Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Kdo je naplněn znáním a věděním, kdo spočívá nehnutě a ovládá své smysly, kdo vnímá stejně hroudu, kámen i zlato. Takový se nazývá jogínem. ||6-8||

---

---

Kostič: Nasytivší se poznáním vítěz smyslů neochvějný, zove se jógin zkázněný, k zlatu, skále hroudě stejný.

---

Komentář Govind:
Tento celý verš mi připadá jako holandské kytky. Víš, jak vypadá tulipán, má cibulku, stonek, a nahoře kytičky. Tak je celý verš jako tulipán. A to první slovo to je cibulka tulipánu, celý tulipán je k ničemu, když není cibule. Bez cibule není tulipán. Gján vigján trpt átmá je cibulkou verše. Tomu rozumět, tomu se říká nejdříve antahkaran. Niterní mechanismus, který se vyprávěl v psychologii i v pátečním Lukyho povědomí. Niterní ingeneereeng. Porozumění niternému mechanismu je velice zásadní ve sféře jógy. Man, buddhi, čitt, ahamkár je niterní mechanismus. Ničemu nerozumím. To jsou technická slovíčka Man, buddhi, čitt
Jsou prvky jako když Marci dělá buchtu do trouby a vyndá ji z trouby, tak ta buchta vyběhla a je přeplněná. Tác je úplně přeplněný. Tác je niterný talíř a buchta je úplně narvaná. Našťouchnutá do celého pekáče, pekáč je nitro. Tam je man, buddhi a čitt. Jako ta cibulka, je obalený střed, tak našťouchnutý, že nemá žádný jiný prostor, aby se tam nedostal pavouk, a Tam je úplně přeplněno, natlučeno čím? Man, buddhi, čitt a ahankár. Tak stejně i naše jádro, naše cibule, tak to jádro je man, buddhi, čitt a ahankár.
Včera mi Janda vynadala, že je v Aštanga hrdajam její jméno. Co to tam Marci udělala? Proč tam napsala moje jméno. Kdo ti říká, že jsi Jana. To je kradené, to ti dala mamka. Když je to kradené, tak to tvoje není, ty nejsi Jana Kolaříková. Tak je ti jedno, co tam je. Jana Kolaříková neexistuje, není jedno, co se napíše? Já to nejsem a čte o sobě. To je její problém, protože si myslí, že je Jana Kolaříková. To je jádro, to je cibule problému tulipána Jany. Pak se zklidnila. To je jádro. Jádro je pekáč. Pekáč je plech. Tam je přeplněný koláček. Je man, buddhi, čitt, ahankár. A verš říká: Že celý pekáč voní po vanilce, badyánu, skořici, máslu, tvarohu, máku. Ta vůně tam je přeplněná a vychází z pekáče. Takže koláč je gján vigján trapti. Když vaříš bílý čaj a naplňuješ do prázdného hrnečku, kde je vzduch nalévá se čaj pomalilinku a úplně po okraj, takže hladina je vypoulená a další kapka by se už nevešla a přetekla by. To je vyvrcholené trapti plnění.
Když je pekáč naplněný po okraj, čím? Gján vigjánem. Co to je gján – znání, poznání, co je to vigján – výmysl. Co to je gján poznání? Marci se v půl dvanácté zeptá v kolik hodin chcete oběd. Hodinky radí Marci, ať otevře hubu a vysloví: V kolik hodin chcete oběd? A to znamená, když vyslovuje oběd, tak už začne hromadit v hlavě, co bude vařit, jak bude postupovat, nejdříve nakrájí cibuli, zázvor, česnek, zjistí má máslo udělá čonk a udělá dál a v rýžovaru rýži.
Provádí to podle promyšlení. Dává rýži do rýžovaru, tak vysype rýži a začne přilévat vodu a kouká do rýžovaru na rýži. Proč? Jestli je vody akorát, jestli je jí dost, tak aby byla zrnka nasycená. Aby z toho nebyla kaše nebo naopak aby nebyla tvrdá. Jaké množství dám rýže a kolik k tomu vody. Přijede Štefan s Nelčou a tak ať je oběd na půl jedné.
