Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Kdo má mysl klidnou, bez přerušení setrvává v józe, splynutím s Pravým Já (Átma), ten dosahuje spokojenosti.||6-20||

---

---

Kostič: Kde zadržená ustane cvičením jógy myšlenka, kde já se těší vidící samo sebe v Já božském,

---

Komentář Govind: Džaj ho znamená ať je vítězem. Děkan kí džaj ho. Ať žije vítězství děkana.
Jako když byl královský průvod, kde seděl král ve svém kočáru, vpředu bubeníci na koních královská stráž s kopí a vlajkami oddaní obyvatelé zde říkali: Ať žije král. A v době Bhagavadgíty se říkalo: Ať žije král vítěz. Král kí džaj. Vyslovením král kí džaj je ukázka, že jsem králi oddaný, nikoli, že král vítěz. Zdravíme dobrý den, ale to je směrem ven a jestli bude den dobrý nebo ne, to není podstatné. Pozdravem se naznačuje, že já jsem podřízený. Když někoho zdravím hezký den, dobrý den, dávám najevo, že jsme tvůj milovník, tvůj podřízený. To je pocit zdravení. Dobropřáč. Ten, kdo zdraví.
Samozřejmě tady můžeme chápat zdravení bez vážnosti, protože zde se ze všeho dělá sranda. Naopak porozumět významu. Opačně vykládat, a tím ukázat, jak je chytrý, že to takto vykládá.
Jako Číňani se cítí hrdě, když vymyslí jakoukoli kopii světové značky, pak slaví. To je Číňan. A jaký rys patří k Čechům? No, je to hrát si s významem řečeného. Čech něco řekne, nejčastěji otočí význam a chápe úplně jinak.
Jako někdo řekne. DOPSAT PODLE INFO JANDY
Kal kalé só adž kar kabír je to v hindí
Kál znamená zítra, karésó - co se bude dělat, to adž dneska kar dělat. Co se má dělat zítra, dělej dnes a co se má dělat dneska, ap – teď, tak dělej hned teď. Palmé palmé... v jakémkoli okamžiku se může stát perlé (katastrofa) tzunami, pak se ti dělání nahromadí, kdy budeš dělat tu hromadu. Čech přijde a řekne, zítra je také den, to všechno počká. A rozmlátí Kabira. Čech to otočí a cítí se hrdý, že to vymyslel. Děkan: Pamatuji si z dětství přísloví: Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek.
Jednou jsem si stěžoval učitelce Santóše, že všechno strašně rád odkládá. Tati to až bude víkend, to až potom, to až budou prázdniny. Prosil jsem učitelku, aby něco udělala: Vy určitě máte triky, něco pro velké odkladače. A paní učitelka na to: Víte Santóš je můj žák, já to dělám také. Také věci odkládám. Pak není co řešit. Přišel jsem za vámi s problémem Santóše, ale kdo umí vyřešit tyto problémy to už nevím. Až přijde čas, možná přijde rozum.
Možná musí dozrát.
Pak si jednou Marci o tom odkládání se Santóšem povídala a on poté řekl: Ne, nechci vypadat jako odkladač. Tak přestal dělat věci na poslední chvíli, přestal odkládat. Jednou tak klikám na Santóšův FB a dívám se a slyším, jak je nutné se připravovat hned a nic neodkládat na později. Byl to klip pro studenty, kteří chtějí na medicínu. Santóš: Zaprvé, přátelé, jestli se chcete připravit ke zkouškám na medicínu, tak neodkládejte žádnou kapitolu na zítra. Pomyslel jsem si: Aha odkud to má. Od paní učitelky. Santóš na tom videu radil velmi přesvědčivě: Co se chcete učit zítra, naučte se teď hned, a nepůjdete bez toho naučení spát, protože už odkládání zvládl. Ono to jde, akorát to musí pořád někdo připomínat. Když se to zaryje, tak to pak běží samo. Jako děkan se zastal některých Čechů, ne všech. To zastání je, že si vzpomněl, ještě je tam rezerva. Co zná, mít to i v praxi. Praktikovat, zažít to, ztotožnit se s tím, fajn ta rezerva je vyplněna. Většina lidí hromadí spoustu poznatky, dokonce si dělají poznámky a díra se nenaplní, do praxe se to nedostane, a to je většina. Musím si takto stěžovat, abyste věděli, že jsem.
