Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Země, voda, oheň, vítr, prostor, mysl, rozum a ego - dokonce i těchto osm částí přírody jsem já. ||7-4||

---

---

Kostič: Má přirozenost je takto rozdělena na osm částí: země, voda, oheň a vzduch, éter, mysl, rozum, jáství.

---

Komentář Govind:
V tomto verši je možno rozebrat a použít slovo známé slovo zombie.
Govindží: Co znamená zombie?
Viza: To je umrlec.
Govindží: Zombie je mrtvola, nic neví, nic nezná, nic nechce, nemá žádný plán, nemůže říci, že je to těžké, že je to složité, že je to výjimečné, to se nedá zvládnut, to neřekne mrtvola. Mrtvola nic neřekne. Je mrtvola a nic neví, nic nezná a přece je. Tak nejprve si tuto situaci představit. Je mrtvola a živý. Čím je mrtvola jiná než živý? Mrtvola nic nezná, nic neví, nemůže mluvit a přece je. A živý, co che, co zná, co má plán, co cítí, co si představuje, co má dojmy a tyto věci, když nejsou, tak je mrtvola, je to zombie. Zombie nezmiznul, je. Když člověk řekne, já nevím, tak to zanmená, že je zombie.
Tento verš je velice subtilní. Je o živém a mrtvole, zombie. Mrtvola má svaly, kosti, šlachy, kůži, špínu, délku, šířku, váhu. Co nemá? Bednu nemá. Bez bedny je člověk zombie.
Berte v úvahu obě věci. Živý i mrtvý. Když vezmeme obojí v úvahu, tak jsou tam věci stejné. Obě mají prostor, obě mají vzduch, bublinky, obě mají vevnitř vlhkost, váhu, živí mají váhu stejně jako mrtvoly. Tak co je společné, to jsou pančmahábhúty. Co je jiné? Mrtvý, zombie neví, nezná, necítí. Živý je ten, kdo ví a zná a cítí. To je rozdíl. Tak dohromady, co existuje, co je, to jsou pančmahabhúty a vědící, znající, cítící, tj. bedna, mysl. Obsah JE jsou pančmahabhúty+bedna, už je jedno jestli jhe to živé nebo mrtvé, ale tohleto (pančmahabhúty plus bedna) je JE. Je to pochopitelné? Je to velice subtilní úroveň.
Zombie je jen pančmahabhúty, nemá bednu. Živý je pančmahabhúty plus bedna. A jsou jiní.
To, co JE, to JE se rovná Brahma. Tak Brahma je živý i mrtvý, je dohromady všechno. Slovo JE patří mrtvolám i živým, a to JE je Brahma a má různé podoby a je jiný.
Takže být Brahmou, znamená všechno JE. Být JE je být Brahmou, být Bohem. Bůh JE. Co je Bůh? Živý i mrtvý. Pančmahábhúty i bedna, a to JE je různé, jiné, mrtvé i živé a dohromady jsou to pančmahábhúty a bedna. To je JE. Když člověk vstoupí do Brahma, do jádra, do semínka broskve, tak v jádru je dužina, slupka, strom, kůže, všechno je v semínku. Tak semínko je Brahma, takto má člověk své semínko, když tam vleze, čemu říkáme nitro, duše, tak tam je to JE. Takto slova JE a jiný. Jiný je mrtvola a živý, a JE je oba dohromady. Kromě toho je, nic není. Když bereme to JE do ruky, tak nic jiného nezbyde. Tak je to celé.
To říkal Kršna ve druhém verši v této kapitole. Když budeš znát gján s vigjánem, nic nezbude jiného ke znání. Když známe, co znamená je, tak nic jiného nezbyde. A proto nic neexistuje. Existuje pouze JE. Nic je falešné.
Zeptal jsem se děkana, jestli zná Zombie, tak odpověděl, že to nezná, že ho to nezajímá. CO to znamená? To neznání zobmbie Děkan zná, ale bednu to nezajímá, není o to zájem. I ten nezájem je. Takže to, co je, to je Brahma.
