Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-आत्मसंयमयोगः ātmasaṃyamayogaḥ, (S.-1, Ch.-6),

Verš.-22

यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं ततः ।यस्मिन्स्थितो न दुःखेन गुरुणापि विचाल्यते ॥ ६-२२॥

jaṁ labdhvá čáparaṁ lábhaṁ manjaté nádhikaṁ tataḣ । jasminsthitó na duḥkhéna guruṇápi vičáljaté

S jógínem nepohne ani smutek ani radost



यं jaṁ = který, kdo; 

लब्ध्वा labdhvá = dosahuje, získává; 

ča = a; 

अपरं aparam = jiný; 

लाभं lábhaṁ = získat; 

मन्यते manjaté = on si myslí; 

na = ne; 

अधिकं adhikam = vyšší; 

ततः tataḣ = z tamas, z toho bodu; 

यस्मिन jasmin = ve kterém, v kom; 

न्स्थितो  sthitó = zakotven, umístěn, situován; 

na = ne; 

दुःखेन duḥkhéna = bolestí, neštěstím; 

गुरुणा guruṇa = velikým; 

अपि api = stejně, také; 

विचाल्यते vičáljaté = je otřesen, je rozrušen.



Luki:

Kdo tohoto dosáhne a jiný zisk již za vyšší nepovažuje, v tomto setrvávající, není rozrušen ani tím největším smutkem. ||6-22|| 




Kostič: Když toto získá, nic jiné za vyšší cíl nepovažuje, v něm stojí a nepohne jím ba ani těžký zármutek.

