Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Také pozná nekonečné štěstí, které je rozum schopen poznat, ne však skrze smysly. Takto ukotvený jogín se nikdy neodchyluje od Nejvyššího Já (Pravé skutečnosti). ||6-21||

---

---

Kostič: štěstí nadsvětské, nad smysly, uchopitelné rozmyslem, když zakusí ten, jenž v něm dlí, od pravdy neodchýlí se.

---

Komentář Govind:

Atjantik znamená extrémně příliš. Například polévka, která je přesolená je absolutně nechutná to je extrémně atjantik. Extrémní absolutní radost Přijímání vstoupení do buddhi, domeček, greheni která přijímá, kde buddhi je absolutní radost do buddhi. Jaký je to sukh radost? Je to gján sukham. Když je extrémní sukh z poznání, pak co se stane? Atíndrijam tzn. překoná se, vytlačí se, ztrácí se význam indrije sukh, bhóg smyslové požitky. Bhóg sukh absolutně zmizí, když gján sukh převládá. Takováto zkušenost, zážitek, kde je gján sukh extrémní, tak bhóg sukh je absolutně vytlačený. Píchlá pneumatika. Zde jen gramatická smyčka, aby člověk v rámci pravidel čte se st Umístěný zafixovaný, na se přidává k čalati žádný pohyb. Přizpůsobit, není možné žádné přizpůsobení. Čemu? Tattvata poznání kterým vznikl gján sukh. Tak když gján sukh se ustálí je nehybný, žádný kompromis, žádné přizpůsobení, je jedinečný, žádné obyčejné, je jedinečné. Tak to se nehýbe je zafixované natvrdo. Jako když člověk kouká do blba a padne hluboko do blba, pak nic nemá význam, žádné prachy, protože je hluboko namočený do blba. Nefunguje a žádný bhóg suk nemá význam pro člověka zapadlého hluboko do blba. Podobně, když člověk zapadne do poznání, tak tělesné smyslové jsou vynulované. Jako u člověka jako smyslové předměty jsou ... Stane se stálost A to poznání, kterým je podstata, nejsubtilnější část. Včera jsme řešili, co je to sukšma. Jako digi fotka jsme říkali, Ta nejsubtilnější část tomu jsme říkali tatva. Když člověk prožívá a zná tatvu, tak smyslové radosti proti tomu ztrácí chuť. Když si dáte kostku cukru do pusy a pak si dáte lžičku zmrzliny, pak porovnáním zjistíte, ž zmrzlina není sladká. Proti tomu chuť zmrzliny zmizí. Takto kdy ž člověk prožívá gján sukh tak ten bhóg sukh se automaticky vynuluje. To je vysvětlení podobné jako jsme řešili v ajurpsychologii. Jenom co dělat stačí analyzovat. Není potřeba nic, stačí skenovat, analyzovat, co je Každý člověk když si uvědomí, jaký má smysl života, děti rodina zvířata, bazén A teď zkusíme najít jaké jsou radosti baštící radosti v tomto smyslu života. Pak automaticky vidíme jaké jsou. To není ani v našem plánu, tam je jen záhony, práce, manžel, ... o tom není ani nějaké .... v seznamu. Proč chodíme na jógu a ájurvédu, když to není v naše seznamu tak je márnice. Chodit na jógu je márnice, to není v plánu. Když člověk zjistí, co je smyslem jeho života, z jakých radostí se těší, co ho těší. To je bhóg sukh, z gján a tjág sukh není potěšen. Hledá bhók suk ale ten není nikdy bez duhkh. Když není sukh je duhkh. Je to disfunkce, vyschne, když řeka neteče, je tam sucho, vyschne se. Pak se hraje na dno. Tady celý řetěz jako sukh se vyvine do ještě. Ještě,.... promění se do pokračuje do chamtivosti, ještě, ještě. Dnes je tržba 10tisíc a stále větší zítra, to je růst sukh, radosti. Potom přechází až do bourec moruš. Jemu tak chutná kadit hedvábnou síť, že nakonec v ní zahyne. Takto člověk s radostí zahyne, díky své radosti. Když je duhkh tak vyroste do nesnášenlivosti, hněvu. Rozdrážděného psa nech být, Nemoci jsou darem smutku. Bhagavadgíta říká, když je gján sukh když vleze do buddhi tak veškeré bhóg sukh ztrácí význam. A když v tom stavu člověk neustále zůstává, to je svět bohů. Co je slunce? Jenom svítí, někdo se opaluje, někde svítí. Člověk je takový. Jako vítr, jako oheň, jako prostor, jako čas. Jenom je. Vidím v tom více psychologické aspekty o sukh duhkh a k tomu ještě iččha, jaká touha, když je touha, pak ještě víc. Více sukh Duhkh iččha rozmlátí druhé, Dvéš – nenávist kdy? Když je duhkh. Když je nedostatek, vzniká nenávist. Viděla tam, že to je nejkrásnější auto vyleštěné, protože já nemám, tak já ti dám a obejde s korunou auto kolem dokola, to je nenávist. Takže všech 16 gun se rozjede ne základě sukh. Luky vymyslí nový plakát, to bude hit. Aby byla větší tržba tak 200 stovky fajn to byla bezva tržba, ale dnes ani 200tisíc nestačí. Takto je člověk, je na člověka, jak se může koukat na sebe, jestli vůbec chce. Protož koukání na sebe je bolavé to je duhkha to se dělat nebude, bude se dělat