Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-आत्मसंयमयोगः ātmasaṃyamayogaḥ, (S.-1, Ch.-6), Verš.-25 |
शनैः शनैरुपरमेद् बुद्ध्या धृतिगृहीतया ।आत्मसंस्थं मनः कृत्वा न किञ्चिदपि चिन्तयेत् ॥ ६-२५॥ |
śanaiḣ śanairuparaméd buddhjá dhṛtigṛhítajá । átmasaṁsthaṁ manaḣ kṛtvá na kiñčidapi čintajét ॥ 6-25॥ |
Splynout sám se sebou
|
शनैः शनै śanaiḣ = pozvolně, ale neustále;
उपरमेद् uparaméd = opustit spoj smysl a smyslových předmětů;
बुद्ध्या buddhjá = rozumem;
धृति dhṛti = vytrvalost, pevnost;
गृहीतया gṛhítajá = uchopeno pevně, (dhṛtigṛhítajá, pevně uchopeno);
आत्म átma = átmá, skutečné já;
संस्थं saṁsthaṁ = být spojen s, stát pevně s, být neustále u, spočinout v;
मनः manaḣ = mysl, myšlenky;
कृत्वा kṛtvá = dělat, udělat, způsobit;
न na = ne;
किञ्चिद kiñcid = cokoliv;
अपि api = i, v, také, zahrnovat;
चिन्तयेत् čintajét = mít na mysli, mít na vědomí.
|
Luki: Krok po kroku zklidni svou mysl pomoci rozumu, nadhledu a vytrvalosti a s takto klidnou myslí, neustále spočívej ve svém pravém Já (átma). ||6-25||
Kostič: jógin ať zvolna zklidní se pevně chopeným rozumem, ať v sobě mysl ustálí a na nic jiné nemyslí.
Komentář Govind: Verš je velice jednoduchý ale i velice složitý. Šanaih je pozvolna. Znamená neustále pomalu a přirozeně. Jako vysoké hory v Jižních Čechách.
Kdysi byla Šumava vyšší než Tatry, ale nyní jsou sanaih. Eroze z nich udělala takové malé kopečky. To je šanaih.
Proti tomu je slovo okamžitě, hned a to má člověk pocit, že se tlačí na pilu. Šanaih neustále po troškách, pozvolna a jak to jde, tak to je, zkrátka přirozeně.
Mám vlastní zkušenost, když jsem měl 30-40, to jsem podnikal a tak jsem strašně tlačil na pilu. Co bylo v hlavě to muselo být bez odkladu dokončeno. Spaní vypadalo, že je zbytečné, víkend jako největší ztráta a dovolená je průser. Stále se ukazovala práce.
Protože přednost měla podnikavá práce. Ani jednu minutu se nevěnovalo něčemu jinému
Jíst jídlo a sedět? Ne, v jedné ruce jsem měl jídlo a ve druhé ruce práci. Takto jsem se choval. (Toto není následovánihodné. Ani se tím Govindží nechlubil.) A čas si vzal své daně a tak jsem dostal přes držku, ranila mě pepka, lékaři říkají mozková příhoda. Tato nemoc – mrtvice, mě úplně srovnala. To byla pro mě lekce, padesát pryč a už se nevrátí ten věk 30-40. Na tom jsem poznal, co je rychlost přírody. Je to šanaih to nemůžete ani vyměřit, jak vylézá ven, je tak pomalý a neustálý, není, že se neděje, že se nedělá, to není, je neustálý. Šanaih, šanaih je pomalu, pomalu, v přirozené rychlosti, kde jsou dnes v Praze Barandovské kopečky, tam kdysy bylo 3tis hluboké moře, jsou tam trilobity a ty se objevují v 3 tis hlubokém moři.
Takové šanaih šanaih v neustálém procesu konání.
Srdeční pulz, dýchání je pořád. Pokud je život, to je v přirozené rychlosti šanaih šanaih.
Uparaméd nemůže být přeloženo, neznám takové slovíčko rozhodně to není zklidnit a zpomalit.
