Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ardžuna pravil: Ó Krišno! Co se stane s tím, kdo mysl nepodmanil a mistrovství v józe nedošel, ale věřil? ||6-37||

---

---

Kostič: ARDŽUNA řekl: Kdo víru má, a je bez snahy, s myslí od jógy odešlou, v józe nezískal dokonalost, kterou, Kršno, kráčí cestou?

---

Komentář Govind:
Ve  verších, kde mluví Ardžun se mi zdá, že se ukazuje Iskon – hnutí Haré Kršna
Zdá se mi, že to není hnutí Haré Kršna, ale hnutí Ardžuna.
O Kršnovi není řeč, řeč je o Ardžunovi. S lidmi z Iskonu, se kterými jsem se setkal, byly Ardžunové. Je to již od první kapitoly, kde je plno nepochopení, stěžování, si to je Ardžun consis.
Kdekoli v Bhagavadgítě. Kde mluví, je stížnost, nechápání a tento verš je také, kde Ardžun zase pokračuje ve stížnostech.
Většinou tady na satsangu Bhagavadgíty vidím ájurpsychology. Je tu spousta podnětů ke studiu. Při studiu je nutná interakce mezi učitelem, přednášejícím a studenty, posluchači. A protože jsou na Bhagavadgítě převážně ájurpsychologové, vyzývám účastníky, aby se ptali nebo reagovali. Ale většinou je to tu jako na satsangu. Ano satsang je jednosměrka, Govind mluví, všichni spí. To je satsang. Když ale Govind mluví a na něj mluví student, pak to je učení.
Dnes tu máme obrázek. Je na něm publikum, které fandí golfistovi. Takže ten, kdo má mikrofon, může promluvit anebo, kdo nemá, může to naťukat do chatu.
Ptám se, co vidíte na obrázku?

Odpovědi: Euforie diváků. Nadšení, vášeň. Diváci jsou vnímatelé. Nadšení. Podpora. Zájem. Proslulost. Vzrušení. 
Govindží: Kolik je hráčů? Je to golf, tak hraje jen jeden hráč a jsou stovky lidí, kteří se dívají. Ti všichni diváci (dívači) kromě intrikářů, mají zájem o golf, znají pravidla golfu, rozumí golfu. A jen jeden hraje.
Jaký pocit má hráč a jaký pocit mají diváci? Je v obou skupinách stejný pocit. Není. Kdo dává ránu do golfového míčku, ten prožívá čas jinak a ten, kdo se dívá, ten prožívá to, jak to hráč zahrál. A máme tu dvě česká slova mimo a při.
Co znamenají a jaký je rozdíl mezi při a mimo?

Při je v součásti a mimo je mimo součást. A Při hraní golfu je kdo při? Kdo hraje je při a kdo se dívá je mimo.
Mimo je ten, kdo zná, jak se chytá puk, ale nechytá. Kdo se dívá na syna a křičí pokyny. Zná to, ale nedělá.
I pro dnešní verš jsou při a mimo dvě podstatná slova.
Při a mimoň. Jsou lidé, kteří vědí, že si kouřením ničí plíce, přesto kouří dál. Co to je? Oni něco prožívají a znají, ale něco jiného dělají. Janda mluví o respektu a oddanosti a stejně vynadá, proč chodíme v bačkorách venku. Znát je jiné než dělat. Děláním jsme mimo a znáním jsme sportovec. Znáním jsme golfista. Známe, jak se odpaluje, ale zvedáme ruce. Tady je to při a mimo.
Nandi včera napsal na FB ájurpsychologie co je to vzhůru. Vzhůru ale neznamená mít otevřené oči. Vzhůru znamená to, co znám, tak to konám. Děje se to, co znám. Oba znají golf, hráči i stovky diváku. Jeden při golfu a ostatní jsou jen dívání se. Jsme vzhůru spící, protože co známe, nepraktikujeme.
Hlu- pak. To je hlupák a tomu v sanskrt může říci ajatih. Znát, ale nekonat. Být vzhůru, ale spící. Dělání je jiné a znání je jiné.
A tím jsme všichni ti stovky lidí diváků jsou ajatih, nedělají to, co znají. Známe hodně věcí. Romča má celou Aštangu přečtenou, ale dělání z toho je 000 nic. Janda sbírá znání z Nového Zélandu, Japonska, Indie, má toho plný byt, ale praxe je nula. Praxe je i to i to i to. Znalost vyžaduje disciplínu. Když je praxe nula, pak je to úplný opak. To je ajati. Jati je to, co je sladěné a jede, doslovně je to.
Děkan: Teoretik.
Govindží: Znají teoreticky, ale nedělají. Dělat to, co znají, to je jati.
Když je znalost?
Čím je hlupák hlupákem? Nedozrálost, ukradených 30-40 let. Není vlastní, jinak by dozrál. Jako jablka a hrušky čekají do podzimku. Jako by jablka čekali na stromě i v zimě. Jak by to asi dopadlo? Shnijí.

