Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Ardžuno! Jóga není pro toho, který jí příliš mnoho, ani pro toho, který nejí vůbec. A také ne pro toho, který spí příliš, ani pro toho, který je pořád vzhůru. ||6-16|| 

---

---

Kostič: Jóga však není pro toho, kdo se přejídá, neb nejí, pro příliš spavé povahy ni pro nespavé, Ardžuno.

---

Komentář Govind: Když byl Santóšek malý jel s mamčou do Italie. Tam je moře a tak jednoho dne byly velké vlny a Santóš vstoupil do moře a viděl, že přichází velikánská vlna. Chtěl jít ještě dopředu, nebát se vlny. Když už byla vlna blízko, tak říkal: Rám, Rám, Rám. Vlna přišla, prošla a odešla. Tak Santoš v tom má praxi od sedmi let.
Ty jsi karta, Ty jsi kám, džaj Šrí Rám Sítá Rám.
Ty jsi kartá (dělač, ten, kdo vykonává, kdo dělá), Ty jsi kám, (ty jsi vášeň, chtění),
Ty jsi dělač a ty jsi chtění. Je to jeden ze čtyř mahavákja, védu.
Tat tvam asi.
A to je toto, co se zpívá: Ty jsi kartá, ty jsi kám, džaj Šrí Rám, Sítá Rám. Co se stalo? Ty jsi dělač, ty jsi vášeň. Co jsem já? Kde jsem já?
Z této mantry vyplývá, že já to není. Je jenom Ty, Vesmír a jeho chtění. Co já dělám? Teď probíhá satsang a čí je to chtění? To je Tvé chtění. Kdo to dělá? Ty to děláš. A co je Govind? Nic.
Ty jsi karta ty jsi kám džaj šrí rám sítárám.
To je jógínský život.
Jógí je ten, který není. Je jenom Brahma. V každé situaci, v každé věci jsi jenom Ty. Já nejsem. O já nikde ani zmínka. To je jógový styl, tam jede jóga. S tím automaticky žádné připoutanosti, žádné vazby, žádné zodpovědnosti, zákony, pravidla si osobní člověk nebere, de facto je zkreslený, já-mě-moje je zkreslené. Nic nemůže být já-mě-moje, vztahy jsou zkreslené, a nejsilnější virus člověka - jeho proslulost, je horší než corona virus. I to je zkreslené. Je to všechno absolutně neexistující. Co je, je bubák, protože to neexistuje. Kdo existuje? Co existuje? Jediné, co neexistuje je já.
Ostatní existuje, a to je Brahma, ty, vesmírný tok, čas a prostor, síly. Jen to existuje.
Ty jsi kartá, ty jsi kám, džaj Šrí Rám, Sítá Rám.
To je město, kde bydlí klid a mír. To je poklad klidu a míru.
Co je hrozba, špína, to je já, já proslulost, to je bordel, který se namíchá do klidu a pak nic není, je jen toto. Když je tam já-mě-moje, tak je to lidská bedna plná bordelu. Člověk páchne bordelem, jeho pach je v jeho vyjádření. Je v mluvení, intonaci, záměrech, mimice. Je v jakémkoli vyjádření. To je pach kontaminace. Lidský život je kontaminace, já-mě-moje, hromadění, proslulost, záruka moje. A tam takový klid, je to holá kontaminace. Když se člověk vyjádří, tak z jeho vyjádření je vidět, jaká kontaminace páchne. Kontaminace páchne z chování. Kdo na to má cit, kdo to už poznal, to je gján. Kdo toto zná, tak i pozná. Objevila se kontaminace. Gján pozná, že je to kontaminace. Ty jsi. Kristus je konatel. Kristus je chtíč. Situace je tvé chtění. A kdo to koná? Ty to konáš? Kristus je chtění, Brahma je chtění, Vesmír je chtění, Vesmír je konatel, Rám je chtění, Rám je konatel.
A Govindží zpíval: Ty jsi kartá, ty jsi kám, džaj Šrí Rám Sítá Rám.
To je základ jógy. To je vůně jógy, to je gján. Takto je jóga absolutní gján a praxe kde probíhá, tam není kontaminace. A co je kontaminace? Co je moje, nikomu nedám, já jsem já. To je kontaminace.
A Govindží zpívá: Co je moje, nikomu nedám, já jsem sám, já jsem sám.
To je pach ahankár. A všechno jsi ty, všechno je tvé. To je jóga a to je gján.
Verš rozvíjí, co je normální. Tak vás trochu probudím otázkou, a zeptám se vás, co je normální? Sonu: Všechno. Govindží: A co je opakem normálního? Santóš: Nenormální. Govindží: Používáme slova višejš, což je speciální, nenormální a samanja je normální. Člověk sám sebe za normálních okolností považuje za speciálního. To vyplývá z jeho proslulost. Ta dělá člověka speciálním. Já vím, jak to je, jak to funguje, já to mám, je to moje. Všechno znám, já vím, to je proslulost a to zalévá, aby byl ještě speciálnější, člověk višéjš. Tak to tady v 16 verši říká Kršna Ardžunovi. Ardžuno, jógín není speciální, co je jógín, normální, saman.
