Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Jogín setrvává v ústraní, vždy zaměřen na Pravé (Nejvyšší) Já, bez tužeb a bez vyvlastňování ostatních. ||6-10||

---

---

Kostič: Nechť jógin trvá v samotě do sebe stále ponořen, sám v sobě mysl podrobiv, naděje prost a majetku.

---

Komentář Govind:
Toto je náročný verš, když ho čtete od začátku do konce. Abychom porozuměli významu, budeme ho číst zezadu. A když čteme zezadu, tak aparigraha je slovo z jógy, je to první úroveň jama nijama, tam je o praxi jógína řečeno. Je to základní smluví podmínka pro jógína. Co to je aparigraha?
V tom slově je a, a to je protiklad, zápor. Pari je cizí a graha je přijímat, přivlastnit si. Aparigraha znamená nepřivlastnit si cizí. Toto je jedno slovo, ale v praxi je nemožné. Pokud není jasno z jaké úrovně se koukáme na to přivlastnit si cizí. Porozumět tomu. Ale tady se lišíme, protože pro každého znamená cizí něco jiné. Pro každého, kdo to přijímá, je to jiné.
Univerzální pochopení je vyloučená věc. Nepřivlastňovat si cizí. Na to se nedíváme všichni stejně. Teď různé druhy uvažování. Když je ruka moje, tak to, co je v ruce, to je moje. To je absolutně falešné. Myslím-li odděleně, tak to, co přijde do ruky, je ruky, to není moje. Jiný pohled je, že ani ruka není moje. Můj a já je někde jinde. Tak někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, co je moje je v kabelce, to je kabelková úroveň. Co je v kabelce, to je moje, co tam přichází, co tam není, to je cizí.
Jako prachy, pokud nejsou v mé dlani, nejsou moje, jsou cizí. Když přijdou do peněženky, tak jsou moje. A druhá úroveň je přesvědčení, že nic neexistuje, co není moje, protože Vesmír je „moje“, tak automaticky vše je moje, i to, co máte v kapse. Moje jsou leukocyty, kůže, to je moje. To je zcela jiná úroveň. Hovna jsou moje, ale nechávám je v konečníku, nechci je do dlaně, a už vůbec ne na čelo. To je jiná úroveň moje. Liší se úrovní ztotožnění, čím jsem já.
Tedy s čím se ztotožním, podle toho se liší úroveň. Jedna úroveň je, že se ztotožním s tělem. Druhá je, že se ztotožním s vesmírným tokem a někdy s hmotou, s cizí kapsou, s tím, že ty peníze jsem já. A chci do dlaně. Někdy se ztotožním, že jsem cizí, sám jsem cizí, manžel jsem cizí, hloupost je cizí. Člověk je existující, ale manžel a manželka, to je neexistující. Reálné je, že je žena. S čím se ztotožnit. Ne s tím, co neexistuje. Jsou to různé úrovně a v každé úrovni je to jinak. Parigraha znamená přivlastnit si cizí.
Tělo je co? V každé úrovni je to jinak.
Nejsem já to tělo. Nebo: Ne, to jsem já to tělo. Ne, tělo patří manželovi to je manželské tělo.
Takže pochopení verše bude velmi náročné. Protože nejprve se musí poznat úrovně a najít své místo. Falešné ztotožnění, tělesné ztotožnění a nulové ztotožnění, nejsem to já.
Jógy říká, že třeba není potřeba. Není, protože sám se ztotožňuje s Vesmírem.
