Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-आत्मसंयमयोगः ātmasaṃyamayogaḥ, (S.-1, Ch.-6), Verš.-18 |
यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते । निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा ॥ ६-१८॥ |
jadá vinijataṁ čittamátmanjévávatiṣṭhaté । niḣspṛhaḣ sarvakámébhjó jukta itjučjaté tadá |
V absolutním příjetí
|
यदा jadá = když;
विनियतं vinijataṁ = podmaněný, kontrolovaný;
चित्तम् čittam = vědomí;
आत्मन्य átmanja = v pravém já;
एव éva = vskutku;
अवावतिष्ठते ávatiṣṭhaté = je absorbován, splyne;
निःस्पृहः niḣspṛhaḣ osvobozen od tužeb, osvobozen od toužení po;
सर्व sarva = vše;
कामेभ्यो kámébhjó = z vášně;
युक्त jukta = disciplinovaný, stabilní;
इति iti = tím pádem;
उच्यते učjaté = říká se o něm, je považován za;
तदा tadá = pak.
|
Luki: Když se takto dokonale čístá mysl zaměří na Pravé Já, osvobozena od tužeb a vášně, dochází ke splynutí. ||6-18||
Kostič: Když mysl jím podrobená v sobě samé se ustálí, tehdy říkají: tento je prost tužeb a ukázněný.
Komentář Govind:
Většinou to důležité je ve verších na konci a tady je opět slovíčko jukta. Již jsme to rozebírali a slovíčko jukta znamená to, co je obsazené (co je vlastní, co je součástí). Je to jako vlhkost, která patří k vodě, je obsazená ve vodě.
V předchozím verši jsme měli podmiňovací způsob. Za prvé juktáháravihárasja, když je správné jídlo a chování. Za druhé juktačéštasja karmasu, když je v konání správný záměr, úmysl a za třetí juktasvapnávabódhasja jógó, když je člověk správně vzhůru či spí, tak taková jóga odstraňuje duhkha (trápení).
Když je jídlo a chování pat – tedy je správné jídlo a chování správné je jukt (obsazené). Jako dnes je Santóš jukt spánku, obsadil ho spánek. Je spící.
Tady ve verši je jukt, a to je třikrát obsazený. Jukt áhár a vihár, jukt úmysl a jukta svápna.
Tak taková jóga převádí bhavati (3. Osoba) duhkha odstraní smutek. Když je správné jídlo a chování, v konání je správný úmysl a je správný spánek, tak taková jóga odstraňuje smutek.
Tak jsme navázali na předchozí verš a dnes je tu další jukta.
Vzpomněl jsem si na koňský kočár na Staroměstském náměstí. Jsou tam dva koně, stojí na čtyřech nohách. A čeká kočí a čeká na turisty.
Ty koně stojí, neběhají, není pohyb, v nohách, v těle není pohyb, stojí jako socha.
To je to slovo nišpraha bez doteku, není ničím ovlivněn. Soše je jedno, že jí fotí. Takto když člověk svůj čitt přesvědčení má stálé, nic se ho nedotýká.
Vinijatam znamená vinájé pokora. Kde je pokora? Tam, kde je přijetí. Když přijímáme, tak je vinajé. Jana teď přijímá, že prach a písek, bordel na podlaze je stavební. Je tu stavba, něco se buduje a ona to přijímá. Vůči prachu vzniká pokora a nehoní ho vysavačem.
Vinajé je nevadí. Kde nevadí je vinajé. Ani koni nic nevadí. Stojí. Čittam átman. Kde je přesvědčení a pokora, tam je klid, nic neruší. Člověk není rušený. A není vzrušený. Když není rušený, je tam klid a pokora, a to je v přijetí. Když člověk přijímá, že pejsek hýbe s ocáskem, tak mu to nevadí. Tak vinéj. Proč hýbeš ocáskem? Buď klidný! Začalo nám vadit, to se stalo, je rušení, je v hlavně, v mysli, v duši, v srdci je neklid. Protože nám to začíná vadit.
