Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Jsem silou silných, kteří touhám a vášním nepodléhají. Jsem touhou všech bytostí, která dharmu neruší. Ó býku mezi Bharaty! ||7-11||

---

---

Kostič: Já jsem také silou v silných, zbavených tužeb a vášní. Touhou jsme, jež dharmu neruší v bytostech, býku z Bháratů.

---

Komentář Govind:
20210725- Před satsangem: Chrnění je márnice, a to je opačný krok než smysl života. Záměrem života není chrnět. Vypadnout dříve, než někdo vyhodí. než slunce vychází, tak se vstává z postele, to je lepší řešení.
Pokračujeme v tom, co je Brahma.
Čemu se říká síla? Když Luky dělá hned ráno dřepy a kliky, pak může říkat: Silákem jsem já. Balam balavatám, říká Kršna, když vysvětluje Ardžunovi, kdo je Brahma. Je to ta síla v silákovi. Je to i smutek ve smutných, to jsem také já (Brahma). Nemoc v nemocných jsem také já. Chudoba v chudých jsem také já. To jsou jen příklady. Všechny možné síly, jakékoli negativní, pozitivní i neobarvené. Mrtvola nemá žádnou sílu, tak tam nejsem. V mrtvole nejsem.
Čím je živý džív? To jsem já. Co to je? Marci tomu říká vesmírný tok. Ta síla, to jsem já. Silou se všechno děje, síla vidět není. Síla se říká tomu projevu přes.
Viza se projeví přes avon. Síla se nikdy sama neukáže projeví se přes. A my hloupí nevidíme sílu, ale vidíme jen skrz. Zasekneme se na skrz. Jsme hluchý slepí necitlivý, končí svět vnímáním. Uvažováním člověk dochází k síle.
Pro nás končí svět vnímáním, tím je člověk hloupý, tupý, neznalý a neví si rady. Když člověk používá buddhi, tak za ním vidí sílu. Malou dávku buddhi má i hmyz, vidí otvory a hned se zabydlí. Pejsek začne hrabat do země, ocásek v pozoru. Tak druhý pes pochopí, že nemá smysl tady taky hrabat. Pes je zvíře, ale vidí u rozčíleného, hrabajícího psa tu sílu, která se projevuje u psa, který hrabe do země a má vstrčený ocásek. Síla se neukazuje, projeví se skrz. A to je třeba vidět. Skrz je jen zamyšlení. Je třeba vylézt ze žumpy nevědomosti a nezaseknout se na vnímání. Tam, když se zafixujeme, je konec. Člověk se zamiluje do krásky, to je do avonu ženy nebo do nacárané sukně a přilepí se na to jako moucha na mucholapce. Vidí prachy a přilepí se na ně a zahyne, protože je to past. Takto vnímání je past. Pozor na vnímání. Jdete za něj. Za tím je něco, co to říká, to vnímání neřekne. Bilbord přitahuje člověka, pojďte nakupovat, jdeme a v bytě už nemáme kam to dát. V Lux Lux Lux tata tata mají červené židličky a máme doma červené židličky. To je zaseklý nevědomý člověk. Takto balam balavatám, ta síla, která se projeví skrz něco, to jsem já. Kdo kýve hlavou? Brahma kýve hlavou, protože všechny projevy jsou projevy síly a ta síla jsem já. Síla, která hýbe hmotou, je jiná než ta hmota. Tu poznat, to je poznat Boha, to je poznání Boha. Poznat Brahma balam.
Vivardžit jsou dvě slova plná rág. Vivardžit (kromě, bez) vášeň bez rágy, to jsem já. Ale vášeň s rág, to nejsem já. Z tohoto verše vyplývá, že jsou dvě podoby rág, s vášní a bez vášně. Tak vášeň člověka je boží i neboží, Brahmy i nebrahmy. Která je Brahma vášeň? Bez rág.
Co to je vášeň s rág? Vášeň s rág je vášeň s libostí. Co to je? Čí to je, když to není Brahma? Tomu se říká džív a ten se projevuje přes sambandh (hromadění), sangraha (jistoty) a dohromady je ahankár. Tak ahankár je produkt džív. A to nejsem já. Zde se říká: Já jsem vášeň bez rág a tomu se říká boží dílo. Čemu se říká boží dílo? Kde je vášeň bez rág.