Co JE, to je aštadhá, to znamená osmice. Co to je osmice? Prthví, džal, agni, vajú, akáš, to jsou pančmahábhút a man, buddhi a ahankár, tj. bedna. Tak, co JE je pouze osmice a tomu se říká jiným slovem pakrti, příroda, Vesmír.
Je pouze toto. Není neexistuje. Je zbytečné se věnovat není. To je falešné, lživé, to je blaf. Chytat se slova není je absolutní nesmysl. Pro filosofické bedny pobyt v nitru v semínku není, neexistuje. Existence je pouze pro je. Jak se někdo včera ptal, co je pravda? Tak JE je pravda, není pravda není. Pravda je pouze je a vyrábí se z osmi prvků. Man, buddhi, ahankár a pančmahabhúty.
Janda: Kde je čitt?
Govindží: V Bhagavadgítě není, nevešel se.
Čarak, Sušrut, ájurvéda neříkají, že JE má osm prvků. Tam se mluví o 24 prvcích. Protože se tam přidala filosofie Sámkhja, Védánta, Višéšika. Jsou tam karmendrije gjánendrije, mahábhúty a udělá se z toho 24 tattva. Zde ve verši Kršna v rámci osmi slovíček zahrnul obsah toho, co je JE.
Jágr: Říkal jsi na začátku, že Prakrti JE, to jsou podmínky?
Govindží: I Puruš je zahrnut do JE. V Brahma je i puruš i prakrti, je to obsah toho JE. JE není mimo prakrti a puruš. Je je komplet, tam nic nechybí.
Můžeme si říct záchod, chodba, okna, podlaha, postel, ale slovo byt obsahuje úplně všechno, i dveře, i okna, i chodbu, i skřín. my se můžeme bavit, že skříň není záchod. To je nepochopení slova byt. Nechápeme slovo byt. Když říkáme byt, tak automaticky chápeme to všechno, dveře, podlaha, postel, nábytek, i WC papír. JE je taková věc. Brahma se rovná JE.
JE je taková věc, Brahma se rovná JE. Brahma JE. A tomu někdo říká Bůh.

Co je obsah Boha? JE. Úplně všechno. Když znáš Boha, tak znáš úplně všechno. Když znáš byt, tak automaticky víš, že je tam všechno. Potom zbyde něco? Nezbyde. Není co říct.
Tak Prakrti, Bůh JE, a to JE je uvnitř různé, jiný. Mrtvý i živý. Na co jsme sáhly? Na komplex. Kromě toho nic není. Brahma je taková věc. Tak jak tu sedíme, tak my se ztotožňujeme s člověkem, ale nemůžeme se ztotožnit s tím JE. A kdo se ztotožní s tím JE, pak je to jedno, jestli je to Sandálka, Jágr, Viza, je to šumák. Pak tu sedí šumáci. Toto poznání když sedne dovnitř a ztotožní se člověk s tím JE, tak je mu úplně všechno šumák, jestli je to Maruška, Libuška nebo puška. Je jedno, jestli je žížalka, pes, kočka, komár, cokoliv, všechno je to jenom JE.
I já také JE. Může být potom nějaký strach? Obavy, lítost? Absolutně nemůže být, nemá žádný prostor. Takže ten rozdíl, který děláme, moje, tvoje, může existovat, když člověk je JE? Ne, nemůže, tím je potom pobyt vevnitř, v semínku. Pak broskev, stopka, zahrada, strom, zahradník, to vše jenom JE. Tím je potom ta jednota, jen jeden, druhý nelze. A to je vrchol poznání. A tam se může dostat jen člověk, je člověk to dokáže se dostat ke slovíčku je.
Pak přítel, nepřítel, libo, nelibo, všechno je v čoudu, všechno je to jenom JE. Pak, kde je kalkulačka výhod, tak tu vzít a vyhodit. Kde je kalkulačka, tam JE není. Tam je hned moje, tvoje, výhody, je to lepší, horší, ošklivé, hezké, moc, málo. To je absolutně pouze kalkulačka, tím vzniká trápení, protože se s tím člověk ztotožňuje. Všechno je jen jedna věc, JE. Mimo je nic není, i ten není také je.