Jejich dozrání bude shnilé. Je to hlupák, na podzim mají být jablka hotová. Na podzim dozrávají. Nemusí čekat na nové jarní slunce. To je zloděj věku. Nedodržet čas a prostor, to dělá zloděj morálky. Co z toho bude? Hnis, hezké nové šaty ale pod nimi hnis. Děkan: Nahoře huj a uvnitř fuj. Jako jablíčko, které dozrává až na jaře.
Dodržte čas
Člověk je neustále hlupák.
Není touha vylézt ven, stačí když řeknu: Já jsem debil, cvok. Ale to říkání neodsraní debilitu, naopak se tím pěstuje. Mám být debil, mám být cvok.
Je ajatih.
Něco znám a nedělám to. Roman: To jsou všechny vědomosti, které nepraktikuji. Snaha být ajatih. Govindží: K tomu je spousta nádherných slov, jen aby nebyly sportovcem. Co si lidi řeknou, to se nehodí. To je to, co z člověka dělá hlupáka. Co si budou myslet lidi? To se nehodí kvůli tomu sedí venku, jsou mimoni. Kdo je mimo? Kdo baští slušnost, stará se o to, co si budou lidi myslet, starají se o mysl lidí. Když něco konáš, tak děláš. Když Barča řídí auto, myslí na to, jak kdo myslí? Ne, myslí na pedály, je v akci, je při řízení, ne mimo řízení. Mimo řízení je vedlejší navigátor Govind. Tady v Jabkenicích se dělá velký oblouk. A Janda je při a Govind je mimo. Tak nám poslouží i jízda v Jabkenicích k pochopení jati a ajati.
Ardžun se ptal: Ajatih šraddhaj upétó (řešení) a upétó je pták Loskuták. Šraddha je víra. Věří receptům, ale dělá něco jiného. Má šradha. Všichni golfisté věří pravidlům. Nehrají, ale věří.
Šradha k Novému Zélandu, Mexiku, ale jsem doma v Braníku. Věří všechno. To, co znám, to je šradha ke znání, že kouření ničí plíce, zná, ale dělá jinak.
Důvěřovat znalosti, ale dělání není, takto to řekl Ardžun. Ardžunovo vědomí je vědomí všech lidí, které tu jsou na Zemi. To není Kršna vědomí.
Tady slovo čalit není jako celý čalita, ale když se spojí slova rozdělená, je to slovo vičalit, a to dá jiný význam. Čalit je chod, tok, pohyb a vičalit je mimo. Jako když děkanovi elektrony protékají přes drát, tak je to čalit a vičalit je, když tečou mimo drát. Unikající proud. Jako když maminka doprovází malé dítě do školy. Mami koukej 47. To je číslo, a dítě se právě ve škole naučilo číslíčka, a tak je čte na bilboardech, na SPZ aut. Z toho čtení má radost, ne z toho, že má jít do školy, zasekává se levá pravá. A tím je hlu-pák. Nejde rovně. Jóga se nestává, protože vičalit. Protože je mysl vybočená.
Roman: Člověk se chytá každé blbosti.
Govindží: Vybočený kotník je mimo. Vybočená páteř. To jsou vybočení lidé. Vybočení není k cíli jednoznačná cesta. Vybočujeme, Janda má být v práci v osm hodin, ale ještě před osmou tady umývá nádobí. Když je vybočená mysl, i když tomu věří, konání je jiné. Ajati, znání je v pořádku, ale je tam vybočení. Jde kupovat brambory a zasekne se u výlohy s šaty.
Proč se člověk nemůže soustředit?
Zná, že se chce soustředit, ale dělání je jiné, protože vičalit man. Mysl je vybočená.
Nedostat, nedocílit, nezískat
Úspěch, dokonalost v józe se nestane, když je vičalit man, vybočená mysl, to Ardžun ví. Znání je na jedné straně a dělání je na druhé straně. Jako prostředníček má Nandi větší než ostatní prsty, protože ho vystrkuje z okýnka. V tom má praxi.
Znání je to neslušné, to se nedělá, to je jóga a to je ájurvéda, Átmá, buddhi. A bůh ví, jaká ještě slova znání, ale praxe je vystrčit z okýnka auta prostředníček. To znal i Ardžuna, to známe i my.Ó Kršno, co se z takových lidí jako jsem já stane?
Kde je vybočená mysl, je hodně znání a při je na nule. Být při žádné, jsem mimo. Mimo své znalosti. Tady blízko je městečko Mimoň. I člověk je mimoň, dělá něco jiného, prožívá a baští něco jiného. Dělání a znání jsou odlišné.
Přiznání – daňové přiznání, být ve znání, když člověk řekne, hned ví, kolik platil DPH. Ví, co se děje. Co se Kršno s takovými lidmi děje, když jsou na cestě jógy, znají všechna jógová pravidla, ale jsou vičalit? Jsou vybočení a jejich realizace je jiná.