radost, koukat se na druhé nebolí. To je šťavnaté, voňavé, koukat se na sebe bolí, a nedej bože, že musí uznat chyby. To je nechutné. Tak těžká je léčba Zastrčit hlavu do hajzlu, tak těžká je léčba. Tento verš Extrémní sukh, který je vlezlý do buddhi do gján poznání, ati indrijam to vytlačí vynuluje smyslové vnímání. Do tohoto stavu zůstane-li, tak se dochází k znehybnění nekompromisní Ke stoprocentního ustálení. Když sukh dojde přichází do buddhi. Ta nejsubtilnější. Když člověk je namočený do buddhi namočený extrémní radostí, tak je nehybný, jako předchozích verších je o plamínku, který se nepohybuje. A to je sthila čal, nepotřebuje přesvědčení, co ty na to – to zmizí jako tma před sluncem. Není potřeba co ty na to Co vstupuje do rozumu, gján, většinou je jen blesk. Do buddhi jede bleskově na skok. Blesk je setinová Sthita čal si neumím představit. Když dojde k poznání, že se nehýbe, koukání do blba, nehýbe se. Když víme, za kolik to je, tak to začneme dělat, když tyto řeči myšlenky nejsou, nejsou předmětem uvažování, hledáme výhody, jsme výhodáři. Kde je nevidíme, jsme psi, kteří hledají piškoty. Jen tak létat jako motýlci. Prostě chce se lítat, je jedno nad kytkou, stromem, autem, všude létá, chce létat. Nehledat za tím radost. Jeno konáním užívat. Moje radost je konání, ne výsledek. To je první podmínka dělání duchovní praxe. Když cvičíte tuto pránájám, budete mít toto dobé, když budete mít tuto mantru, ásány, proč to dělám, protože z toho budu mít tento výsledek. Také psi hledající piškoty. Jaký je rozdíl mezi člověkem a zvířetem? Žádný. Máme stejný mozek jako zvířata Viza zpívá mantru ÓM, nezajímá ji co z toho bude, kope zahradu, nezajímá z toho bude. Jen tak chci dělat. To je cesta duchovní praxe, vysadit, co z toho bude, z toho bude, že můžu dělat. Co sháním – dělání, co z toho bude – shánění. Zajímá mě vaření chleba, co z toho bude, že můžu dělat, pak je samozřejmě, duhkh ji nečeká. Ten bude dělat – je zakázáno dělat chleba, nemůže dělat, když chce dělat, je duhkh. Když to není tak je když to není tak není, OK a tomu se říká udásín netečný, žádné smyslové předměty nejsou silnější, nic nepůsobí. To je učení, tvrdé učení Bhagavadgíty. A je tu prostor pro zauvažování, člověk na sebe může koukat jako do zrcadla na sebe. To ale většinu lidí nezajímá a nás nezajímá ani většina ani menšina. Co je to je, ať je to, co je. To je jsi ty. Ty jsi kartá, ty jsi kám já jsem sluha, ty jsi pán. Narodil se Kristus pán S tímto přístupem jsme nedotknutelní. Když si drží přesvědčení, když pustíme tak ho zase musíme hledat. Meditace je revoluce, lidi zavřou oči a je revoluce, Člověk, když chápe, voda utopí člověka ale i odrazí člověka a může vyplavat. Kyslík oživí fyziologii i spálí člověka. Peníze přinesou spánek ale i odnesou spánek. Podobně buddhi, rozum logiky, racionální uvažování, to je totéž to člověka utopí i potopí. Vznese i utopí. Správná dávka a hranice a množství používání. Sůl v polévce může a když je správná dávka, tak krásně chutná, když je příliš nebo vůbec, tak to ani kočky nežerou. Podobně buddhi – gján určitá dávka je fajn. Jinak to člověka likviduje. Boty jsou fajn, když ho boty odnesou až do chrámu, dál už nejdou. To by byl člověk vyhozen z chrámu. Věci mají své hranice a až do hranice jsou tolerované, mimo hranice, víc nebo méně je špatné. Určité množství peněz je krásný spánek, a když nejsou nebo je jejich více, není spánek, je tu určitá míra, to je šéfík Jandy. Podle Míry a ta určí pravidla, Miroslav. Optimu, ájurvéda je postavena na vyváženosti, příliš či nedostatek je to problém. Nedostatek soli je problém a příliš je také problém. Najít optimum. Najít sam. सुखम sukham = radost; अत्यन्तिकं átjantikaṁ = nekonečná, neomezená; यद jad = který; तद tad = to, ono; बुद्धिग्राह्यमbuddhigráhjam = uchopeno rozumem, inteligencí, nadhledem; अतीन्द्रियम् atíndrijam = překračuje smysly, za realitou smyslů; वेत्ति vetti = ví; यत्र jatra = kde; न na = ne; च ča = a; एव eva = vskutku; अयं ajam = to, on, tento; स्थित sthitas = umístěn, ukotven, setrvávající; चलति čalati = pohybuje se, hýbe se; तत्त्वतः tattvatas = z toho, z pravdy. Prém: Také pozná nekonečné štěstí, které je rozum schopen poznat, ne však skrze smysly. Takto ukotvený jogín se nikdy neodchyluje od Nejvyššího Já (Pravé skutečnosti). ||6-21|| Kostič: štěstí nadsvětské, nad smysly, uchopitelné rozmyslem, když zakusí ten, jenž v něm dlí, od pravdy neodchýlí se.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>