Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Pro moudrého, který usiluje o růst a dosažení jógy je nástrojem, vykonávání nesobeckých činů. Pro toho, kdo je již v józe zakotven, je nástrojem ztišení. ||6-3||

---

---

Kostič: Mudrci, jenž růst v józe chce, prostředkem je označen čin, pro toho, jógy kdo došel, klid se nazývá prostředkem.

---

Komentář Govind: dodo
Jóga karma ta slova už znáte, vykonávat konání s jógou, to znamená bez očekávání dopadu. Kdo takto koná, stane se muni árurukšó. Je naplněný dharanou (nošení v hlavě). Pak se nosí jako plnění. Je to jako když Viza plnila čaj do hrnečku, a hrneček se stal naplněný. Čím se stala Viza? Naplňováním. Čím se stalo naplňování? Naplňováním se hrneček naplní a pak hrneček nese čaj. Kam jde hrneček, tam jde čaj, a to je dharana (nosit v hlavě). Co se naplní v hlavě, to se nosí, s tím hlava chodí všude možně. Martoš se plní poutí na konec světa. Všude kam jde, je to naplněno cestou na konec světa, protože sám je naplněný koncem světa. Muni, praktikant jógy je přeplněný jógou. Nosí v hlavě neustále jógu. Konáním se naplní. Toto se říká. Učjaté znamená říká se. Prý, co se naplní, to se nosí. Tedy když se naplní jógou, tak hlava je pořád jóga. Čím se naplníte, tak s tím chodíte. Koza, která oslepla v létě, vidí stále celý život zeleň. Je pořád naplněna zelenou barvou a to, i když je zima, vidí zeleň. Člověk, čím se naplní, tím je pořád. Takto se to prej říká. Nosit v hlavě. Hlava, obarvená jógou je příčinou míru. Říká se, že hlava obarvená jógou, přináší klid a mír. A klid a mír se blíží k Bohu. Vltavu, která se plní přítoky a nakonec, když se vyplní tok, tak ji to dovede k deltě a do Severního moře. Když dojde do delty, tak tok změkne a vzniká tam mír a klid nepohyb. Jen přeskočit a je moře. Prej znamená běžný názor. Naplnění je plnění. Když člověk provádí jóga konání, tím vykonáváním se plní. Když se koná s radostí, koná se za účelem konání a jiné účely nejsou, pak se stane muni, jógín. A kde je takovéto konání, tak tam automaticky jako plněním se plní, tak nošením v hlavě takovéhoto konání se stává mír. To je význam tohoto verše. Je to odpověď na otázku, jak přichází člověk ke klidu, k míru. Že mír a klid roste tam, kde je jóg rudhasja. Kde se koná jógakarma. To bylo v předchozím verši vysvětleno, radovat se konáním ne výsledkem. Konání nemá být orientované na výsledek. Je to ta radost doprovázející konání. Takovým konáním vznikne jóga dharana, nosič. Dharana znamená nosit v hlavě. Co se v hlavě nosí? Konání, při kterém není počítáno, co z toho budu mít. Kolik z toho mám. Bude to málo, bude to stačit, nebude to stačit, bude to dobré nebo špatné, to se nenese. Probíhá jen konání. Co bude, nebude, je šumák, jsem rád, že se vykonává. Takovým konáním je jógá rudhasja, z toho se vyplivne šántí. To je oznámení, to není rozkaz. Takovéto konání s radostí, že můžeme konat, tak automaticky nosíme v hlavě jenom konání. Že se to má udělat. To děláme. Ne, co z toho bude, pochvala bude, fandění, kritika, toto není předmětem. Musí všichni ocenit konání, tobě to pálí, jsi hodný, jsi sympaťák, nechci slyšet, že jsem blbeček. Konáme a teprve se rozhodnu, jestli to půjdu dělat, jestli z toho bude odměna. Toto konání není jóga karma, když se provádí jóga karma, tak hlava je jóga dharana, kde se nosí v hlavě jóga, vzniká mír. Není stres, když zapomeneš, že dělání je dělání, jen dělání. A stres je, kde není mír. Co řekne pan Stres? Nebudeš spát, budeš oteklý, budeš mrtvý, nejdříve ho pozveme, a pak ho chceme vyhánět. My si ten stres zveme a pak před ním utíkáme. Stálý stres ze stresu, v tom jsme profíci. Žít život a vykonávat radost, je jedno, co z toho bude nebo nebude, nedělám, protože z toho musí něco být, ale dělám aby .. Aham brahma asmi je že každý člověk je Bůh. Nelze toto chápat, když máte otrockou hlavu, k tomu nemůže dojít, i když je to jednoduchá rovnice. Kdo jste – prd. Kdo to žije? Vesmír, je to pouze Vesmír, a to Vesmír je Bůh. Jako hrášek v guláši. Hrášek v guláši si nemůže myslet, že je hrášek. Když se někdo zeptá, co jí, tak se odpoví já jsem hrášek? Hrášek má pocit, že je hrášek, ale on si My jsme ve vesmírném toku, tok je guláš a my jsme .. Já jsem hrášek. Ne hrášek je guláš. Člověk je Bůh. Žádný otrok. Ať je radost, z toho, co děláme, výsledková radost nemá konec. Žijeme 50 let na světě a není žádná radost, zklamání, Když budu mít dítě bude radost, je dítě, jéžišmarja, když bude služka a uklidí dítěti prdelku, ukradla půlku peněženky na výplatu. Až budu vdaná budu mít radost, až budu rozvedená, budu mít radost, radost před člověkem utíká výsledková. Konající radost s tou se nechceme kamarádit, toužíme po výsledku radosti. Létá a vzdaluje se daleko, tu chceme, ale tu konající právě teď radost nechceme, to je náš styl. Radost při konání, kde se toto děje, automaticky přichází šántí. Utišení. To je věčné utišení vynulování nic. Otázka: Když je mír, pak už radost není a smutek není. Když se splyne s mírem, není už předchozí, Sníš Prém: Pro moudrého, který usiluje o růst a dosažení jógy je nástrojem, vykonávání nesobeckých činů. Pro toho, kdo je již v józe zakotven, je nástrojem ztišení. ||6-3|| Kostič: Mudrci, jenž růst v józe chce, prostředkem je označen čin, pro toho, jógy kdo došel, klid se nazývá prostředkem. Komentář Govind: Muni, ti kteří se adaptují, styl života jogína. Ti jógoví praktikanti Lidi si myslí, že má být samo hotovo, děláním je hotovo, když se dělá, hotovo je zaručeno, bojíme se a chceme, aby bylo hotovo a dělat nechceme. Jaká je rada pro takové lidi, kteří chtějí mít hotovo ale bojí se dělání. Ti se nesetkávají s hotovo. Paní Stresová je mám toho hodně, to se nedá stihnout, to se nedá dokončit. Jediná mantra, mám toho hodně. Nedělá. Kdyby se dělalo nebyl by čas říci, že toho mám hodně. Když se dělá, nepočítá se, kolik toho ještě mám. Už v samotném konání, když je radost, dosažen je mír. आरुरुक्षो árurukšó (z touhy po postupu, z touhy po růstu, dosahování); मुने munés (mudrce, moudrého muže); योगम jógam (k józe, jóga); कर्म karma (činy, skutky); कारणम káraṇam (nástroj, prostředek); उच्यते učjaté (říkat, nazývat); योगारूढस्य jógárúḍhasja = (ten, jenž je povznesen jógou); तस्य tasja (z něj, z toho); एव éva (vskutku); शमः śamaḣ (klid, mír, tichost); कारणम káraṇam (nástroj);

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>