Kde je pokora, respekt, úcta je vše spojeno do jednoho jediného těsta, a to je přijetí, přijímám. Evička přijmula svůj šikmý nos. Nosánek je vyhejblý jako ve Francii. Je to dobře někdo má na nose bradavici. Tak co se udělá? Přijímá se. Když přijímá, nevadí. Když nepřijímá vadí, už mu začíná vadit. Když mu někdo připomene, že má bradavici, už plánuje jít na plastiku. Kde je přesvědčení člověka, duše, átman? Ne, Eva to je kus masa, které sem přijelo do světa. Vycházíme ze slovíčka avasta, a to je stav, tišthaté umístění. Tišt znamená takový stav, který je usazený. Jaký stav? Vinajatam čitt átmanam.
Nic nevadí. Fouká, je zima, je horko, prší, je to hezké, je to ošklivé. Nevadí. A tomu stavu je umístěn takový klid. Koně, mouchy létají. Lidé chodí v kraťasech, jemu nevadí. Když mu nevadí, tak stojí v klidu.
Doktorka chodí na Staromáku, na zádech má batoh a otevřenou kapsu a hned to vadí zlodějům. Jé, peněženka, tak tu si vezmou. Zloděje peněženka ovlivnila, ale jógy je bez jakéhokoli ovlivnění, je nišpraha (nedotčený).
Sthir je stojící.
Když je jógy takto nedotčený, pak sarva (všechny) kámébhjó (vášně) nepůsobí.
Když všechny vášně člověka jsou takto ustálené. Když s tím se spojí. (s ustálením všech přijetí a žádná vášeň nevzrušuje.
Tomu se říká obsazenost.
Jako vlhkost ve vodě, jemu vlhkost nevadí.
Když Evička míchá čaj, tak vlhkosti nevadí, že mícháš.
Ničím neprovokuješ
Jo přišla lžička, bude se točit v hrnečku. Vlhkost je v klidu.
Takto naše nitro, takto nedotčeno.
Janda je nedotčeno, chodí tady tygřice, když u krbu není dřevo, když nenatáhla budík na čaj a čaj na vařiči hoří. A je nic. Bez reakce. To je vinijatam, všechno přijímá. Špínu, bordel, ubližování vynadání, pochvaly, vše je přijato. Když je všechno přijato, tak je automaticky klid.
Když není – vadí mi to, to je hrozné, to je nemožné.
Tak to je vášeň, vzrušení a tím jsme neklidní a neklid je obsazen. Tak potom jóg není.
तदा tadá (pak).
Jógová obsazenost je, když nic nevadí, všechny vadí jsou vyhozeny. Pak je přijetí, je něžnost, oči jsou mírné, srdce mírné, myšlenky mírné, vše se tlumí, zklidní.
Vinajatam přijetí.
doktorka Eva si vyvrtla kotník a musela do nemocnici a tam na ní natáhli sádru, ani nemá své růžové ponožky a místo toho má sádru s gumovou patkou. sádru přijala, tak nevadí, to je vinej.
ty máš sádru vypadáš ošklivě, tak ten má problém, kdo to přijme, tak přijímáme jaká je naše maminka, tatínek, bazén, je to ošklivé. Není ošklivé. Je to takové, jaké je a přijetím vinjatim se automaticky stane nihšprahah nic nedělá.
Když nepřijímáme, tak sádru přebarvujeme, aby nebyla sádrou, schováváme ho, máme nestálost. Pak to jóga není. Jóga je když je obsazené přijetí a člověk je nedotčený, jako koně na kočáru na Staromáku. Když je natáčí na vide, profil FB nic to koni nedělá, on stojí jako socha.
Když takto nedotčený s absolutním přijetí, je v takovém stavu, tak je tam ohromný klid, jako hladina jako zrcadlo nejsou vlny, to se stane, když nevadí, když mu začíná vadit, je tam vzrůšo, je pak velký problémů.
Kde je Santóš nevadí, želvičky nevadí, před pokojem rozházené boty nevadí, protože hranolky na podlaze v autě nevadí.
