Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ten, který Mne zná jako uživatele všech obětí a odříkání, Nejvyššího Pána všech světů, a přítele (příznivce) všech žijících bytostí, dosahuje věčného míru. ||5-29||

---

---

Kostič: Když zví, že já jsem Světapán, požívač žertv a pokání, že přítel všech jsem bytostí, - mír tím poznáním dosáhne.

---

Komentář Govind:
Toto je poslední verš páté kapitoly o sanjás. Vlastně všechno hořké i sladké bylo řečeno. A tady v posledním verši říká Kršna Ardžunovi:
Bhóktáram (baštidlem), jagja agnihótra (obřad, obětování ohni), idam na mama (to já nejsem). Jagja, baštím jagju. Kdo říká, kdo já nejsem? Tapasam, kdo má výdrž. Kdo u toho vydrží. Kdo vydrží v sarvangásán, kdo je statečný. A obětování idam na mama znamená: To není moje, to nejsem já, to baštím. Tady se říká, co je Brahma, co Brahma baští? Když někdo říká idam na mama – při jagja agnihótře a kdo vydrží. Kdo tapas vydrží při každém nádechu a výdechu, to je tapas a to baští Brahma, a koho baští, toho si přitáhne blíž. A přitahován víc k zubům, kde se rozdrtí a bude z toho šťávička, to je šruti. Šruti je baštění. Baštěním se zuby a žrádlo stávají stejným. Když je v zubech paradentóza, kousne do jablíčka, tak má jablíčko krev ze zubů. To je obtisk kousnutí, baštění. A to baštění - takto Brahma splyne, co žere Brahma, žere oběti a největší obětí je jagja. Kde se říká idam na mama.
Sarvalókamahéšvaram (mocný pán celého světa). Jsem Bohem všech světů. Su je zamilovaný, je to ten, kdo vždycky přeje, je přející. Su je lepší pocit, mám lepší srdce, mám přející srdce. Mám pro tebe místo v srdci. Pro sarvabhútáni pro všechny žijící jsem stejný, v mém srdci je místo pro všechny. Gjátva – gján, to jsem já, vím o tom. Ve všech třech lókách o všem moc dobře vím. Šántím réččhati, mír je ve mně úplně obsazený. Proto Nandi zpívá: Kamaráde, spi ve velkém pokoji věčně. Kam ho chce Nandi poslat? K Brahmovi, ale má spoustu touhy, nemá dodělanou střechu, nemá dodělaný plot, musí zpátky s krumpáčem, aby byla studna, ale Nandi řekne: Ne, běž spát k Brahmovi, do velkého pokoje věčnosti. Zavře oči a kde jsou vrátka? U Vizážistky. Takže Brahma je velký mír, velký klid. A proto pořád každý moudrý zpívá: Jdete do velkého míru, potom Víza bude, kdo bude překládat etikety. Mír si každý přeje, je to každému velmi blízko.
Možná to zná, že to lidi říkají nebo cítí. V každém člověku je náznak míru, každý člověk je Brahma. V Brahma je mír usazený. Absolutně, celý Brahma je absolutní mír, není, co by se dalo vyčítat, není žádný nedostatek, hledání nedostatku se vzdaluje od Brahma. Nedostatek vzdálí mír a hledáním a kalkulováním, co všechno mám, mám trenky, kalhoty, ponožky, mám syna. Ježíšmarjá, jsem celý velikánský sběrný dvůr. Mám všechno posbírané. Když mi nic nechybí, tak potřebuju – nepotřebuju, já musím – nemusím, je něco pro mě důležitého – není. Pak je mír a klid. Když je antistresová kalkulačka, nejlepší je casio kalkulačka mír, která počítá, co všechno mám a z toho se vyplyne, strašně velké číslo mír. A když má kalkulačka nedostatek, nemám manžela, nemám peníze, nemám, to je málo, to by ještě chtělo, potřebuji. A to nás vzdálí od Boha, od míru pryč.
