Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-संन्यासयोगः saṃnyāsayogaḥ, (S.-1, Ch.-5),

Verš.-28

यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः । विगतेच्छाभयक्रोधो यः सदा मुक्त एव सः ॥ ५-२८॥

jatendrijamanóbuddhirmunirmokšaparájaṇaḣ | vigatéččhábhajakródhó jaḣ sadá mukta éva saḣ || 5-28 ||

Vnitřního Já se nic nedotýká



यत jata (p. pass. participle *jam) = tlumený, kontrolován; 

इन्द्रिय indrija (n.) = smysly; 

मन mana (n.) = mysl; 

बुद्धि buddhi (f. nom. sg.) = intelekt, rozum, buddhi, (jatendrijamanóbuddhi - f. nom. sg. BV cpd., jehož smysly, mysl a intelekt je ovládnut); 

मुनि muni (m. nom. sg.) = mudrc, moudrý muž; 

र्मोक्षपरायणः mókšaparájaṇaḣ (m. nom. sg. BV cpd.) = jehož nejvyšším cílem je uvolnění, osvobození; 

विगत vigata (p. pass. participle vi .Jgam) = odešel, zmizel; 

इच्छा iččha (f.) = touha; 

भय bhaja (n.) = strach; 

क्रोध kródha (m. nom. sg.) = hněv, (vigateččhábhajakródhó, m. nom. sg. BV cpd., z něhož strach a hněv zmizel); 

यः jaḣ (m. nom. sg.) = kdo; 

सदा sadá = vždy, neustále, navždy; 

मुक्त mukta (m. nom. sg. p. pass. participle *muč) = uvolněn, osvobozen; 

एव éva = vskutku; 

सः saḣ (m. nom. sg.) = on, tento.



Luki:

Zanecháním vnějších předmětů vnějšímu, zakotvením zraku (pozornosti) mezi obočí a vyrovnání prány a apány plynoucích nosem, takovým konáním se mudrc, který není ovládán smysly, myslí a intelektem stává osvobozen od vášně, strachu, hněvu. Pevně zaměřen na osvobození, bude jistě osvobozen. ||5-27,28||




Kostič: zkrotiv smysly, mysl i rozum, prost přání, strachu a hněvu, k vysvobození upnul se, ten mudrc vždy je svobodný.