To je pro dnešního člověka náročné pochopit. Je nedostižitelná úroveň. Jógínská úroveň je když je všechno moje. Tím ani žádná potřeba nevzniká, tak zbyde nějaká potřeba. Je něco důležité, ne nic není důležité. Je tam musím, protože všechno je jeho. Když se někdo takto ztotožní, tak automaticky pro člověka nemá význam.
Další slovo je niráši znamená ten, kdo neočekává, kde žádné očekávání není. Když to udělám, budu mít prachy. Až udělám toto, tak bude toto. To je áša, expektejšn – očekávání. Když se dojde do úrovně, „kde já nejsem“, kde se ztotožní já s Vesmírem, tak se automaticky stane niráší, není třeba přestat očekávat, očekávání zmizí fik mik.
Není. Takže niráší bez očekávání. Jata čitt átmá je jedno slovo jatčitátá. Toto, takto čitt átmá – to je jednotka a čitt.
Govindží: Jando, co znamená pokladna?
Janda: Domeček pro něco vzácného.
Govindží: Máš pokladnu?
V ochodech bývá pokladna, v Lidlu hlásí otevírá se pokladna č. 3. Co je ta pokladna? Romča: Do pokladny se dávají po-klady.
Govindží: Kladení, kde se klade, co je kladení?
Romča: Na malé místo ze všech stran vytlačit do jednoho bodu, to je klad. Co je rozlítáno všude, přitáhnout do jednoho bodu. To položení, rozšíření a položení na jeden bod.
Jak chápete?
Govindží: To je kladení, a po-kladení, co jste posbírali ze všech smyslů, to kladete na jeden bod, to je vaše přesvědčení. Odkud vychází mínění?
Romča: Ze zkušenosti, jaké máš mínění?
Govindží: Odkud přichází?
Romča: To jsou nashromážděné zkušenosti a podle toho usuzuji, chovám se a soudím Govindží: Odkud přichází mínění? Obávám se, jestli někdo chápe odkud přichází mínění. Všichni znají a ví a mají čerstvé rohlíky z pekárny, ale nikdo se neotravuje s tím, aby se zamyslel, odkud přichází.
Romča: Z toho, co jsme nakladli.
Govindží: Zkuste najít tu pokladnu, kde se hromadí mínění.
Simča: To nenajdu.
Govindží: Odkud přichází, to je čitt. Čitt je pokladna, ze které přichází mínění, rozhodnutí, to je místo přesvědčení. To je jednoznačné. Já je pokladna, takový je podnik. Tak firma neprospívá, na co? Na krach. Tak jakou máme pokladnu, máme čitt.
A to tělo, život, pocity, mysl to všechno jsou různá odvětvení firmy, která má svou pokladnu. A potom má auta, kancelář, zaměstnance, jejich práci, počítače, zaměstnavatelé. To má pokladna. Z čeho rostou? Z pokladny. Chápeš slovo pokladna. Pokladna je čitt z toho vychází všechno.
Romča: Dá se to nazvat, jako projev?
Govindží: Všechno je projev. Cokoli. Jedna firma cokoli má, cokoli dělá, čímkoli je, závisí pouze na pokladně. Takže čitt a átmá je ta identita. Čím je Romča? Romča je pokladnou. Romča je pokladna. Říká se ta pokladna, ženský rod. To musí být ženská. Student: Ale poklad je mužský rod.
Romča: Má něco společného poklad s vlohou?
