Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Tomu kdo podmanil svou mysl, je mysl přítelem. Tomu, kdo nepodmanil svou mysl, je mysl nepřítelem. ||6-6||

---

---

Kostič: Já je přítelem jen toho, jímž j samo přemoženo. Bezduchého však vlastní já samo dlí jen v nepřátelství.

---

Komentář Govind:

Tady to může znít trochu jinak díky zkušenostem a jiné povaze. V indické kultuře byl nejvíce spolehlivý bratr. Bratr byl schopný dát svůj život pro druhého bratra. Obzvlášť starší bratr. Slovo bratr je použito ve verši s tímto pocitem bandhu (bratr). Jestli je někde velká spolehlivost, je to právě na staršího bratra. To vyplývá z indické kultury. Tady se nemůžeme spolehnout ani na mámi, ani bratry, sourozence. Tady jsou schopni být všichni proti všem. I když každá máma udělala maximum pro své dítě, má dítě výhrady vůči své mámě. Je to tady těžší pochopit. Ze strany, vztahů, člověk je příliš sám a nenaplněný.
Mezi kamarády, kteří nejsou příbuzní, bráchové, kteří se na sebe spoléhají.
Govindží: Tak řekněte, na koho se spoléháte, kdo je bandhu?
Luky: Spoléhám se na Margi, jsme nejen manželé, jsme i přátelé, sourozenci, jsme všechno, jsme největší přátelství.
Govindží: Ta vazba je spolehlivost. Dobře tady ve verši si vezmeme příklad bandhu, ne jako bratr, ale nejvíce spolehlivý.
Můžeme to vztáhnout na sebe. Když člověk vytvoří vztah sám se sebou. Tak sám na sebe má spolehlivost. Jak se vytvoří vztah?
Vztah se vytváří důvěrou.
Takže, když člověk důvěřuje sám sobě, nemá dvojité rozhodnutí, city, život dvojitý. Je splynutý sám se sebou.
Poznat sám sebe. Poznat se dvojí. Jeden chce jít a druhý brání. Tak to jsou dva sám-ové.
Jeden chce zavolat a jeden ne, ne, ne. Takto jsou dva samové. Když ty dva sám-ové, vytvoří vzájemnou stoprocentní důvěrou, tak je jenom jeden sám.
Kdy jsou dva? Dva jsou tehdy, když každý existuje.
Jak něco existuje? Jaký je průkaz existence? To je ahankár, já. A když jsou dvě já uvnitř, dva ahankáry, tak člověk je v dilema. Co je to dilema? Rozpor sám se sebou. Dilema je, že je nerozhodný, možná jo, možná ne. A proč je to dilema? Protože jsou dva ahankáry. Jsou dva sám-ové a jsou jako ahankáry.
Když jsou dva sám-ové, tak nikam daleko společně nedojdou. Jednoznačně, se říká: Když dva sám-ové nejsou, je jen jeden. To je přesvědčení. Je jenom jeden sám. Jak se likviduje jeden sám? Ten první sám se absolutně odevzdává druhému sám-ovi. Nejsem já, jsi jenom ty. Tehdy je jenom jeden sám. Je to jednoznačné, to je přesvědčení. Když jsou dva a jeden říká ne, ne, to je podvod, to asi něco chce. Vždy kontra myšlenky, jeden sám je kontra pro druhého. Když jsou kontra sám, tak je člověk v dilema, nerozhodný. Když to dojde do vrcholu, tak je to ohromná psychiatrická nemoc. To má člověk před sebou boty a nemůže se rozhodnout k vyzutí či k obutí.
Nemůže se obout, i když má boty před sebou, protože neví, kterou botu dát první do boty, jestli pravou nebo levou. A člověk sedí a boty má před sebou, já si chci nazout boty, hned cítí že se musí nazout první pravá, ne první levá. Sedí třeba tři hodiny a neumí se rozhodnout. To je konflikt mezi dvěma sám-ama, to je ale vrchol to se dlouho léčí a Bůh ví, jestli to někdo vyléčí. Takový nedůvěřivý sám, nedůvěřovat sám sobě. Oba mají své logiky a na svém si trvají, tak potom nic nedokážou, jen stojí proti sobě jako dvě telefonní věže. To je sám sebe. Átmá a átmánam. Člověk takto v dualitě stojí a čas života uteče a nic se neděje. Jako někdy když jsou zápasy a rozhodčí říká ring a oba soupeři skáčou na svém místě a nebojují, a prvních pět minut jen skáčou, druhých pět minut jen skáčou i třetích pět minut skáčou. Nebojuje se, konec času, konec zápasu. Nic se nedělo. Diváci i rozhodčí jsou nespokojení, nestalo se nic, protože oba stály Tak co má nerozhodný člověk sám sebe? Potom v životě nic nemá, co chce mít, to je nerozhodování. Takže, kde je nerozhodování, to je druhá část verše, kde jeden sám bojuje proti druhému sám-ovi, tak to je sám sobě nepřítelem. A to nikam nevede.