Když člověk je u maminky, tak je normální dcera a syn. Když jde s partnerem nebo s partnerkou, tak je normální, ne přítel, ne přítelkyně. To člověka dělá nenormálního. Moje kočky, psi, takto ahankár člověka vede k nenormálnímu. Višéjš, to jógín není. Kde je ahankár, tam jóga není, jóga je tam, kde já není.
Takto Kršna říká doslova: Nepříliš nehladovět a ani se přejídat. Ale tady platí, že nejlepší kamarád je lednice. Stále se otevírá, zavírá, to teď, a to za chvilku, prázdná lednice, tak jdu nakupovat.
Jógín nemyslí na jídlo, není ani hladový ani přejedený. Jógín je normální, protože se nepřejídá ani nehladoví. Nekomentuje jako dnešní lidé u stolu, jak to jídlo krásně voní, jak krásně vypadá. A ochutnávají ještě to i to, i toto. A říkají: To já nejím. To je moc dobré. To všechno je speciální. Já jsem lepší, držím hladovku. To je hodně, né. Já jím málo. Já držím hladovku. To je výborná detoxikace, ta je lepší, hladovka je detoxikace, hubnout je zdravé, to všechno je speciální.
Být normální. Je hlad, tak se jí. Je žízeň, tak se pije, ani příliš ani málo. Zlatá střední cesta. Šestnáctý verš je zlatá střední cesta, nevím proč. Chci mít speciální, je to ahankár, nebaví mě, co je normální. Normální kalhoty, práce, chci speciální, lepší. Normální likviduje ahankár. Musí být lepší, aby byl ahankár. Ahankár vede k proslulosti, k tomu lepšímu. Člověk neustále pečuje o svůj ahankár. Co je lepší, to je to moje. Když moje není lepší, tak to není moje, moje je to nejlepší. K tomu ej přilepený ahankár. Jestli já mě nebo moje. Pořád pěstovat moje je lepší, to je práce bubáka.
Ani ne příliš spát, ani nespat, být vzhůru. Jsem lepší dokážu být tři dny vzhůru. Tak to je zase o tom být lepší.
Tento verš ukazuje, že jógín není ničím speciální, není višéjš. Já to dokážu jsem lepší, jsem výjimečný to je absolutní nevědomost, žádná známka vědomosti. Takže co dělá ahankár? Prosazuje se, cílem prosazování je lepší. A jak voní prosazování? Že jó, jí mám pravdu, a ty s tím souhlasíš. Já mám pravdu, dívej se na to a podlehni mě. To je ahankár. A to je dokonale do dna natlučeno ve moderních lidech. Je to je nevědomost. Pořád nevědomost táhne být speciální, mimořádný. Znám, znám, konec. Proč musíme tlačit, proč musíme přesvědčovat, že vím, znám, sedím na sporáku agján. Co bublá? Já vím, já to mám, já jsem lepší, já to znám, to konstantně páchne. Normální neznamená mrtvý. Mrtvý znamená neexistující.
Žijící normálně, žít normálně. A jak se to stane? Zaručeně se to stane, když je v hlavě:
Ty jsi kartá, ty jsi kám, džaj Šrí Rám, Sítá Rám.
Když v hlavě duní tento pocit, tak je člověk automaticky normální, žádný anankár se nevyvolá, všechno je dokonale vysáté vysavačem rainbow. Profi vysavačem. Když je, je dobře, když není, je také dobře. Nejsou žádné emoce. Je a je emoce. Jak to že ještě není? Kde hrajeme? V bazénu ahankár.
Verš říká: Jógín je normální. Není ničím speciální. Já, já disko. To je samé já tohleto, já tohleto, já mám toto a to je lepší. Já mám Samsung, je lepší, já mám pejska, to je lepší. To je smrad ahankáru a zaručený neklid. Nemoci rozhodně musí být. Nemůže být bez nemocí. Tak, kde je ahankár, tam je nemoc. Proč zvířata nechodí do nemocnice? Mají komáři korona virus? Všechny nemoci jsou u lidí. Lidi vymyslí nemoci pro kočky. Kdo je nemocný? Člověk, Proč je nemocný, protože je dokonale namočený do ahankáru. Hlavně druhý je egoista, já jsem v pořádku, já jsem ten lepší, jestli je ahankár ... Kolik ty máš ahankár, já nemám žádný. To je zvíře, které se jmenuje člověk.