Uparméd je z kořenového slova uparati. Když vezmeme vaši denodenní zkušenost, a máte zkušenosti moc dobrou, ale nemáte o ní ponětí. Zkušenost čeho? Spaní. Jdete spát a pochybuju, že někdo z nás si pamatuje okamžik usnutí. Okamžik před usnutím držíme polštář, deku na sobě, to si pamatujeme a pak cítíme nohu, cítíme ruku, cítíme dech, vnímáme myšlenkama a někteří čumí na telku, do mobilu. V ruce držíme mobil a pak pomalu přichází spánek a v jednom okamžiku mobil spadne z ruky a vůbec nemáme ponětí, kde jsou ruce nohy, bok, nos, co dělají oči co dělají uši, najednou vypustíme celé tělo a nemáme o něm žádné ponětí. To vypuštění, opuštění vnímání je uparati. Že se absolutně vypustí. Žádné vazby s předměty smyslů nejsou. Nevidíme světol, nic neslyšíme, TV mluví a neslyšíme. Pustíme audiozáznam Luky satsang. Luky mluví a my už neslyšíme, že Luky mluví.
Tak ty vazby zmizí. Uparati to je opustit vazby smyslů a předměty smyslů.
Takto uparati je opustit spoj smysl a smyslových předmětů čím, tam to udělal spánek. Co je to spánek? To je psychologie, ale jak ten spánek oddělil mysl od předmětů smyslových, tak toto udělá buddhi, buddhjá. To není moudrost. Buddhim pomalu pomalu s rozumem. To my nespíme, to dělá naše přemýšlení.
Jako když Janda jela za Ramana Maharišim a měla otázku Kdo jsem já a Ramana Mahariši vůbec nevnímal, co říkala. Ramana to zná, protože každý, kdo přichází do Arunačáli, přichází s touto otázkou. Je to jako na běžícím pásu. Tím byl slavný. On říkal účo, kde jsou vlasy, sáhni si na vlasy. Ty jsi vlasy? A ona odpověděla: Ne nejsem.
Tak začni, co ty nejsi.
Kůže jsi ty?
Nejsem.
Nos jsi ty?
Nejsem.
Břicho jsi ty?
Nemám a nejsem.
Nožičky?
Nejsem.
Masaryk (peníze) nejsem.
Co všechno nejsem. Takže Janda na všechno, co ji napadlo, odpověděla: Ne, to já nejsem. Cokoli mě napadá, tím nejsem.
Hodně dlouho se přemýšlelo.
Ramana moc nemluvil, dokonce 12 let byl ticho. Ne násilím ticho, nebylo, co říci.
My máme problém musíme mluvit. Sháníme, komu bychom něco řekli, děláme pro to všechno možné. Ramama tento problém neměl. Říká: To, co zbylo v hlavě, co ty nejsi, to zrovna jsi.
Takže to je uparati. Vynechání, očesání, opuštění vazby mysli a předmětů smyslových. S buddhim, rozumem, intelektem. Co všechno nejsem. To je opuštěné.
DOOPRAVIT
Dhrti je z dhí a dhí je napětí intelektu, napětí rozumu. Jako když Třínulka dělá korálky vezme korálek, levou pevně drží a pravou nitku tam zastrčí a struktura levé ruky napětí
Pravá ukazováčkem a palcem
Oči vidí dírku a zastrčí a vytáhne
Napětí v ukazováčcích a palcích, očním svalstvu, je v napětí, které vede při navlékání korálku
Sandálka když řeže sandály napětí má v ruce, očích, tlak na řezadlo.
Je to napětí konání jako
Nevnímáme napětí, jen ho odhadujeme, takže napětí přemýšlení je totž je tkaé napětí. Rozum je produkt napětí. Napětí je dhí. Z toho je slvo dhrti nošení napětí, jakého napětí? Uparati buddhai
Držení napětí a to odbourat. Napětí které má janda před ramana nejsem kolena, nejsem bunda, nejsem vlasy. Co je ten rozum konstantně drží a hledá. Přichází napětí a přemýšlením se uvolňuje.
Jako když zastrčíte koláč Třínulky do pusy a samo to padá do pusy a rozpadá se na jazyku a pak když polknete je uvolnění. To napětí vztbu mezi zuby koláčem a jazykem se uvolní jakmile se polyká. Třínulky napětí v prstech se uvolní jakmile se provázek objeví na druhé straně korálku, pak je uvolněné napětí. Takto náš rozum je také uvolnění, když dokáže projít. Když odumíráu napětí, tak se objevu
D
गृहीतया gṛhítajá = uchopeno pevně, (dhṛtigṛhítajá, pevně uchopeno);
Chápejte překlad trochu jinak, grh znamená být v domě.