Jede si v pohodě. Když začne vadit, tak začnou ruce a nohy létat, to mu přijde jednou za týden a uklízí se.
Evička říká že je bordelář, nedá se na to koukat.
Stane se něco talířům, kdo má problém? Evička.
My máme problém, protože nemáme vinajatam, přijetí. Když máme přijetí, tak klid automaticky přichází. A nejsou žádné problémy. A pokora se říká tomu, že přijímáme to, co je.
Když nepřijímáme to, co je tak pak máme průser. Věcem se nic nestane, venku na zahradě plastový kyblík, nic se mu nestane, akorát my máme z toho vysoký krevní tlak. Takže jak nám je, je podle toho, jak umíme přijímat to co je jaké je.
Pak není vzrůšo, průser. Pak je to šumák.
Když se praktikuje jóga, karimatka není potřebná, ale je důležité přijetí.
Když je nám jedno, že berušky létají na louce, tak ani myšky nám nic nedělají.
Nepřijetí pavouka. Ať je
Není žádný strach. Hnus – špatné – rušení z toho není. Ale když pavouk na zdi.
Takto když nevadí, cokoli nám nevadí tak nám nic neudělá.
Člověk-nitro, takového člověka se nic nedotýká. Pak může přijít ohromný klid.
Kdo mi co říkal. Hned začíná vadit a nitro bublá. A pak vymýšlí člověk různé reakce. Tomu se neříká jóga, jóga se říká tomu, co je ať je, pak je vše vyřešené, mě to začíná vadit. Co oči nevidí, srdce nebolí a nohy jsou v klidu. Opačně, co se očím nelíbí, tak nohy jdou jinam. Proč by tam měl být?
I když se vám nelíbí zůstaňte tam, takový příkaz, proč být přilepený, proto ale protože, tisíce logických zdůvodnění, tam je jídlo, a proto musím zůstat, a trap se, jiné řešení není, když to vadí, tak to udělej, aby nevadilo. Komu to vadí
Na kahu se ....
S nikým žádné přátelství s nikým žádné nepřátelství, pak se nás nic nedotkne
Tento verš naznačuje, jak být obsazený jógou, absolutní přijetí, co je, a tím se stane nitro čisté, ryzí, je tam klid jako tichá hladina.
Kde je vše vidět, odraz v hladině, mraky.
Taková obsazenost, to je jóga. Nic se uvnitř nedotýká, ani líbí, ani nelíbí. Libo-nelibo to je stav jóg, kdy se vášně nejsou, žádné vášně se nedotýkají.
Klid je tam, kde je přijetí.
Z toho člověk nespí, je vyschlý zadek, bolavé oči, nespí.
Co je, ať je. pak není vzrušenost a člověk roste jako Santóš – nahoru dolů, do stran. Omítka odpadla. Nevadí.
Svět jede jen protože vadí. Kdyby nevadilo, tak pomalu svět by ztichl. Stejně jako velikánský strom je tichý v semínku. Neplodí jenom je.
Takto rozruch vadí a libo nelibo nás přitáhne do existence. Proč žijeme? Protože máme vášně.
Takže vývrtka se objevuje, jakmile nám začne vadit. Vývrtka udělá díru, průser, nestálost a neklid.
Jóg, když je obsazen, tak ohromný šumák se objeví. Nic nevadí. OK.
Marci říkala, když jsme si vyměňovali názory: Dobře máš pravdu a já mám klid. Více už jsem se nemohl rozzlobit. Rodičovská výchova
Vadilo mě a roztočilo mě, že já mám klid, ty nesmíš mít klid. Stačí jen první část. Klid to je ahankár, proslulost. Ukázka, že jsem chytrá, a to není zapotřebí. Nedám to na jevo, hodíme to na evu. Na evu nic nedávat. Protože má eva kulatou hlavu, nic na ní nepůsobí, nic neudrží.
Přijetí – chce se mi.
Mám problém, když chci předělat svět, pomáhat, to neexistuje. Evičce se dotklo, že neexistuje pomáhání, protože pomáhání je sobectví. Chci ti pomoci.
Je mi to ukradený.
