztotožňuje s tělem. Že já jsem to tělo, jako strom se ztotožňuje s větvičkami, plody, barvami, tím se strom ztotožňuje, podobně se my ztotožňujeme s tělem. Čeho je tělo s tím se neztotožňujeme Proto pro nás sám sebe je neustálou záhadou, co jsme zač. protože nejsme schopni se ztotožnit se zdrojem. I když zdroj neustále je. a proto se ztotožňujeme s tělem, jménem, majetkem, vnímáním viditelným a podstata, to já s tím se neztotožňuji. Podstata zdroj Átmá je neustále. Ta je nesmrtelná neovlivnitelná, ta se nerodí, ani neztrácí. Jako vlny na moři vznikají, jsou v pohybu, zahynou, ale podstata jejich je moře a podstatou moře je voda. Vodě se nic nestane, když lna vzniká i zahyne, voda je pořád voda, beze změn. Takto naše podstata je beze změn. Je věčná, tělo přichází a tělo odchází jako vlna na moři, pořád stejná voda. Vlna není vlna, vlna není moře. Používáme voda je v moři, ve moře není voda. Takto v a j dávají rozdílné city. V není J. Takto bůh je zdrojem ale bůh není člověk. V člověku bůh není. Ve věcech bůh není. Věci a člověk je z boha. Takto považujeme J za V a V za J. Tupím nožem krájíme okurky. V a j je ohromný rozdíl. Když začneme považovat člověk je bůh, tak podstata člověka je bůh. Vlna je voda a podstatou vody je voda. Vlna není. Je to voda považujeme že strom není je semínko. Kde jsme vlna zmizí a my jsme ve vodě. Když vlnu považujeme za vodu, vlna zmizí ....DOPLNIT:
 kuřátko zmizí a člověk je potom v podstatě. Když manžel podstatou je člověk. Když je člověk, tak manžel zmizí. Manželka je žena, podstata je žena, když je žena tak manželka zmizí a to je už hluboký pohled. To je duchovní pohled. Bystrý ostrý pohled. Ale takový nejsme, jsme tupí, proto když se muž stane manželem, tak zmizí muž a zůstane manžel. Vlna se stane vlnou a zmizí voda. Věc zmizí a zůstane moje. Takto potom se tomu říká svět. Člověk žijící bez podstaty. Člověk žijící s podstatou nebo bez podstaty, každý je jiný. S tímto přijetím, chápáním, uznáním potom je člověk jiný. Žijící s rozumem, rozeznává podstatu. Takto žijeme bez podstaty. Jen v omáčkách. A vůbec nechápeme, protože podstata není, nepodstatné věci jsou hlavní. Takto u člověka, který chápe podstatu. Ti, kdo žijí v nepodstatné, jsou považované za bezvýznamné. Lidský život je bez podstaty, když žije bez podstaty, je nepodstatný, Tomu se říká dozrávání Prém: A také věz, že stavy bytí, sattva, radžas i tamas pochází ze Mne. Já v nich však nejsem, to ony jsou ve Mne. ||7-12|| Kostič: Také všechny stavy sattvy, radžase a též tamase, věz, že ty právě jsou ze mne. V nich nejsem, ty však jsou ve mně! Čaj je v hrnečku, znamená hrneček je důležitý a vlastní čaji. Čajem se hrneček nesplyne, nesmíchá. Kdyby splýval čaj s hrnečkem, tak by nestál na stole, byl by všude, nedal by se držet. Tak samostatnou existenci považujeme za identitu. A identita je tehdy, když se neztrácí. Když zůstává. Jakmile identita splyne, tak všechno je jeden, čaj a hrneček je jeden. Nejsou dva. Když žena a manželka splynou tak není ani žena ani manželka. Manžel splyne tak není ani Mám a nemá splynou, tak není ani mám ani nemám. Je a není splynou tak je co. Nirván. To musel Buddha říci samostatným slovem. Bez existence bez J (je), bez proudu. Nad tím se zamyslete, popřemýšlejte, jestli na to máte, tak na něco přijdete. Vše je zavádějící Janda, to jste nás dnes hodně zavedla – vše zavádí, když člověk nechápe, je proto, aby zaváděli. Význam všeho na tomto světe existujícího to je V. Takže samozřejmě, jestli budu opravovat slovíčka, tak je snaha, aby bylo podle mě. Proč to musí být podle mě. Ať je, kdo co je. Ničím nejsem a já není pro nikoho, ať je, co je. Takže kdo to napsal, tak napsal podle sebe, tak ať napsal, kdo říká, tak ať říká, když nic neříká, ať neříká. Proč musí o něco jít? To je Brahma, Bůh, Átmá. Všechno to musí být tak, pravda je to, to je co? Nevědomost, hloupost, bez významu a člověk tím trpí, tak ať trpí. Trpí nebo netrpí, pořád to je. tak co? Když do toho je člověk namočený je šumák, co je tu napsáno. Jen kopírování vadí. Není důležití, co si kdo myslí, když na to má si něco myslet, tak ať myslí. Proč někdo musí myslet jinak, protože já myslím jinak? Co to je.? Pro koho to je? Pro sběrače, neznají podstatu, co mají. Manželka má manžela a vůbec nechápe, co to znamená. Jen jedinou věc chápe je moje. A tím je omámená. A z toho omámení, co má udělat? Nic. Nechat být omámený. Člověk je omámený svým majetkem, zárukami, proslulostí, je omámený, tak ať je, to se změnit nedá. Buď je to tak nebo je mák. Ale omámený je. ať je. Tak – mák – šumák. Není podstatné. Toto bháv, tu podstatu. Když je tak je člověk svobodný. Kde je svoboda? K tomu jsem včera ne free, jak se to přeloží do češtiny. Je jenom ono, žádné ne. Protože když je N je zájem. A pak se zájem ztrácí, tak je svoboda, nic není, co člověka drží, táhne. Je to bez lokomotivy. Nic netáhne. Svobodný vlak nejede, stojí někde, ani nepotřebuje někam jet. Jede motivovaný vlak, proč jede? Protože mu vadí stát, je tam spousta vadí. Tak zdrojem našeho života, proudem našeho života je naše nespokojenost. Tím jsme vzhůru, tím něco děláme, vlastní se, věnujeme, a proto pořád hledáme, co má dělat. Říci jim nic nedělej, to připadá jako trest. Neustálé dělání. Proto nejsme svobodni. Svobodného žádný předmět, věc, existující nemůže tahat, ovlivnit. Přilepit obklopit. To nelze. Protože není ničím, když je člověk v ničím, je svobodný. Nic ho nemůže tahat, obklopit, nic na něj nezabírá. Je svobodný. Je, V, DZ je dohromady. Je Bůh, je Brahma, Átmá. J,V,D, Z jaký by byl kokteil nevím, by byl to Bůh. Je smíchané, sloučené, když je J, V, Dz ztrácí své identity, tak je nirvána.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>