Včera když Vinčenzo stavěl páteř pro vedení elektriky ve spodních místnostech, to je taková široká lišta, vylezl na štafle a začal dělat. Na konci se už štafle nevešly a nemohl vylézt a snadno práci dokončit. Najednou vidím, že hledá, kde jsou malé černé žebříky. Promyslel, jak to udělá a začal kopat a posouvat skelnou vatu a přeskočil pavoučíma nohama desku. Ujišťoval mě: Govindží, já to udělám. A dal tam žebřík, pak vzal vrut do ruky a jen se přišel ujistit, jestli je to ten správný. Ještě nevrtá, nasadí správný bit do aku vrtačky. Na ruce má ledvinu a v ní vše potřebné. Vylezl vzhůru a já jsem jenom držel lištu. Měl to promyšlené a dělal to přesně. V levé držel vrut, v pravé vrtačku, ještě se podíval, jestli je umístěný přesně a pink vrtnul a bylo hotovo. Co bylo hotovo, předem promyslel, to celé pak udělal. To, co proběhlo předem, to celé zažil v hlavě, jak postupovat, kolik posunout skelnou vatu. To jsem nemusel říkat. To byl jeho výmysl, jeho vigján. Gján je, že potřebujeme lištu, vigján je, jak to realizovat. Takže v hlavě, v pekáči, v niterném mechanismu je přeplněno. Kdyby při tom vrtání Vinčenzo držel levou rukou lištu a v hlavě se motala tanečnice Julinka, tak by to navrtal jinde, jestli by vůbec vrtal. To by nebyl vigján, to by byla romantika na štaflích. Pak by ani nemohl přijít dolů, protože by se Govind zeptal, jak to zvládl. Rovnou z šakti sálu by mazal do auta a čau, čau. Takže v hlavě ...
Verš říká, že není v hlavě Romeo a Julie, v hlavě je vrtat lištu. Je tam přeplněno gjánem a vigjánem. Nejprve je gján, to má být, a to je třeba, to je promyšlení. A pak je vigján, vykonání toho promyšlení. Tím je nitro přeplněné. Jako čajíček a hrneček přeplněný. Nevejde se tam ani piškota, tomu se říká ryzí a čisté, stoprocentní. Takto když je, jak říká Fanny baba, je to stoprocentní gján a vigján a nic jiného, tak konání přináší výsledek. Takovéto konání gjána vigjána tṛpta átmá kúṭastho Tím není nic jiného než čisté přesvědčení a jednoznačnost. A když je něco kontaminované říkáme tomu 100%? Ještě to, i to, i to, i to, a nic není promyšlené a je tam samá kontaminace. Potom není med v čaji ale čaj v medu. A takový život, čaj v medu, jak asi bude vypadat. Takový čaj, který je čaj v medu, tomu se říká ytong. I to, i to, i to. A ne ten hlavní. Všechny jiné přísady příslušenství jsou důležité než ten hlavní. Tak kde máme poruchu, nevidět to, co je důležité. A to je nedostatek gján.
Jak se k tomu dostanu, to je už správná realizace. Z toho cibule vzejde, má klíček. Ostatní část verše je samozřejmost, která bude odpovídat cibuli.
विजित vidžita znamená dobyt, ovládnut. Džit v souvislosti s bylinkami znamená, že tyto bylinky jsou džit, vyhrávají. Kdo vyhrává nad smysly, to vyplývá automaticky. Když je vnitřní pekáč vyplněný gján-vigján, tak všechny smysly jsou ovládané, jsou pod kontrolou. Átmá to je vnitřní mechanismus, vnitřní pekáč, proto jsem nechtěl rozebrat antahkarana. Tam jsou man, čitt, ahankár. jsou to hodiny
Vidžita Když je gán-vigján, když znám a vím proč jsem tady, toto poznání je gján a pak se začne realizovat, na co jsem tady, to je realizace vigján, tak žádný jiný úkol, činnost nemá místo. Pak se na všechno prdí. I ti, kdo nosí dva mobily. Když je gján-vigán, tak oba mohou drnkat a čekat, až to dokončím. Když Marci vleze do balírny, tak jí mobily tančí na chodbě. Nezvedne je. Stejně Janda, když luxuje, tak mobily vyzvánějí. Je tam gján-vigján. Ostatní smysly jsou vyhrané.
Jukti znamená obsazené. A co je obsazeno? Átmá, nitro, pekáč. A čím je obsazen? Gjánem-vigjánem. Pak, co se stane, když je Átmá obsazené? Smysly jsou ovládané, je to vítězství nad smysly. Tomu se říká jógí.