A jógín od prvního modulu, rovnou začne praktikovat ty tři pilulky, nepotřebuji, nemusím a není důležité. A o trochu méně hořká pilulka: Místo potřebuju – je třeba. Místo musím – mám a místo důležité řekne, to je jedno. Ovoněná čokoládou a skořicí. Nepálí, není hořká, ale toho je třeba hodně. Celá krupicová kaše, skořice a kakao, cukr, hodně. A pak je to dobrá kašička. Ale Víza je tvrdohlavá, chce všechno vydržet, tak si vezme silnou pilulku, nepotřebuju. Včera se Govindží zeptal: Máš auto, máš řidičák? Nepotřebuju, sedí na koni jogína. Potřebuješ mě, nepotřebuju. Nic nepotřebuje. A nic nemusí. Stačí pár etiket, které přiletí oknem, aby je přeložila. A stačí ti prachy? Nepotřebuju peníze. Peníze mi strkají rodiče. Já nic nepotřebuju, já nic nemusím, Víza je taková hotová jóga, s casio kalkulačkou a bydlí tam Brahma, velký mír a klid. Ohromný klid.
Janda sehnala na Karlově mostě velký tlumiče. Govindží, našla jsem tlumič kám, kródh, mad, móh a lóbh mizí, když jsem do tlumiče nabrala jednu pilulku. Jsem hned jiná působením pilulky, jen 1 za 4 minuty. Pořád a pořád pamatovat, ať všechno prochází, nevyjádřit, pokud to nevychází z tlumiče. Každá chvilka bez tlumiče, to jsou jen samé přesdržky a facky. Pro sebe a nelibo už okolí. Když prochází, když tlumič nepoužívá, akce a reakce jsou buben, tak buben dostává rány a ostatní – vypadni, nikdo nesnáší. Lidi, kteří říkají, mě nikdo nemá rád, jsi buben, nemáš tlumič, to je vyloučená věc, kde není tlumič, tak toho nemá na světě nikdo rád, ani vlastní srdce, ani vlastní kůže, ani vlastní vlasy.
Nikdo nemá rád, všichni utíkají. Holý buben je šílenství, každé vyjádření, každá reakce má projít přes tlumič, pak je všechno, co zůstává, přichází, vše je líbivé a okolí to milují, klid a mír tam přichází. Takže šántim gačati. Šánti tam jde. Tam se pohybuje, tam jede, šántí je mír, je tam věčný mír. Není nedostatek. Absolutní Brahma je absolutní mír, ale co tomu bání, bez tlumiče. Co mi brání to je moje, s tím se tam nedojde. A říká se? Jen spi ve velkém pokoji, ne, ne, ne, já jsem tu za chvíli zas. Nandi: Ticho. zpátky, mám nedokončené. Takto člověk může i nemůže být sanjási a člověk nemůže být sanjási, výhody či nevýhody byly vysvětleny v této páté kapitole. A tomu lidi říkají duchovna (jdu do hovna). Setkání s Brahmou. Věčný klid vyžaduje podmínky, příprava, chování, jamy a nijamy, a do toho být utopený každý den. Neustále pamatovat. Opakování je matka oslů. A pamatovat je matka moudrosti. Pamatovat se musí a kde je díra, tak tam se zapomene, když máš díru ve flašce, můžeš nalívat a nic nezůstane. Zadělat díru, ať se pamatuje, člověk neustále pamatuje a vzpomíná, nezapomene. Toto je o Brahmovi, co je zač. A když se později v praxi jógy setkáte, že Já a Brahma, Já a Bůh není moc velký rozdíl, zatím to nemůžete říct. Protože Brahma dělá pro všechny, bojíte se zodpovědnosti, vy děláte. Když splynete, jste Brahma, a takovým Brahmou je Kršna. Je, protože je splynutý, není to jen pro Kršnu, každý může splynout, každý je Kršna, to není jen krávy a holky, Kršna honí holky a krávy. Rádhiko! To je také jedna ženská, kterou honil do 18 let Kršna. Rádhé radhé, ve Vrindavanu 50–80km od Dillí, směrem k Ágra, k Tádžmahálu, celá ta oblast je Vrindaván, kde se Kršna pohyboval a žil, tam se zamiloval do Rádhiky, hrál si s ní, hrál pro ní na flétnu. Ona mu nosila knedlíky, takže Rádhiké. bhóktáraṁ (baštící); jagja (oběť); tapasá (vydržet), jagjatapasám (z obětní askeze); sarva (vše); lóka (svět); mahéšvaram (mocný bůh), suhṛdaṁ (přítel, společník); sarvabhútánáṁ (ze všech bytostí, ze všech stvoření); gjátvá (vědouc), máṁ (mě); šántim (mír, klid, tam kde není rozpor); réččhati (on dosahuje, on získává, on stoupá k).

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>