Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Jogín, pevně zakotven v józe vnímá sebe ve všech bytostech a všechny bytosti v sobě. Ve všech situacích a vždy, vidí vše jako jedno. ||6-29||

---

---

Kostič: Sebe zří ve všech bytostech a v sobě bytosti veškeré ten, kdo své já zkáznil jógou a všude stejným ho vidí.

---

Komentář Govind:
Už se mi nechce mluvit, protože to je absolutně nepochopitelné. Není, co se dá pochopit a kdo by pochopil. Pochopení se neděje a nemůže se dít. To je opět nemožný verš. Dá se to přeložit, aby se lidem líbilo. Nemáme to v praxi. Nikde to kolem sebe nevidím. Neustále se bavíme o slově přesvědčení. Co je opakem přesvědčení?
Reakce: Pochyby, nejistoty. Použiju od Komenského slovo předstírání. Mezi přesvědčením a předstíráním je subtilní rozdíl.
Některé věci mají být jasné. Proto se ptám: Co je mluvení? Je to přesvědčení nebo předstírání?
Viza: Předstírání.
Govindží: To, co neříkáme, je přesvědčení. Děkan si drží hlavu.
To je taková skutečnost, kterou nechceme přijímat, že mluvení, veškeré reakce našich karmendrijí rukama, nohama, mimika, obarvení hlasu, síla hlasu, to je předstírání. Přesvědčení se nedá projevit. V tom mít jasno. Mluvení je předstírání, přesvědčení je pouze cit, který je uvnitř a nedá se nijak projevit. Slova nejsou schopná cit vyslovit. V takovém falešném světě žijeme a věříme, že je to pravda. Jsme strašně na povrchu (povrchní). My umíme předstírat, celý život. Cit neleze ven. Co leze ven? Předstírání. Čím je jiný, než ten cit. Když trochu subtilně se zamyslíme nad tím. Předstíráním je namícháním ahankár. Já, libo-nelibo, rág a dvéš. To jsou hmoty předstírání. Tím se vyrábí předstírání. Bude mě šéfík chválit nebo nebude. Bude se mnou souhlasit nebo nebude souhlasit. Z tohoto materiálu je vyrobeno předstírání, ahankárem, proslulostí je vyrobeno...
A to je to, co je skutečnost. Jakmile člověk otevře hubu, předstírá. Je to šok pro děkana. City jsou čisté, ale když se do citu namíchá libo–nelibo, chvála-nechvála, dobrý-špatný, když se tam namíchá dualita, tak z toho vyroste předstírání. To leze ven z pusy. To je skutečnost každého člověka. Cit nevylézá.
Tak mluvení, hory doly říkání a trvání na tom, kdo a co říkal, kdo z toho bude něco mít, kolik z toho bude mít. Co z toho bude pro mě a co bude pro ostatní. S takovou omáčkou předstíráme náš cit.
Otázka: To předstírání je takové divadlo? Když jsem se na tím zamyslel, tak pořád hrajeme.
S šéfem, na pracovišti, s každým předstírám, to je hraní. S každým mluvím jinak.
Govindží: Ano, život je taková hra, absolutně falešná.
Romča: Přesvědčení je jednotné, je to prvopočátek, to jsem to já a předstírání je, jak se potřebuje. Govindží: To, že Romča říká: Já miluju Julinku, co to je? To je předstírání. Říká Julince: Jsi krásná. Jsi moje srdíčko. To je předstírání, aby se jí líbil. To je omáčka, která je přimíchaná do řeči. Proč? Abych byl já tvou zálibou. Proto se chválí. To je falešné.
Romča: Kdyby člověk zůstal jen v přesvědčení, tak by ani nemluvil.
Govindží: Není třeba mluvit. Ano, mluvení je zbytečné. Stačí mlčení, to je dostačující, akorát lidi neumí slyšet mlčení. Lidi rozumí předstírání. Nerozumíme stromům, zvířatům, protože nemluví.
Co je naše možnost rozumět? Je slyšet zvuk a vidět tvar. Audio-video. To je jediná možnost pro člověka něco rozumět. To je audio a viděno. Uši slyší, tak tomu rozumíme, kde visí naše přesvědčení? Audio a viděno. Lidi jsou AV, audio a video, zvuk a zrak. Na tom trváme. Kde je naše skutečnost? Ve falešném světě.
Proč to vyprávím, protože slovo čátmaní se nedá přeložit.
V ájurvédě hned v Povědémí v sámkhja se učíte Puruš a Prakrti. Jejich sloučením je mahad, ahankar, nitro, man, čitt, buddhi. A to se rozrůstá jako tanmátra – zvuk, zrak, dotek, pach a tím se pak rozrůstá tělo, jaký zvuk je třeba, jaký zrak je třeba a tím vznikají karméndrije a tělo. A s tím se ztotožňujeme.
