Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Požehnaný pravil: Ó Partho! Takového člověka ani zde na zemi ani jinde žádná zkáza nečeká. Kdo činí ctnosti, ten obtíže nezíská. ||6-40||

---

---

Kostič: VZNEŠENÝ řekl: Zde ani na onom světě, není, Párthovče, zániku pro toho, kdo dobro koná. Ten, synu, z cesty nesejde.

---

Komentář Govind:
Opět je tu Bhagván říká, Kršna mluví, Pártha naivéha námutra Naivéha - námutró
Kršna odpovídá na Ardžunovy obavy, které měl kvůli ajatih a čančalmanas. Co se stává, co se bude dít, s lidmi, kteří věří, znají, ale nedělají a mysl je nesoustředěná, roztrhaná, rozskákaná, nestabilní? Co s takovými lidmi, jestli nezmizí. To je hodně silné. Tyto otázky by mohli být na začátku kapitoly, kdy vyprávěl Kršna o splynutí sám sebe. Splynutí bedny do Já.
Zpíváním ÓM se má stát, že bedna zmizí a Já zůstane. Já nemá žádné smysly, nemá žádné karmendrije, konání a tím je běžný trénink. Zpívání ÓM nebo jiných manter při agnihótri je čas, kdy hlava není a je jenom Já. Takže v rámci kapitoly říká Ardžun: Nejde mi to, mám roztrhanou hlavu, mám obavu, jestli úplně nezmizím beze stopy a Kršna říká, ani tady naivahi Ani v tomto světě, ani v jiném světě, tj. po smrti, v jiném lóku. V Mrtjórlók, ve světě smrtelníků, ani v Dévalóku, světě Dévů, Bohů, nikde se Já nezničí. To Já je nesmrtelné, jemu se nic nestane, i ty, kteří dobře konají, či špatně konají, odnikud nezmizí. Jako ákáš mahábhút je tady mikrofon, když ho kladivem rozmlátím, tak ta hmota může zmizet, ale prostoru se nic nestane.
Prostor je v hrnečku a co je mimo hrneček? I tam je ákáš. Když zmizí hrneček, ákáš je stále. Zeměkoule zmizí, neznamená, že prostor zmizí. Nic se nestane. Stejně tak se tomu Já nic nestává. Komu se stává, to je smyslům, karmendrijím, intelektu. Takže Ó, Ardžuno, neměj obavu, nikdo nikam nezmizí, jen vlastnosti bedny, kám, kródh, madh, móh, lóbh, ty mizí. Bedna má strach, ta má psycho, když jsou tyto věci v bedně, tak to je proslulost, sanbandh, samghrej.
Nikomu se nic nestane, v tomto, ani v jiném životě. Tak to je Ó, Pártho, synu Země, to se nestává. Nikomu se nic nestává, jestli se někomu něco stane, tak to je bedna, nevědomá, tvořící vztahy, přivlastňující, hledající jistotu a projevující já velké, trdlo. Ten má obvykle plán, chtění, touhy.
A proto je roztrhaný, je trápící. Být v bedně, je žít v trápení. Jakmile tvrdě spíte, není žádné trápení, nic nevíte o sobě. Čemu říkáte sobě o tom nemáte vůbec ponětí. Protože bedna spí, bedna není. Svět bedny, z toho pryč. Já je to, co bedna není.
Nikomu se nic nestává v tomto ani v jiném světě, nikdo se neničí. A dodává tat. Opět je to ukázka, jak je čeština blízká sanskrtu. V celém světe se říká father v češtině se říká tátá a to mě napadlo až dnes, když jsem to četl, tak mě to trklo. Tat je milý a vážený, to, když se spojí, tak je tat, to není táta, který rodil, ale ten, kdo je milý a vážený, obvykle to bývá tátá. Milý a vážený může být jako slunce, nelze brát, nelze přijímat, slunce nemůže přijímat, jen dává. Jak se píše v dopisech milý a vážený, to je intrika, dej mi něco.
Ale milý a vážený je jen ten, kdo umí jen dávat. Jako vítr, ákáš, Slunce. Proto jsou Bohové. Bůh je ten, kdo nic nebere. Bůh nebere. Bůh je jen ten, který dává. Jsou to prvky, hmoty, ze které zůstane Já, které nemá smysly, nemá paměť. Nemá žádné vlastnosti bedny. Nemá bednu. Je Já, a proto je Bůh.
Spíme my, jíme my, užíváme si my. Kdo je my? To všechno dělá bedna. Já nedělá nic, Já neochutnává, Já se netrápí, Já neumírá, Já nežije, Já je.
Ale my považujeme my za já. Takže slovo tát, o Ardžuno, Ó, tát, Ó, milý a vážený,
Krt (konání) kalján (prospěšné), konání je prospěšné, když se přidá prospěšný konatel.
Ti, kteří vykonávají prospěšnost. Pro já nebo pro bednu. Kaljánakrt je pro Já, kde bedna není a je Já a ta koná. To už není sambandhan, není to shromažďování, o jistotě a proslulosti, takové konání, kde tyto věci nejsou, není bedna, to bedna nezná. To koná Já a to je boží konání. Tomu se říká kaljánakrt. Když se říká: Já to dělám pro tebe. To je pro děti. To ti pomůže. Dělám to kvůli sousedům. To dělá bedna.
Gatim znamená chod, jízda, pohyb. Dur je špatně, tedy durgatim je špatný dopad. To, co špatně dopadlo. Dopad a z toho pád je také pohyb. Špatný dopad může mít i ten, kdo chce pomáhat. Co to je? Bedna. Pomáhání nemá nic společného s boží vlastností. To není boží vlastnost, pomáhá snad slunko? Svítí, neťuká, jestli potřebuješ vyměnit obvaz, přišel jsem pomoc. Svítí, jeho svícení je pomoc? Pomoc není v puse, je v rukách. Pomáhat je jedovaté slovo, které šíří jed a pak máte jed v hlavě. Může se konat bez ptaní, bez říkání, prostě to udělat a konec. Konání je vidět a netřeba o tom mluvit. Je to znát. Existuje to.
Kaljánakrt není bedna (hlava), je to dění, ruce vykonávají a děje se. A to je trénink na farmě, a proto bydliště bydlení v prvním patře se jmenuje Dévalók, Déva je Bůh a lóka je svět. Je to pro ty, kdo nemají bednu, jen konají, co je třeba. Tak se na farmě buduje třicet postelí. Proč třicet? Třicet Bohů, všichni jste Bohové, jeden letí na heřmánek, druhý na špenát, třetí na kompost, čtvrtý kopat, pátý na elektro, nedělají to bednou, dělá to Já. Konají jako Slunce. Jejich bydliště se nemůže jmenovat kolej, ubytovna. Jejich místo se jmenuje Dévalók. Ti, kdo jsou na farmě, bydlí v Dévalóku.

