Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Povznes své pravé já svou myslí a nenech ho díky mysli upadnout, protože mysl je pro já přítelem, ale také jeho nepřítelem. ||6-5||

---

---

Kostič: Nechť sebe svým já povznese a nezanedbá se člověk, vždyť on sám je svému já přítelem i nepřítelem.

---

Komentář Govind:

Dnes jsou ve verši různé tvary átmá uddharéd-átman-átmánaṁ nátmánam- avasádajét | átmaiva hj-átmanó bandhur-átmaiva ripur-átmanaḣ || 6-5 || उद्धरेत uddharét (měl by povznést, měl by pozvednout, měl by zvednout); Nevím, jaké by bylo správné české slovo. Vezmeme to z písmenek:
U nahoru, D dát, Dh nosit, R síla, É velký důraz
Více nám pomůže procítění příběhu a pak to slovo najdeme.
Co dělá maminka pro dítě? A co dělá dítě pro maminku?
Co dělá pastýř ovečkám, když ovečky musí přejít řeku?
Začneme pastýřem, který má spoustu oveček a musí přejít řeku. Všechny ovečky se zaseknou na břehu. Pastýř prozkoumá, kde je nejnižší hladina řeky a pak vezme jednu ovečku a projde přes řeku na druhý břeh. Ovečky nemají rády vodu, nechtějí se brodit, a tak stojí a ovčák píská a volá na ně: Pojďte ovečky. Každá to zkusí. Dá jednu nohu do vody a zpět. Žádné se nechce, ale slyší pastýře a ty co jsou vzadu svou silou tlačí vpřed, a tak spousta oveček spadne do vody a křičí bé, bé, bé. Vidí cíl, který je na druhé straně řeky. Vidí cíl, kymácí se a jakžtakž přichází k druhému břehu a neumí z vody vyskočit na břeh. Jsou to takové vystrašené ovečky. Pastýř natáhne ruku a přitáhne ovečku k sobě a tím udělá ovečku šťastnou.
Tomu se říká uddharét, že přivede ovečku do nejšťastnější polohy.
Podobně narozené dítě, kdyby mohlo mluvit, tak co by asi mamince řeklo? Mami přiveď mě do toho světa správně. Ať všemu rozumím, ať všechno vím. A maminka s plnou radostí a láskou dítě seznamuje se světem a veškeré své úspory otevřeně dá dítěti. Nejlepší kočár, oblečení, dečky, polštářky, hračky. A kredit má mínus deset tisíc korun, ale vše dá pro život dítěte. Co dělá maminka? Uddharét.
Myslím, že jste si udělali představu, co je to uddharé. Když někdo k někomu přijde a ten ho přivede do nebeského štěstí. Většinou člověk není schopný, neumí poskytnout nebeské štěstí a zůstává u modliteb. Pán Bůh, ať člověku, který se modlí, udělá šťastným, ať mu dá uddhár.
Udhár není sloveso. Tu mího máta, pita tu mího tu mího bandhu.....
To je modlitba a takto dělání uddhar každý život má každý člověk má sám sebe.
Dva átmá. Dvě já. Jedno je džívátmá a druhé je param átmá.
Átmá jsou stejné. Takže átmana átmanam – átma átmo dělá uddhár, má dělat uddhára. Tak džívátmá má dělat uddhár átmá. Říkali jsme si v józe, jak Nandi staví dům a nejdříve nakreslí projektovou dokumentaci a stavební úřad mu dá kulaté razítko. Co se děje dál? Nandi dostane stavební povolení a staví dům. Pak, když je dostaveno, je zase čekání, kdy přijde stavební úřad a další úředníci, aby požehnali tomu domu a provedli kolaudací. Nandi na kolaudaci vše připraví a nezapomene ani na chlebíček a kávu. Nakonec dají razítko a dům může žít. Může se používat. Nejprve úředníci prohlédli stavbu a když úřad patřičně dům zkolaudoval, pak Nandi s respektem a úctou nabídl kávu a chlebíčky. A s tím oni osvobodí dům a v domě se může žít.