A když jeden sám se odevzdá druhému sám-ovi, pak je sloučení a jen jedno rozhodnutí a tomu se říká žít, vyhrát. Vyhraje se odevzdáním, jak se může něco vyhrát? Tak, že je jeden s druhým. Jak může žena vyhrát manžela? Že se odevzdá. Jak může manžel vyhrát nad manželkou? Že se jí odevzdá. Odevzdáním se vyhrává, sám sebe vynulovat.
O co se snaží, když se medituje? Jeden sám se snaží vynulovat, a když se jeden sám vynuluje, tak druhý se prosazuje. Je to jako slunko a mrak. Když se oba dva sejdou na nebi, tak je na Zemi šero. Ani světlo, ani tma. Když se mráček rozhodne, já tady nebudu, tak je najednou jasno.
Protože mráček se rozhodl, že na nebi nebude, v tu chvíli je jen slunko, lidé říkají: Je jasno. Jsou šťastni, když je jasno. Proto když jsou pochyby, pak je dilema a výsledek je nula.
A když je konflikt sám proti sobě, tak je velké dusno. Tam není žádný proud, není žádná nadšenost, člověk není nadšený, není živo. Tam jsou veškeré naděje zhasnuté.
Tak ve verši, když je vztah bandhu mezi sám-y, tak tam je výhra. Když vztah vzájemně není bandhu, není důvěřivý, tak je tam nepřátelství. A když je člověk sám se sebou nepřítelem, tak se nic nemůže dít, přišel na zeměkouli kvůli tomu, aby něco realizoval. Samskáry, a to se nemůže dít, protože je sám se sebou nepřítelem, je sám proti sobě. Proti tomu druhému v sobě. Je tam rozhodnutí. Úspěch je, když je jsou sám-ové jako jeden.
Jakmile se řekne já jdu na nákup a druhý řekne, je zavřeno, je konflikt. Každé ale se začne prosazovat proti tomu druhém. Jeden chce jít nakupovat a ten druhý hledá argumenty, proč je to nemožné. První: Ne, já musím nakupovat. Druhý na to: Tak se koukni na mobil, jestli je otevřeno. První: Tam to stejně není aktuální. Druhý: Už je pozdě, budou tam jen prázdné regály. První: Ne, já musím nakupovat. Čas utíká a realizace není. To je prohra, výsledky života nejsou žádné. Domluvit se není možné. Ale když se první sám stáhne, tehdy stáhnutí je splynutí s druhým a pak je jeden sám, který má sílu dvou sám-u, a tomu se říká pevné rozhodnutí. Pevné rozhodnutí, přesvědčení je tam, kde je jen jeden sám.
Když jsou dva, pak jsou to trápoholici, dilemánkové, kteří nemohou nic rozhodnout. Život je v čoudu. Propadlý, nic není realizované a nic není hotovo, protože uvnitř jsou mánkové dilemánek. Jeden chce doleva a druhý doprava, a proto si pamatuju od chovatelů velbloudů, že velbloudi mají velice vysoké nohy a když chodí, tak mají dlouhé kroky a chovatelé, kteří pasou velbloudy, tak vezmou lano a svážou vždy dvě nohy každému velbloudu na půl metru. Tak nikam daleko nedojdou, a tak stojí na místě. Pastevec spí pod stromem a velbloudi ho jen odcházejí.
Takto když má člověk oba sám-y proti sobě, nedojde nikam a nemá úspěch. Kasa je prázdná. Žádné úspěchy, rozhodnutí, když se jeden stáhne, tím posílí druhého a druhý je tak více silný a pak jsou v životě jen samé úspěchy.
Když jsou bandu splynuté, spolehlivé, není žádný odpor, je výhra.