Když nejsou vybočení, znají a cvičí jógu. Meditují.
Tomu se nemůže říci, že jsou to jen teoretici, to je příliš slabé slovo. Jsou to magoři a dementi.
Když jablíčko nechce dozrát, nebere slunko, vodu, vzduch a jen se stahuje. Nekoná. Úplně všude je chyba. Kdyby konalo, co má, tak by dozrálo a nebylo by visící na stromě a bez šťávy, scvrklé nebo i nahnilé. V takovém jablíčku není nic dobrého, ani semínka, dužina ani náhodou a slupka už také není rovná, nažehlená, je to babka vrásčitá, žádný lesk. Není nic v pořádku, co by mohlo dozrát příští rok, nic není v pořádku.
Podobně u člověka, který není v souladu, není v pořádku rodina, práce, majetek, nic nemůže být OK. Kdo má doma pejska, nesnáší přátele, rodiče, děti. Má jen svou lásku, svého miláčka, šup do postele. U takového člověka není nic v pořádku. To je zcela asociální přístup. Mít doma pejska a nenávidět lidi, to je asociální, první je mít v posteli pejska. To je asociálnost. Neschopnost. To jsou shnilá jablíčka, která chtějí dozrát následující jaro. To není v pořádku, tam nemůže být pořádek, úspěch, radost. Takoví lidé jsou hnisaví, v bytě, u souseda, na zahradě. Stejně jako olomoucký sýr, i když ho odneseš do parfumérie, nezíská vůni, bude smrdět, kam půjde, tam smrdí. Jeho smrad je všude, stejně u vybočeného konání, když není dění.
Hnis zná vůně růže, santálu, levandule, jasmínu, ale dělání je stále olomoucký sýr. To je náš styl vybočení mysli a pak se divíme, proč je náš život peklo. Proč máme pekelný život. Nenaplněný a nespokojený život. Protože mysl bedna je vybočená, jako když Luky vrtá a vrták je křivý, vybočený. Může vrtat správně, když je vybočený? S tím se nedá nic dělat, kde je tříděný koš na železo, je to na vyhození. Vzít nový vrták rovný a vrtat rovně. Vybočení nesedí.
Když děkan montuje zásuvku a střeva, když jsou vybočené, nesednou do krabice, Krabička se může zničit.
Člověk, který má vybočenou mysl, není zlý, ale je k ničemu. Trouba. Budižkničemu. To milujeme a sbíráme hodnocení hodný, i když je to k ničemu.
To je náš životní styl, nelíbí se nám dopady k životu. Nemám peníze, nemám sílu, nemám náladu.
Romča má nakoukáno, načteno a je mu to k ničemu, když to nerealizuje.
Kdo uspěl ve svém životě třeba před tisíci lety, kdo nebyl vybočený, i když opustili tělo, dodnes bydlí v každém mozku. Před dvěma tisíci lety pověsil Kristus své tělo, ale dodnes sedí v hlavě lidí.
A co je vybočené, je k ničemu a to zahyne.
Kdo zná a podle toho dělá správně, jak se má, dělá to, co zná, ti jsou posvátní. Jsou to hrdinové a jejich každé slovo je kopírované v každém mozku.
Ti, co jsou jak sýr, s těmi nechce mít nikdo nic společného.
Ano i dnešní slavní například Federer, Ronaldo,...
Jsou to lidé, kteří jdou za svým cílem, neodbočují, podobně jako šíp, který letí do terče, zabodne se do terče. Za to dostává výhru, kdo odbočí, šíp se rozmyslí a jde do hospody, nedojde.
Budeš mít druhou možnost hodit na terč?
Co s takovým šípem uděláš? Vyhodíš ho.
Kdo neodbočuje, jde za svým cílem a je proslavený. Svítí jako Slunce. Jako Slunce rozsvítí všechno, stejně tak slavný rozsvítí mozky ostatních. Všech fanoušků.

Stačí si zapamatovat ajatih – dělat a znát není ve shodě, to je hlupák.

अर्जुन ardžuna (Ardžuna); उवाच uváča (řekl, pravil); अयतिः ajatiḣ (neovládl, nepodmanil); श्रद्धाय śraddhaj (vírou, s vírou); उपेतो upétó (dojít, dorazit, dojet); योगा jóga (jóga); चलित čalita (odchýlit se, odpadnout); मानसः mánasaḣ (mysl), čalitamánasaḥ (jehož mysl se nepodařilo podmanit, jenž odpadl během cesty poznání); अप्राप्य aprápja (nezískat, nedosáhnout); योगसंसिद्धिं jógasaṁsiddhiṁ (dokonalost v józe, mistrovství jógy, nekonečný stav jógy); कां káṁ (co?); गतिं gatiṃ (cíl); कृष्ण kṛṣṇa (Kršna); गच्छति gaččhati (on jde, on získává, on).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>