Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-आत्मसंयमयोगः ātmasaṃyamayogaḥ, (S.-1, Ch.-6),

Verš.-38

कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति ।अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि ॥ ६-३८॥

kaččinnóbhajavibhraṣṭaśčhinnábhramiva naśjati । apratiṣṭhó mahábáhó vimúḍhó brahmaṇaḣ pathi

Dva kazy bránící splynutí



कच्चिद kaččid = zdali, jestli, je tomu tak?; 

na = ne; 

उभय ubhaja = oba; 

विभ्रष्ट vibhraṣṭa = odchýlit se, odpadnout, bhajavibhraṣ = odchýlit se od obou, nebýt ani v jedné); 

छिन्ना čhinná = rozříznout, rozetnout; 

अभ्रaम abhram = mrak, čhinna-abhram =  rozervaný, roztržený mrak; 

एव iva = jako; 

नश्यति naśjati = zmařit, zaniknout, ztratit; 

अप्रतिष्ठो apratiṣṭhó  bez pevné půdy pod nohama, bez opory, neupevněn; 

महाबाहो mahábáhó Ó mocně vyzbrojený, jméno Kṛṣṇy; 

विमूढो vimúḍhó = zmatený, oklamaný; 

ब्रह्मणः brahmaṇaḣ = z Brahma; 

पथि pathi = na cestě.



Luki:

Ó mocně vyzbrojený (Krišna)! Zda tato mysl odchýlená z běžného života, ale nezakotvená pevně v Brahma nedopadne jako rozervaný mrak? ||6-38||




Kostič: Zdaž od obou odpadlý se jako oblak rozplyne ten bezmocný, Mahábáhu, na cestě k brahma zbloudilý?

Komentář Govind:
Hledal jsem správné české slovo pro výraz kaččid, ale nenašel. Je to vyjádření obavy, jako když se říká: Nespadne to? Jestli se to nerozbije. Je tam otazník a obava. Nemáme na to jeden výraz.
To je k popřemýšlení. Proto se v anglickém překladu objevilo slovo snaha. Ardžun má další problém, který říká Kršnovi. Kaččid (zdali, jestli, je tomu tak) a slovo ubhaja znamená oba. Jaké dva, jaké oba jestli se nestanou?
Ajati znamená nedělat to, co známe. A to je ta jedna věc. A čalitmánas je vybočení, nestabilní mysl a to je druhá věc. Tedy lidé, kteří nedělají, to, co znají a lidem jejichž mysl je strašně těkavá. K tomu Ardžun říká svou obavu: Jestli se nestane v obou případech vibhrasta (pokažený, rozbitý, zkažený). To je zkažená mysl. Je zkažené to, co už známe anebo je mysl nesoustředěná, stále létá jako moucha. Mysl odbočuje, kličkuje, jen ne za jedním cílem. To jsou kazy.
Co známe, to dělat a k tomu nelze nic jiného dodat. Zamyslet se a zastavit se, jestli dělám to, co znám. A pak soustředěně. Náš děkan včera dostal recepturu, jak dělat soustředěně. Kdo má ve svých vlohách používá, jiní musí budovat. Děkan má díru v soustředěnosti, a to se musí napravit. Je to jógínská receptura, řeknu to těm, kdo to potřebují. Je to trénink a začíná se deset minut. Prostředí má být tiché, nerušivé, kde je člověk sám. Třeba i v posteli večer nebo brzy ráno, klidně i přes den, ale v tichu. Druhá věc je mít téma, to je mít spis, Bhagavadgítu, Samkhju, Čaraku, Aštangu, jakýkoliv text i když je již několikrát čtený. Při tréninku se dostáváme do jiných pochopení. K tréninku si udělat správné prostředí a zvolit text. Nemám na mysli noviny a romány, ale spisy. Ten text mít před sebou a použít na něj tři nástroje: oči, pusa a uši. Očima se díváme na text a čteme text, ale čtení je pusou, očima se díváme, pusou se produkuje zvuk, ten zvuk, co pusa projeví, to uši slyší. Oči vidí, pusa mluví a uši slyší. To je ovládání tří smyslů, je to hodně vyčerpávající. Vyžaduje hodně energii. Je to horší než maraton, na začátku z toho budete unaveni. Vidět text, pusou mluvit a ušima slyšet. Těch deset minut bude jako deset let únavy. Tímto se buduje soustředěnost a chápání je do dna, maximální. Těch deset minut se promění do osobnosti. Ten, kdo text napsal, se dostává do hlavy. Dostává se do řetězu vědomosti. Úplně to prožije a přestoupí tok do člověka. S tím se stává mnoho změn. Přestává skákat do řeči, vnímá jádro, poznává, co je za písmenky. Nastává velká změna, člověk je schopný vnímat subtilní věci. Do přesvědčení se jen tak něco nedostává, to vyžaduje opakování. Člověk na to nemá, aby tolikrát opakoval, proto se snadno přesvědčit nedá. Jako když v terči je několik kruhů a vy se máte trefit do středu. Je stabilita v očích, rukách, držet šíp a luk a pak střelit. Na to nejsme připraveni, ta příprava se získává tréninkem, to je trénink, jak ustálit mysl. To je soustředěnost. Tak to, jak vzniká soustředěnost, můžeme budovat. Z 24 hodin je těchto deset minut soustředěnosti jen malý zlomek? Kdo to nedokáže, může to budovat postupně.
Jsou to kazy, tedy neděláme to, co známe a těkavost. To jsou dva záněty, co máme v bedně, čhinná (roztržený) a bhram (mrak). Když leží Janda v odpolední pauze na palmovém ručníku na zádech na kameni a čumí do nebe, je tam modrá obloha a bílé šedé mraky a pozoruje, jak se pohybují mraky, mrak jede a roztrhne se a za chvilku se spojí. Namnoží se a spojuje. Když se spojuje zničí sám sebe do spojení s ostatními. Janda čumí a ptá se Kršny, jestli člověk s těmi dvěma kazy se stále proměňuje jako ten mrak. Jako ten mrak našjati se zničí, likviduje se. . Mahábáho, Ó, vážený pane Kršno, zdali člověk s dvěma kazy, nezmizí stejně jako zmizí mrak, nestálý, nezakotvený, nestabilní člověk nedělající to, co zná.