Komentář Govind:
Jednou na podzim k večeru, při západu slunce, jsem slyšel zvláštní zvuk a viděl, jak na nebi létalo spousta ptáků spolu. Pak mi někdo vysvětloval, že přichází zima a ptáci se stěhují do teplých krajin a tomu se v sanskrtu říká parájan, že jdou do jiné sféry, jiné oblasti, ti, co létají a křičí, krákají a to je jejich zvuk.
Mókš parájan, jsou ti, co létají jako osvobození. Jsou singles, ale hlava je plná dvojnosti. Tak mókš parájan je ten, co létá svobodně, jak pták, je skutečným singles bez moje. A tomu se neříká kachna, ale muni. Kachna létá ve vzduchu, ale pokud ten svobodný, osvobozený chodí, tak se mu říká muni, který žije v parájan, ne v moje. Jat znamená takový, indrije jsou smysly a vnímání, man je cítění a buddhi přemýšlení přesvědčení, s tím je mókš parájana.
Bez psychického a fyziologického. To je pohyb váju, tedy bez váju, nepohyb. Iččha (touha), bhaja (strach) a kródha (hněv). Kde není žádný pohyb, touhy, strach a nenávisti. Toto nebublá, je to vigat bez váju, bez pohybu, je to mrtvé. Nervy se nehýbou, konečník bez pohybu, konečník mrtvý. Když je brouk mrtvý, nehýbe ani nožičkama. Bez pohybu, bez váju je vigat. Není žádný pohyb, není žádný rozruch, coby kdyby, náhodou, to je kvašení, zadní vrátka. Pořád tam něco bublá a to je gat, čala, vát, slovíčka pohybu.
Ale vigat je bez rozruchu. Co je rozruch, strach, nenávist a touhy, to je to, co neustále bublá. Kde nic není, tam je mókš parajánam. Vigat iččha bhai kródha, kde v hlavě není žádný rozruch, touhy, strach a nenávist. Co to je, co to bublá? Touha, strach a nenávist? Ještě neměl pilulku? Potřebuji – nepotřebuji. Musím – nemusím. Důležité – není důležité. Potřebuji, musím a důležité to vychází z bhai, iččha a kródh. Z toho bublá potřebuji, musím a důležité. Toto přichází, když je tam vzájemně touha, strach a nenávist. Vy tam máte v ájur-sektě něco nekalého. Ano, je to kródh, tedy nenávist, nedůvěra. Tak když iččha, bhai a kródh neustále bublá, je to jako balíček droždí. A droždí voní jako shnilé brambory. To je vůně potřebuji, musím a důležité. A tím bubláním je ten způsobený rozruch.
A muni mókš parájan je bez takovéhoto rozruchu. Tam není touha, když mám touhu, tak o tom nevím. Když mám strach, tak ho jenom mám, ale nevím o tom. Když jsem v nenávisti, když se zlobím, tak nevím, že se zlobím. To ale znamená, že to někdo musí vědět, ale ten zmizl, není přítomný. Aha já se zlobím, kdo dělá? Buddhi. A kde není buddhi, tak tam není žádné aha, člověk nepozná, že touží, že má strach. Kdo má znalost o iččha, bhai a kródh, kdo je drží na obojku, tehdy je možné, že když se zlobí, ví, že se zlobí.
A když nedržíme opratě, tak vůbec nevíme, že jsme ve strachu, hněvu a máme touhy. Nemáme o tom ponětí, jenom jsme v tu chvíli takoví. Hele, ty se nějak zlobíš. Pak se možná buddhi probudí a hned: Ne, ne, ne, já se nezlobím. To není důležité. Tehdy se možná probudí buddhi. Kdo to Já nemá, tak nemá šanci se dozvědět, že se zlobí, že se hněvá, že něco chce, že je nalepený. A moja pak řekne: Smrdíš, jsi moc přilepený! Cože, já smrdím? Aha já jsem olomoucký sýr. Je fajn, že si to člověk uvědomí.
Ale když někdo říká: To víme a když to neříká, tak to nevíme. Buddhi je vidět. Je vidět, že je strach. Moja je inteligence. Nápad, znalosti, to je všechno moja. Když moja jsou, tak to možná řeknou, jinak to jen prožívám a nic nevím, kde jsem. Jako Irena, když spí, otevře kukadla, neví, jestli je doma nebo na farmě, u babičky na stodole, neví. Takže když máme buddhi, moja buddhi, tak člověk pozná, kde je, a hned řekne, já se nezlobím, já nesmrdím, já mám deodorant. A pak řekne nepotřebuji, ne, já nic nemusím, to je asi pro tebe všechno důležité, ne, ne, ne, pro mě není nic důležité. To si říci je pilulka, když mám tu pilulku, tak se nic nestane. Martin prodává varfarin. Z kaše udělá koktejl, když je krev zahuštěná, tak ji rozředí. A potom Martoš řekne, já mám hodně hustou krev, ne, ne, ne, to funguje dlouhodobě, musí se to brát ráno a večer a pořád, neustále to musíš brát. Takže pilulky působí dlouhodobě a když jsou dopředu, tak se krev nezahustí. Když nemáte pilulku, zahustí krev a máte tělo v čoudu i hlavu v čoudu. Brát ho neustále, dopředu. Pilulky potřebuji – nepotřebuji, musím – nemusím, a důležité – to také není vůbec důležité, až to bude, tak to bude, je to OK. Když je dopředu dáno s pilulkou, člověk žije, protože je varfarin 4× denně.
Takže vigat iččha bai kródh. Bez pohybu. Když se mrtví brouci nehýbou, tak nejsou iččha, bhai a kródh. Když o Třínulce píše, tak tam je, když nepíše, tak tam je. Takto vigat je iččha, bhai a kródh. Meditační technika vysvětlená v Bhagavadgítě jen ve verši 27., páté kapitoly.
Tak je mókš parájana, kachny jsou ve vzduchu, ne v rybníku, létají. Člověk, když je muni, létá. Je moja, jsou bez rozruchu, který způsobuje iččhá, bhai, kródh. Mókš parájana je bez rozruchu, bez touhy, strachu a nenávisti, bez ale. Ale naznačuje odpor a z toho vznikne nenávist. Může přitakat: Máš pravdu, ale je zaseknutý.
Třetina pilulky je: Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo. To je fajn, že Češi znali Bhagavadgítu už mnohem dříve než z tohoto vyprávění. Tato píseň to potvrzuje. Kachny, co létají, nechají v rybníku a létají za parájana, jsou bez touhy, strachu a odporu. Tak je fajn, pak je muni a není to kachna.