To je vrchol gján vigján. Gján, který my teď vigjánem, logikou, analogii, představou, uvažováním dostáváme. Čím teď chápeme, že JE je úplně všechno, že kromě JE nic není? Rozumem, intelektem, vigjánem.
Když vigján není, tak to nemůžeme chápat, chápání není, gján není.
Chápat, že to je jen JE, pak nenávist, připoutanost, libo, moje, tvoje, absolutně veškeré předměty bedny mizí. S tímto citem, když člověk žije, tak je jogín, Brahma, je Bůh. Když člověk žije ve světě JE, ztotožňuje sám sebe, že jsem JE.
V japonštině se říká já je, ty je, on je. Tam není já jsem, ty jsi, on je. V japonštině je jenom je. Já je, nemají slovo jsem. Já je Govind, já je mechanik, já je elektrikář.
Když se řekne my jsme, tak Ty vzniká, ona vzniká, on vzniká. To se stane, když se ztotožňuje se jsem, tak se zapomene na JE a je ty, on, ona, ono a najednou je to výbuch jako atomový hřib. A když je jenom JE, tak není nic jiného, je jenom JE. Potom libo-nelibo, mrtvoly se mi nelíbí, to je atomový hřib.
Smyslem jógy je být jednotou, tomu se říká získání Boha, vidění Boha. Cítění Boha. Co je cítění Boha ? Cítění JE, tím být. Mít Boha, znamená mít JE. Není to úžasný verš?
Takže trénovat v životě, uvědomit, pamatovat si. Jako když každý si pamatujeme své jméno. Já jsem Sandálka, jsem hřib. Jsem Sandálka, nemůžu být Petr, Maruška. Ti jsou jiní. Já jsem Sandálka, tak hned mám bandáž problémů, nemám boty, nemám peníze, nemám na dovolenou, a to je hřib, trap se.
Když je Já JE, tak žádná Sandálka, žádný Petr, žádná Maruška, vše jenom JE, pak nic nechybí. A tomu se říká bába, sanjási, moudrý. Takto ztotožnit se s JE, je ztotožnění se s Bohem.
Marci před lety nechtěla slyšet, že Bůh není ve věci, Bůh není v člověku. Říkal jsem jí, že věc je Bůh, člověk je Bůh. Není Bůh v člověku, celý člověk je Bůh, celá buchta je Bůh. Pak Bůh a hovno je stejný, žádný problém. Jen naše přiblblá bedna, ahankár dělá rozdíly a ahankár je také JE.
Pak nezbyde nic, co můžeme nenávidět. Vše jen JE. Když se žije s tímto citem, pak když vidí člověk tygra, může se bát, že ho sežere? Nemá strach, když JE. Sežer mě, tak co, budu tygrovo hovno. A zase budu JE. Byl jsem a pořád budu. Je JE, byl JE a pořád JE. Hovno tygra se rozpadne a odnese je hovnivál, pořád je. JE je pořád.
Luki: To slovo pořád může mít význam, že nejdříve je nějaký řád, rozlišuje se, rozdělují se jména, a pak zmizí bedna a je po-řád. Govindží: Určitě. Textaři jsou velice moudří lidé, akorát o nich není nic známo, zná se Karel Gott, zpěvák, který ty texty zpívá, nezná se textař, kdo tu písničku složil a napsal. Karel Gott je reprobedna, textaře neznáme, jak přišla myšlenka o textu do jeho hlavy, to se neví. Člověka textař nezajímá, zná pouze zpěváka.
Tak vše jeno je, a to není na říkání, to je na procítění a bytí.