Kršna varuje Ardžunu, že jógín neznamená speciální, je naprosto normální, ta, není tsunami. Janda vaří čaj, stojí u toho, když se zvedne pěna, tak plamen vypne, čaj přecedí a volá, kdo si dá čaj.
Leknutí je ahankár, rozbilo se, rozbilo se. No tak co, koupí se nový, nejsou peníze, vyděláme a koupíme. Normálně. Jak to přišlo, přijde i podruhé. Proč se lekat. Leknutí je ahankár, chci to podle sebe, a tak to není, a to je ahankár. Druhý je špatný tehdy, když já jsem dobrý.
Sam - vyvážený. Saman (vyvážený, normální) a višejš (speciální, ahankárové) Jakékoli příliš, příliš je višéjš – speciální. Kde je nerovnováha je porucha, je nemoc, je neštěstí.
Je, je – není také je. Nic nechybí, nic nepřebývá. Vše je normální. Atisvapnašílasjá (cítící plnění). Kdo se cítí lepší naplněný po hodně spánku či žádném spánku. To není jógová vlastnost. Jak se ti spalo? Kdo to ví? Jak se ti daří? Kdo to ví? Já to nejsem, tak já to nevím. Co je nejlepší heslo: já muzikant. Já nic, já muzikant. Co je, to je. Co je – klid. O nic nejde. Jak se včera říkalo. Nejlepší česká mantra pro klid je: Tak co? To je krásné auto? Tak co? To nevyvolává žádný rozruch, žádné emoce. Je to hotovo? Tak co, není to hotovo, tak co. Tak to musí být, není, tak co. Tak co je tak co. Nechutné nemastné – bez ahankár. Co je důležité to je ahankár.
Takto je to energetická bomba, kterou vyrábí člověk. Ahankár. Je to jen kreslené, co neexistuje, dobré špatné krásné hezké, neexistující, co je to je.
Klid a mír je tam, kde je co je, a to je. Vadí málo, vadí hodně, vadí, to je ahankár. Vadí výhrady, všechno je ahankár, neklid. Nespokojenost, trápení. Člověk neustále létá do duálního světa. Santóš: Jak to, že ahankár dělá problém? Zvířata ho nemají?
Govindží: Zní to já-mě-moje a zajištění bezpečí, má i opice. Chtějí se rozmnožit, udělat domeček a umřít.
Santóš: Jak to, že v nás toto nefunguje, tak jednoduše jako u zvířat?
Govindží: Člověk dostal buddhi, máme víc buddhi, jsme racionální, logické uvažování. Máme racionální a logický přístup a na to jsme hrdí a chceme všechno řešit podle toho. V každém čase a prostoru jsme vzhůru s racionálním a logickým uvažování. Jsou to příšerné vlastnosti, kterou nemají jiná zvířata, jinak by nebyli chyceni do pasti. Máme v rámci evoluce větší část buddhi, a je předpoklad, že se vyvine.
Otázka: Co je jóga? Více buddhi? Co jsou roboti?
Govindží: Roboti jsou čisté buddhi. Nenávistně se tomu říká umělá inteligence, ve skutečnosti je to čistá inteligence. Mobilní telefon nikdy neřídí auto, zvoní. Kontaktuje všechny. Takže ryzí inteligence je to, čemu člověk říká umělá inteligence. Co je v tom vyjádření, že je to lepší a jiné je horší. Čím jsem lepší? Nevědomostí. Jakou možnost má člověk? Ryzí buddhi, inteligenci, v tom to směru se člověk vyvine. Je ještě větší poznání – splynout do Brahma, to je další směr evoluce člověka.
Buddhi se odlišujeme od zvířat, máme rozum. Jinak všechno, co mají zvířata, to á člověk, ale co má člověk a nemají zvířete to je buddhi. Tím je člověk jiný. A ta síla buddhi inteligence člověka posune jinam, první posune, že není zvíře, člověk není emoce je robot. Pak není ani robot, je splynutí, to jsou kroky evolučního vývoje.

न na (ne); च ča (a); अतिस्वप्न atisvapna (příliš mnoho spánku); शीलस्य śílasja (ze zvyku), átisvapnaśílasja (ten, který má ve zvyku spát příliš mnoho); जाग्रत džagratas (zůstávající vzhůru); न na (ne); एव eva, vskutku.; च ča (a); अर्जुन ardžuna (Ardžuna), अत्यश्नतस् átjaśnatas (přílišné jedení); तु tu (vskutku); योग jóga (jóga); ऽस्ति Asti (to je, tam je); एकान्तम ekantam (úplně); अनश्नतः anaśnatas (ten, který nejí, ten, který se vyhýbá jídlu);

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>