Džej znamená vy jste slavný, vy jste dobrý, pochvala. Pochvala znamená, že já jsem na dně a vy jste na kopečku. Že jste vy na kopečku, to není důležité, ale já jsem na dně, před vámi nejsem nic. Když je před vámi nic, to je to slovo z dnešního verše uparamaté (vlastní mínění je v hrobu). Maté je mínění a upara co je mrtvé, co je v hrou. Znamená to, že je v hrobě. Zemřel.
Jatróparamaté Jatra upar maté – kde vlastní mínění je v hrobě.
Potom je mrtví. Umíte si to představit, jak to potom vypadá? Pak je (Govindží zazpíval) Ty jsi kartá, ty jsi kám, džaj šrí Rám, Sítá Rám. Potom je možné jen Ty jsi, když je vlastní mínění, tak já jsem něco, a když je moje mínění niečo, tak je u ostatní mínění lečo. Když má vlastní mínění, tak nerespektuje mínění druhých. A děkan se bude zastávat, ale moje mínění se musí sdílet, mám lepší zkušenost. To máte přijmout. Druhého cení jako prázdného, považovat ho za hloupého, když druhého považuju za blbého, tak sebe považuju za chytrého tak naše rady a porady nevyžádané, myslíme si, že jsme chytří a ten druhý je hloupý, a i když se to neříkalo, ale je to tak cítit. My radíme a tím se cítíme, že jsme dobří, vše o sobě. To je naše mínění, náš názor.
Uparamati znamená kde mati – mínění je upar v hrobě. To je konec. Když vlastní názor je mrtvý, čitam niróddham. Čitt je přesvědčení, naše zkušenost, ze kterého je dojem, že já jsem niróddham – slovo je opačné slova nir - je opak ruddham – boj.
Niruddham je neboj. Uddham, resp. juddham - to znamená boj. Kde je boj? Kde já jsem něco. Když při jakémkoli hádání, nespokojenost mezi dvěma lidmi, jeden udělá uparamaté, pošle své mínění do háje, tak najednou boj končí.
Jako Janda když si uvědomí, že přichází do boje, tak vytáhne bílou vlajku, a to znamená dobře jo, nechci bojovat. Marci říká: Ano, máš pravdu. A já mám klid.
Každý má nějakou bílou vlajku. Co je to bílá vlajka? Poslat své mínění do háje, to je automaticky ukončení války a nebojuje se. Někteří lidé nemají bílou vlajku, mají červenou a musí pořád své mínění mlátit do hlavy druhého a tím dojde ke krvavému boji. A přitom jeden bojovník zahyne. Jako v Řecka a král seděl a otroci před králem bojovali na život a na smrt.
Takto je v našem denodenním chování neustále své mínění, tlačíme dopředu do boje. Argumentace, logika, vysvětlování, přesvědčování to je boj. Kde je uparamaté, tam žádné veliké bojování není. To je učení tohoto verše.

Čitt niródham jádro je bez boje, bílá vlajka.
Pak jóg, ta praxe spojení je sévaj – sloužit. Pak to sloužení může fungovat. Služba může fungovat. Niród je zastání. Vysloužit, pak to sloužení, služba může fungovat. Když je podřízený je uparmati nemá mínění. Mínění mají ostatní, nadřízení. Podřízený říká: já nemám mínění a vytáhne bílou vlajku, neválčí, vztah mezi podřízeným a nadřízeným je slepené. Krásně mezi nimi vše funguje. Ale když má nadřízený má své mínění a podřízený má své mínění, to nebude kancelář, to bude bojiště. Když má manžel a manželka každý své mínění, tak co bude? Bojiště. Když zákazní a prodejce mají každý své mínění, co bude? Bude reklamace. Nebudu platit a zákazník tvrdí musíš mi to vzít jako reklamaci. Tam služba sloučení nemůže dojít.