Co známe, to dělat a k tomu nelze nic jiného dodat. Zamyslet se a zastavit se, jestli dělám to, co znám. A pak soustředěně. Náš děkan včera dostal recepturu, jak dělat soustředěně. Kdo má ve svých vlohách používá, jiní musí budovat. Děkan má díru v soustředěnosti, a to se musí napravit. Je to jógínská receptura, řeknu to těm, kdo to potřebují. Je to trénink a začíná se deset minut. Prostředí má být tiché, nerušivé, kde je člověk sám. Třeba i v posteli večer nebo brzy ráno, klidně i přes den, ale v tichu. Druhá věc je mít téma, to je mít spis, Bhagavadgítu, Samkhju, Čaraku, Aštangu, jakýkoliv text i když je již několikrát čtený. Při tréninku se dostáváme do jiných pochopení. K tréninku si udělat správné prostředí a zvolit text. Nemám na mysli noviny a romány, ale spisy. Ten text mít před sebou a použít na něj tři nástroje: oči, pusa a uši. Očima se díváme na text a čteme text, ale čtení je pusou, očima se díváme, pusou se produkuje zvuk, ten zvuk, co pusa projeví, to uši slyší. Oči vidí, pusa mluví a uši slyší. To je ovládání tří smyslů, je to hodně vyčerpávající. Vyžaduje hodně energii. Je to horší než maraton, na začátku z toho budete unaveni. Vidět text, pusou mluvit a ušima slyšet. Těch deset minut bude jako deset let únavy. Tímto se buduje soustředěnost a chápání je do dna, maximální. Těch deset minut se promění do osobnosti. Ten, kdo text napsal, se dostává do hlavy. Dostává se do řetězu vědomosti. Úplně to prožije a přestoupí tok do člověka. S tím se stává mnoho změn. Přestává skákat do řeči, vnímá jádro, poznává, co je za písmenky. Nastává velká změna, člověk je schopný vnímat subtilní věci. Do přesvědčení se jen tak něco nedostává, to vyžaduje opakování. Člověk na to nemá, aby tolikrát opakoval, proto se snadno přesvědčit nedá. Jako když v terči je několik kruhů a vy se máte trefit do středu. Je stabilita v očích, rukách, držet šíp a luk a pak střelit. Na to nejsme připraveni, ta příprava se získává tréninkem, to je trénink, jak ustálit mysl. To je soustředěnost. Tak to, jak vzniká soustředěnost, můžeme budovat. Z 24 hodin je těchto deset minut soustředěnosti jen malý zlomek? Kdo to nedokáže, může to budovat postupně.
Jsou to kazy, tedy neděláme to, co známe a těkavost. To jsou dva záněty, co máme v bedně, čhinná (roztržený) a bhram (mrak). Když leží Janda v odpolední pauze na palmovém ručníku na zádech na kameni a čumí do nebe, je tam modrá obloha a bílé šedé mraky a pozoruje, jak se pohybují mraky, mrak jede a roztrhne se a za chvilku se spojí. Namnoží se a spojuje. Když se spojuje zničí sám sebe do spojení s ostatními. Janda čumí a ptá se Kršny, jestli člověk s těmi dvěma kazy se stále proměňuje jako ten mrak. Jako ten mrak našjati se zničí, likviduje se. Mahábáho, Ó, vážený pane Kršno, zdali člověk s dvěma kazy, nezmizí stejně jako zmizí mrak, nestálý, nezakotvený, nestabilní člověk nedělající to, co zná.
Vimúdhó je bedna otočená, zblázněná bedna, zmatený člověk. Brahmanah je vesmírný tok, věčnost a pathi je cesta. K tomu vimúdhó nejde, ten se dívá jinam.
Kdo má jinou náladu než cíl, zdali takový člověk, Kršno, nezmizí beze stopy? Stejně jako miliony hmyzu denně zahynou, miliardy lidí umírají beze stopy a nikdo o tom nemá ponětí. Podobně mraky. Kolik mraků se zvedlo a dokud nezaprší, tak se pohybují. Původní mizí a nový vzniká. Miliardy lidí denně a nemáme o nich žádnou stopu. Známe Karla IV., ale nikoho dalšího neznáme. Žilo tam spousta lidiček, ale nezůstala o žádná informace. Zmizli beze stopy jako ty mraky. Takto když má člověk dva kazy, zmizne takový člověk beze stopy. Co děláme neodpovídá tomu, co známe, co známe je dobré, děláme, co je špatné, druhý kaz je nestálost mysli, nesoustředěně žít.


