Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ardžuna pravil: Ó hubiteli Madhua! Tato jóga stejnosti, kterou jsi mi vyložil se pro mne zdá být nemožnou. Má mysl je neklidná, těkavá a proto nedokáži najít stabilitu a pevné ukotvení. ||6-32||

---

---

Kostič: ARDŽUNA pravil: V stejnosti, kterou ty jógou nazýváš, Madhusúdano, kvůli její vrtkavosti pevné základy nevidím

---

Komentář Govind:
Po dlouhém vyprávění Kršny o splývání man do Átmá to znamená objeveného začátku, počátku Jednak je uvědomění že je Átmá a ve druhé řadě uvědomění, že já neexistuje, je falešné, je iluze.
Tím pádem ztotožnění se stane Átmá.
Ale ta cesta je příliš krutá, to je jako když orel sedící na stromě, že na poli ostrýma očima vidí myši, odlétne a chytne myš a přiletí zpět Je mu těžko, když je všude řepka, samé žluté pole, myši jsou schované pod rostlinkami, mají úkryt pod řepkovou dekou. Takto na člověku vznikajícím z Átmá, vyroste man a všechno přikryje a nic není vidět. Žádná tráva, žádné kořeny, když rozkvete, pak ani listy nejsou vidět, jsou pouze květy. Podobně když se objevuje man, přikryje úplně všechno a vidět je jen rág a dvéš, které jsou postaveny na vášni. Když se zblízka koukneme, tak ta žlutá deka je také jednotlivá rostlinka s květy a květů je více a jsou na jednom stonku. Když vidíme květ, nevidíme stonky, je třeba zazoomovat detailnější přístup, pak je vidět i stonek. Takto je stonek vášeň a na něm je rág a dvéš. Není nic vidět, jen žlutá deka. Podobně je stav mysli jako žlutá deka, každým dechem vyjádřením projevem, jestli se něco projevuje, je to žlutá deka, já, já, já. Moje není nic jiného jako na řepkovém poli žluté květy.

Co může být? Jen libo-nelibo, pýcha, proslulost, ahankár jeho team man, buddhi, čitt a ve všech je jen já, mé, moje. Takto člověk má ve své hlavě, co je všechno moje: rodina, bydlení, práce, věci, majetek, vztahy, to jsou všechno ty moje. Kolem moje se točí 24 hodin bez pauzy. Tak to je man. A protože není jen jedno, co je moje, je toho hodně, tak jak to ovládat, když moje je hodně a já jsem sám. Já je sám a moje je hodně. Jak to asi bude vypadat? To bude vypadat jako moucha v pokoji, moucha je sama a má hodně, stůl, okno, strop, podlaha, hrneček, má hodně moje a ona je sama, co udělá, může sedět v klidu na jednom moje? Oblétává všechno asi s obavou, že by ji ostatní utekli. Chce i to, i to, i to, ytong. Jak může chtít, když má kolem sebe stovku věcí. Nezbývá ji nic jiného než na vteřinku si sednout a hned zase letět. Neustále oblétává „moje“. Podobně člověk, je sám a „moje“ má hodně, a proto mu nic jiného nezbývá než létat a hlídat.
Zapamatujte si, že moucha je jedna a má hodně věcí. My jsme samy a mám spoustu věci. To si zapamatovat, mám je hodně a jsem sám. Co zbyde? Neustále létám od jednoho můj k dalším. Ke druhému můj, ke třetímu můj. Takže člověk stejně jako moucha zvučí celý den, a celý život. Nemá jinou možnost, pokud je já a moje. A Kršna celou dobu vyprávěl, jak já zmizí, tím pádem moje zmizí a zůstane Átmá a jak to může někdo vyzkoušet? Procítit? Být s tím, když je já a moje důležité, to nechci opustit. Kdy může moucha přestat létat? Když Marci natáhne mucholapku, tam se zasekne, přilepí a už křidýlka nelétají, ručičky, nožičky, kam sáhnou tam zůstanou.
To všechno létání skončilo. Kolik věcí má moje? Muší křidélka jsou zaseklé, je jen lepidlo a pak už její věci nejsou, má klid, co je její? Jenom klid, pak může zkusit, co to znamená nelétat, nebláznit, to všechno může vyzkoušet tehdy, když nic nemá. Už nic nemá. Takže když v mysli nic není, mysl nic nemá. A tehdy se může objevit klid a tomu se říká Átmá. To vyprávěl Kršna ve všech 32 předchozích verších. V takové situaci, jak je Átmá.
A nyní k tomu Ardžun uváča (praví). Cítím to spíše jako Ardžunovu stížnost. Tedy ne že říká ale stěžuje si: Ó Madhusúdano, to je další jméno Kršny. Kršna má tisíce jmen a v tomto verši Ardžun oslovil Kršnu jménem Madhusúdano.
Madhusúdano, to co jsi vyprávěl celou dobu, to nevidím. Nevidím vyváženost, fakta, pravdu, ustálení (sthiram) a naopak čaňčalatvá (pohyblivost, neklid) je neustále přítomna. Co jediné je umístěné, je pohyblivost. Já nevidím ustálenost, jen pohyblivost je přítomna. Utišení, zmizení pohyblivosti, nevidím. Man je neustále v pohybu.
Čaňčal je v neustálém pohybu od mého jednoho k druhému, třetímu. Střídá se: Moje rodina, moje děti, moje práce, a pořád se musí střídat, aby mi moje neutekly. Abych je neztratil, musím se o ně starat, myslet na ně, takže jsem neustálý pohyb. Pohyb je přítomný.
Co s tím? Nevidím v hlavě, kde se to všechno honí, v bouřící hlavě nevidím klid.

अर्जुन ardžuna = Ardžuna; उवाच uváča = řekl, pravil; यो jó = co, kdo; ऽयं Ajaṁ = to; योग jóga = jóga; तवया tvajá = tebou; प्रोक्तः próktaḣ = uvedeno, řečeno, vysvětleno; साम्येन samjéna = stejnost, vyrovnanost; मधुसूदन madhusúdana = Kršna, hubitel démona Madhua; एतस्य étasja = této; अहम aham = já; न na = ne; पश्यामि paśjámi = vidím, vnímám; चञ्चलत्वा čañčalatvá = neklid, nestalý, अहम aham = já; त्स्थितिं sthitiṁ = umístění, stabilita, stále na stejném místě; स्थिराम् sthiram = pevně, stále ukotven.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>