Komentář Govind: DOD0
Navazujeme na stálost, což bylo i v minulých verších v šesté kapitole Bhagavadgíty. Dává se důraz na stálost. To je jediný prvek, který člověka trápí, že nemá. Je to jediný bod vedoucí k úspěchu i neúspěchu. Když je stálost, tak na čem stojí, proč stojí a jaký je záměr? Tak to se vyhrává, a kde stálost není, to se rozpadá. Když most je pevný a stálý, stojí na svém místě, tak automaticky projedou všechna auta bezpečně. A když se každý sloup mostu rozpadává a pod ním je loď nebo je tam stánek langošů uprostřed dálnice nebo je tam přehlídka letadel, tak stálost není a jízda po mostě ani pod mostem není možná. Jako mravenci, stále nosí do mraveniště potravu. I když jim Luky udělá překážku, tak ji obchází a vytrvale nosí do mraveniště potravu. To je jisté, to je stálost. Kde stálost není, tam je rozmanitost. Kde je rozmanitost, tam není konstantní tok, je únava, přeskáčka, jiné přednosti, jiné zájmy a tam potom není žádný výsledek. Člověk skáče z jednoho na druhé, z větvičky na větvičky, nikam nedojde. Jen na jednom stromě z větvičky na větvičku. Ale ten pták, který letí konstantně přeletí až do Grónska. Konstantní, stále dělá lidem ohromný problém. Nemohou stále nic dělat.
Tady si lidi obhajují, že nemají pevnou vůli. Nechte mě, budu si skákat. Jednou mi Marci říkala, že nemá pevnou vůli. Rozhodne se, že bude jíst poslední jídlo ve tři hodiny, ale po třech dnech jí v osm večer. To není pevná vůle. S tím se smíří, řeknou, že nemají pevnou vůli a tím si svou slabost omlouvají. To je zádrhel pro úspěch v životě. Kde je nestálost stále přítomná, tak tam i kámen na silnici navrtá díru a zaleze dovnitř. Kámen, který je tupý, ale jeho konstantní tíha, prorazí. Konstantnost a stálost je nejnutnější podmínka pro úspěch. Konstantní, neustálé, nepřetržité dělání. Neustále konání znamená bez jakéhokoli výkyvu. Ve verši byla jako příklad použita svíčka. V nirvát nišpraha, bez výkyvu vzduchu, svíčka stojí neustále v jednom tvaru, bez pohybu, nedotčená ničím. Protože nejsou výkyvy, nejsou různorodé zájmy. V té stálosti je úspěch. Když kuchař Roman udělá místo španělského ptáka slovenského ptáka a neustále ho vaří, protože chce, aby slovenský šel na dračku. Je neustále namočený do tohoto cíle, pak jednoho dne bude žádaný slovenský ptáček. Neustále, nepřetržitě je požadavek stability i v józe, tedy nejen v podnikatelském prostředí.
V józe se o té konstantní síle mluví jako o nitja, neustálé. To je velký prvek, a proto i Kršna opakovaně toto říká Ardžunovi.
Lábh znamená zisk a zisk znamená, co člověka láká, co získám, co bude moje, to je jeho zisk. Je z lóbh, co člověka láká. Láká ho zisk. Lákadlo, co mu dává zisk. Zisk z aparam (nejvyššího) zisku. Hodně velký zisk. Jako když Luky kreslí obrázek, má náklady dvě stě korun, prodá ho za dva tisíce. Hodně velký zisk by byl dva miliony. To je aparam, vyšší toho nejvyššího. Není větší než tento.
A s to s jógínem nehne. Neovlivní ho ani ten největší zisk. Ani ten největší zisk s ním nehne. Když má Janda vysavač, tak ho nikomu nedá. Když někdo nabízí čaj, nechce ho, nechce ani zmrzlinu Míšu. Ne nechci, vysávám, je tak rozhodnutá, že se nedá ničím zlákat. Tak stálost taková, že i ten nejvyšší zisk nic neudělá. Žádné lákadlo nezabírá.
Vičál, čál je pohyb a vi-čál je nepohyb. Tak je gurutá (těžkost), duhkh dělá těžkost, přináší těžkost. Kde je těžkost je gurutá, duhkh je gurutá, to zpomaluje, je těžké a když nandáte Ferrary na Jandu, pak nejde ani 18 metrů za hodinu. Kde ani tíha gurutá ani tíha duhkh (bolest) s ní vičáljaté (nepohne). Kde ani sukh (radost) a ani duhkh (smutek) nemůže pohnout. Taková je to stálost. Jógová praxe znamená nepohnout se ani z extrémní radosti, ani z extrémní bolesti. To je ten verš.
Nejsou myšlenky, je šumák, ani to nejvyšší neudělá nic. Je šumák. Když je šumák, tak ani smutek ani radost šumákovi nic neudělá. Cokoli bere člověk v úvahu, co praktikuje, k tomu je i karimatková jóga, bolí mě záda, nic žádná bolest ho nezastaví dosáhnout polohu. Žádná Fb pošta ho neodvede od polohy, ať je, co je, ať se děje, co se děje. Tomu se říká jóga. Ať se děje, co se děje. Buď je to jóga nebo je to moucha, stále poletuje a sedá si na květ, na talíř, na pánvičku, na strop. Janda chvilku čaj, chvilku email, chvilku to a chvilku to, co by, kdyby. Stále se střídá a není stálost, a den uteče, a počítá MD a D a je tam nula, den utekl. Žádné zisky, žádné úspěchy, protože lítá jako moucha. Co to je? Zbrklá bedna. Janda: Co s tím? Govindží: Je záruka, že nebudeš nic mít. Stálost se musí se dělat, musí být přesvědčení a pamatovaní. Opakování matka moudrosti? Ne opakování je matka oslů. Pamatování je matka moudrých. Jako pilíř mostu si musí pamatovat, že nesmím spadnout. Nemůže se trochu protáhnu, odpočinout, jet na dovolenou. Pak takový pilíř každý miluje, to je pilíř T. G. Masaryka, protože nese celou tíhu, pak je slavný, má význam, má smysl. Neustále konat, být vzhůru.
Janda: Nerozdělávat více věcí najednou. Dělá se pořád.
Govindží: Janda má rozděláno 50 věcí najednou. Ale nehne se ani tužka. Poprvé když jsem slyšel: Už letím, ale ona stále stála, pak šla jako slimák. Kde je letím?
Nandi říká už nám tisíckrát Govindží říkal, ale nic se s Nandim nestalo. Protože je ocelový osel. Tak se nepohne ani ocelovým bičem. Můžeme o tom pořád mluvit, ale ocelovým oslům se nic nezmění. A poslouchají se další verše. Třinecká ocel, co nám řekne? Ocelový oslíčku otřes se.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>