यत्र jatra je kde; zde je kde ve smyslu vysvětlení. Kde mínění je mrtvé čitta nirudham a jádro našeho nitra tam je klid bez boje. Jóg sévaj – sloučení je sloužení, služba. Nebo sloužení je sloučení. Potom si manžel a manželka slouží, nadřízení a podřízení si vzájemně slouží. Prodejce a zákazník krásně slouží. Tam je jógaslužba. To nemá nic společného s prací, to není karmajóga.
Jóg je tam, kde je služba, služba je tam, kde je niruddham, kde je bílá vlajka, kde vlastní mínění jsou vyhozené do hrobu.
Tam átmá, jádro, původ života toho átmá, ze kterého átmá je pašjan – dívá se na Boha. Pašjan znamená je vidět. Potom pro člověka je Bůh vidět.
A je tam člověk, který se dívá, a na kterého se dívá, s ním splyne (splývá). Člověk splyne do Boha. Tušjatí tam se stane.
Jako kapička, když se dívá do moře, a nakonec splyne. Dojde k tomu átmani tušjatí.
Z tohoto verše se dá spousta věcí odhalit a základní je bílá vlajka, a to znamená nemít vlastní mínění. Když vlastní mínění není, tak boj není. Boj není, ahankár není, já není.
Žádné zádrhele nejsou, žádné výhrady nejsou, přesvědčování není a potom je ať je, co je.
Je šumák.
Každý člověk shání klidný život, ale málokdo najde klidný život, klíč na klidný život. Co je to klidný život? To je neprat se. Proč se prát? Když je praní, tak klid není. Když pracujeme, tak klid není, když konáme, tak klid je a konání nikdy nikomu nevadí. Pracování vadí. Když se koná, je jedno, co z toho bude, jaká chvála bude, zajímá jen konání.
Vzniká spousta semínek, ze kterých roste neklid. Člověk, když uteče na víkend na chatu, jde na dovolenou, tam klid není, nikde není klid, protože všude sype semínka svých bojů, svých mínění, názorů, mati.
Takže služba sloužení lze kde je žádné mínění, žádné názory. Vlastní
Ať je, co je, jaký je šéf, takový je. ne já jsem tady a budu hodnotit, co všechno šéfík. Dělá to blbě, je proti ekologii, podnik podvádí, napíšu protokol, co je špatně, je to, co si já nemyslím. Dobře je to, co si myslím já. To není uparamaté, to nemůže být neboj a pak to není služba. To není jóga. A to nemůže poznat sám sebe. Když pozná sám sebe, pak může dojít ke splynutí.
Toto je vyprávění Kršny Ardžunovi z verše číslo 20 z kapitoly 6 Bhagavadgíty.
Janda: Jak člověk pozná sám sebe?
Govindží: Nemusí poznávat sám sebe, protože to se děje. Jako když nakrájíš brambory a uděláš čonk, tak sabdží se děje. Nemusíš myslet, stačí krájet.
Takto když séva se dělá, jóg se děje, vystrčení bílé vlajky se děje, pak já sám sebe začne vidět. Ale nejdříve musí proběhnout tento proces. Sabdží bude, když budou nakrájené brambory.
Když se namíchání mouka, droždí, mléko, vajíčko, sůl, tak knedlíky se zjeví, to je zjevení. Sebepoznání je zjevení.
I když se k tomu musí vše připravit, to se má dělat, pro toto dělání máme život. Pro to dělání jsme, ale my nechceme dělat, sbírat Nás nezajímá mouka, vajíčko.
My jsme takový tvorové, kteří chtějí výsledek bez konání.
Co dělat? Nebojovat, nemít své mínění, zbytečně nepřesvědčovat.
Ať je, co je. Mít svůj bílou vlajku. Bez boje, žádné hádání, pak je klid.
A zjeví se člověk sám pro sebe.
Otázka: Nebyl v historii jógín, který přestože měl bílou vlajku, musel říci verdikt ve sporném případu?
Govindží: Ten druhý, říkal, že ho zabije a jógi na to: Když chceš, tak mě zabij. Mě zabít nejde. Zabiješ tělo.