Kdo bydlí v domě dhrti. To napětí. Jako když máte homeofice, v domě máte kancelář, kancelářské napětí máte doma. To když má janda homeofice na chudíři, tak se musí vyrtačky vypnout a nemsí na chodbě ani náhodou mluvit, protžože má ve svém pokoji kancelářské napětí. Takže bydlí v domě, dkdo tam bydlí dhrty přemýšlení usekává kdo já nejsem.
V případě jandy u ramana maharišiho.
Buddhim rozumem pomalu rozbourat vazby mysli a předmětů smyslů. Uparati.
आत्म átma = átmá, skutečné já;
संस्थं saṁsthaṁ = být spojen s, stát pevně s, být neustále u, spočinout v;
Samstham znamená ustálit jednoznačný výraz je usadit. Jako janda běžící na farmě má v ruce divnokládu.
To zpívá kam dáme a lítá jako liška v lese, kam dáme divnokládu. Je to velký strom a je moc krásný, chválí strom. Tak ho dej ke chrámu, všechny zvala na usazení divnoklády, luky bagruje, díru, martin s konvičkou, včelka má připravené pletivo aby ochránila kmen.
Kořen je puštěný do země, to je samstha. A z toho je slovo samsthám jako když
Různé se ustálili a vznikli nadace. Ustálení a umístnění kde je átmá, v átmá. Co je to slovo átmá? Abyste to neznali jako opice. Všechno, co existuje duálně, hezký-ošklivý. Moc- málo dobrý-špatný, příjemný-nepříjemnž to je duální a odkud oba dva vycházáí? Z advait neduálního to říká védánta, tomu se védánta věnuje. Psychologie a mysl se věnuje duálnímu, krásný – ošklivý, dlouhý- krátký,. Sukh-duhkh, tak to jsou duální. Kde dulalita není je jen nevím jak by se řeklo neduální.
Pan kříž říkávál absolutno tedy neduální.
To neduální, kde obě duální jsou splynuté.
To je átmá
My jsme produkt z neduálního
Já jsem žena, ty jsi muž, a ty jsi homosexuál.
Neustále se ztotožňujeme s dualitou mám radost, mám spokojenost, jak se máš, já se mám fajn, jýá se nemáým fajn, náš život se toulá v nedualitě, proto nemáme vůbec ponětí, co je neduální. Kde dát a brát je stejné. Kde hlad a jíst je stejné. Kde mít a nemít je stejné. Kde přijetí a od
Příchod a odchod je stejný
A toto vůbec není ve zkušenosti člověka.
U člověka je vše propleteno, přišel, je sentimentální, hlazení je krásné, je laskavé, takto člocěk je v duálním světě žijící. Nemáme zkušenosttoho neduálního .
A když člověk zaadne do átmá, tak je nedu
Pomáhat a chránit
někdo přičel jr zto jedno, nepřišel je také jedno. To kde je tomu se říká átmá.
Kdyby byla v samskáru tak
V samskáru jsou tozhy po domě, penězáích, to tam je
Co je naše
Když vyrábíš korálky aniž bys ěla zájem prodat, roztrhnout, rozdat. Proč vyrábíš? Pro šumák. Pro šumáka neumíme vyrábět, vždy je to pro něco. Zbytečně s falešným dojmem at nežijeme. Átma je šumák, bude z toho peníze nebo ne. Jenom dělání.
Bude se někomu líbit nebo ne.
Budeš chválit proto hraje, ne jen tak chci hrát, jestli z toho bude chvála kritika je to jedno.
To znamená Třínulka v átma. Co si lidi budou myslet, je Třínulka trdlo
To je duální svět. Není špatné nebo dobré, átma je
Není o všude.
Běžné to není.
Zažít átmá není běžné. Proto joga, bhag. Védánta, není pro obyčejné, pro ně jsou biče.
Bič je co? Budu hrát na klávesy, nebo ne? Chválíš nebo nechválíš – bič.
Žijeme s bičem, umíme žít pouze s bičem, neumíme bez bič.
Ustálit se, pak automaticky dochází k ustálení v átmá.