V šesté kapitole Kršna vysvětluje zmizení do Átmá. Ardžuna říká: To se nedá realizovat, protože jsou dva kazy. Ty jsou horší než koronavirus. Napadají každého člověka a je obava, že člověk s koronavirem odejde na plíce. Ale z těchto dvou kazů člověk odejde, a není o tom ponětí. Vše, co Kršna vyprávěl Ardžunovi, uteklo. Utíká tomu, kdo je pokažený dvěma kazy. Vimúdhó (hlupák) se točí stále na tom, že je dva kazy. Opravit znamená konati to, co vím, a to nepřetržitě a soustředěně.

A proto slyšívám: Co říkal Govind přesně nevím, ale bylo to krásné. Jen pocit, nic nezůstalo, protože nebyla soustředěnost. Když se zeptám třídy, kde jsme skončili, je deset žáků a každý řekne své a shoda žádná. To je nesoustředěnost, to je pokažení. Soustředěný to ví přesně, přišel pro další poznání. Když člověk soustředěně vykonává práci, když vrtá, položí akuvrtačku, vezme kladivo, ví, kde přesně položil vrtačku, stačí aby sáhla ruka, která nemá oči. Když je nesoustředěný, ví jen co má v ruce právě teď a ptá se, jestli někdo viděl vrtačku. Nesoustředěné konání, nesoustředěné žití.

Tady celou hodinu vyprávím slide, Roman řekne je to tak. Nevím, co je to tak, jen přitaká, a to je nesoustředěnost.
Soustředěně dělat, a dělat to, co víme, o čem jsme přesvědčeni, pak je možné se někam posunout. Jinak další posun není možný. Potom je to Michale Jakson ruka mezi nohama – mun walk vypadá, že chodí, ale nikam nejde. Když Lukyho nezajímá, otočí hlavu a čumí na kopřivy. Když děkana nezajímá, začne psát. Zajímá ho psaní, ne mluvení Govinda. Někdo si při výuce kreslí na papír. Co je to? Vimúdhó. Co nejdříve vyhodit dva kazy. Jako na bramboře, kaz se odřízne a dál se vaří. Když se kaz nechá, tak bramborová kaše nedopadne dobře. Kaz má větší sílu než zdraví. Když máš v košíku deset jablíček a jedno se zkazí, to jedno má větší sílu než devět. Devět zkažených to jedno nevyléčí, ale jeden může nekazit těch devět. Kaz má velkou sílu. Negativní likviduje pozitivní. Když je jeden negativní, tak je devatenáct pod vlivem negativního. velký vliv kazu. Kaz může každého napadnut a zničit. Co se vyhodí, podruhé nemá šanci. A my vyhodíme, a přitom jsme přilepení. Neumíme vyhodit exmanželku. Stále namočeni s minulostí. Auto je prodané a stále se s ním spojujeme, prodáme dům a chodíme okukovat, co ti noví majitelé tam mění. Noha, která vykročila, zpátky se nebude vracet. Někdo stojí na místě celý život jako Michael Jackson žádná změna, růst, když se noha zveden, tak zpátky nepůjde, ale stále taháme nohu zpátky jsme fanouši Michaela.
Dva kazy jsou stejné jako mrak, který se roztrhává a spojuje a s každým posunem už není to, co byl. Mizí původní. Tato Ardžunova obava je nám vlastní, jsme Ardžun vědomí, jsme v Ardžun klubu.
Recept na soustředěnost je očima číst, pusou vyslovit a ušima poslouchat.



कच्चिद kaččid (zdali, jestli, je tomu tak?); न na (ne); उभय ubhaja (oba); विभ्रष्ट vibhraṣṭa = odchýlit se, odpadnout, bhajavibhraṣ = odchýlit se od obou, nebýt ani v jedné); श्छिन्ना čhinná = rozříznout, rozetnout; अभ्रaम abhram = mrak, छिन्ना čhinna = rozervaný, roztržený mrak; एव iva = jako; नश्यति naśjati = zmařit, zaniknout, ztratit; अप्रतिष्ठो apratiṣṭhó bez pevné půdy pod nohama, bez opory, neupevněn; महाबाहो mahábáhó Ó mocně vyzbrojený, jméno Kṛṣṇy; विमूढो vimúḍhó = zmatený, oklamaný; ब्रह्मणः brahmaṇaḣ = z Brahma; पथि pathi = na cestě.



Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>