Govindží: Tam může být podíl. V pokladně přichází podíly, propojení. Určitě, v pokladně je podíl, půjčené peníze od babičky, vše, co je se hodí do pokladny. Čistá vloha je vše. Neexistuje, co není vloha, celý Vesmír je vloha. Je jeden celek a co je celek, potom nic navíc není, nemůže být. A když něco může být navíc, tak celek není. Jata čitt átmá – takto pokladna, kde je v čitt, takové rozhodnutí uložené. Já to nejsem, to záleží na tom, co je uloženo. To je podle úrovně, kde člověk je, s čím se ztotožňuje, a ty možnosti jsou uloženy v pokladně. Někdo ukládá, že jsem manžel, a někdo ukládá, jsem tělo, oči, nos, uši,...
Někdo ukládá: Já jsem vesmírný tok. To jsou různé úrovně, pro každou úroveň jsou jiná.
Když nejsou vzájemně na stejné úrovni, nechápou se.
Manžel jde s kamarády do hospody a ty si rozumí. Stejné úrovně mohou komunikovat stejné věcí. Jinak komunikace je nemožná. Pokladna Lidlu se nemůže bavit s pokladnou národní banky. Je to jiná pokladna. A co potom naše individuální pokladna, ze které vychází myšlenky, rozhodnutí, pocity, každý je jiný.
Každý ukládá jinak, z toho vychází veškeré projevy života, takto fyziologická činnost, ... všechno vychází z toho, co člověk ukládá. Je to čitt átmá.
एकाकी ékákí (sám, osamělý). To znamená jeden, druhý není.
Bydlení zabydlené. Kde? V pokladně. A co je tam zabydleno? Aparigraha a niráša a nepřivlastnit si cizí, to pochopíme, tím, že se zamyslíme, kdo jsme, co jsme.
Pak všechno cizí mimo můj domov je cizí. To je jedna úroveň. Druhá úroveň je já jsem vesmírný tok, tak cizí neexistuje. I sám sebe je cizí, protože jsem Vesmír. Kdo je zádrhel? Já sám je překážkou celku Vesmíru. To já je trdlo. To, co trčí. Je špičaté trdlo a ještě se točí. Kuchař se rozhodne, že zakvoká z hrnce, kde se vaří polévka. Člověk je na určité úrovni trdlo a když je trdlo, tak nemá ponětí o svém a cizím. Má pocit, že je trdlo. Splynutí může být tehdy, kdy neexistuje nic, kde splynuté není. Když do hrnečku hodíme kostku, asi nikdo nebude očekávat, že v severní části hrnečku cukr nebude. Cukr je všude, protože je splynutý.
Třínulka se chtěla vdát, ale nechtěla splynout, nechala si svoje. Je to splynutí? Já dole nechci, já chci být vystrčená jako trdlo. Při splynutí mizí není. Splynutí sám se sebou, to je překážka, to je trdlo, trdlo je to já. Jedna žena, říká kusu masa: Jsem Jandová. Nemyje si vlasy, má růžové boty, kostýmek. Přesto je jen kus masa a ona se ztotožňuje se jménem Jandová. To je trdlo, není splynutá.
Splynutí je, když v pokladně čitt je umístěno jen jedno, neočekávání. Není automaticky očekávání, když je aparigraha.
A jdeme kupředu a zde jsou slovíčka satatam átmanam. Satatam je neustále, pořád, jako hodinky, které neustále jdou tik tak tik tak. Neexistuje chvíle, kdy nejdou hodiny. To není chvilku jo a chvilku ne nebo sem tam výbuch, jako prdění. Satatam - neustále konstantně, átmánam - tu jedinečnost.
Judžatí jóga znamená, že se sloučilo, toto sloučení jóga Jógín je sloučený. Bydlí v bydlišti jat čitt átmá jako v čittu v pokladně niráši bez očekávání a bez obsazení prány přivlastnění prány.
Luky: je rozdíl mezi aparigraha a astéja?
Govindží: Astéja (kradení) je zlomek konání a aparigraha je neustálé.
Romča: V definici jógína by se mělo říci, že pokladna jógína je prázdná?