Když má každý svůj názor, svou svobodu, jeden je lepší než druhý, každý má pravdu, pak ty dva sám-ové nic nedokážou. Jsou vzájemně nepřítelem, jeden trumfuje nad druhým jako dva manažeři, dvouhodinové jednání a k žádnému výsledku nedojdou. Takže úspěch, prospěch, spokojenost, zisk je tam, když jeden sám splyne do druhého sám-a. Jeden sám ztratí svůj ahankár, odevzdá se druhému, pak má člověk sebejistotu, výsledky, nadšenost, sílu a všechno je k dispozici. Žít v jednotě, uvnitř, sám v sobě.
Jedu, tak jedu. Udělám, tak dělám. Ozývá se čůrání, ne, ještě počkám, ještě to dodělám. Jak dlouho to močák vydrží? Slováci počúvajú, až sa počúrajú.
Soustředí se tehdy, když odpor není. Tomu se říká soustředěný život.
Když jsou dva a mají rozpor a odpor, tak se nedá soustředit.
A to je problém, s čím se lidé setkávaní v meditaci. Jsou dva sám-ové. Jsou jako dva býci, a jdou proti sobě. Raději jsou od sebe. Soustředěnost znamená splynutí, rozhodnutí. Nadšenost a nabrání síly je splynutí.
Nic se může dít, když se řekne dobře jo. Jeden řekne dobře jo, a druhý řekne tak jo, dobře. Mám povolení a když nikdo není schopný říci dobře jo tak se to tam pere, vypustí se síla z těla ven. Vypustí se síla z hlavy, ze života a všechno se stáhne a žádný výsledek. A proto, kde není splynutí, tam se neděje.
Tam nemá význam, protože se tam nic neděje. A kde je splynutí, tam je rajská zahrada, je tam paráda, štěstí, spokojenost a hojnost.
Janda: Čím je daná dávka důvěry v životě?
Govindží: Čím je větší respekt. Je to úplně stejné, ale dobře. Je to jiná kapitola.
Ve všech světech, ve Vesmíru je jen jedno jediné semínko pro existenci a tomu se říká vášeň chtění. Když je chtění, tak je úplně všechno. Když se Slunci chce, tak je Slunce. Když se chce zeměkouli tak je. Když se chce světu, tak je svět. Když se nechce, tak není. Když nechcete důvěřovat, tak důvěra nikdy nebude. Když důvěřujete kameni, že je to Bůh, tak to tak je.
Může člověk procítit kříž a Krista, když to chce, tak to je.
Když chtění není, tak není nic. Na chtění visí úplně všechno. Já chci jen sám sebe. O co jde, bude. Děje se nic.
Co člověk chce, to je. Když sedíš pod stromem vidíš větve a stíny. Mají tvar a tvaru říkáš, jé to je medvěd. Někdo myslí, že je to opice, tak je opice. Co vymyslíš, čemu chceš důvěřovat, tak to je. Hvězdy i na obloze jsou po celém světě úplně stejné, odkudkoli se díváš. Ale na jednom místě jógíni vidí souhvězdí a říkají, že je to sedm mudrců. Jiní: Ne, toto je autíčko. Další: Ne, to je trojúhelník. Jak kdo chce, tak to má.
V noci dole někdo řekne, ve sklepě je tma je tam bubák, tak jde do sklepa a vidí bubáka, možná je to pověšený hadr, ale protože je v hlavě bubák, tak vidí bubáka. Co člověk má a chce, to je.
V jednom mytologickém příběhu je, že jedna ženská si řekne: Ten páv je můj manžel a žije s tím pávem celý život, jako s manželem. V pávovi vidí svého manžela, a je velice šťastná.
Nejlepší auto na světě je pegote. Chce tomu věřit, tak je nejlepší. Co člověk chce, to je.
Jenom se podívat zpětně, co já chci. A tady je giganický průser, trápoholíci nevědí, co chtějí. A důvěra nevzniká, důvěra je pouze, co chci, a někdo ani neví, co chce, tak nemůže mít důvěru, ani na to, že je to dobé nebo špatné.
Jednu věc hodnotí jako dobrou a pak hned jako špatnou.
Nic není hotovo. Možná tam bude. A zase. Kolem dokola. Tomu se říká splynout s děním. Znamená, že já nic nechci. Já nic nechci znamená, co je, to je.
Janda: Musí umět říci: Já nic nechci. A to je nejlepší rozhodnutí.

Bhagavadgíta je gigantické pole probádat, promyslet, a to je to, co se nám nelíbí.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>