Alexandr velký válčil na Indus. Vyhrát chtěl nad celým světem, ale na druhé straně byl král Puruš. Tam by poražen, vrátil se do Makedonie a po cestě zahynul. Když ho Puruš porazil, ptal se svého ministra: Co je to tam za lidi, za kulturu, kteří mě porazili a nemohl jsem nad nimi vyhrát. A ministr, rádce řekl, že ta země za řekou Indus je Indie. Tomu dal název Alexandr. Řeka je Indus a za ní je Indie a lidé jsou Indové. V perštině je tam písmo S, které se čte jako H a dále od Turecka do Makedonie se H stane I. Sindus – Hindus a Indus.
V oblasti latiny pak celá Evropa převzala jméno Indus. Turci, Peršané říkali Hindus a Pakistanci říkali Sindus. Takto vzniklo jméno náboženství hinduismus.
Kdo jsme my? Křesťané. Tak vy jste hinduisté. Jste u Hindu, tak vaše náboženství je hindu. Co je to náboženství? U lidí bylo přijato to, co jim řekl Alexandr Veliký.
Alexandr chtěl vědět, proč byl poražený. Zjistil, že kulturu Indů řídí jógíni. Vydal rozkaz, ať vyberou rádcové dobrého jógína, že si ho vezme s sebou do Makedonie, ať je tam také posilovač národů. Jeho poslové hledali jógíny, ale nevěděli, jak poznají nejlepšího jógína. A poradili, že ten nejlepší bude ten, kdo s nimi nebude chtít jít. Tak se při hledání jógína rádce ptali jógínů: Hele, mi jedeme do Makedonie, chceš jít s námi a radit králi? A když byla odpověď já chci, tak toho nebrali. Na jednom místě seděl jógín u ohně a koukal do blba. Zpíval: Ty jsi kartá, Ty jsi kám, džaj Šrí Rám, Sítá Rám.
Hele jedeš do Makedonie?
Jógín: Ne nejedu, tady zůstanu u svého ohniště, ahá to je ten správný jógín. Ty musí být v Makedonii. Ne, nepojedu nikam. Znáš Alexandra? Ne, neznám. To je ještě více přesvědčilo, že je ten pravý, že našli toho správného jógína. Alexandrovi řekli, že našli jógína, ale že nechce jít s nimi. Na to Alexandr: Řekli jste mu, že je to rozkaz Alexandra? Ano, řekli jsme, že je to rozkaz samotného Alexandra, vítěze světa. Chce, aby jel se mnou do Makedonie.
On si vedl stále svou: Já nevím, co jsi zač, nikam nejdu, zůstanu tu pod stromem. Tak jel oso ně Alexandr a řekl mu: Ty nejsi ani slušný člověk, já jsem Alexandr. Uříznu ti hrdlo.
Na to jógín: Ty mě zabiješ. Ale já s tebou nepojedu, já chci vidět, kdo mě zabije. Já vím, že mě nikdo nemůže zabít, já chci vidět, jak vypadá tělíčko. Slez z koně a vezmi si hrdlo. Jestli jsem hrdlem, tak si ho vezmi. Já se nic nestane. Já není chudé, nemocné, nežere a nespí, já nic není. S takovým já, co může druhý udělat. Jestli si myslí, že nakrájí člověka, nakrájí tělo, dobrá, ale já nenakrájí. Kdo je o tom přesvědčený, tak takový člověk nemá strach.
Jednou mi Janda vyprávěla, jak byla kdysi naštvaná na Ramana Maharišiho.
A v naší vesnici je divoch v Arunačali, a to zkazí jméno vesnice. Janda vzala pár spolužáků a šla do ášramu Ramana Maharišiho, tloukli zvířata, obyvatele vesničky.
Až přišli do Ramana Maharišiho ašramu
Co udělal Ramana? Tak dobře jestli chcete kopat, tak kopejte, stejně za mnou přijdeš.
Ramana umřel, ašram zůstal a v roce 2012 koupila Janda letenku a letěla za Ramanou Maharišim.