Plnou radost přinese stavebnímu úřadu, že všechno udělal tak, jak byl dokument podán.
Džívátmá je z prakrti, džív znamená život a je v něm i antahkaran, prostor, který se naplňuje razítky a sedí tam zástupci Átmá a takto džív s Átmá osvobozuje Átmá k Paramátmá. Jako účetní je džívátmá a paramátmá je MFČR – FU a jeho zástupce je v každém soukromém podniku, který hlídá a přináší daně zpět. Tak soukromá firma má účetního, který peníze z firmy přesouvá do statní kasy. Je to takový agent, žere peníze soukromníka a předává je státu. Tím se stává účetní KGB agentem. Účetní vysává jako pijavice ze soukromníka svou výplatu a také určitý díl z firemního snažení a lopotění posílá na finanční úřad. Takže účetní je džívátmá a Paramátmá je MF. I celý podnik je džív. Veškeré části podniku jsou poskytnuté z prakrti.
Každý dospělý člověk ještě nemusí být dospělý. Dospělost neurčuje věk, ale dozrání mozku. Dospělý je, pokud mu dozrála, dospěla hlava.
Srpen neznamená, že je ovoce zralé, některé ovoce zraje v listopadu a některé drží na stromě i déle, protože nechce, aby ho někdo snědl.
Dospělost není věc věku. Dospělost je dozrávání, někdo nemusí dozrát a shnije hned rovnou na stromě. Jako jahody už v květnu se dozrávají a zmizí v červnu, strašně rychle dozrávají. Někteří lidé nedozrají. Zralé ovoce chutná a voní. Nezralé ovoce je nechutné, nevoňavé a pevně se drží na větvi. Kdo chce utrhnout, nejde to.
Když je dozrálé, je samý cukr, řekne čau mami, a opustí větev. Ve zralém člověku je cítit, že jsou dva v jednom je paramátmá i džívátmá. O spoustě věcí mluvíme a sdílíme a něco tajíme. Sami víme a staráme se, aby to druhý nevěděl. Jeden je ten, který sdílí a druhý to ochraňuje. Je jako účetní, která hlídá všechny odklady. Takže ten džívátmá by měl udělat uddhár pro paramátmá nebo džív uddhár pro Átmá, osvobodit ho, povznést ho. Mezi dvěma já jeden džív, který je neustále venku, to se líbí, to chci. všude falešné, zajímá se o hlouposti, měl by osvobodit. Udělat uddhar, přivést do nebeského štěstí, toho, kdo dovolil džívovi, realizovat svůj život. Uddharét znamená pro uddhár.
Člověk by měl sám sebe povznést. Kdo je člověk? Říká se sám sobě. Kdo je sobě? Jedno, to sám je džívátmá, a to sobě je Paramátmá. Neustále se chováme jako jeden, ale jsme dva.
Jeden ví všechno a druhý řekne jenom něco, skrývá, podvádí a lže. Chrání a brání, je to polda. Člověk sám sebe, někdy slyším malé já a velké JÁ. Ale zralým je to jasné, že se cítí dvojí. Když to necítí, je to nezralé. O nich není řeč, nejednáme s nezralý.
Tento verš vyžaduje zralost, kdy člověk cítí. Když děláte soustředění, meditaci, tak se ten, který je schovaný, začne rozhodovat, začne se projevovat, cítit.
A to se stane tehdy, když já, tiskový mluvčí Zemana, Ovčáček se utiší, pak promluví Zeman. Jinak se Zeman neukazuje. Zeman má svého Ovčáčka, který venku řekne jen to, co se hodí. Aby se to lidem líbilo, aby to bylo slušné a hezké, to hlídá Ovčáček. Ať nikdo neslyší, že Zeman je blbej. Dělá vše, aby v hlavách lidu byl Zeman ten nejlepší. To děláme také, máme také svého Ovčáčka, který vystupuje navenek. Ovčáček by měl povznést svého Zemana. Stejně tak by měl džívátmá povznést Átmá.