Nejsi Milan, ale Milan je Bůh. Jak snadno se člověk brání: Já nejsem Bůh. Ale teď se děkan ztotožnil s tím poznáním, co to je JE, tak nic jiného nezbyde než to, že je Bůh. Co žije, je jen Bůh. To je myšlenka Védánty: Íšá vása idam sarvam. To je 1.věta 1.verše v Iša Upnišady. Všechno je jen jedna věc, Bůh, Brahma, Íšá. Není nic jiného to není. Není neexistuje, není je také Bůh.
Tak dělat rozdíl, to dělá pitomá bedna, tma, agján, neznalost. Trápení je kde? V neznalosti. Kde je znalost, tam trápení není. Když vidím na cestě takové zamotané lano a říkám všem, že na cestě je had. A člověk se vystraší a rozbuší se srdce. Ale když vidím, že je to smotané lano, tak chlupy klesnou, uklidním se. Kdo to udělal? Jen znání toho, že to není ani had, ale je to lano.
Takže je a není, rozdíl toho dělá člověk, a to je jádro, ložisko trápení. Udělat se JÁ a udělat se JSEM je vznik trápení. JSEM je klíček stromu, které vychází ze semínka. První uznání JSEM je vznik moje, tvoje, sambhand, sangrahe, jistoty, proslulosti, to jsou větvičky toho stromu JSEM a ty vedou k průseru. Takto gján vigjánem všechno odhalí a zjistí se, že jenom je.
Některé spisy, filosofie vyjmenovávají 42 tattev, že to je dohromoady co je. Je jedno jaké číslo to je. Zde, v tomto verši 4, v kapitole 7 Bhagavdgíty, je se v rámci osmice zahrnulo vše co je JE, a kromě toho nic není, tomu se říká ašéš, beze zbytku.
Když toto člověk přijme, přichází toto poznání, tak prichází zbavení veškerých problému. Člověk se umí ztotožnit, že já = je a tím pádem všechno je JE a najednou je bez stresu. JE je zaručená pilulka antistres, jmenuje se JE. Tu pilulku můžeš rozdat trapoholikum.
Předešlý verš říká, že z tisíců praktikantů toto málokdo uzná - málokdo může uznat JE za základní prvek Vesmíru. Uznání, že základní prvek vesmíru je to je, je výjimečné. Málo kdo to dokáže uznat.
Všechno je a potom žádný zbytek nemůže existovat, není nemůže existovat. To už je falešné.
Můžeme ještě malinko něco. Pančamahábúty jsou pořád. Kateřina a hovna medvědů, tělo Kateřiny, které je jako hovno medvěda, protože Kateřinu sežral, tak to je mahabhút. Ale Kateřina JE jiná než to medvědí hovno. A co JE Kateřina? Čistá bedna - man, buddhi, ahankár, proslulost - Kateřina JE JSEM. A to JSEM není hovno. Ale když se neřekne to hovno a Kateřina, ale řekne se hovnová Kateřina, tak potom to najednou vše jen je, žádný rozdíl tam není. Žádný problém není.
To je ta věčná radost, nezničitelná radost, to je átmágján, poznání Átmá. Takto se poznává Átmá. A tím být, to je ta realita. Co je reálné? To je pouze je, a na to není potřeba smysly, mysl, rozum není potřeba. Jen bytím je. A to jsou boty sandálky, které se nechávají před chrámem. Boty odnesou člověka až ke schodům chrámu a tam se nechají venku, a bosé nohy jdou dovnitř. Co jde dovnitř? Už nejde ani proslulost, ani buddhi, ani mysl, už jenom jde. Tam žádné libo nelibo, horký dobrý není.
V semínku broskve není žádná dužina, tam jsou jen aminokyseliny a ty tam také nesjou. Co je před aminokyselinami? Gen se objevuje, tkáň se objevuje, orgán se objevuje, tělo se objevuje. Před jakýmkoliv objevem je JE. Takto JE je začátek všeho. Celý Vesmír je Brahma. To je to prvotní, a to je to slovo tattva, základní prvek Vesmíru, a to je JE, Brahma, Bůh. Všechny projevy jsou jen proměny. Veškeré existence vnímatelné nebo nevnímatelné jsou pouze Brahma, líbivé či nelíbivé je pouze Brahma. Proto celý vesmír jsem já.