Ja znamená takto, takový, sadá vždycky, věčný, napořád, mukta je absolutní osvobození, eva ve skutečnosti on je.
Kršna mluví k Ardžunovi:
Ten je vždy osvobozený na svobodě jako Brahmův tok, věčně osvobozený, pořád je, drží to pořád, ale ničeho se netýká, pořád je prostor, všechno má, ale s nikým nemá nic společného. Kdo plave, žije osvobozeně, jsou tam man indrije, jsou v hrsti, nejsou důležité. Ještě se zdůrazní, kde žádný rozruch není. Tyto věci jsou vynulované. Kdo dělá rozruch, to je ten důležitý, kde není rozruch, tam je klid, co má být v meditaci? Ctrl alt a delete nebo shift delete? Napořád, ne do koše. Když se dělá delete, zmizí to z obrazovky a schová se to do sklepa. Když se udělá shift delete, žádný IT to nenajde, to zmizí navždy. A když to chci a to chci, to je důležité, je v bedně rozruch, tak to klid není. Kde rozruch není? Co zmizet? Potřebuji, musím a důležité – s tím udělat ctrl alt a delete. Pak je to Irena meditace. Kde je jenom klid. To je Brahmův tok. To se může oživit, jen když iččha a kródh není. Když ale přišel odpor, co by-kdyby-náhodou, je tu strach. Žádná zadní vrátka nejsou. Ale Čech nejde tam, kde nejsou zadní vrátka.
To je co? Bhai, iččha, to potřebuji, to musím. To všechno zmizí, tehdy je klid. To je věčné osvobození sadá mukta. To je vrchol sanjási.
Otázka: Můžete Govindží, prosím, zopakovat pro oslíky techniku z 27. verše?
Govindží: Co se všechno dotýká, co se nás dotýká jsou vnější věci, nechat je venku, nenechat, aby se dotýkaly. Zaostřit mezi obočí, venku mimo tělo. Prán, apán, samókrtvá. Nádech a výdech je vyvážený – a co to je? O tom je velká diskuse.
Co je vyvážený dech. Ghéranda to vysvětluje v pránájám. Jógové principy jsou v Patandžáliho Jógasútrách a jsou i ve spisu Hathajóga Pradipika. Tibeťani pracují jen s výdechem, Japonci výdech jen do pupíku. Existují různé diskusní platformy. Co je vyvážený dech, to budeme praktikovat ve třetím modulu Ájurjógy. Jednoduše řečeno, když řekneme prán a apán, pak i při nádechu i při výdechu není žádný zádrhel. Co může být zádrhel? Ve stetoskopu, ve stopkách. I v těle, kde to je v patách, ramenou, hrudníku, kde je místo zádrhele? V Bhagavadgítě se říká jen samo. A z toho pak vznikly různé techniky a sekty to mají různě a Irena v tom má guláš a neví, co je pravda. Hledá pravdu, a to, že dech je život. Dech je prán. Všechny váju v těle, když jsou na svém místě a plně funkční.
Také bublejte, pamatujte tu techniku. Plynulost, hodinky, kde já je dech. Všechny faktory dechu ať jsou vyvážené. Všechny faktory, to musíte přijít osobně, abych to mohl říct konkrétně. Jak můžeme vidět, jestli má kočka ocásek? Musí se kočka ukázat. Ale naši brouci chtějí všechno řešit ze své boudy. Mají strach, co když je svět sežere, chtějí vše řešit ze své nory. Krysa řekne, kocour je bez ocásku, tak se jdeme podívat. Ne zůstaneme tady, pak potom je z toho nic. Ve třetím modulu, když vás budu vidět při jóganidře, poletí na vás bič a řeknu, co je špatně. Řeknu to, až vás uvidí bič. Bez vidění, to pak budou jen hromy a blesky. To si neužijete. Ve třetím modulu při setkání budou létat biče. To nebude z jiné ZOO, to bude bič z ájurjógy.
Když se dělá krt, prán a apán, to dýchání je přes nos a nos je vidět. Normálně se říká pod nosem, štrůdl ti přinesu pod nos, tady jóga říká, ten nos je pod nosem, protože my jsme nad nosem, nos je podnos. Ale to se stane, když působí pilulka Nepotřebuji, nemusím a nedůležité.
Verše 27 a 28 jsou propojené. Je parájan, man, buddhi a čitt jsou v tichosti, není žádné bublání, iččha, dvéš. Tehdy se stane sam (vyváženost), kdy iččha, bhaje není. 28. verš vysvětluje, kdy se stane 27. verš. Vždy je nějaký odpor, nějaké ale, nějaká nenávist, něco, co nemám, deficit, nedostatek. Hlava je tam, kde je v kalkulačce deficit. Může počítat, co nemám. A už mám deprese, stres. Co všechno má, to kalkulačka nepočítá. Mám karimatku, i když není kundalíni karimatka, nekouká se na to, co člověk má. Většinou končíme tím, že co je moje, to je Já, i když víme, že Já moje nelze být.
Ale nám se to nechce. Co s tím uděláte? I když dáte dítěti mléko do flaštičky, pokud nechce, nepřijímá. Chce zahynout? Co se stane, polknout musí dítě samo, i když se mu nechce držet lahvička, dobře podržím ji. Když se někomu nechce, tak ať odpočívá v pokoji. Odpočívej pod kamenem. Když nechceš, tak nechceš. Nestrašit, proto v pokoji. A hodíme na něj růžové kytičky. Pořád se střídá vát, pitt a kaf. Janda úča zapsala do závěti, aby měla ve svém pokoji PC, s internetovým připojením, bude on-line přenos o rozkladu.

jata (tlumený, kontrolován); indrija (smysly); mana (mysl); buddhi (intelekt, rozum), jatendrijamanóbuddhi (jehož smysly, mysl a intelekt je ovládnutý); muni (mudrc, moudrý muž); mokšaparájaṇah (jehož nejvyšším cílem je uvolnění, osvobození); vigata (odešel, zmizel); iččhii (touha); bhaja (n.), strach; kródha (hněv), vigatéččhábhajakródho (z něhož strach a hněv zmizel); vigat pohyb je gat a vigat bez pohybu, posunu, jah (kdo); sadá (vždy, neustále, navždy); mukta (osvobozen); eva (vskutku); sah (on, tento). >








Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>