Oba, Ovčáček i Zeman, jsou v prezidentské kanceláři. Zemana není moc vidět, vidět je Ovčáčka. Pak v sobě, když džívátmá (Ovčáček) připraví scénář a utiší se, pak se Átmá v nás (Zeman) může projevit. Co je naší snahou? Povznést svého Zemana (raději bych zapsala Havla). Tady před satsangem Janda připraví mikrofon, notebook na HDMi, blue baten a Govind začne mluvit. Takže, co je cílem vystupujícího já? Povznést to, co je skryté.
Avasádajét znamená nemoc. Ovčáček by neměl škodit, neměl by způsobit nemoc svého Zemana. Když dozraje mozek, když je mluvčí inteligentní, tak povznese Zemana (Átmá). Jsme Ovčáčkové, vystupujeme, užíváme si, bereme si a uvnitř je něco, někdo. Je tam Átmá. Cítíte dva prvky v sobě? Nebo jste prosincové jahody, čekající pod sněhem? Džáv svím átmá svou inteligencí rozumem, by se měl povznést své Átmá, nikoli ho poškodit.
Proč má Ovčáček chránit a bránit svého Zemana. Proč? Protože pro Ovčáčka je jeden jediný bratr, a to je Zeman jeden jediný otec, maminka, a to je Zeman. A proto se spívá ty jsi můj bratr, tatínek, To je celá krásná dětská modlitba v Indii. Tak se modlí.
Átmá sedící uvnitř tomu se říká Ovčáček, jak komunikuje se Zemanem, ty jsi můj bratr, otec, já jsem z ulice, létající po hospodách, kouřící zbytky cigaret, vajgly.
Jako by po tatínkovi sama kouřila, protože zeman hodně kouří hodí vajgly a občas dokouří. Já jsem nic. Občas si řekne, Zeman jsi úplně všechno.
Átmaiva hjátmanó bandhu
Maminka je pro miminko úplně všechno, tatíne, přítel, nepřítel, babička, dědeček. Proto je pro Ovčáčka Zeman je úplně všechno. Pro dozrálého člověka, který zastupuje, je úplně všechno. Átmáhi ripu Átmá. A ten Zeman může být pro Ovčáčka i nepřítelem. Může se bát, když je Zeman a Ovčáček nepřítel, jak se asi, že ho vyhodí z takové výplaty na nulu, může ho zavřít do basy, je konflikt. A je dusno. Takže člověk je přítelem sebe a člověk je nepřítel. Sám sobě je přítelem a pak je povznesen. Sám sebe je nepřítelem, sám sebe poškozující se. Takto tady v Bhagavadgítě v pátém verši říká Kršna Ardžunovi, povznes svého Boha, své Átmá. Když je stavební úřad nepřítel, tak dům předělává desetkrát a pořád to není hotovo. K Nandi stavební úřad povznese, tak dům má hotovo a předá ho majitelům, cíl je dosažen, vše je nádhera.
Takto člověk sám vztah mezi sám sebou, můžeme vidět dva.
Ten druhý musí se vyvinout, když ten se nevyvine, tak jahody nejsou červené a jsou na větvičce jako pijavice, nerezové, nedá se nic dělat, ani utrhnout se nedají. Přijde únorový mráz a zahynou. Na jaře se může začít zase znova. Je to koloběh života. Rodit se, být přilepený, milionkrát. Nikdy nedozrají, nikdy jim to nevoní a nikdy nejsou sladké. Tím poškodí Ovčáček Zemana. Když se Ovčáček naučí být ticho, a připraví zázemí, pak se objeví Zeman. Hradní stráž, kapela, několik koní, několik motorek, všude je ticho ruce spojené. Pak vyleze král a rádce. Protože to, co vyprávíme, to je to, co máme uvnitř, máme pochyby, je to k dispozici, vidět kolem, je to pohotové. Někdy se ukáže Ovčáček, nemá nic společného se Zemanem. Občas se ukáže. To praskne. Když neseš mouku v pytli, někde se z malé škvírky troška vysype mouka. To se hned pozná. Lidi, když se smějí, když mrkají, už tím se pozná, jaký je obsah. To není těžké. Ovčáček musí dát velký pozor, aby mluvil na míru, pohyby očí na míru, hýbání bělmem levá a pravá na míru, jinak bude odhalen. Že je to pytel mouky, ne pytel oleje. Dávat velikánský pozor Ovčáčkové, abyste nebyli odhaleni, jinak budete vyhozeni z prezidentské kanceláře.