Je to jedno. Protože člověk se ztotožňuje tělem, jógín se s tělem neztotožňuje, nedá se dělat s člověkem, dá se dělat jen s tělem. Může se dělat s tělem a kdo končí tělem, to je český génius. Já znamená tělo. Ztotožnění s tělem. A to je v józe považováno za absolutní nevědomost. Tmu.
V józe je heslo: Séváj parmo dharma. Séva (služba, sloužení), parmo (nejvyšší) podobně jako param átmá, párám pita nejvyšší otec, param sukh je nejvyšší radost. Dharma znamená služba. Služba je nejvyšší konání.
A jak vzniká séva služba upar maté čitam ....
Kde je vyhozené své mínění, takovým čittem je bílá vlajka bez boje.
Průser je, co já, co můj, co mně, toto hlídá strážce, co já mě já a moje. Vztahy, hromadění, proslulost.
Jako hovnivár, který tlačí svou kuličku, tak člověk je proslulý a co jsem hovnivál. Starám se o to. Jeden jediný smysl života je hromadit, co je moje rodina, prachy, moje, moje, moje. Moje máme babičky, vnučky. Je to stejné jako hovnivál a můj kulička.
A pere se s tím, takto se staráme o moje výplata, můj mobil, moje auto, můj je taková kulička.
Upar maté – kde mati jsou v hrobě.
Čitt nirudham – jádro a bílá vlajka, pak vzniká služba a taková služba je nejlepší dharma.
Služba je nejlepší konání. Séváj parmo dharma.

Janda: Když někdo dělá službu s vlastním názorem, tomu se neříká služba.
Govindží: To je boj, člověk bojuje, neslouží. Boj je krvavý, ničivý. Ničíme hormony, zdraví, ekzémy, kůže, záněty, myomy, to je boj. Boj s manželem je endomitróza, prdlí vaječníky.
To je výsledek boje, že je člověk rozřezaný. Druhý protivník usekne ruku, nohu, a v novém světě jsou to různé operace poškozené bojem poškozených orgánů.
Viza: Rozumím tomu nebojovat, dělat to, co chtějí ostatní, ale potom jsem pochopila, že ale právě tam mám to moje, dělám to, co chtějí ostatní, a tlačím to svoje.
Govindží: Člověk sám sebe cítí v moje, tam není jóga. Není tam růst, není tam vývoj a život je bojiště, řežou se, perou se, vzájemně se likvidují. Potom je sqwauteři bojují s nábytkem, tak si zatopí skříní. Bojují.
Nelíbí se whisky a vytáhnou a rozmlátí regály, likvidují. Co zůstane? Smetiště. Janda se veselí, že je práce, vezme vysavač, koště a mete. Nikdo chce být hrdý proslulý, na svůj majetek, své vztahy, na svůj podnik, na hrdost, na pýchu, to je jiný svět. Tam se život vykládá jinak. Tam se vykládá, jak může si přivlastnit.
Jak obchodník vyvlastní peněženku zákazníka. Jak vyvlastnit souseda, jeho srdce, jeho pozornost. Dejte si na mě pozor. Pozor, pozor hlášení z obecního úřadu, poslouchejte mě, dnes nebude puštěný plyn. To je jiný svět. To je svět moje a jógínský svět je svět séva. Mínění není.
Vizo jsi v pekle.
Viza: Ano, jsem osel a vždy o víkendu, když je Bhagavadgíta si to připomenu.
Govindží: Ocel jsi, držíš pevně.


यत्र jatra = kde; उपरमते uparamaté = je klid, je neaktivita; चित्तं čittaṁ vědomí; निरुद्धं niruddham = nepřerušovaný; चित्तं čittaṁ vědomí; निरुद्धं niruddham = nepřerušovaný; योग jóga = jóga; सेवया sévaja = služba, (jóga-sévaja, praktikováním jógy); चित्तं čittaṁ vědomí; निरुद्धं niruddham = nepřerušovaný; योग jóga = jóga; सेवया sévaja = služba, (jóga-sévaja, praktikováním jógy); च ča = a; एव éva = vskutku; आत्मन atmana = pravým já; आत्मानं átmanaṁ = pravé já; पश्यन् paśjan = vidět; आत्मनि átmani = v pravém já; तुष्यति tuṣjati = spokojený.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>