Jógy je ten, kdo je přeplněný gján-vigján a automaticky přijde to, že je to úplně jedno, je to stejné, je sam, vyvážený. Je jedno, jestli je to lost (písek), asma (kameny) nebo (kančan) zlato. To jsou kytičky, holandský národní tulipán, žlutý, červený, bílý, černý. Je to jedno, jakou má barvu. Z naší cibulky tulipána je tulipán. V cibulce je gján-vigján, nic jiné není podstatné. Stejně tak je jedno, jestli je to písek, kámen nebo zlato. Pro nevědomé lidi výsledek to hlavní. Zajímá je, co z toho budu mít, jestli kámen, písek nebo zlato. Chtějí zlato, nebudou konat za písek.
Kde je gján a vigján, tak je jedno, co z toho bude. Co je tam? Gján. Když se cvičí jóga a provádí se ájurvédská léčba, je to vigján. Janda mi strká hadice do zadku, dělá mi basti. Já jsem její učitel, a tak se ptá, jak se dá olej, aby nevytékl. Po sedmi denní proceduře mi řekla: Tolikrát opakovanými chybami jsem se to naučila. Čím se to naučila gján-vigjánem. Gján a vigján je to do čeho, když je člověk zaangažovaný, tak je z toho ryzí produkt. Je to jednoznačné, přesvědčivé. Naše přesvědčení je naše jistota. To je v naší paměti, je to uznáno. To, co uznává, to je čitt, tam je usazeno. Je to v paměti a podle toho se řídíme celý život. To je ten čitt, jedna ingredience v pekáči. Jako bylo vyprávěno v anatomii, že máme nervovou soustavu dvoudílnou. Centrální nervový systém CNS a vago systém neboli periferní soustavu, .... Pak se rozvětví vagus, který rovnou přes krk se dostane do trupu a ovládá všechny parasympatikus .... Jsou jóga struktury, to jsou infrastruktury, co protéká? Prán tam protéká. Co protéká v psycho? Naše přesvědčení, naše uznání, to tam protéká. O čem jsme přesvědčeni a co uznáváme, to protéká do nervu. A je PNS a CNS, můžeme mluvit o tom, co cítíme, ale co se děje uvnitř v orgánech nevíme, přesto to tam protéká a celá fyziologie v trupu je. Orgány jsou ovládané šťávou prány, která protéká přes vagus soustavu, takže náš čitt je řídící jednotka pro naši celou fyziologii, co řídí naše uznání, přesvědčení naši jistotu, to, čím jsme si jistí. Co je obsahem jistoty, podle toho celý orgán funguje. Vyschlá děloha, ledviny, močák, srdce. Kde je ta vysychavost? Je v přesvědčení, člověk je přesvědčený. Podobně je to u agrese, lítosti. Jaké je uznání, takové jsou naše orgány.
Jaké uznání – takové orgány.
Když se povede změnit uznání, povede se léčit orgány. Změnit uznání, to je psycholéčba. Tím se léčí. Jóga řekne, že léčba je čittem, celý tulipán je z toho, jestli je to bílý, žlutý nebo červený, to je na cibuli. Když se změní, pak bude i jiná barva tulipánu. Je mi fajn. To je život. Stres, lítost to je pozvánka na Homolku. Tak tam prostor není, to není třeba.
Viza: Když má někdo ....
znv závist, když to v sobě uznám tady slovo uznám chápu Já chápu uznání,
Govindží: Co znamená pro tebe uznání?
Viza: Uznání je mít respekt a pak to může znamenat připustit.
Govindží: Tady je zádrhel Vizy. Nechápeme slovo uznání.
Uznání znamená to, na čem stojíme, co je pro nás směrodatné, co nás přesvědčilo, to je našim uznáním. Moje přesvědčení je, že musím pracovat na Chudíři na skriptech, to je moje uznání. Na co jsem, co nás vede k rozhodnutí, to je uznání. Protože jakékoli konání, které děláme, se nejdříve rozhodne, i čůrání se musí rozhodnout, a pak se jde čůrat. Odkud přichází uznání, co říci, co neříci, co vykonat, co nevykonat? Vychází z uznání. Ujasnit si.