Nejprve v sobě cítit dva v jednou, zralost musíme cítit.
Ale když nic necítíme, ani chuť, ani vůni, pak k tomu nedochází. A když nedochází, tak možnost ani není. Otázka: Jak se pozná konflikt mezi Ovčáček a Zemanem?
Govindží: Nemohoucnost se sype. Nespokojený člověk se pozná. To se nemusí ani říkat, že jsem nemocný. Nemoc je vidět zdaleka, páchne všude. Oči to říkají, říká to mimika.
Když je někdo nemocný, tak je to vidět, kašlání se sype, nemohoucnost se sype, nemožnost chodit se sype. Kde je nepřátelství, tam je dusno. A dusno je poznat, to se všude sype, to je vidět, na to není třeba baterka ani lupa, je to známo i bez baterky a lupy. Ten člověk je sám proti sobě.
Otázka: Měla jsem pocit, že Zemanovi je v určitých chvílích jedno, co dělá Ovčáček?
Govindží: Zkus si představit, že jsi Zemanem. Určitě očekává, že ho nepotopí a neustále ho hlídá. Když ho podrazí, tak si vezme hned okamžitě nového tiskového mluvčího.
Marci: Ale je pravdou, že paramátmá je tak trpělivé, že čeká několik životů, než se stane zralým džívátmá.
Govindží: Ono to je razítko, které můžeš dát na jakýkoli papír. Razítko je celý obecný úřad. Ta celá modrá kulatá barva je stavební úřad, Paramátmá, razítko je džívátmá. Polda vidí kulaté razítko a je spokojený, nezajímá se o OU. 000: Když žiju jako Ovčáček, nemám možnosti Zemana. Ale jako Očáček si můžu všechno připravit, abych se stala Zemanem. Govindží: V první řadě, když je Ovčáček, Zeman není potřeba. Když stačí Ovčáček, proč musí být Zeman. Nemusí Zeman chodit ven. Stačí Ovčáček, proč Zeman. Když chceš Zemana, tak Ovčáček je v koutě a neustále být k dispozici a mlčet a nevyjadřovat se. Tehdy se může Zeman projevit. Ovčáček, pokud se neutiší, nebude mluvit. Potom Zeman spí jako kundalíní jóga, nikdy se neprobudí. Protože všude vystupuje Ovčáček. Tam kde je Ovčáček, tam není Zeman. Zeman se neobjeví s Ovčáčkem vedle sebe v tiskové konferenci se neobjeví. Buď anebo. Prezidenství si užívá Ovčáček. Ne Zeman.
Janda satsang uzavřela takto: Nekonflikt, to povznesení by bylo, že Ovčáček nebude a bude jen Zeman.
Govindží: Ano.
आत्मा Átma (pravé já); आत्मना Átmana (v pravém já); आत्मानं Átmanam (pravé já); न na (ne); आत्मान Átmán (pravé já); अवसादयेत् avasadajet (jeden by měl ponížit, snížit, poklesnout); आत्मा Átma (pravé já); एव eva (sám, vskutku); हि hi (vskutku, opravdu); आत्मनो atmano (z pravého já); बन्धु bandhu (bratr přítel, příbuzný, kamarád); आत्म átmá, pravé já; एव eva (sám, vskutku); रिपु ripus (nepřítel); आत्मनः atmanah (pravého já).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>