Všechno je jenom je, z Brahma. Nic jiného neexistuje. Tak smrt, zrození, ztráta, získání, všechno je jenom JE. Tak na co ta kalkulačka? My se držíme jen kalkulačky výhod a to považujeme za smysl života. Co to pak jsme ? Dementi. To je agján, neznalost.
Toto poznání, pak nic jiného nezbyde. Kde se to dozvíme? V Bhagavadgítě. Takže když chvilku sedíte, tak si vzpomeňte na JÁ=JE.
Už jsem mnohokrát vyprávěl Govindův příběh. Bylo to v roce 1987, když jeho kolega přijel s motorkou, kde ty máš motorku, ty jsi lektor, lektoři mají mít motorku, nemáš chodit pěšky mezi studentama. Tak Govind odpověděl: Tady mám motorku, sedíš na ní. Govind nemá jen motorku, Govind má i ty baráky v údolí, ty jsou také jeho, lidé tam bydlí. Kdo říká, že to všechno není moje? Je to moje. Źe to není v katastru zapsáno na moje jméno, to neznamená, že to není moje. Mně nic nechybí, ani motorka, ani baráček, ani zlato. Všechny peníze co Vy máte jsou moje, nechal jsem je u Vás, abyste je utratili. Jsou moje, ani mi je nemůžete ukrást, můžete je používat, ano, tak je používejte. Nic mi nechybí. Celé město je moje, celá republika je moje, moře je moje, ať tam plavou velryby, delfíni, ti jsou také moje, je to moje voda, jen si ji užívejte.
Může mi něco chybět? Nemůže. Komu to chybí? Chybí to nevědomému, který považuje, že moje je to tehdy, když to mám v kapse. A Govind říká, ta kapsa je také moje, ta bunda, kde je kapsa je také moje. Může mi něco vadit? Nic mi nemůže vadit. To je pocit vajrági. Vajragji je člověk, který je bez rág, bez libo, bez chtění, bez vlastnění.
Tímto veršem se otvírají vrátka na poznání Brahma a když se koukne na Brahma, tak vše je jen Brahma, nic jiného než Brahma není. Pak není žádné lítosti, pomoc zapotřebí. K tomu se lepit, je největší nevědomost. Fik mik ven, zbytečně se nelepit. Lepí se jen trdla.
Prémův překlad vychází z různých překladů Bhagavadgít, které vznikly v rámci různých škol a některé překlad jsou víc fanatické, ortodoxní.

Takto končí dnešní satsang a stejný kontext pokračuje do 5.verše. Není třeba nikam spěchat. Myslím, že je to pořádná dávka a když to člověk zapracuje do života, tak má hned pilulku antistres i na životy po životě. Všechno jen JE, tak je jedno, zda se člověk narodí jako žížalka nebo mravenec, v žádném životě stress nebude, protože to je šumák, všechno to jen JE. Není žádný rozdíl. Jestli jsem zombie nebo živý, vše je jen JE. Bez obav, a tomu se říká mukti, mókš. Takto vstupuje člověk do nirván. CO je nirván? Brahma. Uznání JE. S tím ztotožněním je vše věčné. Tak může člověk umřít? Ve smrti je také JE, ve zrození je také JE. Tak žádné svíčky, není potřeba, ani přání k narozeninám. To je nevědomost. Ty jsi zapomněl na moje narozeniny, ty mne nemáš rád. To je blábolení něvědomých. Tak si blábolte. Vyhození i přijímání je také je. Tak pak je vše šumák. Tak do šumáku strčit čumák je k ničemu. Nestrkat čumák do šumák. Co je, to je. Tohle to si uvědomit. Meditace a jóga je vstup do JE. Je, co je, tak o co jde? Jde o prd, ten není vidět. Když jde o hovno, tak je vidět. Tak jde o prd. Prd je věčný, ten vyjde ven, a pak jej někdo nadechne a má koronavirus.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>