Ti, kteří tu nejsou kvůli hromadění, kvůli vztahům a proslulosti, po nich zůstává prospěšné konání. A ti nikdy nedopadnou špatně. Ježíš je známý jako Kristus, jako láska.
Vědci jako Newton,...., vymýšleli a jsou tu po nich všechny ty vynálezy. Ti jsou známí a neustále žijí. Postavit jim rovný kámen (pomník), neznamená, že jsou mrtví. Nejsou, ty neumřou. Takový dělač nikdy neodejde. Nelze.
Durgatim je špatný dopad, o čem říkáme, že to špatně dopadlo. Gaččhati (nejde, nejde to).
Ó, můj milý, Boží život je život, kde samband, sangréhé a proslulost nejsou. To je Bůh.
To nám připomínají i obrázky, které tady v učebně kolem nás visí. Jsou na nich mahá, velcí. Oslovují se Bhagván, Bhagván Ramana Mahariši, Bhagván Osho, Bhagvá Rámakrišna. Jejich životním konáním nebyly myšlenky o vztazích, hromadění.
Když je iččha, je touha, aby to bylo zaručeně moje. Ideálně se zárukou aspoň na dva roky. Já vím, já znám. Nemáme nic jiného v hlavě, jen tyto věci a nic jiného není ani v našem konání.
Bedna nemůže dělat kaljánakrt, když je hlava vzhůru. Když je nitro vzhůru, tak se děje, všechno se děje a člověk je Dév, Bůh. Tomu se říká duchovní život. Kde není hlava, kde není vztah, připoutanost, hromadění, záruky a proslulost. Kde tyto věci nejsou, hlava není, kde hlava není, tam je Bůh.
Kdo sebe chápe jako hlavu, ty jsou podělaní. Zde ve verši to není řečeno, ale lze to odvodit.
Nikomu se nic nestane, nikdo se neroztrhne jako mrak, tak co se děje? Není to kaljánakrt není, tak co se pak děje? A moderní duchovní psychologové a sem tam utrhávači mluví o minulém životě, o budoucím životě a představují si člověka. V minulém životě jsem byla královna, už neříká, že byla myš nebo otravný komár, protože to nevidí (nechce vidět).
Vezmeme jen jazyk, jsme 250 mil let lidé, i když je to pravda, kolik je druhů lidí, rodí se u silnice, žebrají u silnice, zastavují auto, a chtějí deset korun, narodí se na farmě a kopou celý život narodí se v lese domorodci, kteří nic jiného neznají. Narodí se na horách, běhající po lesích a honí srnečky, narodí se v Americe.
Kolik druhů lidí je, chudí, bohatí, extrémně bohatí. Rodí se a žijí. Neumíme si představit polohu mezi nimi. Někteří se dnes najedli a neví, kdy bude další jídlo. Žádná pomoc nadace Radušky. Není třeba o tom uvažovat a pomáhat jim. To je jejich chod, gaččhati. Chod je stále takový a stále pokračuje. Jako kaljánakrt dodnes žijí tak věčně, projeveně, existující nebo o tom není žádná známka.
Třeba v Grónsku nemají ani rajčata, celý život jedí ryby, neznají česnečku, protože česnek neroste na ledu, a tak jim říkáme chudáci. Dovezeme jim rajčata. I takový jsou lidé. Odkud asi přišli? Co dělají? Jestli žijí jako člověk, jako jediná možnost, kde se může Já otevřít. Prasatům se Já neotevře. Hmyzu, pavoukům se Já neotevírá. Já se otevírá pouze u člověka. Jediná a výjimečná bytost je člověk, který může vyniknout nad bednou. A nad bednou je Já. Moderní vědci došli v rámci vývoje jen do bedny.
Ale toto je také ve verši. Nikdo a nic se neztratí.