Podle čeho člověk žije. To je uznání, jaké je uznání, podle toho je funkčnost orgánů. Když bude mít Janda uznání, že je Govind pitomý, vyjede z Braníka? Janda nenastartuje, protože je uznána a přesvědčena. Vše děláme podle přesvědčení, uznání. Když jsi jistá, jasná, přesvědčená, že s mlékem budeš mít průser, tak nikdy nebudeš pít mléko, protože jsi o tom přesvědčená. Takto uznáváš mléko a to vede tvé kroky, co máš a co nemáš dělat. Když si řekneš že Praha je hnusná a smradlavá, tak do Prahy nejdeš.
Cokoli uznáš, třeba že film je moc hezký, tak nikam nejdeš, jdeš se dívat na film. Jaké je naše uznání, tak naše orgány potom přesně tak vypadají. Když uznáním je gján-vigján, tak je život úplně jiný.
:::::, podle toho verše, takže porucha uznání je v dotazu. Pro Jágr: Plné gján – přesné uskutečnění. Uskutečnění je takové, jaké je (čeho je plnost).
Govindží: Je gján a musí být i vigján, jedou oba dva dohromady. Něco znát nestačí, realizovat je potřeba a realizace je vigján, vymyslet, gján je jeviště, kuchyně, kancelář a sednout si tam a psát tabulky, prezentace, to je vigján. Gján-vigján. Samotné znání, to vím to vím, to je brouk pytlík, ten nemá vigján. Ferda mravenec má gján i vigján. Obě jsou nutné. Když je v pekáči jen mouka, žádné mléko, vajíčka, je jenom promaštěné dno plechu máslem, tak z toho koláč nikdy nebude. Musí být gján a vgján.
..... Nandi je Lidé říkají – to já vím, to já vím, a z toho mě bolí uši. Když ví, tak proč to nekonají. To mi nejde, to znamená neznáš. Často lidi melou, to já vím, ale .....
Já to také dělám, tak jsem brouk pytlík, všechno znám, všechno vím, ale nic nerealizuju, to jsou profi čeští mudrci.
Romča: Z dnešního vysvětlení chápu gján a vigján, ale nesedí mi k tomu spojení s hroudou písku.
Govindží: To je výsledek konání a moc dobrá pointa Romana.
Ukáže se tu, kdo je profi dement. Komu se říká profi dement? To je ten, co se řídí podle toho, co si lidi budou myslet, co o tom řeknou. To jsou profi dementi, ti, jež zajímá názor lidí a jen kvůli tomu dělají celý příběh. Dělají kvůli tomu, aby byli pochváleni, dělají, aby se to lidem líbilo, to je důležité,
Není důležité, jak vykonat, myslím na to, co mám vykonat. Je záruka, že se to lidem nebude líbit, že budou kritizovat, že lidi řeknou, že je to hnusné. Vinčenzo na štaflích myslí, aby se Govindovi provedení líbilo, ale do hlavy přijde, co asi dělá Julinka. To řeší při vrtání, tak rozhodně nebude lišta rovná, a až to uvidí Govind, tak bude nadávat, že je lišta křivá. Bude hořet, běsnit a bude mít rudé, ďábelské oči. Ne, když je gján-vigjánem vykonáno, tak nebereš v úvahu, jestli bude někdo chválit, je mi to jedno. Vystoupíš z vlaku českých dementů, protože tě zajímá gján-vigján dharma.
Pak je jedno jestli lidi budou chválit, je jedno jestli je to zlato, kámen nebo písek, to je šumák.
Jágr: Takže uskutečnění je poplatné plností gjánu a vigjánu?
Govindží: Uskutečnění je takové, jaký je gján a vigján. Naplnili jsme čas pookraj.

ज्ञान gján (znalost); विज्ञान vigján (rozumění, realizace porozumění); तृप्त tṛpt (spokojený); आत्मा átmá (pravé já), gjánavigjánatṛptátmá (ten, jehož já je spokojeno s poznáním); कूटस्थ kūṭasth (neměnný, nehybný, stojící na vrcholu); इन्द्रियः indrijaḣ smysly (vidžiténdrijaḣ, ten jehož smysly jsou podmaněny); युक्त juktas = disciplinovaný, usazen v józe, vytrvalý; इति iti = tím pádem; उच्यते učjaté = říká se; योगी jógí = jógín; सम sama = stejný, rovnoměrný; लोष्ट lóṣṭ = hrouda; अश्म asma = kámen; कञ्चनः káñčanaḣ = zlato, (samalóṣṭáśmakáñčanaḣ, ten, pro koho je hrouda, kámen a zlato stejné, rovnocenné.)

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>