Tam končí. Naše já je naše tělo. Puruš je Átmá. Átmá Puruš to je nirguna (bez vlastností). Prakrti je s guna – s vlastnostmi. Celé Prakrti, celý Vesmír, celý svět, je Prakrti, má guny (vlastnosti). Čemu říkáme je, to je samostatné univerzitní studium. Je, je studium na padesát životů. Aby člověk pochopil, co je je?
Je to pro nás nepodstatné slovo. Neuvědomujeme si, co to může být to slovo je?
Děkan: Existence.
Govindží: Kdo to potvrzuje existenci? Děkan: Domněnka člověka.
Govindží: Kde ji máš? A může být domněnka, když neslyšíš, nepamatuješ.
Romča: Pro mě je je - děje se.
Govindží: Je potvrzuje naše smysly. Žádné potvrzení JE není, když vnímatelné není.
Když to není vnímatelné, tak to není – to z toho vyplývá. Když to nevnímáme, nemůžeme vnímat, tak je to neexistence.
A to je naše skutečnost, takto žijeme, takto považujeme. Samotnému slovu JE porozumět a mít to ve svém citu, ve svém přesvědčení, co JE je. Z toho se zblázníte. V češtině je JE nepodstatné slovo, zbytečné slovo. Říkáme je med, na co je tam JE.
Není podstatné med, pět hodin. JE, je podstatné. Je to druhé slovo sarva bhút – to je JE.
Proč o tom nemůžeme mluvit? Protože je to jenom cit. To se předstírat nedá.
Cit nemá žádné omáčky, žádné guny. Cit je jenom já.
Takto Átmá Je. Je nirguna. Pak se objevuje v Povědomí slovíčko dharma. Na co je aplikovatelná dharma? Pouze na guny. Co má guny, má dharmu. Co je dharma? Guny. Co mám dělat? Co nemám dělat? Co je správné? Co je špatné? Toto všechno je o gunách. Tvoje dharma, moje dharma, ty nedodržuješ dharmu. Já dodržuju víc dharmu. Ty máš špatnou karmu. Absolutní tma. To je správně, to není správné, absolutní nesmysl.
Sarvabhútastham znamená je ve všech, všem.
Ve slovu Je, je umístěno Átmá nirguna.
Každé JE má své Átmá, rovná se Átmá. Kam je stambh umístěn, jako je vlhkost umístěna ve vodě. Co to znamená? Voda je vlhkost. Je znamená, že je někde trochu v.
Sklenička je v pokoji. Kde je sklenička? Je v pokoji. To je naše chápání Je.
V pokoji je sklenička. To Je, jeho různé možnosti, vzniky, význam, zpracování, je samostatné přemýšlení, a to nechutná a bezvýznamné. Sarvabhútastham znamená ve všech je umístěné Átmá. Jen porozumět jedinému slovu Sarv (všechno) bhút (je, existující). Ale to je existující, už je to falešné. Když neumíme použít slovo Je jen tak, je slovo existující předstíráno. Zameteno.
Stham (umístěn) Átmánam (Átma), sarva (všech) bhútani je z bhút. Tedy všech bhút mající.
ča (a) Átmáni (můžou autoři překládat jako sám za sebou, své Átmá).
A už se vlastní moje Átmá a tvoje Átmá, moje Átmá a kočiči Átmá, moje Átmá a obchodnické Átmá.
Znalci sanskrt k akademici pak mohou udělat moje Átmá, moje duše, tvoje duše a velká duše. A velká duše je můj kamarád, dělá podle toho, co říkám. Je můj otrok velká duše. Co to je? Sektismus. Co je nevědomost, to je moje duše, a to je duše.
Ča átmani může se takto přeložit velmi snadno. Moje duše a tvoje duše.
Toto nelze chápat hrubou bednou, to si neumím představit. Je to velice subtilní. Když se stávám zvukem děkana, já nejsem já není, takže říci, jsem zvuk.
Už jsem je problém. Být děkanovým zvukem. Nelze ani mluvit, nedá se ani vyjádřit. Když nejsem já, není já, co tam je? Pouhopouhý zvuk děkana. Nic jiného není. Co se stalo? Átmá zvuku děkana se sloučilo a splynulo do já Átmá já. Já nemůže být Átmá. To pochopíte, až budete cítit já to není. Prostě jen je.