Moucha nalepená na mucholapce, to je vášeň mouchy. Takže libo-nelibo, to není boží, to je džív, a proto je Átmá, džívátmá a Paramátmá. I když se člověk hluboko zamyslí a narazí na Íšá Upanišadu první verš. A tam se dozví, že je všechno. Pak džív také není nic jiného než Brahma.
Podobně jako má dědic rodiče, kteří když umřou, on dědí vše, veškerý majetek, pejska, peníze, auto, ale dědí i dluhy. Tak soud pokládá otázku: Rozmyslete si, jestli chcete dědit, protože pokud zjistíme dluhy, odnesete si i ty dluhy. Do dědictví patří i ty dluhy, exekuce, hypotéky, patří do dědictví nejen auta a dům. Oba pohledy jsou pohled Paramátmá, vyššího Átmá. Výhody a nevýhody, obě jsou patřící, to je jiná úroveň. Běžně počítáme, já chci jen dědictví, jen co je k odnesení. Exekuci nechci, ta mě nezajímá. To je přítomnost džív, ahankár, rág. To je vybíravost, a to je kalkulačka výhod. A to je trápení.
A proto v rámci jógových možností se říká: moje trápení je boží přání a moje radosti jsou boží milost. V obou případech jógín osvobozuje od zodpovědnosti dědictví, přijímá vše. I dluhy i majetek. Takže jestli mě něco trápí, beru, je to boží přání. I když mi to dělá radost, také beru, to není moje, to je boží milost. To, že jsem úspěšný, je boží milost. Jsem neúspěšný, tím se zbavuji trápení libového i nelibového. Libové se proměňuje do chamtivosti, ještě více, ještě ještě, nikomu nedám, je to moje, jenom moje. Co vyrostlo z libo? Lóbh. Takto libo má trápení. Libem děláme sambandhi, hromadíme libem, hledáme jistoty a pak vystavujeme svou proslulost, já vím, já mám, já tak – mák.
To dělá trápení rág a trápením dvéše přichází strach. Co když mi píchne kolo, protože jsem říkal, že ho nemám rád, jde sekat trávu a vznikne strach, obava. Tak rág i dvéš rozšiřuje trápení a chamtivost a kořenem je trápení. Dostala jsem práci, dobrou práci a rozvíjí se myšlení, že to bylo dobře placené, tak ať je další práce. Co to je? To je libo a rozrůstá se do chamtivosti. A jiný pocit vede k dvéš: Dělala jsem na tom dva dny a dostala jsem dvě stovky. Brahma je vášeň, ale bez rágy. Čí to jsou rágy? Komu patří? Když ty jsi tady, tak já tady nebudu. Brahma nebude tam, kde je ahankár. Proto s ahankárem se porozumět a pochopit nedá. Ahankár bere vše. Brahma řekne: Dobře, tak si vezmi, dělej si, co chceš. Co je mi do toho. Kdo to bere? Ahankár. Pak člověk žije bez Boha, nemá šanci vidět sílu, šakti. Nemůže poznat sílu, jen se zasekává, subtilní nevnímá. Moucha vidí mucholapku, mouše se líbí mucholapka, ano, užij si jí. Kde není ahankár, tam není Bůh. Jeho prvky poznáváme, když vysadíme veškerá práva na rág a dvéš a tomu se říká šumák. Je - fajn, není - fajn, dáš mi - fajn, nedáš mi - fajn, nepřijdeš – fajn, přijdeš - fajn, potom není řádný rág ani dvéš, nejsi ani kamarád ani nepřítel, když nejsi ani kamarád ani nepřítel. Tak, co z toho je? Nic. Nevzniká trápení ani takové ani makové. Žít jako šumák, takto žít. Tady v Čechách se lidé často litují a pak jsou slitiny. A myslí si, že jsou lepší. Kdo to lituje? Proslulost. Tak žádná litina! Ať je, co je, v obojím konáním stejně, jestli je to boží milost nebo boží přání. Konání je stejné. Pak je šumák, pak je bublifuk. O tom se má zpívat. Je jedno, jestli je boží milost nebo boží přání.