Nebránit tomu co je, problém je, že vadí, co je, to vadí je problém. Když nevadí, tak jsme v nevadě (v Americe).
Otázka: Je první krok přijmout, že mi to vadí?
Govindží: To je hezké, to je v pořádku.
Přijetí (vinaje) nešpraha (nedotčený ničím) pak je klid.
यदा jadá = když; विनियतं vinijatam = podmaněný, kontrolovaný; चित्तम čittam = vědomí; आत्मन् átman = v pravém já; एव éva = vskutku; अवावतिष्ठते ávavtiṣṭhaté = je absorbován, splyne; निःस्पृहः niḣspṛhaḣ osvobozen od tužeb, osvobozen od toužení po; सर्व sarva = vše; कामेभ्यो kámébhjó = z vášně; युक्त jukta = disciplinovaný, stabilní; इति iti = tím pádem; उच्यते učjaté = říká se o něm, je považován za;
--------------
Stane se něco talířům, kdo má problém? Evička.
My máme problém, protože nemáme vinajatam, přijetí. Když máme přijetí, tak klid automaticky přichází. A nejsou žádné problémy. A pokora se říká tomu, že přijímáme to, co je.
Když nepřijímáme to, co je tak pak máme průser. Věcem se nic nestane, venku na zahradě plastový kyblík, nic se mu nestane, akorát my máme z toho vysoký krevní tlak. Takže jak nám je, je podle toho, jak umíme přijímat to co je jaké je.
Pak není vzrůšo, průser. Pak je to šumák
Když se praktikuje jóga, karimatka není potřebná, ale je důležité přijetí.
Když je nám jedno, že berušky létají na louce, tak ani myšky nám nic nedělají.
Nepřijetí pavouka. Ať je.
Není žádný strach. Hnus – špatné – rušení z toho není. Ale když pavouk na zdi
Takto když nevadí, cokoli nám nevadí tak nám nic neudělá.
Člověk nitro člověka se nic nedotýká. Pak může přijít ohromný klid.
Kdo mi co říkal. Hned začíná vadit a nitro bublá. A pak vymýšlí člověk různé reakce. Tomu se neříká jóga, jóga se říká tomu, co je ať je, pak je vše vyřešené, mě to začíná vadit. Co oči nevidí, srdce nebolí a nohy jsou v klidu. Opačně, co se očím nelíbí, tak nohy jdou jinam. Proč by tam měl být,
I když se vám nelíbí zůstaňte tam, takový příkaz, proč být přilepený, proto ale protože, tisíce logických zdůvodnění, tam je jídlo, a proto musím zůstat, a trap se, jiné řešení není, když to vadí, tak to udělej, aby nevadilo. Komu to vadí
Na kahu se .....................(JANDA??(
S nikým žádné přátelství s nikým žádné nepřátelství, pak se nás nic nedotkne.
Tento verš naznačuje, jak být obsazený jógou, absolutní přijetí, co je, a tím se stane nitro čisté, ryzí, je tam klid jako tichá hladina.
Kde je vše vidět, odraz v hladině, mraky na hladině.
Taková, když je obsazenost, to je jóga, nic uvnitř se nedotýká ani nelíbí, ani líbí. Libo-nelibo to je stav jóg, když žádné vášně, veškeré vášně, nejsou nedotýkají se.
Klid je tam, kde je přijetí.
Z toho člověk nespí, je vyschlý zadek, bolavé oči, nespí.
Co je, ať je. pak není vzrušenost a člověk roste jako Santóš – nahoru dolů, do stran,
Omítka odpadla. Nevadí.
Svět jede jen protože vadí. Kdyby nevadilo, tak pomalu svět by ztichl. Stejně jako velikánský strom je tichý v semínku. Neplodí jenom je.
Takto rozruch vadí a libo nelibo nás přitáhne do existence. Proč žijeme? Protože máme vášně.
Takže vývrtka se objevuje, jakmile nám začne vadit. Vývrtka udělá díru, průser, nestálost a neklid.
Jóg, když je obsazen, tak ohromný šumák se objeví. Nic nevadí. OK
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>