V den kdy budete mít zkušenosti s JE, já zmizí. A to je horkotěžko. Je a já. Uvědomit si, ujasnit, porozumět, pak člověk může rozumět, co to je duše a já. Musí se vynechat veškeré smyslové vnímání. To je nemožné. Co my víme, co známe, co je zajímavé, co je pro nás podstatné, důležité a chceme, to je to, co můžeme vnímat. Nic jiného není důležité. Nemůže být důležité, když není vnímatelné. Když partner a partnerku nevidíme, tak není důležitý/á. A přece říkám, že důležitý je. Ale to, co je. Přesvědčení je. Předstírání je vnímání. Tato kapitola je o Átmá samjamajógah. Nemáme ponětí, co je to Átmá, tam není žádný jazyk, není žádné buddhi, intelekt, rozum, není logika, racionální, neracionální, to vše slouží k předstírání. Když je cit, objevuje se jen mlčení. Ale my kvůli tomu nežijeme. Naše zábava, proslulost, kvůli tomu žijeme. To je smysl našeho života. Není náš smysl zahrabat se do hrobu, ale hezky se oblékat, dobře se napít, aby to chutnalo, abych byl lepší kuchař, já daruju, .... To je smysl života, kvůli tomu žijeme.
Děkan: Je to cirkus. Baví to, to je ten drajf.
Govindží: Baví to, to je ten drajf. Někomu něco říci, to baví, dělat šaška. Člověk to táhne být šaškem divadelníkem.
Proto jsem na začal zklamaně. O tomto verši není, co říci. Buďto člověk má na to porozumět co je to JE. A to může dělat jen subtilní jemný intelekt. Tam hrubé vnímání nemá dosah. Dělat černé na bílém odlišnosti mezi JE a já.
Protože to není možné. Komenský řekl já není je. Říkal já jsem.
Já není je. Já děkan není. Já nejsem děkan.
Rovnou to zamítl. Říkal, že to není možné. Já je nemůže být. Nepíše se já je Novák. Učitel to škrtne a napíše: Já jsem Novák, protože já je není.
Toto jemné vnímání.
Začal jsem dotazem, jaký je rozdíl mezi předstíráním a přesvědčením. Verš je velice jednoduchý.
Sarva bhúta sthamátmánam. Všechny já je Átmá - jejich (včetně sám sebe), můj už neexistuje. Není-li můj, tak je jen jedna duše.
Ikšaté – se velice snadno se splete s paščati. Líbí se mi v češtině je dát a dát.
Když se říká dvakrát a nakonec vykřičník, dát a dát! Dělat a dělat! A je tam odlišnost a ta se zdůrazňuje. Zdůraznit odlišnost. Slova jsou stejná, ale rozdíl se cítí.
Říká se: Dělat a dělat. Je to stejná věc, ale dvakrát opakované stejné slovo. Duše a duše. Duše moje a duše, která je všude. Je rozdíl mezi dělat a dělat. Je stejné slovo Átmá, můj nebo všech. Ikšaté a paščati znamená dívat. Musí použít je rozdíl mezi dívat a dívat. Musím použít Komenského, ten mi teď pomáhá. Říká se: Dívat je jiné než dívat. Ikšaté a paščati. Ale znamená to dívat a dívat se. Ikšaté je tak jinak dívat.
Jóga – jukt Átmá. Sloučené. Kamarádi jsou spojení. A mohou se roztrhnout. Manžel – manželka jsou spojené nebo sloučené? Co se sloučí, to se neroztrhne.
Kostka cukru sloučená s cukrem se už nedá rozdělit.
Jukt Átmá, Átmá, které je takto sloučené. Ikšaté (dívat) takto sloučené Átmá.
Kam to vede?
Sarvatra – všude Samadaršanah. Sam je stejný daršanah. Další slovíčka ikšaté paščaté a daršanah. To je, co vidíme očima. Opticky. Video. Je to AV odraz světla.
Co se pak stane? Je všechno vidět stejně.
Protože nemáme možnost vyjádřit přesvědčení. Jakmile se vyjádří, tak je to hned předstírání. A v předstírání je libo-nelibo. Můj osobní přiblblý zvyk, je že když někdo chce končit, ať jde. On chce, a u mě už skončil. Někdo chce odejít zítra, ať odejde hned. Žádná tříměsíční lhůta, otočit záda. To je můj přiblblý zvyk. Už se nikdy nevracet.
Potom Janda říká: Klid, klid. Uklidněte se. To se vyřeší.
Zrcadlo je stále klidné. V zrcadle klid nechybí, když se do něj kouká svíčka nebo kytička, zrcadlu se nic nestane. Když se mu ukážeš, neuteče. Ukážeš pistoli, uteče zrcadlo? Je klidné.