Já jsem ten dharma aviruddhas, co je čisté. Virud znamená proti a avirud je neproti. Dharma, která není v nesouladu s časem a prostorem. Taková dharma všech bhútéšu (bytostí). Dharma je také vášeň konat něco v souladu s časem a prostorem, takže taková dharma, která není proti dharmě. Takovou dharmou jsem já. Tam se nerodí žádné libo a nelibo. Jakmile se narodí libo-nelibo, tak neplatí zásady času a prostoru. Takže vykonat v souladu s časem a prostorem, jsem vášeň bez vášně. Ale, kde je vášeň s vášní, tak tam nejsem, tam Brahma není. A když není, tak je ahankár, a nedrží se pravidla času a prostoru. Tak Brahma říká: Užij si to.
Moucha si má sednout na koláč, ale ona si sedne na mucholapku, ani Bůh nemůže přijít ji zachránit, chce se ti sedět na mucholapce, tak si sedni. Zaseklost a nikdo nepřijde zachránit. Smrt je jistá. Příště si dám pozor. A když se narodí zase jako moucha, dává pozor, zkusí jenom jestli je mucholapka lepivá a zase se přilepí, i když to chtěla jen zkusit.
Tomu se říká, nepoučitelná. Člověk je jednou rozvedený, popáté rozvedený. A zase se zasekne na avonu. Nepoučitelný, že Avon je mucholapka a ta je v Mrtjórlók (svět smrtelníků). Nalepit se a umřít, nalepit se, umřít. Svět nepoučitelných.
A ti, kteří poznají šumák, že všechno je boží, tak těm je to jedno, ti se z toho dostanou ven. Bude - dobrá, nebude – dobrá. Ó, Ardžuno, já jsem vše. To i to. Něco vynechat. Opačné negace. Protože je možnost být opakem, tak si buď. Kršna na bojišti, kde bylo milion lidí, Bhagavadgítu vyprávěl jen Ardžunovi, nevyprávěl ji všem. Ardžuna požádal o vysvětlení. A proto, když někdo nepožádá, tak má velké H. Lidi, kteří neumí požádat, nemají právo získat. Ale požádání je proti mé proslulosti, já jsem přeci lepší. No tak nežádej. Jako protějšek Ardžuny Durjódhana, ten nežádal Kršnu. Je džív, ahankár, a kde je ahankár, tam není poznání, i když je vše Brahma, ale to je z vyšší třídy. Z toho verše vyplývá, čím je život životem, je Brahmou.
Ale džív je džívem se svým ahankárem. A kde je ahankár, vrata k poznání? Máš krásné namalované černé očí, červenou rtěnku, ... to se zalíbí, to je ta pravda. Co považuje za pravdu, to je mucholapka. Co je vizáž, mucholapka a na ní sedí komáři, mouchy a mušky. Na mucholapce zahynou. Takže vnímání je past. Vidět za věc. Luky má teorii o náušnicích. Někdy vám možná řekne o tom jaké náušnice má holka, když shání chlapa a jaké, když je spokojení. Pozná pasti podle tvaru náušnice. Nevidí zlaté náušnice, jestli ladí s oblečením, ale vidí tu past, jak holky chytají, protože je tam buddhi, jinak se člověk nalepí jako mouchy na mucholapku. A zahyne.
Takto Brahma, cesta k němu je určitá a rozhodně tam ahankár nepatří, ten nemá pozvánku od Boha.