Ajurfarmu jsem nazvali gjáni a pak náš slavný zamilovaný romantický Roman s Julií
Roman přišel, musí přijít hodně lidí na farmu. Musíme pozvat lidi. Já jsem říkal ani náhodou na farmu nepozveme nikdy nikoho a vzniklo heslo, přivítáme, kdo přijde, jsme vítací středisko ne pozvávací. Netiskneme pozvánku a připravíme stůl. Janda už nachystala 6 velkých stolů s ubrusem, můžete koukat, fotit ale ne špinit. Všechny zuby mi vypadli a když jsem lžičku položil na ubrus.
Když dojde k uparati oddělení mysli od předmětů smyslů tak je neustále – kdy se pamatuje.
Kdy se drží v hlavě.
Ne jednou přečti. To znamená já vím, bum bum. Co jsem slyšela, viděla, to znám, přečetla jsem znám. Ne pamatovat, neustále si pamatovat.
Takovou praxi s... uparati...
Umístí se napětí dhrti, intelektu a ustálí se v Átmá.
Átmá je neduální šumák.
मनः manaḣ = mysl, myšlenky;
mysl
कृत्वा kṛtvá = dělat, udělat, způsobit;
dělání
न na = ne;
nic
किञ्चिद kiñcid = cokoliv;
žádné
अपि api = i, v, také, zahrnovat;
také
चिन्तयेत् čintajét = mít na mysli, mít na vědomí.
Čintan – uvažování, starání. V čintanu uvažování přemýšlením my neustále držíme nějaké téma.
Když spíme tak uprti opustíme ruce, televizi, smysly, ale čintan běží.
Přemýšllení neustále běží a tím se objevují sny, zdá se mi – co je to zdání točení neustálé točení hlavy. Čintan.
Man nedělá nikdy nic takového ani čintan není. Když je šumák, tak nejsou žádné myšlenky,
Když Třínulka vyrábí korále, jsou Třinuly, pak není myšlenka, pro koho, je to krásné, v ishopu je cena jaká. Čintan není, jen tak se dělá, pak voláte na Třínulku a ona neslyší. Vidí jen korálky, protože je tam šumák. Bez čintanu.
Tam není žádný čintan. Žádné přemýšlení, absolutně nula.
Takže neustále v přirozené rychlosti rozpoznat uparati.
Bez vlivu předmětů na smysly, přišel – nepřišel, hladil – nehladí, chválil – nechválil. To napětí rozumu a intelektu se stáhne. Nic nemá vliv.
Pak se člověk umístí do nedualistického stavu.
Říká se je to jedno. Bordel-nebordel ne není zeptejte se Jdandy, vidí prach a hned byl vidět.
Taková praxe vede k poznání Átmá. Mezi brahmou a Átmá není žádný rozdíl. Jsou to různé pojmy věc je stejná, Átmá, paramátmá, Bůh je stejné. Takto když dojde k uparati dojde k Átmá sanstá. Dojde ke sloučení s Átmá, vidění boha je vidění Átmá. Když vidí Átmá, vidí boha.
Jste zarostlí, první byl klíček, semínko před klíčkem bylo semínko. Dnes vidíte vyrostlé.
Jsme všude přítomní. Jste zarostlí. Ta přichází z nic, z malého klíčku, to je Átmá. Co je dnes zarostlé, prvotně je Átmá. Koho vidíme? Átmá.
Každá existence, vše vyrostlé je Átmá. Koho vidíme, Átmá, můžeme ho vnímat zarostlého nebo klíček, to je na nás.
Hrubohmotným vnímáním vidíme stonky, jemním vnímání vidíme kliček. Jestli máme hrubé vnímání nebo jemné. Jestli toužíme po jemném vnímání, uvidíme v každém rostlém i semínko, uvidí i kdo ho zaléval, kdo ho přinesl, proč ho zasadil na cizím pozemku, záleží na jaké úrovni se pohybujeme. Na jemněhmotné úrovni, vše, co je zarostlé je semínko.
Ale my o semínku nechceme uvažovat, ty zarostlé nejsou hezké, a proto tomu říkáme vyrostlé, i to je divné, budeme tomu říkat bytosti. Důkaz žití v duálním světě.
Jiní nejsme. Jinými nás dělají spisy, Bhagavadgíta, tomu věnování nás dělá jinými. Běžné nás dělá běžným. Výjimečně má někdo v samskáru být nenatlučený
Ta výjimečnost je Bhagavadgíta, upanišady, védy.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>