Viza je z Karlových Varů a tam jsou krásné jeskyně. A Visa ráda chodí do jeskyně. A řekne: Ty jsi magor a jeskyně říká: Magor, magor, magor. Jeskyně je zrcadlo, ukáže jen to, co je mu nabídnuto. Jestli kouká na něj lev, ukáže lva. Když je tam sladkost, ukáže sladkost. Tam je věčný klid. Je to odraz, ozvěna.
Když chce někdo končit, tak jsem ozvěna: končit, končit, končit.
Proč říká dnes, že půjde zítra? Kdo s ním má tady celou noc vydržet? Mám, nemám, jdeš nejdeš. Přijdeš-nepřijdeš je šumák. Šumák je vlastnost klidu. Co děkan?
Kde je šumák, tam je klid, kde je klid tam je šumák. Ale předstírání šumák není. Důležitý – nedůležitý, libo-nelibo, hezký-ošklivý, to je to, co vyrábí předstírání. Pak je všude jen jedno Átmá. Vidět rovnoměrně, úplně stejně.
Govindží zpíval mantru a pak modlitbu.
Samdarší je jenom Bůh, vidět všude stejně, to není v dosahu člověka. Žena vidí své dítě jako moje dítě. Dítě druhého, to není moje dítě. Můj dům, není tvůj dům. Nikdy nemůže být tvůj dům můj. Takový je člověk.
To je ten boží přístup, když svítí slunce, tak neřekne, dnes nebudu svítit na žížalky. Nebudu svítit na komín, budu svítit na dveře. A vzduch si řekne, já dnes nebudu foukat na krávy, budu jen u Vizi. To je samdarši – pro všechny stejně. To se stane kdy? Když jsou všechny MHB existence jsou stejné a je jen jedno Átmá. Tehdy je to možné. Potom je člověk jako Bůh, jako vítr, jako slunce, oheň, déšť. Déšť neřekne, že na pampelišky nebude pršet. Mrak snad říká, že bude zalévat jen kopřivy? Nikoli. Samdarší - pro všechny stejně. Toto je studium na mnoho let a je to info z jednoho verše a je záruka, že z toho nic nebude. Jsme chemoprenem přilepení k „člověk, věc a čas“. Není v hlavě nic jiného. A v rámci toho naše předstírání. U partnera, pejska, práce, všude je jen předstírání, aby se líbilo, chválilo a člověk žije a utrácí svůj život.
Poznáním se nic nedělá. Rozdíl mezi učení a poučení. S tím se nic nedělá, to je poznání. Předstírat není zapotřebí a jiná možnost ani není, tak potom platí heslo Jandy učitele. Když přijde manžel, že má problém se svou manželkou, dá recepturu. Když manželka mluví, tak nikdy nemluv, a když manželka je ticho, tak mlč. Soudím tebe podle sebe.
Bhagavadgíta otevírá okno, dívat se musíme sami. Je to jen možnost, že můžeme prohlédnout do sebe. Hodnotit sebe. To není pro druhé.
Barčo, taková mladá holčičko, raději si užij, kup si černé botičky a dělej co chce čas. Užijte si. Randit. Na dobré jídlo. Říká se: Nechoďte k Bhagavadgítě, ta vám ničí život, to je cesta jiným směrem. Dalo by se kecat celé týdny, ale budou to jen kecy.
Jakmile člověk začíná mluvit, aby byl lepší a zdaleka smrdí jako olomoucký sýr. A to je vidět. Jeho předstírání hrozně slyšet jako bubny, které troubí a je to do daleka slyšet. Tak to předstírání je vidět a znát. Co kec, to předstírání.
Nečtěte Bhagavadgítu, ta z vás udělá žebráky a přivede k smrti. To jsou živá jatka. Bhagavadgíta jsou jatka.
Používej slovo šumák, to je takový neutralizér. Vynuluje. Je to jedno, D- já to mám jinak. Šumák, je mi to šuma-fuk

सर्वभूतस्थम sarvabhútastham= existující ve všech bytostech, přítomný ve všech bytostech; आत्मानं átmánaṁ = pravé já; सर्वभूतानि sarvabhútáni = všechny bytosti, všechna stvoření; च ča = a; आत्मनि átmani = ten, který setrvává v pravém já; ईक्षते íkšaté = vidí, spatřuje; योगयुक्त jógajukt = setrvávající v józe, spojen jógou, je v józe; आत्मा átmá = pravé já (Átmá), (jógajuktátmá = setrvávající v józe, splynut s átmá); सर्वत्र sarvatra = vždy, ve všech časech, ve všech případech, ve všech situacích; समदर्शनः samadarśanaḣ = vidět stejně, vnímat stejně, rovnocenně, bez rozdílů.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>