Govindží: Ne vše je tvé. Již jsem několikrát říkal příběh s motorkou. Je to i zde v Bhagavadgítě.
Otázka: Jak přišlo to pochopení?
Govindží: Nechtěl jsem prožívat nedostatek, nechtěl jsem, aby mě nedostatek vedl do smutku. Často je nedostatek peněz, a to lidi potrápí. Nedostatek peněz lidi dokonale drží v trápení. Hledal jsem řešení, jak z toho trápení ven. Tak jsem rozebral pokladnu čitt. Jaký ášá, jaké očekávání? Prachy takto pájkou na místě zabít. Tak jsem z pokladny pájkou očekávání likvidoval.
Potom v pokladně parigraha, protože peníze nejsou, jsou venku. To znamená, že jsem jiný než peníze. Tak jsem parigraha také probodnul pájkou a když jsem probodl kdo jsem, jsem v peněžním moři a zábavy v moři, nemá hranice. I lodi, které tam plavou, patří žábě. Mají svého kapitána, loď plave, má kormidlo a žába si pomyslí: Jste v mém moři, můžete plavat. Pluje žralok a zase si žába pomyslí: Jen si plav, ty jsi také můj. Všechno je moje, žába je šťastná a nic jí nechybí.
Proč říkám, že mi chybí peníze? Mám možnost cítit klid a říkat si: Všichni Masarykové v ČR jsou moje, jen si je užívejte, kdo potřebujete. Martinové, Pepíkové, užívejte si je, utrácejte moje Masaryky, mě nic nechybí.
Kam se musím dostat? Do pokladny a likvidovat parigraha a očekávání.
Kaki: Jak vás to napadlo?
Govindží: Bylo mi kolem 24 let.
Kaki: Takto mladý a už jste si to takto analyzoval.
Govindží: To jsou těžké otázky, zeptej se stromu: Proč vyrostl zrovna tady. Co řekne strom? Nejspíš: Nevím.
Najednou peníze nechyběli. Když mi ujel autobus, přišlo: Výborně můj autobus jede včas, tak to má být. A mě nebylo líto, že mi ujel autobus. Výborně moje autobusy jedou včas.
Jede na čas, má svého řidiče, ten je inteligentní, dodrží čas přestávky, sakra z čeho mám být smutný? Mám perfektně funkční mechanismus. Ale to je přesvědčení, to není jen legrace, to je v pokladně, takto skutečně žít. Skutečně realizovat svůj život. Mít takovou pokladnu, to je jógín. Nejenom kecy.
Romča: Chytnout to a držet se toho, ale já se jen na chvilku chytnu. Govindží: Když bude touha, bude to na věky. Jediné, co není, je chtění. Je nedostatek správných chtění. Na světě je jen chtění, a co není, je nechtění.
Mezi tím různé poměry. Toho je celý Vesmír. Málo chtění, více chtění, jestli vůbec chtění. To je nepočitatelných kombinací. Je to nekonečné množství možností.
Proto jsme nekonečné množství bytostí na zeměkouli. Je to vše mezi dvěma póly, mezi chtění a nechtění. Mezi je a není, je celý Vesmír. Romča: Svět je jenom jeden, každý to vidí jinak, a to je nekonečně mnoho možností. Govindží: Dávka chtění je malinká, ta dávka chtění není plná, není velká, dlouhodobá, je to jen prd. Vyprdí a konec. Nejde o nic, je to jen dávka chtění. Někdo chce jen zrničko jako mraveneček a někdo je jako kakao, pokud není velký kus, tak to není ono. A každý člověk má jinou dávku.
Chtění byla ta pájka, kterou jsem zničil aparigrahu. Vysadit všechny trdla z pokladny. Vysadit, zničit. Tak máš certifikát, máš uznání, řád velké vařečky.

योगी jógí = jógín; युञ्जीत juñjíta = by se měl koncentrovat, měl by se spojit, sjednotit, zvnitřnit; सततम satatam = neustále; आत्मानं átmánaṁ = na pravé já; रहसि rahasi = o samotě; .... kde je život, bydlení, स्थितः sthitaḣ = setrvávající; umístěné, यत jata = kontrolován, podmaněn; चित्त čitta = vědění, vědomí; आत्मा átmá = pravé já, (jata-čitta-átmá - směřování vědomí k átmá, k pravému já); निराशी niráśí = bez touhy,bez přání; अपरिग्रहः aparigrahaḣ = bez pocitu vlastnictví, bez vyvlastnění, bez hromadění.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>