Jsme pitomé opice. Víte, jak se chytají opice? Chytači opic používají nádoba s úzkým hrdlem, karafu. Znají rozměr zápěstí opice, 3-4 cm. Opice, jak známo mají rády popcorn, buráky, tak chytači opic dají do karafy pražená zrna a zahrabou karafu do země. Nad zemí zůstává jen krček karafy. Opice ho vidí a zastrčí prst a zápěstí a nabere si zrníčka. Ale nemůže vyndat ruku, neumí upustit zrníčka. V hlavě jsou zrníčka, chci zrníčka, chci je. Plná ruka zůstává v nádobě a člověk lovec opic má opici. Podobně člověk nechce opustit ahankár a v přítomnosti ahankár. Chce vidět Boha, ale nelze to. Pořád argumentuje o vypuštění ahankár, o zbavení se ahankár. Opice nemluvte o osvobození, když máte zrníčkách v hrsti a jste v pasti. Jak je to možné? Člověk neumí odevzdat, opustit.
Udělá si slupky brambor a má v dlaních puchýře z horkých brambor. Spal se, když chceš. Tak má obě ruce popálené. Ahankár. Jsme jako opice chycené do karafy. Ahankár. Jakýkoli džív, hmyz, zvířata, člověk umírá díky svému ahankár, ten to všechno urychluje. Když se zbavíš ahankár, tak jsou problémy pryč, jako Slunce nemůže obsahovat tmu, tma nemá místo ve Slunci.
Takto když není ahankár, trápení nemá místo. Trápení je zárukou ahankár.
Jak se ho zbavit? Tvoje milost, tvoje přání a ahankár je pryč. Ale my jsem trápení. A pak smutno mám kvůli tobě a veselo mám kvůli sobě. Štěstí, přání, radosti to je můj produkt, ale za trápení můžeš ty. Trápím se kvůli Masarykům, kvůli pejskům. Trápení je kvůli druhým a radost je vůči sobě. To je projev ahankár.
Takto toto je řešení, které nabízí Bhagavadgíta, tomu se říká bhaktijóga, kořen uvažování je tat tvam asi, a to je Védanta. To všechno jsi ty. Jestli mám radost, to jsi Ty. Jestli mám smutek, to jsi Ty. Co jsem já, šumák. Ahankár je základ všech.
Není jiná možnost, pokud je ahankár. Se zrníčky, s naplněnýma rukama nemůže opice utéci. Co je záruka, budeme opečení. Prasata se pečou bez hlavy. Když se peče opice, usekne se hlava a až pak ji pečou. Proč jde na pec? Protože nechtěla pustit zrníčka, dát. Tak ho měj. Co s tím.

बलं balam (síla); बलवतां balavatáṁ (silných); च ča (a); अहम aham (Já); काम kama (vášeň); रागविवर्जित rágavivardžitam (osvobozený z tužeb); धर्म dharma (zákon přírody, času a prostoru); अविरुद्धो aviruddhas (v souladu s, ne v opozici s); भूतेषु bhútéṣu (bytosti); काम káma (touhy); ऽस्मि Asmi (Jsem); भरतर्षभ bharatarṣabha (Býk mezi Bharatovci, jméno Ardžuny).

Když někdo říká, že nemá čas, je to lež. Čas je, ale nemá prioritu. Má se říci nemám pro tebe přednost. Čas se užívá podle přednosti. Ale my jsme takoví lháři že neříkáme nemám pro tebe přednost. Řekne, aby litovali, mám plný kalendář, tam jsou priority, podle priorit se zaplňuje kalendář.

Jsi páté kolo u vozu. Nekomplikovat si žití svým egem. Poznání je tehdy, když ahankár není.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>