Člověk pokračuje třeba jako hmyz. Ale mě se líbí, abych v příštím životě zase studoval ájurvédu. Bůh ví? Ani Bůh neví. Když teď nestíhá, tak v příštím životě bude moucha, nestíhá přelétávat ani vteřinu neposedí. Když je v tomto životě člověk roztrhaný, bude příště mouchou, ta má také strašně moc chtění. Dlouhý seznam, proto zakazuju Lesní víle, pokud má závazky, chodit na ájurvédu fyzicky. Můžeš se přihlásit ráno na jednu hodinu ájruvéda Aštanga hrdajam online. Teď jsi roztrhaná a děláš problém rodině, manželovi, dětem. Ájurvéda nepřináší problémy, ájurvéda je sam, je to vyváženost. Člověk si může natáhnout nohy jen tak, jak dovolí deka. Podobně stáhněte své zájmy na 50%, přihlaste se na kurz, který zvládnete a nenastupujte do kurzu, když na to nemáte čas. Nakupte tolik, jak velkou máte tašku. S malou taškou na velký nákup, jak to bude vypadat? Stres, co se nevejde do tašky, je po kapsách a v rukách a lentilky padají, jogurt se rozplácne na chodník. Chceme toho hodně.
Tak mějte v plánu jen to, co se vejde do vašich možností, ne jako Nandi, je schopen stavět jeden dům za měsíc, tak nebude stavět dva. Přišel, že má vyšší tlak. Proč by nebyl vyšší tlak? Proto si berte jen to, co se zvládnete. Stáhněte to, co se nevejde. Podívejte se na ptáka. Žere jen to, co unese. Nebere si batoh zásob s sebou. Kdyby se choval ten pták jako vy, tak by z něj byl sendvič. Zájmy jen takové, které jsou možné, nebrat si to ho více, než na co jsou možnosti. Co se udělá, to se udělá. Na to máme buddhi, rozum, intelekt, rozpoznat, rozlišovat. Rozpoznat schopnosti, jaké jsou možnosti a tolik dám. Pak je fajn. Jinak je záruka v příštím životě být mouchou. Je to jako vybrat si ze švédského stolu na talíř tolik, že to ani nesním. To je zvířecí chování. Škrtejte ze seznamu, co se nevejde, to nebude. Když chcete prasečí hlavu na talíři, už se tam ani nevejde chleba. Je tam jen jedno. Když vám na něčem záleží, tak ho mějte. A to hlavní je, kdo to bude vybírat? Bedna. Máte buddhi, intelekt, mějte hlavu, větvičky nechte, tomu se říká ytong. Kdo nemůže chodit včas, má spoustu věcí.
Ale to není zdraví rozum, to je absence rozumu.
Mít práci, zájmy v takovém množství, co život umožňuje. Jiné nechat, na jiné nešahat, je to vše, co potřebujete pro šťastný život. Nenabrat si, na co nemáme. Říci si: Nemám na to a hotovo. Stihne se stavba Chudíře? Chudíř je, Chudíř není, je to stejné. Žádné nesmysly. Žijeme a máme určité vlohy a v rámci toho se žije. Život ať není sbírání a hromadění, ještě toto, ještě toto, to je samgréhé. Ne, jen to, co se vejde. Když má bedna rozum, tak určí, co se vejde.







श्रीभगवान śríbhagaván = Požehnaný; उवाच uváča = řekl, pravil; पार्थ pártha = Synu Prthy, jméno Ardžuny; न na= ne; एव éva = vskutku, jistě, samozřejmě; हि iha = zde na Zemi; न na = ne; अमुत्र amutra = potom; विनाश vináśa = zkáza, ztráta; तस्य tasja = jeho; विद्यते vidjaté = tam je, existuje, nachází se; न na = ne; हि hi = jistě, také; कल्याणकृत kaljáṇakṛt = nedělat pro vlastní prospěch, dobro, činit ctnost; कश्चिद् kaśčid = někdo, kdokoliv; दुर्गतिं durgatiṁ = špatný dopad; तात táta = milý a vážený; गच्छति gaččhati = jde, kráčí, získává.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>